— Nejvyšší správní soud

8 A 375/2011- 61 - text 11 pokračování 8A 375/2011 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudců JUDr. Hany Pipkové a JUDr. Marcely Rouskové v právní věci žalobce: CZECH NEWS CENTER a.s., IČ: 023 46 826, se sídlem Praha 7, Komunardů 1584/42, (dříve Ringier Axel Springer CZ a.s. IČ: 26137577, se sídlem Praha 6, Evropská 131), proti žalovanému: Úřad pro ochranu osobních údajů, se sídlem Praha 1, Mariánské nám. 2/2, v řízení o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů ze dne 6. 10. 2011, č. j. SPR-3927/11-17, T a k t o: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í: Žalobce se včasným podáním žaloby dne 10. 10. 2011 domáhal zrušení rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů ze dne 6. 10. 2011, č. j. SPR-3927/11-17, kterým byl zamítnut jeho rozklad proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů č. j. SPR-3927/11-9 ze dne 22. 7. 2011, jímž mu byla za naplnění skutkové podstaty správního deliktu podle § 45a odst. 1, 3 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kterého se dopustil v důsledku porušení povinnosti stanovené v § 8b odst. 2 trestního řádu, když v článku s názvem „Hrozné podezření, který byl otištěn v časopise R. č. 43, rok vydání 2010, zveřejnil informace o nezletilé T. M., z nichž vyplývá, že jmenovaná je poškozenou v trestním řízení vedeném Policií České republiky s obviněnou J. H. pod č. j. ORIV-19996-5/TČ-2010-001472 pro podezření ze spáchání zločinu pohlavního zneužití, uloženou v souladu s § 45a odst. 3 zákona č. 101/2000 Sb. pokuta ve výši 50.000 Kč a povinnost nahradit náklady řízení v paušální výši 1.000 Kč. Úřad pro ochranu osobních údajů zahájil dne 6. června 2011 doručením oznámení o zahájení správního řízení zn. SPR-3927/11-5 z téhož dne proti společnosti Ringier Axel Springer CZ a.s. správní řízení pro podezření ze spáchání správního deliktu podle § 45a odst. 1, 3 zákona č. 101/2000 Sb. v souvislosti se zveřejněním informací o nezletilé poškozené v trestním řízení, kterého se měl dopustit porušením povinnosti dle § 8b odst. 2 trestního řádu, a to v článku „Hrozné podezření“ v časopisu R. č. 43/2010 obsahujícím informace, z nichž vyplývá, že nezletilá T. je poškozenou v trestním řízení vedeném proti J. H. pro zločin pohlavního zneužití spáchaný vůči nezletilá T. Podkladem pro zahájení správního řízení se stal spisový materiál Policie ČR, Obvodní ředitelství policie Praha IV, č. j. ORIV-25100-3/TČ-2010-001475. Pokud jde o skutkovou stránku, bylo bez důvodné pochybnosti prokázáno, že účastník řízení - Ringier Axel Springer CZ a.s., v článku s názvem: „Hrozné podezření", otištěném v R. 43/2010, zveřejnil informace o nezletilé T. Z těchto informací vyplývá, že jmenovaná je v postavení poškozené v rámci trestního řízení, které je vedeno pro podezření ze spáchání zločinu pohlavního zneužití na její osobě. Žalovaný vycházel z obsahu článku, v němž se mj. uvádí: „K. M. obvinila mou družku, absolventku DAMU, J. H. z pohlavního zneužívání mé dcery… Jak mělo k údajnému pohlavnímu zneužití konkrétně dojít? Jak se uvádí v soudním rozhodnutí, měla se K. M. dozvědět od matky T. kamarádky (jíž to prý T. vyprávěla), že T. bývá někdy neklidná, a když otcově přítelkyni sahá na prso a hladí je, tak se uklidni" … Ale dejme slovo panu D.: „Pak telefonovali z kriminálky, že zahájili vyšetřování nás obou ve věci trestního řízení z důvodu pohlavního zneužívání mé nezletilé dcery! Kriminálkou bude ustanovený soudní znalec v oboru psychologie a sexuologie, který mne a mou družku vyšetří…" Úřad konstatoval, že zveřejněné informace o nezletilé mají povahu osobních údajů ve smyslu § 4 a) zákona č. 101/2000 Sb., podle něhož pro účely tohoto zákona se rozumí osobním údajem jakákoliv informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu. Proti rozhodnutí o spáchání správního deliktu a uložené pokutě podal účastník řízení rozklad, o němž bylo rozhodnuto žalobou napadeným rozhodnutím, v němž se žalovaný postupně vypořádal s námitkami vztahujícími se k § 8b odst. 2 trestního řádu ve znění zákona č. 52/2009 Sb., podle něhož „Nikdo nesmí v souvislosti s trestným činem spáchaným na poškozeném jakýmkoli způsobem zveřejnit informace umožňující zjištění totožnosti poškozeného, který je osobou mladší 18 let nebo vůči němuž byl spáchán trestný čin kuplířství nebo šíření pornografie nebo některý z trestných činů proti životu a zdraví, svobodě a lidské důstojnosti nebo proti rodině a mládeži.“ Konstatoval, že poškozený je stranou trestního řízení, má řadu práva povinností v rámci trestního řízení, může činit i úkony mající dispoziční povahu. Ustanovení § 8b odst. 2 trestního řádu ve znění zákona č. 52/2009 Sb. je třeba rozumět tak, že se povinnost ohledně nesdělování informací vztahuje na celou dobu od zahájení trestního řízení až po jeho skončení, a to bez ohledu na jeho způsob. Při výkladu citovaného ustanovení žalovaný vycházel mj. i z důvodové zprávy k zákonu č. 52/2009 Sb. (Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky 2006-2010, sněmovní tisk č. 443), v němž se uvádí: „Je nezbytné oběť (poškozeného) chránit vzhledem k jejímu věku nebo povaze případu, kdy jsou uváděny detailní informace týkající se osoby oběti, její rodiny a soukromí, neboť v případě, že dojde k zveřejnění těchto informací, se oběť trestného činu musí vyrovnávat nejen s následky trestného činu, ale i s nepříznivými dopady zvýšeného zájmu veřejnosti o její kauzu, přičemž muže dojít k jejímu dalšímu poškozování." Vypořádal se rovněž s námitkami ohledně čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod s tím, že zveřejněním informace, o tom, že nezletilá T. je v postavení poškozené v rámci trestního řízení vedeného pro podezření ze zločinu pohlavního zneužití, bylo v rozporu s § 8b odst. 2 trestního řádu, když nebylo prokázáno naplnění žádné z výjimek podle § 8b odst. 5 trestního řádu (Zákaz zveřejnění informací uvedený v odstavcích 2 až 4 neplatí, a) umožňuje-li jejich zveřejnění tento zákon, b) je-li jejich zveřejnění nezbytné pro účely pátrání po osobách nebo pro dosažení účelu trestního řízení, nebo c) dá-li k jejich zveřejnění poškozený předchozí písemný souhlas; je-li poškozený mladší 18 let nebo je zbaven způsobilosti k právním úkonům anebo je jeho způsobilost k právním úkonům omezena, musí dát takový souhlas také jeho zákonný zástupce.). Žalovaný konstatoval, že informace o nezletilé T. byly šířeny prostřednictvím časopisu, došlo k naplnění předpokladů zvyšujících závažnost jednání účastníka řízení tak, jak předpokládá § 45a odst. 3 zákona č. 101/2000 Sb. Účastník řízení svým jednáním naplnil znaky kvalifikované skutkové podstaty správního deliktu podle § 45a odst. 1, 3 téhož zákona. Žalovaný se vypořádal rovněž s výší uložené pokuty, kterou považoval s přihlédnutím k míře způsobeného následku, který je odvozen o závažnosti jednání vyplývající ze způsobu spáchání předmětného správního deliktu, informace byla šířena prostřednictvím časopisu a v budoucnu tak bude kdykoliv dohledatelná, nízkého věku poškozené a charakteru trestného činu, který na ní měl být spáchán, jakož i s ohledem na to, že účastník řízení musí být z povahy věci v oblasti žurnalistiky a mediálního práva profesionálem, jelikož vydává řadu periodik, a dále s ohledem na účel trestu v rámci správního trestání, který je rámcově totožný s účelem trestu v rámci trestání trestního, za adekvátní. Žalobce, vydavatel periodického titulu, časopisu R., evidovaného Ministerstvem kultury České republiky pod číslem X., se svým podáním domáhal zrušení napadeného rozhodnutí, jakož i rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, z důvodu nezákonnosti. Namítal, že neporušil povinnost stanovenou v § 8b trestního řádu ve znění zákona č. 52/2009 Sb., že se nedopustil správního deliktu podle § 45a odst. 1, 3 zákona č. 101/2000 Sb. Namítal, že v tomto případě není (zejména v době publikace předmětného článku nebylo) patrno, zda ke spáchání trestného činu došlo. Předmětem šetření policie je konkrétní jednání J. H. vůči nezletilé T., která sice může být vedena jako poškozená v trestním řízení, avšak není vůbec jisté, zda byl na ní spáchán trestný čin. Předmětem šetření tedy je jednak to, zda resp. jaké skutky byly ve vztahu k nezletilé T. učiněny, jednak posouzení, zda tyto skutky naplňují skutkovou podstatu trestného činu. Žalobce namítal chybný výklad ustanovení § 8b trestního řádu ve znění zákona č. 52/2009 Sb., které jednoznačně hovoří o trestném činu spáchaném na poškozeném. Žalobce dále namítal, že byl napadeným rozhodnutím žalovaného zkrácen na svém právu činit, co není zákonem zakázáno a právu nebýt