1 As 70/2013 — Nejvyšší správní soud

8 A 131/2019- 60 - text 14 8 A 131/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci žalobce proti žalovanému Tomaier Legal advokátní kancelář s.r.o., se sídlem Černokostelecká 281/7, 100 00 Praha 10, zastoupený Mgr. Tomášem Urbanem, advokátem se sídlem Vřesová 685/16, 181 00 Praha 8 Ředitelství silnic a dálnic ČR, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 zastoupený JUDr. Jiřím Hartmannem, advokátem se sídlem Sokolovská 49/5, 186 00 Praha 8 o žalobě proti rozhodnutí Ing. Radka Mátla, osoby pověřené řízením žalovaného, ze dne 14. 8. 2019, č. j. 16087/2019-10000, takto: I. Rozhodnutí Ing. Radka Mátla, osoby pověřené řízením žalovaného, ze dne 14. 8. 2019, č. j. 16087/2019-10000, a rozhodnutí žalovaného ze dne ze dne 7. 6. 2019, č. j. 13395-2019-10300, se ruší. II. Žalovanému se ukládá, aby do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku žalobci poskytl kopii znaleckého posudku Vysokého učení technického v Brně, Fakulty stavební, č. 22/2019 ve věci posouzení stavu vozovky dálnice D1 na stavbě „D1 modernizace – úsek EXIT 90 Humpolec – EXIT 104 Větrný Jeníkov“, vypracovaný pro žalovaného. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 15 342 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho právního zástupce. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Dne 23. 10. 2016 podal žalobce u žalovaného žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „informační zákon“ nebo „zákon“), ve které požadoval poskytnout „kopii znaleckého posudku Vysokého učení technického v Brně, Fakulty stavební, který byl pro [žalovaného] vypracován na základě Smlouvy o poskytování služeb ze dne 14. 3. 2019 uzavřené s VUT, č. ŘSD: OIST-000596, č. VUT: 4255/2019/00, která byla uzavřena na základě veřejné zakázky „D1 modernizace, úsek 12 – posouzení stavu vozovky, soudně znalecký posudek“, evidenční číslo (ISPROFIN/ISPROFOND) 500 155 0003.“ 2. Žalovaný rozhodnutím ze dne 7. 6. 2019, č. j. 13395-2019-10300, (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) uvedenou žádost podle § 15 odst. 1 informačního zákona odmítl, a to z dále uvedených důvodů. Předně žalovaný uvedl, že je veřejně známo, že v současné době zvažuje uplatnění náhrady škody vůči subjektům, které se mohly podílet na vzniku škody, která vznikla v souvislosti s realizací veřejné zakázky „D1 modernizace, úsek 12“, a to v souladu se zásadou hospodárného nakládání se svým majetkem a povinností o tento majetek pečovat (viz § 14 odst. 1 zákona č. 2019/2000 Sb., o majetku České republiky). Požadovaný znalecký posudek byl zpracován právě za účelem jeho případného využití v soudním řízení. 3. Žalovaný pro odmítnutí žádosti v tomto kontextu uplatnil důvod podle § 11 odst. 1 písm. b) informačního zákona, neboť předmětný znalecký posudek je podklad pro rozhodnutí o tom, jak bude žalovaný postupovat stran vzniklé škody (jakou zvolí procesní strategii). Zveřejnění tohoto posudku před případným podáním žaloby by mohlo upozornit třetí stranu na zvolenou procesní taktiku a poškodit tak zájmy státu. Žalovaný není do podání žaloby povinen – s odkazem právě na § 11 odst. 1 písm. b) zákona – znalecký posudek poskytnout. To zejména proto, že žadatelem je advokátní kancelář, která zastupuje zhotovitele v jiném soudním sporu vedeném proti žalovanému týkající se uvedené veřejné zakázky (věc vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 2 Nc 1003/2019). 4. Dále žalovaný uplatnil důvod odmítnutí podle § 11 odst. 4 písm. b) zákona, neboť se požadovaná informace týká rozhodovací činnosti soudů. Tuto výjimku je třeba chápat funkčně, tedy tak, že se vztahuje i na podání činěná účastníky řízení (nikoliv úzce jen na písemnosti, jejichž původcem je soud). Účastník řízení tak nemůže být nucen vydávat takové podklady, které souvisí s probíhajícím soudním řízením, které by mohly jeho pozici ohrozit či snad zhoršit (např. podklady, které by mohly soužit jako důkazy). Tím by byla narušena rovnost účastníků a právo na spravedlivý proces. 5. Žalobce toto rozhodnutí napadl odvoláním. Ing. Radek Mátl, pověřený řízením žalovaného, následně rozhodnutím ze dne 14. 8. 2019, č. j. 16087/2019-10000, (dále jen „napadené rozhodnutí“) prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Ing. Radek Mátl se ztotožnil s argumentací obsaženou v prvostupňovém rozhodnutí a zdůraznil, že žalobce aktivně vystupuje vůči žalovanému, a to zejména jako právní zástupce spol. GEOSAN GROUP a.s., přičemž tato společnost je úzce spjata s realizací veřejné zakázky „D1 modernizace, úsek 12“. Současně upozornil na další soudní spor, v němž je požadovaný znalecký posudek podkladem, a sice řízení vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 41 Cm 17/2019. 