7 As 291/2015 — Nejvyšší správní soud

18 A 50/2020- 70 - text  12 18 A 50/2020- [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Sabola a soudců Mgr. Martina Lachmanna a Mgr. Jana Ferfeckého v právní věci žalobce: Město Postoloprty sídlem Mírové náměstí 318, Postoloprty zastoupeného Mgr. Janou Zwyrtek Hamplovou, advokátkou sídlem Olomoucká 261/36, Mohelnice proti žalovanému: Ministerstvo pro místní rozvoj sídlem Staroměstské náměstí 932/6, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí ministryně pro místní rozvoj ze dne 8. 7. 2020, čj. MMR-33630/2020-26 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení a vymezení sporu 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení rozhodnutí ministryně pro místní rozvoj ze dne 8. 7. 2020, čj. MMR-33630/2020-26 (dále též „Napadené rozhodnutí“), kterým ministryně podle § 14e odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění účinném od 1. 1. 2018 (dále jen „rozpočtová pravidla“), nevyhověla námitkám podaným žalobcem a shledala oprávněným opatření Centra pro regionální rozvoj České republiky (dále též „CRR“ nebo „poskytovatel dotace“) ze dne 21. 4. 2020 (dále též „Opatření“). 2. Označeným Opatřením CRR v rámci administrativního ověření žádosti o platbu v rámci projektu „ZŠ Postoloprty - bezbariérový přístup a modernizace učebních prostor II. stupně“ (dále též „Projekt“) realizovaného v Integrovaném regionálním operačním programu, na který byla poskytnuta dotace rozhodnutím o poskytnutí dotace ze dne 21. 3. 2018, čj. 15013/2018-55/1 (dále jen „Rozhodnutí o poskytnutí dotace“), stanovil podle § 14e rozpočtových pravidel celkovou část nevyplacené dotace ve výši 720 605,90 Kč, přičemž uvedl, že tato částka nevyplacené dotace se vztahuje k finančním prostředkům, které dosud nebyly žalobci vyplaceny, a které nebudou žalobci vyplaceny s konečnou platností. 3. Důvodem nevyplacení části dotačních prostředků bylo v rámci kontroly žádosti o platbu identifikované porušení zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění účinném pro posuzované veřejné zakázky (dále jen „zákon č. 134/2016 Sb.“) v souvislosti s veřejnými zakázkami VZ 0006 s označením „Bezbariérová přístupnost budov, ZŠ Postoloprty“ a VZ 0007.001 s označením „Modernizace vybavení učebních prostor ZŠ Postoloprty, dílčí část 1: Stavební úpravy učeben“, realizovanými v rámci Projektu (dále jen „veřejné zakázky“), kdy měl žalobce postupem v uvedených zadávacích řízeních porušit § 48 odst. 8 ve spojení s § 48 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. a porušit tak podmínku uvedenou v části III odstavci 1 bodu 2 Podmínek Rozhodnutí o poskytnutí dotace, tvořících přílohu č. 6 Specifických pravidel pro žadatele a příjemce z Integrovaného regionálního operačního programu, platných od 5. 10. 2016 (dále jen „Podmínky Rozhodnutí o poskytnutí dotace“) II. Rozhodnutí žalovaného (napadené rozhodnutí) 4. Ministryně v odůvodnění Napadeného rozhodnutí rekapitulovala zjištěná pochybení při zadávání obou veřejných zakázek spočívající v tom, že žalobce v zadávacích řízeních v rozporu s § 48 odst. 8 ve spojení s § 48 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. nerozhodl o vyloučení vybraných dodavatelů, jejichž nabídková cena překročila předpokládané hodnoty pro veřejné zakázky, kterou žalobce ve výzvách k podání nabídek do zadávacího řízení a zadávací dokumentaci označil jako cenu nejvýše přípustnou a nepřekročitelnou. 5. V návaznosti na sumarizaci obsahu argumentace žalobce v námitkách proti Opatření ministryně podrobně rekapitulovala zjištění vztahující se k veřejným zakázkám, přičemž k těmto zjištěním souhrnně uvedla, že poskytovatel dotace velice podrobně popsal, z jakého důvodu byla uložena finanční oprava, přičemž zdůraznil, že v daném případě není žalobci vytýkáno nezákonné stanovení zadávací podmínky nepřekročitelnosti předpokládané hodnoty veřejných zakázek, ale skutečnost, že na stanovené zadávací podmínce netrval. Ministryně se plně ztotožnila se zdůvodněním obsaženým v Opatření. S poukazem na závěry vyslovené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže v rozhodnutí ze dne 30. 6. 2017, čj. ÚOHS-R0075/2017/VZ-19645/321/Edy, zdůraznila, že z uvedeného rozhodnutí je patrné, že žalobce skutečně musel povinně vyloučit dodavatele, kteří nabídli plnění za cenu vyšší, než byla zadávacími podmínkami stanovena jako nejvyšší přípustná nabídková cena. Ministryně uvedla, že tento aspekt zadávací dokumentace je pro dodavatele zcela zásadní, neboť dodavatelé zvažují, zda předpokládaná hodnota může být překročena, či nikoli; zastropování nabídkové ceny tedy podle ministryně reálně mohlo dodavatele odradit od podání nabídky. Ministryně dospěla k závěru, že kdyby žalobce neurčil výši maximální nabídkové ceny, mohlo se zadávacího řízení veřejných zakázek zúčastnit pravděpodobně více dodavatelů. Důvody uvedené žalobcem v námitkách proto ministryně označila za irelevantní. 6. K námitce poukazující na to, že CRR neodhalilo pochybení ihned v rámci kontroly veřejné zakázky 0006, ministryně připustila, že uvedené pochybení nebylo ze strany kontrolora identifikováno a ve stanovisku zaslaném k veřejné zakázce uvedeno. Bez ohledu na uvedené se však žalobce uvedeného pochybení, jak sám dle ministryně uvedl, dopustil, přičemž upustit od konstatování jeho nesprávného postupu jen proto, že bylo identifikováno až po vydání stanoviska k zakázce, ale stále v rámci administrace žádosti o platbu, nelze připustit. Dle ministryně je za nastavení zadávacích podmínek i za jejich následné dodržení odpovědný pouze žalobce jako zadavatel. 7. Podle ministryně je nutno trvat i na uložení finanční opravy, kterou poskytovatel podle jejího přesvědčení podrobně zdůvodnil. Uložení finanční opravy proběhlo podle ministryně plně v souladu se zásadou proporcionality, kdy byly zváženy veškeré skutkové okolnosti daného případu. 8. Ministryně zdůraznila, že co se týče přiměřenosti nastavení výše finančních oprav samotných, tyto dle úvodu přílohy č. 5 Obecných pravidel, verze 1.12, „zohledňují závažnost porušení a zásadu proporcionality“, jak potvrdil i Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 10. 7. 2019, čj. 2 Afs 192/2018 - 74. 9. Na základě uvedených skutečností ministryně potvrdila Opatření poskytovatele dotace, neboť u obou veřejných zakázek žalobce porušil § 48 odst. 8 ve spojení s § 48 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., a potvrdila uložení finanční opravy ve výši 5 % z částky poskytnuté dotace. III. Žaloba 10. Žalobce v podané žalobě pod prvním žalobním bodem nesouhlasil se závěrem o porušení § 48 odst. 8 ve spojení s § 48 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. Uvedl, že při opakovaném zadání veřejné zakázky (v prvním zadávacím řízení nebyla podána žádná nabídka) překročil jediný účastník předpokládanou hodnotu, nicméně žalobce s ohledem na objektivní okolnosti nevyužil možnosti účastníka vyloučit a s jediným účastníkem zadávacího řízení při splnění všech podmínek účasti uzavřel smlouvu o dílo. Žalobce měl za to, že na toto uzavření smlouvy měl plné právo, a to se zřetelem k tomu, že předpokládaná hodnota vycházela z již neaktuální cenové hladiny z roku 2017, přičemž zadávací řízení bylo realizováno až v roce 2018, kdy tato cenová hladina prodělala určitý vývoj. Žalobce podotknul, že zejména s ohledem na nedostatečné personální a časové kapacity projektantů a rozpočtářů neměl možnost aktualizace položkového rozpočtu před vyhlášením veřejné zakázky. Akcentoval, že s ohledem na vzájemnou provázanost s dalšími dílčími navazujícími částmi projektu (stavební úpravy učebny, dodávka nábytku, dodávky ICT vybavení) by byla v případě vyloučení jediného dodavatele stavebních úprav infrastruktury pro bezbariérovost budovy ve své podstatě znemožněna realizace zakázky jako celku, a zároveň by nemohl být úspěšné dokončen celý projekt. Žalobce doplnil, že disponuje dostatečnými finančními prostředky pro pokrytí vzniklého rozdílu mezi nabídkovou cenou a předpokládanou hodnotou zakázky, a to i v případě, bude-li nucen zařadit takto vzniklý rozdíl mezi nezpůsobilé výdaje; dal tedy přednost realizaci veřejně prospěšné zakázky před tím, než aby ji vyloučením uchazeče na klíčovou část díla zcela zrušil. 11. Žalobce doplnil, že v dané oblasti je trvalý nedostatek dodavatelů v čase a místě, což dle něho dokazuje i fakt, že byla doručena jediná nabídka. Podotknul, že v rámci průběžných připomínek nebyla problematika uzavření smlouvy i přes překročení předpokládané hodnoty vůbec řešena. 12. Žalobce byl přesvědčen, že postupoval plně v souladu s § 48 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., který zadavateli dává pouze možnost, nikoliv však povinnost vyloučit účastníka zadávacího řízení v případě nesplnění zadávacích podmínek. Dle žalobce mu nelze vytýkat nesplnění něčeho, co není zákonnou povinností. 13. Žalobce se domníval, že „citované zákonné ustanovení je zcela zřetelně formulované a účastí ve veřejné zakázce vyhlášené v režimu zákona berou vši