— Nejvyšší správní soud

14 A 106/2019- 40 - text 4 14 A 106/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Karly Cháberové a soudců Jana Kratochvíla a Štěpána Výborného v právní věci žalobce: P. C., narozený dne …. bytem … proti žalovanému: Národní bezpečnostní úřad sídlem Na Popelce 2/16, Praha 5 o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného takto: I. Žaloba se z a m í t á . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce podal u Městského soudu v Praze žalobu na ochranu proti nečinnosti žalovaného, kterou se domáhal, aby žalovaný ve lhůtě patnácti dnů od nabytí právní moci rozsudku vydal rozhodnutí o žádosti žalobce ze dne 26. 5. 2019. 2. Žalobce v žalobě uvedl, se žádostí ze dne 26. 5. 2019 domáhal toho, aby mu bylo umožněno nahlížení do spisu (v tomto případě bezpečnostního svazku) podle § 38 odst. 2 a 4 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád) a aby mu byl předložen opis osvědčení fyzické osoby podle § 54 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o ochraně utajovaných informací). Jednalo se o opis osvědčení M. D., státního tajemníka Ministerstva průmyslu a obchodu. Žalovaný žádost žalobce ze dne 26. 5. 2019 zamítl sdělením označeným jako Vyrozumění o vyřízení podání, č. j.: 4397/2019 – NBÚ/80, sp. zn.: 80 – 2761/2019. S tímto postupem žalobce nesouhlasil, neboť žalovaný nerozhodl usnesením podle § 38 odst. 5 správního řádu, kdy pro rozhodování formou usnesení správní řád stanoví splnění formálních náležitostí (viz § 76 ve spojení s § 67 správního řádu). Žalobce proto podal návrh na přijetí opatření proti nečinnosti podle § 80 odst. 4 správního řádu, o jehož vyřízení ho žalovaný informoval formou Vyrozumění o vyřízení podání, č. j.: 4641/2019 – NBÚ/80, sp. zn.: 80 – 2761/2019. Žalovaný podle žalobce v rozporu se zákonem nerozhodl usnesením podle § 80 odst. 6 správního řádu. 3. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 30. 7. 2019 uvedl, že na žádost žalobce o předložení opisu osvědčení fyzické osoby pro přístup k utajovaným informacím vydaného M. D. (t. č. jmenována do funkce státního tajemníka Ministerstva průmyslu a obchodu) hledí jako na podání, které bylo učiněno v rozporu se zákonem o ochraně utajovaných informací, neboť tento zákon vylučuje možnost třetích osob nahlížet do bezpečnostního svazku, který obsahuje materiály vztahující se k řízení o žádosti o vydání osvědčení pro přístup k utajovaným informacím. Žalovaný opakovaně žalobce poučil o tom, že podle § 124 odst. 3 zákona o ochraně utajovaných informací je možné využívat údaje uvedené v bezpečnostním svazku pouze pro potřeby plnění úkolů podle téhož zákona a o tom, že podle § 124 odst. 4 téhož zákona je zaměstnancům žalovaného uložena povinnost mlčenlivosti o údajích z bezpečnostního svazku vůči třetím osobám. Žalobci bylo rovněž sděleno, že podle § 159 zákona o ochraně utajovaných informací je aplikace správního řádu v případě bezpečnostního řízení podle zákona o ochraně utajovaných informací vyloučena a na bezpečnostní svazek nelze hledět jako na spis vedený podle správního řádu. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. 4. Podle § 79 odst. 1 s. ř. s. ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. Podle § 81 s. ř. s. rozhoduje soud na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. Je-li návrh důvodný, soud uloží rozsudkem správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu, ne však delší, než kterou určuje zvláštní zákon. Soud žalobu zamítne, není-li důvodná. 5. Soud věc posoudil podle § 79 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s.) a shledal, že žaloba není důvodná. O věci rozhodl bez jednání, neboť žalobce s tímto postupem výslovně souhlasil a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil (viz § 51 odst. 1 s. ř. s.). 6. Z podkladů doložených ve spise má soud za prokázané, že žalobce žádostí ze dne 26. 5. 2019 žádal s odkazem na § 38 odst. 2 a 4 správního řádu po žalovaném, aby mu v rámci nahlížení do spisu byl předložen opis osvědčení pro přístup k utajovaným informacím vydaného M. D., státnímu tajemníkovi Ministerstva průmyslu a obchodu. Žalovaný přípisem ze dne 5. 6. 