6. Žalobce se s tímto rozhodnutím neztotožnil a dne 18. 10. 2019 ho u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) napadl žalobou podle § 65 s. ř. s. II. Obsah žaloby, vyjádření žalovaného a jednání ve věci 7. Žalobce proti napadenému rozhodnutí zaprvé namítá, že jeho žádost o informace nemohla být odmítnuta z důvodu podle § 11 odst. 1 písm. b) informačního zákona. Požadovaný znalecký posudek byl totiž použit v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky s názvem „D1 modernizace –úsek 12, EXIT 90 Humpolec –EXIT 104 Větrný Jeníkov (2019)“, která byla zveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek dne 9. 5. 2019. Příloha D1 příslušného oznámení obsahuje zdůvodnění, proč bylo pro uvedenou veřejnou zakázku využito jednací řízení bez uveřejnění (tzv. JŘBÚ) podle § 63 a násl. zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek. Z tohoto odůvodnění vyplývá, že podkladem pro závěr, že je třeba využít právě JŘBÚ (z důvodu havarijního stavu vozovky) byl právě požadovaný znalecký posudek. Dne 7. 5. 2019 došlo k podpisu smlouvy s vybraným uchazečem. 8. Žalobce se odvolává na zásadu transparentnosti zadávacího řízení zakotvenou v § 6 zákona č. 134/2016 Sb.; právě podklady, které dokládají oprávněnost použití JŘBÚ, by měly být veřejnosti dostupné, aby v tomto ohledu mohla vykonávat veřejnou kontrolu. Důvod odmítnutí žádosti podle § 11 odst. 1 písm. b) může být užit pouze do chvíle, kdy je na jeho základě rozhodnuto. Tím se ochrana této informace vyčerpává. Žalovaný přitom rozhodnutí již učinil, rozhodl využít JŘBÚ a příslušnou veřejnou zakázku již zadal. Není možné tento důvod odmítnutí uplatnit proto, že by znalecký posudek mohl být v budoucnu podkladem pro nějaké další hypotetické rozhodnutí. Navíc, uvedený důvod odmítnutí žádosti je toliko fakultativní. V takovém případě nestačí pouze podřazení požadované informace pod uvedený důvod, ale je nutné též zhodnotit, zda je tu legitimní zájem na neposkytnutí informace, který by převážil nad právem na informace (které je posíleno požadavkem na transparentnost zadávacího řízení – žalobce v tomto ohledu odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 6. 2010, č. j. 1 As 28/2010-93). 9. Žalobce uvádí, že je nevěrohodné, že by znalecký posudek, který byl podkladem pro zadávací řízení na jaře 2019 mohl být podkladem pro jakési budoucí rozhodnutí, zda vést či nevést soudní spor. Znalecký posudek nadto nemůže stanovovat jakoukoliv procesní strategii žalovaného, nýbrž popisuje z odborného hlediska stav věci. 10. Zadruhé žalobce namítá, že jeho žádost nemohla být odmítnuta ani podle § 11 odst. 4 písm. b) informačního zákona. Žalobce uvádí, že napadené rozhodnutí nijak nespecifikuje, jak má požadovaný znalecký posudek souviset s konkrétním soudním řízením. Žalobci není známo, že by v řízení vedeném u městského soudu pod sp. zn. 41 Cm 17/2019 byly projednávány otázky, které by se stavem dálnice na jaře 2019 souvisely, tento argument je tedy nepřezkoumatelný. Případné narušení principu rovnosti v probíhajícím soudním řízení nadto není zákonným důvodem pro odmítnutí žádosti o informace (úvahy o doplnění tohoto důvodu svědč o tom, že nyní § 11 odst. 4 písm. b) zákona v těchto situacích aplikovat nelze). Navíc v napadeném rozhodnutí není odůvodněno, jak by poskytnutí znaleckého posudku mohlo narušit rovnost stran. 11. Zatřetí žalobce odmítá, že by jeho žádost o informace mohla být odmítnuta z důvodu, že žalobce v jiném řízení zastupuje třetí osobu ve sporu s žalovaným. Osoba žadatele a jeho profesní aktivity jsou z hlediska realizace práva na informace irelevantní. Žalovaný není oprávněn při poskytování informací rozlišovat mezi žadateli např. podle toho, zda s ním vedou civilní nebo jiné spory. 12. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 13. 2. 2020 k podané žalobě nad rámec napadeného rozhodnutí uvedl následující: předmětná žádost o informace de facto představuje zneužití práva, neboť žalobce je veden snahou získat neoprávněnou výhodu v rámci případného soudního sporu. V daném případě proti sobě v kolizi stojí právo žalobce na informace a právo žalovaného na spravedlivý proces, přičemž z ničeho neplyne, že by právo na informace mělo automaticky převážit. Žalovaný v tomto ohledu odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne