6 Ads 19/2013 — Nejvyšší správní soud

5 Ad 17/2019- 45 - text 11 5 Ad 17/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudkyň JUDr. Evy Pechové a Mgr. Martiny Weissové ve věci žalobce proti žalovanému M. Z. zastoupen JUDr. Martinem Machačem, advokátem se sídlem Náměstí Svobody 9, Brno Ministerstvo vnitra České republiky se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí ministra vnitra ze dne 13. 9. 2019, č. j. MV-101078-4/SO-2019, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí ministra vnitra (dále jen „žalovaný“), kterým byl zamítnut rozklad žalobce proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru bezpečnostní politiky (dále jen „prvostupňový správní orgán“) ze dne 26. 6. 2019, č. j. MV-74623-6/OBP-2019, jímž bylo podle § 5 odst. 1 písm. c) ve spojení s § 4 odst. 1 písm. d) a § 4c zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění rozhodném (dále jen „zákon o obecní policii“), rozhodnuto o odnětí osvědčení o odborné způsobilosti, z důvodu ztráty jeho zdravotní způsobilosti. 2. Soud ze správního spisu zjistil, že žalobce se dne 4. 12. 2018 podrobil mimořádné pracovní lékařské prohlídce ve zdravotnickém zařízení, z níž byl vyhotoven lékařský posudek o zdravotní způsobilosti žalobce k práci pod č. 53/12/2018 (dále též „předmětný lékařský posudek“ či „lékařský posudek ze dne 4. 12. 2018“). V posudku bylo uvedeno, že žalobce je u zaměstnavatele zaměstnán v pracovním poměru, konkretizováno bylo i sjednané místo výkonu práce, režim práce a druh výkonu práce: „strážník městské policie, v přímém výkonu služby, pochůzková a pořádková činnost, zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku – výkon práce se služební zbraní“. Přičemž posudkový závěr zněl tak, že žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu zaměstnání strážníka, což bylo zapříčiněno jeho pracovním úrazem. Součástí posudku bylo poučení podat návrh na jeho přezkum, datum a vlastnoruční podpis vyšetřujícího lékaře opatřený otiskem razítka příslušné zdravotnické organizace. 3. Ze správního spisu dále vyplývá, že žalobce podal návrh na přezkum lékařského posudku ze dne 4. 12. 2018, jenž však byl rozhodnutím Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odborem zdravotnictví ze dne 3. 4. 2019, č. j. JMK 50509/2019 (dále též „rozhodnutí o přezkumu lékařského posudku“), zamítnut. Krajský úřad v odůvodnění svého rozhodnutí zdůraznil, že žalobce nesporoval zjištění týkající se jeho nedostačujícího zdravotního stavu k výkonu povolání strážníka, a proto toliko připomněl, že žalobce dne 30. 5. 2016 utrpěl pracovní úraz pravého ramene, s jehož následky se žalobce dosud potýká. V této souvislosti odkázal na zprávy z ortopedie ze dne 23. 10. 2018 a ze dne 8. 1. 2019, z nichž jsou zřejmá zdravotní omezení žalobce jako zákazy nošení těžkých břemen a posilování se submaximální a maximální zátěží, naopak v rámci výkonu běžných kancelářských činností nebyla ortopedem konstatována žádná omezení. Krajský úřad k požadavku žalobce, aby byl závěr lékařského posudku ze dne 4. 12. 2018, jímž byl žalobce shledán dlouhodobě zdravotně nezpůsobilým k výkonu zaměstnání strážníka, přeformulován tak, že k výkonu zaměstnání je dána jeho „zdravotní způsobilost s podmínkou: mimo výkon služby“, čímž by mu bylo umožněno vykonávat pro zaměstnavatele práci jako civilní zaměstnanec, vysvětlil, že k tomuto posouzení není příslušný, jelikož není oprávněn změnit předmětný lékařský posudek. Upozornil, že zdravotní stav posuzovaného (žalobce) vždy hodnotí pouze poskytovatel pracovně lékařských služeb zaměstnavatele, který jej přezkoumává ve vztahu k jím vykonávané pracovní činnosti. 4. Poté prvostupňový správní orgán rozhodl o odnětí osvědčení o odborné způsobilosti žalobce, což odůvodnil tím, že žalobce na základě lékařského posudku ze dne 4. 12. 2018 ztratil zdravotní způsobilost k výkonu zaměstnání strážníka. Prvostupňový správní orgán uvedl, že zdravotní způsobilost je jedním ze základních požadavků, které musí strážník obecní policie splňovat a její ztráta je důvodem pro odnětí osvědčení podle § 5 odst. 1 písm. c) zákona o obecní policii. Požadavky na zdravotní způsobilost se dle aktuální právní úpravy účinné od 1. 1. 2009 zpřísnily a dopadají na všechny strážníky, bez ohledu na to, zdali strážníci pracují v terénu nebo vykonávají toliko kancelářské práce. S odkazem na § 4c odst. 1 zákona o obecní policii zdůraznil, že zdravotní způsobilost posuzuje poskytovatel pracovně lékařských služeb. Tudíž správní orgány již nejsou oprávněny zdravotní stav vyšetřovaného posuzovat (tj. nemohou již přihlédnout k předloženým lékařským zprávám a ani přehodnocovat postup orgánu rozhodujícího o přezkoumání lékařského posudku), nýbrž jen vycházejí z lékařského posudku vypracovaného poskytovatelem pracovně lékařských služeb. Předmětný lékařský posudek prvostupňový správní orgán označil jak po formální, tak po obsahové stránce souladný s požadavky obsaženými v § 1 odst. 4, 5 vyhlášky č. 444/2008 Sb., o zdravotní způsobilosti uchazeče o zaměstnání strážníka, čekatele a strážníka obecní policie (dále též „vyhláška o zdravotní způsobilosti“), neboť z něj jednoznačně vyplývá, že žalobce je dlouhodobě zdravotně nezpůsobilým ke sjednanému výkonu druhu práce. Taktéž měl předmětný lékařský posudek za srozumitelný, splňující zákonné požadavky, o jeho obsahu neměl pochybnosti, neshledal tak důvody pro provedení důkazu znaleckým posudkem ohledně zdravotního stavu žalobce. 5. Žalobce podal proti prvostupňovému správnímu orgánu rozklad, jenž byl žalobou napadeným rozhodnutím zamítnut. Žalovaný se v rozhodnutí ztotožnil jak se zjištěným skutkovým stavem věci, tak s právním posouzením věci prvostupňovým správním orgánem. Poukázal na předmětný lékařský posudek, na jehož základě žalobce přestal splňovat podmínky zdravotní způsobilosti k výkonu zaměstnání a uvedl, že není oprávněn závěry v něm obsažené jakkoliv zpochybňovat, natož rozporovat. Nesouhlasil s tvrzením žalobce, že výklad zaujatý prvostupňovým správním orgánem v dané věci je příliš extenzivní a tvrdý, aniž by byl daný případ posouzen individuálně, jelikož žalobci vzniklo zdravotní omezení v důsledku pracovního úrazu. Žalovaný vysvětlil, že zákon o obecní policii nikterak nezohledňuje důvody, pro které došlo k pozbytí zdravotní způsobilosti strážníků. Ani prvostupňový a ani druhostupňový správní orgán nedisponují v tomto směru diskreční pravomocí. Výklad zákona prvostupňovým správním orgánem neměl za nezákonný ani za přepjatě formalistický. Žalovaný sice připustil, že vyhláška o zdravotní způsobilosti umožňuje vydání lékařského posudku „s podmínkou“ či „za předpokladu“, avšak zároveň počítá s tím, že vyšetřovaná osoba je zdravotně způsobilá s podmínkou (či za předpokladu). V dané věci však byl žalobce lékařským posudkem shledán dlouhodobě zdravotně nezpůsobilým k výkonu práce strážníka. Přičemž žalobce měl sjednán se zaměstnavatelem určitý druh výkonu práce v pracovní smlouvě (tj. práci strážníka městské policie) a posudkový lékař byl povinen posoudit žalobcův zdravotní stav právě ve vztahu k tomuto sjednanému druhu práce. Žalovaný nesporoval, že v rámci výkonu práce strážníka lze vykonávat i jiné druhy práce než je přímý výkon služby; nicméně žalovaný není v rámci daného řízení oprávněn zasahovat do obsahu sjednaného pracovního poměru žalobce. Odmítl proto i návrhy žalobce na doplnění dokazování formou dalších lékařských zpráv a vypracování znaleckého posudku znalcem z oboru zdravotnictví. Zopakoval, že není kompetentní k posouzení zdravotní způsobilosti žalobce, nýbrž je povinen vycházet z předloženého lékařského posudku, který byl vyhotoven příslušným orgánem. Nový posudek nepovažoval za potřebný v řízení provést, jelikož lékařské zprávy doložené žalobcem nezakládají důvodný předpoklad pro stanovení znalce za účelem nového zdravotního posudku, když jedna ze zpráv byla vyhotovena před vypracováním předmětného lékařského posudku a obě lékařské zprávy byly vypracovány před datem vyhotovení prvostupňového správního orgánu. Tyto lékařské zprávy proto nepovažoval za nové skutečnosti, jimiž by bylo lze prokazovat změnu skutkového stavu věci. Nad to lékařské zprávy nebyly vypracovány příslušným orgánem ve smyslu zákona o obecní policii. Zároveň poukázal na to, že dle § 4 odst. 1 vyhlášky o zdravotní způsobilosti byl žalobce oprávněn navrhnout provedení tzv. mimořádné lékařské prohlídky, jíž by byl zjištěn jeho aktuální zdravotní stav. Pokud tuto možnost nevyužil, nelze ji klást správním orgánům k tíži. Na podporu své argumentace žalovaný odkázal i na zamítavé rozhodnutí o přezkumu lékařského posudku žalobce. Žalovaný neshledal důvodnými ani rozkladové námitky žalobce týkající se vad lékařského posudku ze dne 4. 12. 2018. K poukazu žalobce na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 6. 2013, č. j. 6 Ads 19/2013 – 35, konstatoval, že uvedené rozhodnutí není v dané věci