4 Ads 133/2012 — Nejvyšší správní soud

10 A 116/2023- 71 - text 11 10 A 116/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila a JUDr. Jaromíra Klepše ve věci žalobce: J. M. zastoupen advokátem Mgr. Danielem Bartošem sídlem Bílinská 1147/1, 400 01 Ústí nad Labem proti žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti sídlem Vyšehradská 424/16, 128 10 Praha 2 - Nové Město o žalobě proti rozhodnutí ministra spravedlnosti č. j. MSP-18/2022-ODKA-ROZ/13 z 30. 6. 2023 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a správní řízení. 1. Jádrem sporu je včasnost podaného rozkladu, konkrétně zda jej žalobce předal k poštovní přepravě v poslední den zákonné lhůty, nebo až po jejím uplynutím, a následně to, zda byly splněny zákonné podmínky pro prominutí zmeškání tohoto úkonu ve smyslu § 41 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, zejména zda žalobci jeho podání znemožnily závažné důvody. 2. Žalobce byl rozhodnutím žalovaného č. j. MSP-6/2020-OINS-SVIN/17 z 25. 1. 2022 uznán vinným tím, že v rozporu s § 4 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, v záhlaví „předžalobní výzvy“ označil svou patentovou a známkovou kancelář rovněž jako „advokátní kancelář“, tedy použil označení „advokát“ (resp. odvozený tvar tohoto označení), ačkoliv nesplňoval zákonné podmínky pro používání takového označení, čímž se dopustil přestupku podle § 52d odst. 1 písm. b) zákona o advokacii a za což mu byl uložen správní trest napomenutí a povinnost nahradit náklady správního řízení paušální částkou ve výši 1 000 Kč. Toto rozhodnutí bylo doručeno žalobci do datové schránky jeho zástupce-advokáta 27. 1. 2022 a žalobce v něm byl poučen o možnosti podat proti němu rozklad ve lhůtě 15 dnů (její poslední den připadl na pátek 11. 2. 2022). 3. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce prostřednictvím svého zástupce blanketní rozklad datovaný 11. 2. 2022, a to prostřednictvím provozovatele poštovních služeb; zásilka je opatřena podacím razítkem 14. 2. 2022. Žalobce doplnil rozklad podáním ze 7. 3. 2022, v němž pro případ, že by ministr spravedlnosti shledal rozklad opožděným, požádal „z procesní opatrnosti“ o prominutí zmeškání úkonu ve smyslu § 41 odst. 2 správního řádu. Důvodem byly respirační potíže, které se u žalobcova zástupce vyskytly odpoledne 11. 2. 2022 a kvůli nimž nemohl podat rozklad obvyklou cestou (datovou schránkou), nýbrž musel zajistit jeho vhození do poštovní schránky třetí osobou. Dne 14. 2. 2022 bylo žalobcovu zástupci diagnostikováno onemocnění COVID-19 a téhož dne byl uznán pracovně neschopným, a to zpětně od 11. 2. 2022. Žalobce ovšem zdůraznil, že má za to, že lhůta pro podání rozkladu byla zachována 4. Usnesením z 27. 7. 2022 žalovaný rozhodl, že podle § 41 odst. 4 správního řádu a contrario nepromíjí zmeškání úkonu – podání rozkladu. Důvodem bylo nesplnění zákonné podmínky, kterou by byla existence závažných důvodů na straně žalobce, pro něž by nemohl rozklad podat včas, a jež by nastaly bez jeho zavinění. Ministr spravedlnosti konstatoval, že překážka trvala pouze nepatrnou část zmeškané lhůty pro podání rozkladu (nepříznivý zdravotní stav nastal až odpoledne posledního dne lhůty). Nadto ministr dodal, že nepříznivý zdravotní stav žalobcova zástupce nelze bez dalšího považovat za překážku, která mu bránila v podání rozkladu, a žalobce nedoložil, že tomu tak opravdu bylo. 5. Žalobce podal proti tomuto usnesení rozklad, který ministr spravedlnosti zamítl rozhodnutím z 15. 5. 2023. Poukázal na to, že správní spis obsahuje obálku s podacím razítkem, z něhož je zřejmé, že zásilka byla podána k poštovní přepravě 14. 2. 2022. Spis oproti tomu neobsahuje žádný důkaz, který by dokládal tvrzení žalobce, že zásilka byla předána k poštovní přepravě již 11. 2. 2022; podle rozsudku NSS č. j. 9 As 31/2009-231 z 16. 7. 2009 přitom bylo na žalobci, aby tuto skutečnost prokázal. Ministr spravedlnosti dále uvedl, že předložené rozhodnutí o pracovní neschopnosti ani výsledek vyšetření nedokládají, že respirační onemocnění žalobcova zástupce mělo takové příznaky, které by mu bránily rozklad podat. Žádné jiné doklady (např. lékařskou zprávu) stran tvrzení, že včasnému podání rozkladu bránily závažné důvody, spisový materiál neobsahuje. Jako důvodné ministr neshledal ani další žalobcovy námitky, včetně údajné nicotnosti usnesení z 27. 7. 2022 pro tvrzený nedostatek odůvodnění. 6. V návaznosti na toto rozhodnutí vydal ministr spravedlnosti 30. 6. 2023 žalobou napadené rozhodnutí, jímž zamítl žalobcův rozklad proti rozhodnutí z 25. 1. 2022 jako opožděný. Tento svůj závěr odůvodnil v podstatě shodným způsobem jako ve svém rozhodnutí z 15. 5. 2023. II. Průběh soudního řízení. 7. Žalobce v žalobě tvrdí, že rozklad proti rozhodnutí z 25. 1. 2022 podal včas. Uvedl, že jeho zástupce v důsledku vlastní pracovní neschopnosti (onemocnění COVID-19) nebyl schopen rozklad podat samostatně a pověřil jeho podáním třetí osobu. Ta dle tvrzení žalobce rozklad 11. 2. 2022 vložila do poštovní schránky, jelikož místní pobočka České pošty byla uzavřena. Tyto okolnosti sdělil žalobce správnímu orgánu 7. 3. 2022 v doplnění rozkladu. Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti a protokol o výsledku vyšetření na přítomnost viru SARS-CoV-2 je součástí správního spisu. 8. Žalobce uvedl, že jeho zástupce nepostupoval při podání rozkladu, pro svou zdravotní indispozici, obvyklou cestou (prostřednictvím datové schránky či osobním podáním na pobočce České pošty a.s. v otevírací době), neboť např. s otevřením datových schránek se pojí další (žalobcem blíže nespecifikované) úkony. Žalobce zdůrazňuje závažnost zdravotního stavu svého zástupce a tvrdí, že v této fázi onemocnění hrozila i hospitalizace; zdůrazňuje, že samotné zajištění vložení zásilky do poštovní schránky, tak aby třetí osoba nepřišla do kontaktu s právním zástupcem, bylo logisticky náročné. 9. Závěr ministra, že rozklad byl podán až 14. 2. 2022, tj. po lhůtě, pokládá žalobce za nesprávný a setrvává na tom, že rozklad byl podán již dne 11. 2. 2022, tj. ve lhůtě. Žalobce považuje za nesprávný ministrův závěr, dle něhož je datum podání rozkladu zřejmé z podacího razítka na obálce obsahující rozklad. Tuto stěžejní myšlenku žalobce dále rozvíjí: „Žalobce […] od počátku uváděl, že rozklad byl podán k poštovní přepravě vhozením do poštovní schránky dne 11. 2. 2022. Z razítka České pošty a.s. pak vyplývá pouze skutečnost, kdy její zaměstnanec vybral poštovní zásilky z předmětné schránky. Tato skutečnost však nemá vliv na datum podání [...].“ 10. Žalobce se i s ohledem na výše uvedené domníval a domnívá, že v řízení vyvstaly pochybnosti o zachování lhůty, a ta proto měla být v souladu s § 40 odst. 2 správního řádu považována za zachovanou, dokud se neprokáže opak: Žalobce je přesvědčen, že mu neprokázání vlastního tvrzení o včasném podání zásilky nemůže být kladeno k tíži: Měl-li žalovaný za to, že žalobcovo tvrzení není pravdivé, bylo na něm, aby žalobce k prokázání včasného podání zásilky vyzval. To však žalovaný neučinil. 11. Žalovaný ve vyjádření k žalobě trvá na tom, že v rozkladovém řízení bylo jednoznačně prokázáno, že lhůta pro podání rozkladu nebyla zachována, když z podacího razítka na obálce obsahující rozklad vyplývá, že byla držiteli poštovní licence předána k poštovní přepravě až 14. 2. 2022. Důkazní břemeno stran tvrzení, že rozklad byl podán včas, tj. nejpozději 11. 2. 2023, nese žalobce a v projednávaném případě jej neunesl. Žalovaný dále doplnil, že se mu „jeví jako zcela absurdní situace, kdy […] správní orgán vyzve žalobce k doložení svého tvrzeni jen proto, aby žalobce unesl důkazní břemeno.“ Žalovaný se přitom dovolává zásady vigilantibus iura scripta sunt. 12. Pokud jde o podání zásilky k poštovní přepravě, žalovaný parafrázuje čl. 7 odst. 1 Poštovních podmínek České pošty, s. p. – Základních poštovních služeb platných ve dnech 1. 1. 2022 až 31. 5. 2022: Poštovní zásilka může být vložena do poštovní schránky. V takovém případě se za den podání považuje den nejbližšího výběru poštovní schránky uvedeného na jejím informačním štítku; ke dni, v němž byla poštovní zásilka do poštovní schránky skutečně vložena, se nepřihlíží. Žalovaný trvá na bodech 38 a 39 žalovaného rozhodnutí, a sice na tom, že z podacího razítka na obálce obsahující rozklad je zřejmé, že byla držiteli poštovní licence předána k poštovní přepravě až 14. 2. 2022. Žalovaný dále zdůraznil, že zde uvedené je součástí správního spisu sp. zn. MSP-18/2022-ODKA-ROZ a souvisejícího spisu sp. zn. MSP-6/2020-OINS-SVIN, „což si žalobce mohl ověřit sám postupem podle § 38 správního řádu.“ Z uvedeného je dle žalovaného zřejmé, že své závěry neučinil na základě spekulací, ale na základě podkladů pro rozhodnutí v souladu se správním řádem, že nevycházel ze skutečností mimo správní spis a že napadená rozhodnutí mají ve správním spisu oporu. 13. Žalobce se v replice neztotožnil s