4 Ads 14/2009 — Nejvyšší správní soud

16 Ad 18/2020- 24 - text 7 16 Ad 18/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl soudcem Mgr. Kamilem Tojnerem v právní věci žalobkyně: N. R., bytem , zastoupena advokátkou JUDr. Anitou Pešulovou, sídlem Nuselská 499/132, Praha 4, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. MPSV-2020/21061-911, ze dne 31. 1. 2020, t a k t o : I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 1. 2020, č. j. MPSV-2020/21061-911, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Ustanovené zástupkyni JUDr. Anitě Pešulové, advokátce, se přiznává odměna ve výši 3 146,-Kč, která jí bude vyplacena z účtu Městského soudu v Praze do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. O d ů v o d n ě n í: 1. Žalobkyně se domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto její odvolání proti rozhodnutí Úřadu práce ČR – krajské pobočky pro hl. m. Prahu, č. j. 45537/2019/AAC ze dne 28. 11. 2019, kterým nebyla žalobkyni podle § 33 odst. 2 zákona č. 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi (dále jen „zákon o pomoci v hmotné nouzi“ či „zákon“) přiznána dávka pomoci v hmotné nouzi doplatek na bydlení na základě žádosti ze dne 9. 9. 2019. 2. Žalobkyně namítá, že správní orgány nezjistily skutečný stav věci, nesprávně aplikovaly příslušné ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi. Žalobkyně je v evidenci uchazečů o zaměstnání bez nároku na výplatu podpory v nezaměstnanosti. Žije ve společné domácnosti s nezletilou dcerou. Náklady na bydlení činí 9 500,-Kč nájemné, 1 020,-Kč elektřina, 1 188,- služby spojené s bydlením a 870,-Kč plyn. Žádost podala dne 9. 9. 2019. Dne 3. 10. 2019 byla vyzvána k vysvětlení příchozí platby na účet v srpnu 2019. K tomu doložila prohlášení, že jde buď o výživné na nezletilou dceru, nebo o zápůjčku. Toto vysvětlení nebylo shledáno jako dostačující, proto byla vyzvána znovu k upřesnění, načež sdělila, že šlo o zápůjčku. Správní orgán I. však vycházel z vlastního zjištění, že měla žalobkyně v srpnu 2019 příjem z komparzu, proto na základě této skutečnosti žalobkyni vyzval k doložení měsíčních příjmů za měsíc srpen potvrzený společností MÉDEA STAR, s. r. o. Žalobkyně se vyjádřila, ale vyjádření nebylo shledáno jako dostačující. Proto správní orgán I. st. rozhodl o nepřiznání dávky příspěvek na živobytí a nepřiznání dávky doplatku na bydlení. 3. V ustanovení § 33 odst. 2 zákona o pomoci v hmotné nouzi jsou uvedeny podmínky, kdy lze přiznat dávku doplatku na bydlení. Správní orgán v dané věci argumentoval tím, že nevznikl nárok na příspěvek na živobytí, proto dle něj zde není ani nárok na doplatek na bydlení. Správní orgán se však nezabýval druhou podmínkou, zda příjem osob nepřesahuje 1,3 násobek částky živobytí. 4. Důvodem pro zamítnutí žádosti dále bylo, že žalobkyně nereagovala na výzvu, dle které měla předložit potvrzení o příjmech za měsíc srpen 2019. Na tuto výzvu žalobkyně reagovala, doložila četné prohlášení o příjmech v srpnu. Sdělila, že částka výživného je jí pravidelně předávána k rukám podle rozhodnutí soudu, které měl správní orgán k tomu k dispozici. Část výživného ukládá žalobkyně na účet. Vždy své příjmy doložila, vždy přiznala částku obdrženou za komparz. To nepopírá ani správní orgán. Ten však požadoval dále potvrzení od společnosti MÉDEA STAR, s. r. o. K tomu správnímu orgánu sdělila, že takové potvrzení nemá a musí u něj u dané společnosti požádat. Tím měla věc za vyřízenou, neboť další výzvu již nedostala a měla za to, že čestná prohlášení a přehled příjmů jsou dostatečnými podklady. Žalobkyně má za to, že postup správního orgánu je nesprávný, neboť požaduje doložení dokumentů, které nejsou podstatné pro přiznání dávky. Pobočka úřadu práce na Praze 2 takové dokumenty nepožaduje předložit, postačuje jim čestné prohlášení o příjmech. V minulosti správní orgán požadoval potvrzení o studiu dcery, kterým podmínil přiznání dávky. Dcera však studovala ZŠ, k čemuž se potvrzení nevydává. Postup žalobkyně považuje za šikanózní, správní orgán požaduje nadbytečné podklady. Žalobkyně se dostala na společenské dno tím, že jsou jí odpírány prostředky ze záchranného sociálního systému, byl zhoršen i její zdravotní stav. 5. Žalovaný namítl zamítnutí žaloby. Uvedl, že žalobkyně požádala o doplatek na bydlení dne 9. 9. 2019. Žalobkyni tato dávka přiznána nebyla z důvodu nesplnění podmínek pro nárok dle § 33 odst. 2 věty první zákona o pomoci v hmotné nouzi, kdy v tomtéž období neměla přiznán příspěvek na živobytí pro nesplnění výzvy k doložení majetkových poměrů. Výzvy k vysvětlení vkladu na účet byly předmětem řízení o příspěvku na živobytí, nikoli řízení ohledně doplatku na bydlení. V tomto řízení je dle žalovaného podstatné, zda byl či nebyl příspěvek na živobytí přiznán. Správní orgán opakovaně žádal o vysvětlení příjmů, které byly patrné ve výpisu z účtu, neboť žalobkyně nedokázala vklady uspokojivě vysvětlit. Konkrétně uváděla, že se jedná o výživné, avšak částka nesouhlasila, poté uváděla, že jde o zápůjčku, ale nakonec bylo správním orgánem zjištěno, že měla příjem z komparzu, kdy však k tomuto doklad nedoložila. Vzhledem k nejednoznačnosti jejích tvrzení bylo dle žalovaného na místě požadovat doklad. Co se týče námitky, že měl být nárok posouzen také dle § 33 odst. 2 věty druhé zákona o pomoci v hmotné nouzi, uvedl žalovaný, že dávka doplatku na bydlení dle věty druhé je dávkou fakultativní, závisí na správním uvážení orgánu, kdy v daném případě správní orgán zohlednil, že u žalobkyně nebyly dostatečně zjištěny majetkové a sociální poměry z důvodu její nedostatečné součinnosti. 6. Z obsahu správního spisu zjistil soud tyto pro řízení podstatné skutečnosti. 7. Dne 9. 9. 2019 podala žalobkyně žádost o doplatek na bydlení. K této žádosti mj. ohledně svých majetkových poměrů sebe a dcery sdělila, že nemá žádný movitý ani nemovitý majetek. Dále předložila doklad ohledně výše měsíčních příjmů ze závislé činnosti za měsíce červen – srpen 2019, které byly v každém z těchto tří měsíců nulové. Doložila rovněž obdobný doklad dcery, ze kterého vyplývá, že dcera žalobkyně jako ostatní započitatelné příjmy obdržela v červnu 2019 částku ve výši 610,-Kč, 8 000,-Kč, v červenci částku ve výši 610,-Kč a 8 000,-Kč a v srpnu částku 610,-Kč. Sdělila také, že výše měsíčního nájemného byla 9 500,-Kč, skutečná výše nákladů představovala částku ve výši 12 590,-Kč. Na ústním jednání bylo upřesněno, že částka 12 590,-Kč se skládá z nájmu ve výši 9 500,-Kč, 1 200,-Kč částky za služby, 870,-Kč za zemní plyn a elektřiny 1 020,-Kč. Bylo také zjištěno, že žalobkyně je svobodná, má v péči nezletilou dceru. Otci byla stanovena vyživovací povinnost ve výši 8 000,-Kč, kterou platí od prosince 2018. V srpnu 2019 však neplatil z důvodu absence příjmu. Žalobkyně je v evidenci uchazečů o zaměstnání od 2. 2. 2019, nárok na podporu v nezaměstnanosti jí nevznikne. Ve výpisu z účtu za měsíc červen má vklad ve výši 3 650,-Kč, ke kterému sdělila, že se jedná o výživné, v červenci 2019 vklad 3 600,-Kč, kdy má jít rovněž o výživné. Nevlastní žádný majetek, pobírá přídavek na dítě a výživné. 8. Součástí spisu je dále mj. vyúčtování poplatků za služby za rok 2017, smlouva o nájmu bytové jednotky ze dne 20. 1. 2016 s dodatkem, výpis z účtu žalobkyně za měsíc červen, červenec a srpen 2019. 9. Rozhodnutím ze dne 28. 11. 2019 nebyl žalobkyni doplatek na bydlení přiznán. Správní orgán I. st. v odůvodnění k tomuto rozhodnutí uvedl, že vzhledem k tomu, že její žádost nebyla úplná, byla dne 3. 10. 2019 vyzvána k osvědčení rozhodných skutečností pro nárok na dávku příspěvek na živobytí, konkrétně šlo o vysvětlení příchozí platby obdržené dne 21. 8. 2019. K tomu dne 14. 10. 2019 sdělila, že se jedná buď o výživné, nebo o zápůjčku. Toto správní orgán I. st. nepovažoval za dostatečné vysvětlení, proto vyzval žalobkyni dne 17. 10. 2019 znovu k upřesnění. Dne 30. 10. 2019 žalobkyně sdělila, že se jedná o peníze ze zápůjčky. Dne 8. 11. 2019 se správní orgán dozvěděl, že měla žalobkyně v srpnu 2019 jednorázový příjem z komparzu. Následně jí proto byla zaslána dne 12. 11. 209 výzva k doložení dokladu o příjmech za srpen 2019, který bude potvrzen společností MÉDEA STAR, s. r. o. Dne 25. 11. 2019 doručila vyjádření, že skutečnosti ohledně této jednorázové aktivity může dodat a že žádá o vyloučení výzvy. Vyjmout výzvu však nelze. Proto byla žádost o příspěvek na živobytí zamítnuta. 10. Součástí správního spisu předloženého soudu je dále odpověď na žádost úřadu práce od castingové agentury MÉDEA STAR, s. r. o. ze dne 16. 10. 2019 s přehledem honorářů žalobkyně (částka 8 400,-Kč za rok 2017 a 3 000,-Kč za rok 2019 (srpen), a dále doklad o vyplacených honorářích dle smlouvy o dílo za rok 2017 ve výši 12 100,-Kč, 2018 ve výši 7 900,-Kč a 2019 v celkové výši 6 700,-Kč (únor – duben). 11. Žalovaný v napadeném rozhodnutí poukázal na znění § 33 odst. 2 zákona o pomoci v hmotné nouzi a uvedl, že žal