5 Afs 59/2013 — Nejvyšší správní soud

8 Af 14/2011- 57 - text 8 pokračování 8Af 14/2011 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň JUDr. Hany Pipkové a JUDr. Marcely Rouskové v právní věci žalobce: MAFRA, a.s., se sídlem Praha 5, Karla Engliše 519/11, IČ: 45313351, zastoupen společností VORLÍČKOVÁ PARTNERS s.r.o., se sídlem Jungmannova 31, Praha 1, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, Masarykova 31, Brno, o žalobě proti rozhodnutí Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu ze dne 13. 12. 2010, č.j. 15247/10-1200-106947, t a k t o : I. Rozhodnutí Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu ze dne 13. 12. 2010, č.j. 15247/10-1200-106947106947, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 7808,- Kč, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce, společnosti VORLÍČKOVÁ PARTNERS s.r.o. O d ů v o d n ě n í Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení rozhodnutí Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu ze dne 13. 12. 2010, kterým bylo zamítnuto její odvolání řádnému daňovému přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2009, jež bylo podáno Finančnímu úřadu pro Prahu 5 dne 28. 6. 2010. Odvolací správní orgán konstatoval, že žalobkyně v odvolání požadovala uplatnění slevy ve výši 43 574 238,- Kč podle ust. § 35b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a to z titulu investičních pobídek podle ust. § 35b odst. 4 zákona o daních z příjmů. Vycházela přitom z názoru, že podmínky podle zákona o investičních pobídkách splnila a že její věc měla být posuzována podle ust. § 35b odst. 4 zákona o daních z příjmů ve znění platném od 30. 1. 2002, pročež jako první zdaňovací období při uplatnění slevy na dani si mohla stanovit období roku 2005 a dále následující období let 2006 až 2009. Odvolací orgán naproti tomu vycházel z přechodného ustanovení článku IV zákona č. 453/2001 Sb. k novele zákona o daních z příjmů, takže věc posuzoval podle ust. § 35b odst. 4 zákona o daních z příjmů platného do 30. 1. 2002, tudíž prvním zdaňovacím obdobím, za které bylo možno uplatnit slevu na dani, byl rok 2001 (kdy byla vydána kolaudační rozhodnutí ohledně staveb, jichž se investiční pobídky týkaly); naposledy pak bylo možno slevu uplatnit za rok 2005. Proti tomuto rozhodnutí směřovala žaloba, v níž žalobkyně uvedla, že na základě Záměru na získání investičních pobídek ze dne 21. 12. 2000 bylo Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR vydáno rozhodnutí o příslibu investičních podmínek č. 229/2001 ze dne 13. 2. 2002, jímž byly žalobkyni investiční pobídky dle § 1 odst. 2 zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách poskytnuty a o změně některých zákonů, a to formou a) slevy na daní z příjmů dle § 35b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, b) hmotné podpory vytváření nových pracovních míst a c) hmotné podpory rekvalifikace zaměstnanců. Žalobkyně podala v řádném termínu přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období 2009, na základě kterého jí vznikla daňová povinnost ve výši 57 934 019,- Kč, kterou uhradila. Přitom při zpracování tohoto daňového přiznání neuplatnila slevu na daní ve výši 43 574 238,- Kč, která jí náleží z titulu investičních pobídek. Slevu na dani může dle ustanovení § 35b odst. 1 zákona o daních z příjmů uplatnit poplatník, kterému byl poskytnut příslib investiční pobídky podle zvláštního právního předpisu za podmínky, že splnil všeobecné podmínky stanovené zvláštním právním předpisem. Přede dnem vydání rozhodnutí o investičních pobídkách došlo zákonem č. 453/2001 Sb., o změně zákona o investičních pobídkách a některých dalších zákonů k novelizaci též ustanovení § 35b odst. 4 zákona o daních z příjmů, které upravuje dobu, po kterou lze slevu na dani uplatňovat a především byl nově stanoven počátek běhu lhůty, tj. první zdaňovací období, od kterého lze započít s uplatňováním slevy na dani. Právě novelizace ustanovení § 35b odst. 4 zákona o daních z příjmů a jeho aplikace je předmětem tohoto sporu. Rozhodující pro uplatnění slevy na dani z titulu investičních pobídek je správné stanovení zdaňovacího období, ve kterém žalobkyně byla oprávněna uplatnit slevu na daní dle § 35b zákona o daních z příjmů poprvé. Zákon č. 453/2001 Sb. novelizoval ustanovení § 35b odst. 4 zákona o daních z příjmů, které je rozhodující pro určení prvního zdaňovacího období, ve kterém lze uplatnit slevu na dani, a to odlišným stanovením podmínek ve srovnání s právním stavem do 30. 1. 2002. Novela č. 453/2001 Sb. neobsahuje žádné přechodné ustanovení, které by upravovalo, podle jakého znění zákona o daních z příjmů má být sleva na dani uplatňována, a to v závislosti na tom, kdy bylo rozhodnutí o investičních pobídkách vydáno. Právě z důvodu, že zákon č. 453/2001 Sb. žádné takové přechodné ustanovení neobsahuje, a tedy ani neupravuje postup v případě, že bylo řízení o vydání rozhodnutí zahájeno před jeho účinností, je třeba při uplatňování slevy na dani postupovat podle aktuálního znění zákona o daních z příjmů. Ze systematického výkladu a i ze samotného textu zákona č. 453/2001 Sb. vyplývá, že každé přechodné ustanovení (či. II. i čl. IV.) se vztahuje k odlišným právním předpisům. To znamená, že z textu čl. II. nelze dovozovat žádné důsledky pro zákon o daních z příjmů, protože se zákona o daních z příjmů vůbec netýká. Pokud jde o ustanovení čl. II bod 1. cit. zákona, ve kterém se stanoví, že řízení zahájená do účinnosti novely se dokončí podle dosavadních předpisů, pak takové ustanovení má význam výhradně pro postup při vydávání rozhodnutí, nikoliv již pro rozsah a výkon práv z něj vyplývajících. Význam ustanovení čl. II bodu 1 zákona č. 453/2001 Sb. je tedy omezen pouze na vlastní řízení o žádosti o investiční pobídce a toliko na zákon o investičních pobídkách. Význam ustanovení bodu 1. čl. II. zák. č. 453/2001 Sb. se proto omezuje výlučně na vlastní proces vydávání rozhodnutí o příslibu investiční pobídky podle zákona o investičních pobídkách. Jakmile je rozhodnutí vydáno, použitelnost relevantních procesních ustanovení tohoto zákona tím zaniká, což potvrzuje i judikatura Nejvyššího správního soudu, viz rozhodnutí č. j. 5 Afs 6/2008-110. Ze systematiky zákona č. 453/2001 Sb. je rovněž zřejmé, že zákonodárce neměl v úmyslu aplikovat novelizované ustanovení § 35b odst. 4 zákona o daních z příjmů na uplatnění slevy na dani rozdílně, a to v závislosti na tom, zda vydání rozhodnutí o příslibu investičních pobídek nastalo před nebo po účinnosti uvedené novely. V případě, že by tak chtěl učinit, musel by nepochybně uvedenou skutečnost legislativně upravit v přechodných ustanoveních v článku IV zákona č. 453/2001 Sb., což neučinil; výše uvedené potvrzuje rovněž důvodová zpráva s tím, že ustanovení § 35b zákona o daních z příjmů se vztahuje na stávajícího poplatníka. Protože zákona o daních z příjmů neobsahuje žádné přechodné ustanovení o tom, že by investiční pobídky, udělené rozhodnutím o příslibu investičních pobídek, měly být posuzovány ve znění zákona o daních z příjmů před novelou provedenou zákonem č. 453/2001 Sb., je třeba při uplatňování slevy na dani postupovat podle aktuálního znění § 35b odst. 4 zákona o daních z příjmů, tj. ve znění od 30. 1. 2002. V případě novely zákona o investičních pobídkách však zákonodárce jednoznačně upravil, které znění zákona se bude od 30. 1. 2002 na již probíhající řízení o investičních pobídkách vztahovat, když v přechodných ustanoveních stanovil, že řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 453/2001 Sb. se dokončí podle dosavadních předpisů. Toto přechodné ustanovení má ve vztahu k zákonu o investičních pobídkách pouze procesní povahu, která žadatelům zaručuje zachování procesního postupu s ohledem na právní stav k datu zahájení řízení. Žalobkyně tedy postupovala v případě aplikace ustanovení § 35b odst. 4 zákona o daních z příjmů, ve znění zákona č. 453/2001 Sb., správně, a to z důvodu chybějícího přechodného ustanovení a s ohledem na skutečnost, že právní nárok na uplatňování investičních pobídek jí vznikl až datem vydání rozhodnutí o investičních pobídkách tj. po 30. 1. 2002. Proto je oprávněna stanovit jako první zdaňovací období pro uplatnění slevy na dani zdaňovací období 2005, neboť zdaňovací období 2005 je ve smyslu ust. § 35b odst. 4 zákona o daních z příjmů, ve znění od 30.01.2002, zdaňovacím obdobím, ve kterém uplynuly 3 roky od vydání rozhodnutí o příslibu investičních pobídek podle zvláštního právního předpisu. Slevu na dani pak může žalobkyně následně uplatňovat čtyři po sobě bezprostředně následující zdaňovací období, tj. 2006, 2007, 2008 a 2009. Žalobkyně proto uplatňuje slevu na dani z titulu investičních pobídek za zdaňovací období 2009 ve výši 43 574 238,- Kč. Žalovaný své napadené rozhodnutí odůvodňuje na základě odpovědi ministerstva financí na metodický dotaz k investičním pobídk