7 As 79/2011 — Nejvyšší správní soud

10 A 49/2021- 46 - text 13 10A 49/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila a JUDr. Jaromíra Klepše ve věci žalobce: D. S. proti žalované: Univerzita Karlova sídlem Ovocný trh 560/5, 116 36 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí rektora Univerzity Karlovy č. j. UKRUK/34148/2021-5 z 5. 3. 2021 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Rozhodnutím děkana Filozofické fakulty Univerzity Karlovy č. j. UKFF/207953/2019-2 z 21. 6. 2019 nebyl žalobce přijat ke studiu bakalářského studijního programu Psychologie v akademickém roce 2019/2020, neboť v přijímacím řízení dosáhl 66 bodů a skončil na 70. až 73. místě, zatímco podmínkou pro přijetí byl zisk alespoň 50 bodů a umístění nejhůře na 65. místě. Proti tomuto rozhodnutí se žalobce odvolal namítaje nesprávnost vyhodnocení tří svých odpovědí v písemném testu a nekorektní průběh ústní části zkoušky, v níž mu nebylo umožněno dostatečně prezentovat svou motivaci a zájem o obor. 2. Rektor Univerzity Karlovy v rozhodnutí č. j. UKRUK/207953/2019-4 z 10. 10. 2019 na podkladě zpracovaných odborných vyjádření usoudil, že dvě ze tří žalobcem zpochybněných otázek byly zformulovány nejednoznačně, a proto uznal za správné rovněž žalobcovy odpovědi; zbylé odvolací námitky neshledal důvodné. To vedlo ke zvýšení žalobcova počtu bodů na 67 a k postupu na 68. a 69. místo, avšak stále nestačilo na přijetí ke studiu, k němuž bylo třeba umístit se na 63. až 65. místě (69 bodů). 3. Žalobce napadl rektorovo rozhodnutí správní žalobou, které zdejší soud rozsudkem č. j. 9A 169/2019-44 z 27. 1. 2021 vyhověl, rektorovo rozhodnutí zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Důvodem byla nepřezkoumatelnost výpočtu celkového počtu bodů, neboť z něj nebyl zřejmý původ některých hodnot ani to, jakým způsobem se uznání dvou dalších správných odpovědí promítlo do celkového počtu žalobcových bodů. Naproti tomu soud neshledal jako nepřezkoumatelné vypořádání, proč nebylo možné uznat za správnou žalobcovu odpověď na otázku č. 43 v testu z psychologie, a neshledal ani porušení řádného procesu v ústní části přijímací zkoušky. 4. V rozhodnutí napadeném nynější žalobou rektor doplnil odůvodnění o způsob výpočtu žalobcova celkového počtu bodů, ale na svém dřívějším právním názoru ničeho nezměnil a prvostupňové rozhodnutí i napodruhé potvrdil. II. Argumentace účastníků řízení 5. Žalobce v žalobě namítl, že jeho odpověď C) na otázku č. 11 testu základů společenských věd (dále jen „ZSV“) týkající se začlenění území Podkarpatské Rusi do jednoho státního celku s českými zeměmi, jež byla dodatečně uznána za správnou a jež byla odborným vyjádřením označena za „nejbližší správné odpovědi“, nebyla vyhodnocena jako jediná správná, neboť ve vzorci pro výpočet bodů byly ponechány i odpovědi A) ostatních uchazečů, které považovali za správné chybně autoři testu. Zároveň u maximálního počtu dosažených správných odpovědí v testu ZSV nebyla původní hodnota 25 opravena na 26. Rektor odmítl opravu výpočtu s argumentem, že by rozdíl stejně nebyl dostatečný nebo znatelný, ale to je bez konkrétních výpočtů pouhá spekulace. Předložený matematický výpočet pak není ani nadále přezkoumatelný, neboť není zřejmé, jak, kde a proč v něm bylo zaokrouhlováno. 6. Žalobce dále brojil proti vyhodnocení otázky č. 43 testu psychologie, týkající se vztahu resilience a deprivace coby možných příčin zvýšeného studijního úsilí po neúspěchu u zkoušky. Z odborného vyjádření ve správním spisu podle jeho názoru plyne, že ani jedna odpověď není zcela správná, a proto měla být uznána také žalobcova „méně správná“ odpověď B) deprivace, jejíž platnost v některých případech připustilo také odborné vyjádření, obdobně jako tomu bylo při uznávání odpovědí u otázky č. 11 testu ZSV. Ostatně i úvodní instrukce k testu nabádá k tomu, aby uchazeči v případě pochyb zvolili nejblíže správnou odpověď. Kromě toho vyhodnocení této otázky v napadeném rozhodnutí je nedostatečné a samotné zadání testu neskýtá dostatečnou oporu pro správnost odpovědi C) resilience. 7. Další pochybení žalované spatřuje žalobce v tom, že žalovaný opomněl důkaz – odborný text ke slovníkovému heslu Deprivation z publikace Encyclopedia ofBehavior Modification and Cognitive Therapy, Hersen, Michel. SAGE Publication, Inc, 2005 –, jímž chtěl žalobce prokázat, že dlouhodobost nedostatku určitých podnětů není nutnou podmínkou pro vznik deprivace. Toto pochybení přitom představuje vadu řízení, jež mohla mít za následek nezákonnost napadeného rozhodnutí. 