2 Ads 58/2003 — Nejvyšší správní soud

10 A 123/2015- 56 - text pokračování 10A 123/2015 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců Mgr. Martina Lachmanna a JUDr. Jaromíra Klepše v právní věci žalobce: K. P., IČO: X sídlem [adresa] proti žalované: Česká obchodní inspekce sídlem Štěpánská 15, Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí České obchodní inspekce, ústředního inspektorátu ze dne 2. 6. 2015, čj. ČOI 46949/15/O100/1000/15/Hl/Št, takto: I. Rozhodnutí České obchodní inspekce, ústředního inspektorátu ze dne 2. 6. 2015, čj. ČOI 46949/15/O100/1000/15/Hl/Št, a rozhodnutí České obchodní inspekce, inspektorátu Středočeského a Hl. města Prahy ze dne 11. 3. 2015, čj. 10/1306/13/34, se zrušují a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 3 000 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobce. Odůvodnění: I. Předmět řízení a vymezení sporu 1. Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhal zrušení rozhodnutí České obchodní inspekce, ústředního inspektorátu (dále jen „žalovaná“) ze dne 2. 6. 2015, čj. ČOI 46949/15/O100/1000/15/Hl/Št (dále jen „Napadené rozhodnutí“), kterým žalovaná k odvolání žalobce změnila rozhodnutí České obchodní inspekce, inspektorátu Středočeského a Hl. města Prahy (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 11. 3. 2015, čj. 10/1306/13/34 (dále jen „Prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím správní orgán prvního stupně uložil žalobci pokutu ve výši 10 000 Kč za správní delikt podle § 24 odst. 7 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 634/1992 Sb.“), jehož se žalobce dopustil porušením § 3 písm. c) zákona tím, že v postavení prodávajícího nesprávně účtoval cenu výrobku (1 ks dámské plavky) částkou 1 250 Kč, namísto částky 1 245 Kč, což činí rozdíl 5 Kč v neprospěch spotřebitele, jak bylo zjištěno při kontrole provedené dne 2. 7. 2013 v provozovně [adresa]. 3. Žalovaná Napadeným rozhodnutím Prvostupňové rozhodnutí změnila v částce uložené pokuty, kterou snížila na 9 000 Kč; ve zbytku Prvostupňové rozhodnutí potvrdila. II. Rozhodnutí žalované (napadené rozhodnutí) 4. Žalovaná v odůvodnění Napadeného rozhodnutí rekapitulovala závěry vyslovené správní orgánem prvního stupně v Prvostupňovém rozhodnutí a shrnula obsah podaného odvolání žalobce. 5. Žalovaná uzavřela, že správní orgán prvního stupně učinil ve věci potřebná skutková zjištění ve smyslu § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a nepochybil ani při právním hodnocení předmětné věci závěrem, že se žalobce dopustil správního deliktu uvedeného ve výroku Prvostupňového rozhodnutí, a tento delikt mu byl bezpečně prokázán. Neshledala též v předchozím řízení žádnou procesní vadu s dopadem na zákonnost a správnost vydaného rozhodnutí. Žalovaná však shledala důvody pro snížení uložené pokuty. 6. K námitkám žalobce vyjádřeným v úvodu odvolání, poukazujícím na vady dokazování, selekci důkazů a porušení principu materiální pravdy, žalovaná uvedla, že podkladem rozhodnutí je kontrolní protokol pořízený při kontrole dne 2. 7. 2013 v provozovně odvolatele [adresa], včetně příloh (dále též „Protokol“). Podotknula, že kontrolní protokol může být podkladem rozhodnutí. S poukazem na § 50 odst. 1, § 51 odst. 1 a § 50 odst. 4 správního řádu může dle žalované obstát takový důkazní prostředek, jakým je kontrolní protokol, k prokázání určité skutečnosti i jako jediný důkaz. Žalovaná poznamenala, že pokud jde o návrhy na provedení důkazů předložené žalobcem dne 7. 1. 2015, správní orgán prvního stupně se k těmto návrhům vyjádřil, a to na str. 6 Prvostupňového rozhodnutí, kde uvedl, že nemá žádnou pochybnost o zjištěném skutkovém stavu, který považuje za plně prokázaný, a provedení dalšího dokazování tedy správní orgán prvního stupně z uvedených důvodů nepovažoval za nutné a potřebné. Žalovaná konstatovala, že podle § 52 správního řádu není správní orgán návrhy účastníků řízení vázán; provést musí jen takové důkazy, které jsou potřebné ke zjištění stavu věci. Správní orgán prvního stupně se dle žalované návrhy žalobce zabýval a neshledal, že by mohly přispět k objasnění stavu věci více, než jak tomu již bylo učiněno. Žalovaná měla za to, že Protokol dostatečně zachycuje stav věci, z přílohy v podobě dokladu o zakoupení vyplývá, že byla deklarována sleva 50 %, tato však byla nesprávně účtována, neboť polovina z částky 2 490 Kč je 1 245 Kč, nikoli 1 250 Kč, což je částka, která byla účtována spotřebiteli. Kontrolní nákup tak byl podle žalované předražen o 5 Kč. 7. K souvisejícím námitkám vzneseným pod bodem 1 odvolání žalovaná uvedla, že ve správním spisu jsou založeny veškeré podklady pro vydání rozhodnutí, z Prvostupňového rozhodnutí jednoznačně plyne, z jakých podkladů správní orgán prvního stupně při svém rozhodování vycházel (kontrolní protokol ze dne 2. 7. 2013 a jeho přílohy), a které důkazy byly provedeny. Žalovaná zopakovala, že správní orgán není vázán návrhy účastníka řízení, neprovedení žalobcem navrhovaných důkazů bylo správním orgánem prvního stupně řádně odůvodněno. Protokol podle žalované dostatečně popisuje průběh kontroly, popsaný stav je doložen dokladem o zakoupení, ze kterého plyne, že prodavačka poskytla na výrobek slevu 50 % z důvodu rozpárání na spodním švu, částku však ponížila na 1 250 Kč, ačkoli 50 % slevě odpovídá částka 1 245 Kč; bylo tak podle žalované účtováno nesprávně, a to s rozdílem 5 Kč v neprospěch spotřebitele. 8. K námitce nepřezkoumatelného odůvodnění vznesené v bodě 2 podaného odvolání žalovaná poukázala na dříve uvedené závěry a uvedla, že Prvostupňové rozhodnutí obsahuje řádné odůvodnění tak, jak ukládá § 68 odst. 3 správního řádu. V odůvodnění jsou dle žalované uvedeny důvody výroku, podklady pro vydání rozhodnutí, odůvodnění obsahuje také úvahy, kterými se správní orgán řídil. Správní orgán prvního stupně se přitom podle žalované dostatečně vypořádal se všemi námitkami žalobce. V úvodu odůvodnění Prvostupňového rozhodnutí je dle žalované popsáno vytýkané jednání žalobce, je zde uvedena povinnost, kterou takovým jednáním žalobce porušil (ust. § 3 písm. c) zákona č. 634/1992 Sb.) a jaký správní delikt je v tom spatřován. Dále jsou v odůvodnění uvedeny námitky žalobce uplatněné v odporu proti příkazu, s nimiž se následně správní orgán prvního stupně vypořádal; přitom podle žalované odůvodnil, proč námitky žalobce nepovažuje za důvodné, proč považuje Protokol za dostatečně prokazující skutkový stav věci a proč neprovedl žalobcem navrhované důkazy. 9. K námitkám vzneseným pod bodem 6 odvolání žalovaná odkázala na dříve uvedené závěry k přehlednosti rozhodnutí, poukázala na to, že správní orgán není povinen doslovně přepisovat do svých rozhodnutí námitky uplatněné účastníky řízení ani dodržovat jejich členění textu apod., přičemž považovala za důležité, aby z rozhodnutí bylo patrné, jak se správní orgán s uplatněnými námitkami vypořádal. Konstatovala, že správní orgán prvního stupně do svého rozhodnutí volně opsal námitky žalobce a ke všem námitkám se dostatečně vyjádřil. Z Prvostupňového rozhodnutí je dle žalované také zřejmé, ze kterých důkazů správní orgán vycházel. 10. K námitkám uplatněným pod bodem 7 písm. b) odvolání žalovaná znovu uvedla, že správní orgán prvního stupně řádně odůvodnil, proč žalobcem navrhované důkazy neprovedl, přičemž doplnil, že výslech paní L. T. by nemohl přispět k objasnění více, než jak se tomu již stalo. 11. Žalovaná nepřisvědčila ani námitkám uvedeným pod bodem 7 písm. d) odvolání poukazujícím na to, že správní řízení fakticky vůbec nebylo vedeno a o vině již bylo „rozhodnuto“ před zahájením řízení. Uvedla, že v kontrolním řízení nebylo rozhodováno o vině žalobce, kontrolní protokol obsahuje v souladu s požadavky zákona popis zjištěných skutečností s uvedením nedostatků a označení právních předpisů, které byly porušeny. Kontrolní protokol následně podle žalované sloužil jako podklad pro rozhodování o vině žalobce; vzhledem k tomu, že skutkové zjištění bylo považováno za dostatečné, byl podle žalované vydán příkaz. Podáním odporu byl příkaz zrušen a správní řízení pokračovalo, přičemž ve správním řízení nebylo podle žalované přikročeno k provedení dalších důkazů, když správní orgán prvního stupně považoval skutkový stav za jednoznačně prokázaný Protokolem včetně příloh. Správní orgán prvního stupně se dle žalované řádně zabýval všemi námitkami a návrhy žalobce, přičemž o spáchání správního deliktu bylo rozhodováno řádně ve správním řízení. 12. K námitkám vzneseným pod bodem 7 písm. g) poukazujícím mj. na zpochybnění důkazního hodnoty prodejního dokladu žalovaná odkázala na svá předchozí vyjádření k souvisejícím námitkám žalobce. 13. K námitkám vzneseným pod bodem písm. i), kde žalobce brojil proti tomu, že správní orgán prvního stupně předem bez jejich provedení hodnotil žalobcem k prokázání jeho skutko