1 As 55/2009 — Nejvyšší správní soud

6 A 83/2020- 102 - text 10 6 A 83/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové ve věci žalobce: X, znalce, se sídlem X, IČ: X, zastoupen JUDr. Jiřím Hartmannem, advokátem, se sídlem Sokolovská 49/5, Praha 8, proti žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 424/16, Praha 2, za účasti osoby zúčastněné na řízení: KÁMEN Zbraslav, a.s., se sídlem Žitavského 1178/ Praha 5, IČ: 018 20 460, zastoupena JUDr. Pavlem Sedláčkem, advokátem, se sídlem Dlouhá 705/16, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí ministryně spravedlnosti ze dne 29. 6. 2020, č.j. MSP-52/2020-ODKA-ROZ/3, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: [1] Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhal přezkoumání a zrušení rozhodnutí ministryně spravedlnosti ze dne 29. 6. 2020, č.j. MSP-52/2020-ODKA-ROZ/3 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým byl zamítnut rozklad žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 5. 2020, č.j. MSP-11/2019-OINS-SRZT/14 (dále též „prvostupňové rozhodnutí“), jímž bylo rozhodnuto o tom, že se žalobce dopustil přestupku podle ustanovení § 25a odst. 1 písm. b) zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 36/1967 Sb.“), tím, že vypracoval znalecké posudky specifikované ve výrokové části tohoto rozhodnutí nikoli osobně, ale ve spolupráci se společností GEOTEC spol. s r.o., znalecký ústav, se sídlem Veletržní 684/3, Brno, IČ: 253 29 545 (dále jen „GEOTEC“), čímž porušil povinnost vykonávat znaleckou činnost osobně dle ustanovení § 10 zákona č. 36/1967 Sb., za což mu byla uložena pokuta ve výši 10.000 Kč. [2] Žalobce v podané žalobě namítal, že napadené rozhodnutí je nezákonné a nesprávné, protože skutek, kterým měl být spáchán přestupek, není ve výrokové části rozhodnutí dostatečně určitým způsobem vymezen, a protože skutkový stav, který vzal žalované za základ pro své rozhodnutí, nemá oporu ve spisech. Dále namítal, že skutkový závěr žalovaného, dle něhož žalobce nevypracoval předmětné znalecké posudky osobně, nemá oporu v provedeném dokazování. Jako další důvod nezákonnosti a nesprávnosti napadeného rozhodnutí uvedl, že toto rozhodnutí je založeno na nesprávném právním posouzení skutku. [3] V prvním žalobním bodu (Absence podkladů rozhodnutí) žalobce uvedl, že ve správním řízení nebylo sporu o tom, že společnost GEOTEC, která byla v rozhodném období zaměstnavatelem žalobce, se na zpracování znaleckých posudků podílela, a to zejména prováděním pomocných výpočtů s využitím přístrojového vybavení této společnosti. Namítal však, že z této participace nelze učinit závěr, že provedení pomocných výpočtů mělo povahu výkonu znalecké činnosti a že tedy žalobce nezpracoval znalecké posudky osobně. Namítal, že předmětem dokazování ve správním řízení vůbec nebyla otázka, jaké konkrétní činnosti vykonávali další zaměstnanci společnosti GEOTEC, neboť se žalovaný omezil pouze na obecné konstatování, že nějaké takové činnosti prováděny byly. Bez jednoznačné specifikace těchto činností ve vymezení skutku a bez podkladů, kterými by byl výkon těchto činností ze strany společnosti GEOTEC prokázán, tak nelze dle žalobce učinit závěr o tom, zda činnosti vykonané společností GEOTEC lze právně kvalifikovat jako neoprávněný výkon znalecké činnosti, nebo zda jde o zákonem aprobovaný výkon pomocných činností ve smyslu ustanovení § 18 odst. 2 zákona č. 36/1967 Sb. Za této situace je dle jeho názoru nutno dojít k závěru, že skutkový stav, který žalovaný vzal za základ napadeného rozhodnutí, nemá oporu ve spisech a vyžaduje zásadní doplnění. [4] V dalším žalobním bodu žalobce namítal vadné hodnocení důkazů, neboť z důkazů hodnocených správním orgánem I. stupně nelze vyvodit, že by žalobce nezpracoval znalecké posudky osobně. Namítal, že z hlediska přestupkové odpovědnosti je podstatné, že žalobce předmětné znalecké posudky skutečně osobně zpracovával, o čemž není sporu. Naopak zdůraznil, že obvinění, že i činnost realizovaná dalšími zaměstnanci společnosti GEOTEC měla povahu znalecké činnosti, naopak zůstalo důkazně nepodloženo. Dále namítal, že skutečnosti, že předmětné znalecké posudky jsou vypracovány na hlavičkovém papíře této společnosti a že jsou vedle žalobce podepsány též jednatelem této společnosti a označeny razítkem společnosti, nevypovídají nijak o tom, jakou povahu měla činnost, jejíž výkon žalobce dalším zaměstnancům této společnosti svěřil. Rovněž pak ani skutečnost, že byl zaměstnancem společnosti GEOTEC a že tedy předmětné znalecké posudky zpracoval ke splnění svých pracovněprávních povinností, nevede dle žalobce k závěru, že nezpracoval znalecké posudky osobně. [5] Ve třetím žalobním bodu (Nesprávná právní kvalifikace skutkového stavu) žalobce namítal, že z ustanovení § 10 zákona č. 36/1967 Sb. vyplývá, že znalec je povinen znalecký posudek vypracovat osobně, nikoli však, že je povinen je vypracovat sám. Protiprávním není dle žalobce jednání znalce, který umožní, aby se na zpracování znaleckého posudku podílely i další osoby, ať už jako konzultanti dle ustanovení § 10 odst. 2 citovaného zákona, nebo jako pomocné osoby dle ustanovení § 18 odst. 2 tohoto zákona. Namítal, že vymezení skutku, v němž je zachyceno, že měl znalecký posudek zpracovat „ve spolupráci“ se společností GEOTEC, tak dle žalobce a priori vylučuje jeho přestupkovou odpovědnost, neboť z toho vyplývá, že nedelegoval znalecký úkol na jiného. Dle žalobce pak zůstala nevypořádána námitka, dle níž výkon pomocných prací zaměstnanci společnosti GEOTEC lze po právní stránce kvalifikovat jako činnost konzultanta dle ustanovení § 10 odst. 2 zákona č. 36/1967 Sb. K této námitce uvedl, že smluvní vztahy uvedené společnosti k zadavateli posudku, na něž se správní orgány odvolávaly, ani použití hlavičkového papíru nijak nevypovídají o právní povaze prací, které zaměstnanci této společnosti vykonávali. Žalobce tak označil závěry žalovaného ve vztahu k této otázce za vágní a obecné. [6] Pro případ, že by se soud neztotožnil s žádnou z žalobních námitek, navrhl žalobce v souladu s ustanovením § 78 odst. 2 s.ř.s., aby soud uplatnil moderační pravomoc a výši pokuty uložené žalobci napadeným rozhodnutím snížil. Dle názoru žalobce je uložená pokuta svou výší zjevně nepřiměřená povaze jednání žalobce, kterým mělo dojít ke spáchání přestupku. V té souvislosti namítal, že škodlivost jednání žalobce výrazně snižuje skutečnost, že žalobce se prokazatelně osobně podílel na zpracování předmětných znaleckých posudků a ostatní spolupracující osoby vykonávali dílčí práce pod vedením žalobce a na žalobcovu odpovědnost. Dle žalobce tak nebyl dotčen veřejný zájem na tom, aby znaleckou činnost vykonávaly jen odborně způsobilé osoby. [7] Žalovaný v písemném vyjádření k podané žalobě navrhoval její zamítnutí. K námitce nedostatečného zjištění skutkového stavu věci odkázal na body 32 a 33 napadené rozhodnutí a na body 45 až 47 prvostupňového rozhodnutí. Uvedl, že má za to, že srozumitelně popsal a prokázal, že žalobce jakožto znalec pochybil, když nevykonal znaleckou činnost osobně v plném rozsahu, neboť přinejmenším některé části znaleckého posudku byly vypracovány společností GEOTEC nebo jejími zaměstnanci. Dále uvedl, že v části rozhodnutí týkající se hodnocení důkazů je zřejmé, která argumentace žalobce byla považována za důvodnou, a která nikoliv. [8] K nedostatečnému vymezení výrokové části žalovaný odkázal na ustanovení § 68 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na ustanovení § 93 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, a na odbornou literaturu k náležitostem výroku rozhodnutí. Konstatoval, že rozhodnutí obsahuje popis skutku, k němuž došlo tím, že žalobce v rozporu se svou povinností vykonávat znaleckou činnost osobně vypracoval znalecké posudky společně se společností GEOTEC. Z výroku přitom vyplývá, že tuto skutečnost žalovaný dovodil z podpisů žalobce a jednatele společnosti GEOTEC a z výslovného údaje o zpracování znaleckých posudků žalobcem a X. Výrok rovněž obsahuje konkrétní den, kdy ke spáchání přestupku došlo, a sice den zpracování předmětných znaleckých posudků. Po obsahové stránce je tak dle žalovaného výrok dostatečně jasný, srozumitelný, přesný a určitý, aby mohl být závazný a vykonatelný. [9] K nepřiměřené výši pokuty žalovaný uvedl, že zvážil a řádně odůvodnil význam zájmu chráněného zákonem i význam a rozsah následku přestupku. Dále přihlédl ke způsobu spáchání přestupku, k dosavadní bezúhonnosti žalobci i k tomu, že žalobce svého jednání litoval. Dále uvedl, že dospěl k závěru, že výše uložené pokuty nebude mít pro žalobce likvidační efekt. Ke společenské škodlivosti žalobcova jednání pak žalovaný odkázal na stanovisko trestního kolegia Nejvyš