2019, č. j.: 4397/2019 – NBÚ/80, sp. zn.: 80 – 2761/2019 označeným jako Vyrozumění o vyřízení podání (dále jen Vyrozumění o vyřízení podání I.) žalobci sdělil, že součástí každého bezpečnostního svazku je vždy i otisk osvědčení fyzické osoby. Dále žalobci sdělil, že v minulosti byl opakovaně informován o tom, že poskytování dokumentů či údajů, které jsou součástí bezpečnostního svazku, je vyloučeno, a to s odkazem na § 87 odst. 7 a § 124 odst. 3, 4 zákona o ochraně utajovaných informací. V podání ze dne 8. 6. 2019 označeném jako ochrana před nečinností § 80 správní řád – žádost o nahlížení do spisu předložením osvědčení fyzické osoby vydaného formou veřejné listiny, žalobce uvedl, že žalovaný odepřel žalobci nahlížení do spisu, ale o jeho žádosti ze dne 26. 5. 2019 nerozhodl. Žalovaný přípisem ze dne 13. 6. 2019, č. j. 4641/2019 – NBÚ/80, sp. zn.: 80-2761/2019 označeným jako Vyrozumění o vyřízení podání (dále jen Vyrozumění o vyřízení podání II.) žalobci sdělil, že trvá na správnosti svého předchozího postupu a zopakoval ustanovení zákona o ochraně utajovaných informací, která žalobci neumožňují nahlédnutí do požadovaného bezpečnostního svazku. 7. V daném případě se žalobce nahlédnutí do bezpečnostního svazku a předložení označeného osvědčení domáhal podle § 38 odst. 2 a 4 správního řádu. Podle § 38 odst. 2 správního řádu jiným osobám správní orgán umožní nahlédnout do spisu, prokáží-li zájem nebo jiný vážný důvod a nebude-li tím porušeno právo některého z účastníků, popřípadě dalších dotčených osob anebo veřejný zájem. 8. Podle § 89 odst. 7 zákona o ochraně utajovaných informací má právo nahlížet do bezpečnostního svazku a činit si z něj výpisy, s výjimkou té části bezpečnostního svazku (§ 124 téhož zákona), která obsahuje utajovanou informaci, pouze účastník řízení a jeho zástupce, a to pouze před vydáním rozhodnutí. 9. Z citovaných ustanovení jednoznačně vyplývá, že žalobce nemá právo nahlížet do bezpečnostního svazku, tedy i do požadovaného osvědčení, neboť to zákon o ochraně utajovaných informací výslovně zakazuje. Žalobce ostatně samotné nepředložení požadovaného osvědčení a důvody uváděné žalovaným v žalobě nijak nezpochybňuje, domáhá se pouze vydání usnesení podle příslušných ustanovení správního řádu o žádosti. 10. Podle § 159 zákona o ochraně utajovaných informací správní řád se vztahuje pouze na řízení podle části druhé hlavy IX, není-li stanoveno jinak, na řízení podle § 116 a na řízení podle části osmé. 11. Ustanovení § 159 zákona o ochraně utajovaných informací vylučuje použití správního řádu na vztahy upravené zákonem o ochraně utajovaných informací s výjimkou certifikace informačních systémů, technických a kryptografických prostředků, kryptografického pracoviště a stínicí komory (část druhá hlava IX), ukládání pořádkových pokut (§ 116) a na řízení o přestupcích. 12. Pokud jde o část čtvrtou označenou jako Bezpečnostní řízení, §§ 89 až 135 (s výjimkou výše zmiňovaného § 116) zákona o ochraně utajovaných informací, na tu se podle § 159 správní řád nevztahuje. Jelikož § 159 zákona o ochraně utajovaných informací v zásadě implicitně vyloučil aplikaci správního řádu na část čtvrtou, kde je mimo jiné obsažena úprava tzv. bezpečnostního svazku (§ 124 zákona o ochraně utajovaných informací), či možnost nahlížet do bezpečnostního svazku jen určitou fázi řízení (před vydáním rozhodnutí) a jen pro určité osoby (účastník řízení a jeho zástupce), ustanovení § 38 správního řádu v daném případě nelze aplikovat. Žalovaný proto neměl povinnost vydávat usnesení podle § 38 odst. 5 správního řádu, pokud žalobci nemohl umožnit nahlédnout do bezpečnostního svazku, resp. poskytnout mu požadovaný opis osvědčení fyzické osoby. Na Vyrozumění o vyřízení podání I. i na Vyrozumění o vyřízení podání II. lze hledět jako na úkon správního orgánu podle § 177 odst. 1 ve spojení s § 4 odst. 1 správního řádu, tj. jako na úkon, který nemusí splňovat formální náležitosti rozhodnutí či usnesení podle správního řádu, neboť nejde ani o rozhodnutí ani o usnesení podle tohoto právního předpisu. 13. Z výše uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně, a proto ji podle § 81 odst. 3 s.ř.s. zamítl. 14. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 60 odst. 1 s.ř.s., když žalobce ve věci úspěch neměl a žalovanému náklady řízení nevznikly. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze p