CS · EN DE FR brzy

1 Afs 58/2009 — Nejvyšší správní soud

ECLI: ECLI:CZ:MSPH:2013:8.Ca.53.2009.29
Datum: 2013-03-29
Z rozhodnutí: Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň JUDr. Hany Pipkové a JUDr. Marcely Rouskové v právní věci žalobce: J. V., proti žalovanému: Energetický regulační úřad, se sídlem v Praze 7, Partyzánská 1/7, o žalobě proti rozhodnutí Státní energetické inspekce, ústředního inspektorátu č. 904032508 ze dne 15. 12. 2008,…
8 Ca 53/2009- 29 - text 9 pokračování 8Ca 53/2009 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň JUDr. Hany Pipkové a JUDr. Marcely Rouskové v právní věci žalobce: J. V., proti žalovanému: Energetický regulační úřad, se sídlem v Praze 7, Partyzánská 1/7, o žalobě proti rozhodnutí Státní energetické inspekce, ústředního inspektorátu č. 904032508 ze dne 15. 12. 2008, t a k t o : I. Rozhodnutí Státní energetické inspekce, ústředního inspektorátu č. 904032508 ze dne 15. 12. 2008 a rozhodnutí Státní energetické inspekce, územního inspektorátu pro Liberecký kraj č. 514014108 ze dne 3. 10. 2008 s e z r u š u j í a věc s e v r a c í žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2.000,- Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. O d ů v o d n ě n í : I. Vymezení věci [1] Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhá přezkoumání a zrušení shora uvedeného rozhodnutí Státní energetické inspekce, ústředního inspektorátu (dále též „žalovaný“), jímž bylo k odvolání žalobce zčásti změněno rozhodnutí Státní energetické inspekce, územního inspektorátu pro Liberecký kraj (dále jen „správní orgán I. stupně“) č. 514014108 ze dne 3. 10. 2008. Tímto rozhodnutím uložil správní orgán I. stupně žalobci pokutu ve výši 10.000,- Kč za správní delikt neoprávněného odběru elektřiny z elektrizační soustavy dle § 51 odst. 1 písm. f) bod 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění účinném do 3. 7. 2009, spočívajícího v odebírání elektřiny měřené měřicím zařízením nezaznamenávajícím odběr v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto zařízení, a dále dle § 51 odst. 1 písm. f) bod 2 téhož zákona, spočívajícího v odebírání elektřiny měřené měřicím zařízením (elektroměrem) nesplňujícím podmínky obsažené v Pravidlech provozování příslušné distribuční soustavy v důsledku neoprávněného zásahu. Žalobci byla rovněž uložena povinnost nahradit náklady řízení ve výši 2.500,- Kč. Žalovaný změnil odvoláním napadené rozhodnutí toliko ve výroku o nákladech řízení, když odkaz na ustanovení § 6 odst. 1 vyhlášky MV ČR č. 520/2005 Sb. nahradil odkazem na ustanovení § 6 odst. 2 téže vyhlášky; ve zbytku odvoláním napadené rozhodnutí ponechal beze změny. II. Shrnutí obsahu žaloby [2] Žalobce se v podané žalobě domáhá přezkumu celého průběhu řízení o odvolání. Poukazuje na to, že správní orgány obou stupňů opřely svá rozhodnutí o znalecký posudek Ing. K. M., ačkoli při ústním jednání nebyl ve vztahu k tomuto posudku proveden důkaz listinou; obdobně to platí o „Kalibračním listu“ a protokolu o přezkoušení předmětného elektroměru ve středisku AMS Liberec. Žalobce dále namítá, že správní orgán I. stupně odmítl jeho požadavek, aby soudní znalec při ústním jednání ukázal možnosti neoprávněného zásahu do předmětného elektroměru, jež popisuje ve svém posudku. Správní orgán tento požadavek odmítl s tím, že mu to neukládá žádný předpis a návrhy účastníků není vázán. Správní orgány celou řadu žalobcových námitek odmítly s tím, že k zásahu do elektroměru jednoduše došlo. Závěr týkající se rýh na obou kotoučích elektroměru, které se vyskytují i na stranách elektroměru, kam se kvůli nepoškození plomb nebylo možno dostat, je neobjektivní. Žalobce dále namítá, že správní orgán porušil ustanovení § 2 odst. 4 a § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, když výpovědi svědků B., C., D., K., W. a Z. vyhodnotil v žalobcův neprospěch, ačkoli tomu jejich obsah nenasvědčoval, bezdůvodně zpochybnil výpovědi svědků D. a K. a naopak považoval za věrohodnou výpověď svědka K. jen proto, že vypovídal ve prospěch ČEZu. Žalobce dále namítá, že správní řízení bylo zahájeno nezákonným způsobem, neboť oznámení o jeho zahájení neobsahovalo podstatné náležitosti. Nebylo v něm uvedeno, že se jedná o správní delikt, ani jakého konkrétního jednání se měl žalobce dopustit. Nezákonná je rovněž výše nákladů řízení, jejichž náhrada byla žalobci uložena; žalovaným uváděné náklady, např. náklady na přezkoušení elektroměru, na opatření listinných a dalších podkladů a na náhradu ušlého výdělku vyslechnutých svědků, plně nekorespondují dikci vyhlášky MV ČR č. 520/2005 Sb., dle níž se musí jednat o zvlášť složitý případ. [3] Žalobce uvádí, že žádné objektivní řízení v jeho případě nebylo vedeno a správní orgány se přiklonily pouze k tomu, co jim vyhovovalo. To potvrzuje především odpověď žalovaného na žalobcovu námitku ohledně nahlížení do spisu v řízení o kontrole. Žalovaný uvádí, že do něj žalobce nahlédl dne 14. 12. 2007, avšak toto tvrzení je zavádějící, neboť spis v té době již obsahoval řádu písemností, do nichž žalobce nahlédnout nemohl. Na základě uvedených skutečností žalobce navrhuje, aby soud rozhodnutí žalovaného zrušil, věc mu vrátil k dalšímu řízení a přiznal žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2.000,- Kč. III. Vyjádření žalovaného [4] Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě uvedl, že popis skutečného stavu věci i všechny žalobní námitky již byly řešeny v průběhu správního řízení, tudíž nepovažuje za nutné předkládat k žalobě další vyjádření. Žalovaný nicméně podotkl, že výsledkem kontroly provedené žalovaným dle zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, je protokol, jímž není rozhodováno o právech a povinnostech či oprávněných zájmech žalobce. Z této skutečnosti je zřejmé, že se na řízení o kontrole nevztahuje správní řád, jehož aplikace se žalobce domáhá. Žalovaný proto navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. IV. Řízení před Městským soudem v Praze [5] Městský soud v Praze (dále jen „soud“) nejprve shledal, že jsou splněny podmínky řízení, žaloba je přípustná, byla podána včas a osobou oprávněnou. Následně na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů a vycházel při tom ze skutkového a právního stavu, který zde byl v době vydání napadeného rozhodnutí (§ 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního). [6] K osobě žalovaného soud konstatuje, že v době vydání žalobou napadeného rozhodnutí spadalo projednávání správních deliktů dle energetického zákona do kompetence Státní energetické inspekce. Na základě zákona č. 211/2011 Sb., účinného ode dne 18. 8. 2011, došlo k novelizaci energetického zákona a nově pokuty za porušení energetického zákona ukládá Energetický regulační úřad. Působnost k ukládání pokut v posuzované věci tak v průběhu řízení o žalobě přešla na Energetický regulační úřad, na který tak přešlo postavení žalovaného. Pokud soud v textu odůvodnění používá výraz „žalovaný“, má tím však na mysli rovněž Státní energetickou inspekci jako odvolací správní orgán. [7] Oba účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud rozhodl bez nařízení jednání. V. Právní posouzení věci [8] Žalobce předně namítá, že správní řízení nebylo zahájeno v souladu se zákonem, neboť oznámení o zahájení správního řízení č. j. 051102307/895/08/51.104/Jä ze dne 22. 5. 2008 neobsahovalo všechny zákonem požadované náležitosti. Tyto náležitosti jsou uvedeny v ustanovení § 46 odst. 1 správního řádu a jsou jimi označení správního orgánu, vymezení předmětu řízení, jméno, příjmení, funkce nebo služební číslo a podpis oprávněné úřední osoby. Předmětné oznámení nesporně obsahuje označení správního orgánu zahajujícího řízení a jméno, příjmení, funkci a podpis oprávněné úřední osoby; žalobce a žalovaný se však odlišují v názoru na to, zda je v něm dostatečně určitě vymezen předmět řízení. Ohledně problematiky zahájení řízení o správním deliktu již existuje poměrně rozsáhlá judikatura Nejvyššího správního soudu, jenž opakovaně konstatoval, že „[v]ymezení skutku, pro který je řízení zahájeno, musí mít určitý stupeň konkretizace, stejně tak jako musí být z oznámení o zahájení řízení zřejmé, co bude jeho předmětem a o čem bude v řízení rozhodováno; v sankčním řízení i to, jaký postih za dané jednání hrozí“ (např. rozsudek č. j. 5 A 73/2002 - 34 ze dne 20. 11. 2003, publikovaný pod č. 296/2004 Sb. NSS; všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz; podtrženo zdejším soudem), a dále že „předmět jakéhokoliv zahajovaného řízení (a pro oznámení o zahájení správně-trestního řízení to platí zvláště) musí být identifikován dostatečně určitě tak, aby účastníkovi řízení bylo zřejmé, jaké jeho jednání bude posuzováno, a aby bylo zaručeno jeho právo účinně se v daném řízení hájit“ (rozsudek č. j. 1 Afs 58/2009 - 541 dne 31. 3. 2010, publikovaný pod č. 2119/2010 Sb. NSS). Dostatečně konkrétní vymezení skutku v oznámení o zahájení správního řízení o správním deliktu je tudíž podmínkou účinné obhajoby ze strany účastníka řízení, neboť účastník řízení musí být informován o tom, pro jaký konkrétní skutek je stíhán a jaký trest mu za něj hrozí. [9] Předmět řízení je v oznámení ze dne 22. 5. 2008 vymezen tak, že se řízení zahajuje „na základě zjištění porušení zákona č. 458/2000 Sb. fyzickou osobou podnikající, zapsanou v živnostenském rejstříku pod názvem J. V. - AUTOMECHANIK dle proto

Citovaná ustanovení

§ 75 (150/2002 Sb.)§ 51 (458/2000 Sb.)§ 3 (500/2004 Sb.)§ 46 (500/2004 Sb.)
DomůŽivotní situaceOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.