8. Nakonec se žalobce ohradil proti průběhu ústního kola zkoušky, při němž mu nebylo umožněno prezentovat dostatečně dlouho (po dobu dvou až čtyř minut) a souvisle svůj zájem o téma psychedelických látek a propojit je se svou motivací ke studiu. Fakticky průběh ústního kola odporoval předem stanoveným pravidlům, jelikož v podčásti B mohl žalobce hovořit jen doplňkově k podčásti A, a jelikož na úvodní otázku, zda o něčem ještě nehovořil či zda chce něco doplnit, odpověděl záporně, „neodemklo“ se mu „tajné“ kolo a nemohl získat body navíc. Uchazeči přitom nebyli předem upozorněni, že si musí ponechat některé otázky, které by obsahem patřily do podčásti A, „stranou“ pro podčást B. Ve výsledku nebyla část žalobcovy motivace ke studiu ohodnocena z důvodů, které se neopírají o předem zveřejněné podmínky a kritéria pro vyhodnocení. 9. Žalovaná ve vyjádření k žalobě navrhla její zamítnutí pro nedůvodnost a k jednotlivým žalobním bodům citovala příslušné pasáže napadeného rozhodnutí. Nad rámec toho uvedla, že úprava jakýchkoli jiných hodnot kromě žalobcova hrubého skóru v rovnici pro výpočet bodů by zcela znemožnila žalobcovo zařazení na standardizovanou škálu bodových zisků všech uchazečů, která musí být i s ohledem princip rovnosti pro všechny uchazeče jednotná. Promítnutí navýšení žalobcova hrubého skóru do hodnot průměrného skóru dosaženého všemi uchazeči a směrodatné odchylky by se pak projevilo až na třetím (resp. druhém) místě za desetinnou čárkou a výsledný počet bodů by nijak neovlivnilo. Žalovaná také nesouhlasila s žalobcovým tvrzením o nepřezkoumatelnosti rovnice pro výpočet bodů ve svém druhém rozhodnutí s tím, že aplikací znalostí základních matematických operací lze postup i výsledek opravného výpočtu překontrolovat. Žalovaná také odmítla námitku ohledně nepodloženosti řešení otázky z č. 43 v testu psychologie. Naopak odkázala na doporučenou studijní literaturu zveřejněnou na internetových stránkách žalované, v níž je koncept deprivace jasně vysvětlen, a pokud by ji byl žalobce četl, nebyl by mohl tuto odpověď zvolit. Námitku směřující proti průběhu ústního kola zkoušky žalovaná označila za nepřípustnou, neboť už ji soud vypořádal ve svém prvním rozsudku. 10. Žalobce v replice setrval na své argumentaci i návrhu uvedených již v žalobě. III. Posouzení věci III. 1. Východiska právního hodnocení 11. Soud nejprve shledal, že jsou splněny podmínky řízení, žaloba je přípustná, byla podána včas a osobou oprávněnou. Následně vycházeje ze skutkového a právního stavu, jenž zde byl v době vydání napadeného rozhodnutí, přezkoumal je na základě podané žaloby v mezích žalobních bodů [§ 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“)], včetně řízení předcházejícího jeho vydání, a nezjistil při tom žádnou vadu, k níž by byl povinen přihlédnout z úřední povinnosti. 12. Při jednání konaném 16. 12. 2021 účastníci zopakovali argumenty uvedené v dosavadních procesních podáních a setrvali na svých návrzích. Soud při něm provedl jako důkaz slovníkové heslo „odolnost: resilience, resistance, immunity“ a výpis z internetových stránek žalované: informace o počtu přihlášených (1062) a počtu přijatých (66) uchazečů ke studiu do bakalářského studijního programu Psychologie v akademickém roce 2019/2020. Naproti tomu návrh na provedení důkazu listinami – Řád přijímacího řízení a Organizace přijímacího řízení soud zamítl, neboť pro posouzení věci nejsou nezbytné. Ostatní žalobcem navržené listiny soud jako důkazy neprovedl, neboť jsou součástí správního spisu, jímž se dokazování neprovádí (rozsudek NSS č. j. 9 Afs 8/2008-117 z 29. 1. 2009). 13. Způsob a meze soudního přezkumu rozhodnutí o nepřijetí uchazeče ke studiu na vysoké škole popsal soud již v rozsudku sp. zn. 9A 169/2019, a jelikož v tomto ohledu nevyvstala mezi účastníky žádná sporná otázka, soud na něj (zejména na jeho odstavce 28 a 29) v podrobnostech odkazuje. Ve zkratce jen připomíná, že „II. Při přezkoumání rozhodnutí podle § 50 odst. 7 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, musí být v případech, kdy je to namítáno nebo kdy pochybnost o tom v řízení jinak vyjde najevo, provedeno i věcné posouzení, zda uchazeč správně odpověděl na otázky či zkušební úlohy při přijímací zkoušce, včetně případného posouzení, zda zadané otázky či úlohy