9 Afs 8/2008 — Nejvyšší správní soud

14 Ad 7/2022- 44 - text 7 14 Ad 7/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Karly Cháberové a soudců Martina Bobáka a Štěpána Výborného ve věci žalobkyně proti žalované Ing. R. … zastoupená advokátem Mgr. Janem Vargou sídlem Fügnerovo nám. 3, Praha 2 ministryně obrany sídlem Tychonova 1, Praha 6 o žalobě proti rozhodnutí ministryně obrany ze dne 17. 3. 2022, č. j. MO 87323/2022-8694, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Rekapitulace předchozího řízení a obsah správního spisu 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým ministryně obrany zamítla odvolání žalobkyně a potvrdila rozhodnutí náčelníka Generálního štábu Armády České republiky (dále jen „služební orgán“) ze dne 22. 12. 2021, č. j. MO 390540/2021-1304 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým zamítl žádost žalobkyně o proplacení náhrady za ztížení společenského uplatnění ve výši 50 000 Kč v důsledku poúrazové nestability pravého kolenního kloubu. 2. Z předloženého správního spisu soud zjistil následující pro své rozhodnutí podstatné skutečnosti. 3. Služební orgán obdržel dne 10. 6. 2021 žádost žalobkyně o odškodnění následků služebních úrazů z roku 2009, 2011 a 2018. Žalobkyně konkrétně uplatnila nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění podle § 119 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vojácích z povolání“) ve výši 400 000 Kč v souvislosti s poškozením levého kolenního kloubu (vznik poúrazové nestability levého kolenního kloubu lehkého stupně a trvalé následky po poranění měkkého kolena vlevo – ztrátě laterálního menisku) podle lékařského posudku ev. č. EČ00001936 ze dne 2. 6. 2021. Žalobkyně též požadovala náhradu za ztížení společenského uplatnění ve výši 50 000 Kč v souvislosti s poškozením pravého kolenního kloubu (vznik poúrazové nestability pravého kolenního kloubu) podle lékařského posudku ev. č. EČ00001937 ze dne 2. 6. 2021 (dále jen „lékařský posudek“) a náhradu za bolest ve výši 61 875 Kč v souvislosti s operacemi pravého kolene provedenými dne 10. 12. 2020 a 19. 2 2021 na základě lékařského posudku ev. č. EČ00001938 ze dne 2. 6. 2021. 4. Žalobkyně následně dne 7. 7. 2021 požádala o proplacení náhrady škody na služebním platu a věcné škody za nevyplacený stabilizační příspěvek v návaznosti na neschopnost k výkonu služby v období od 9. 12. 2020 do 2. 7. 2021. 5. Služební orgán spojil obě žádosti do jednoho řízení a dne 4. 10. 2021 vydal rozhodnutí č. j. 285868/2021-1304, kterým vyhověl žádostem žalobkyně s výjimkou náhrady za ztížení společenského uplatnění ve výši 50 000 Kč. O tomto nároku rozhodl následně samostatným rozhodnutím. 6. Z dokladů připojených k žádosti vyplývá, že žalobkyně utrpěla služební úrazy pravého kolena dne 4. 1. 2009 a 19. 3. 2018. K těmto úrazům je ve zprávě č.p. 96/2019 vypracované Vojenským ústavem soudního lékařství Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha (dále jen „VÚSL ÚVN-VFN Praha“) dne 13. 2. 2020 uvedeno, že hodnocení ztížení společenského uplatnění ve vztahu k úrazům pravého kolenního kloubu ze dne 4. 1. 2009 a 19. 3. 2018 lze provést doodškodněním zhoršení zdravotního stavu pravého kolenního kloubu ve smyslu vzniku nestability (viklavosti) při nedostatečnosti postranních vazů položkou 9.19 – poúrazová nestabilita pravého kolenního kloubu lehkého stupně – 200 bodů. 7. Z lékařských zpráv založených ve spise vyplývá, že po vypracování shora citované zprávy žalobkyně absolvovala řadu ambulantních vyšetření pro potíže s pravým kolenním kloubem a že se dne 10. 12. 2020 podrobila operaci kolenního kloubu (totální endoprotéza). 8. Ve spise je dále založen lékařský posudek EČ00001937/2021 ze dne 2. 6. 2021, který ohodnotil odškodnění ztížení společenského uplatnění po úrazu ze dne 4. 1. 2009 200 body [jiné poruchy kloubů nezařazené jinde, číslo položky 9.19 podle vyhl. č. 346/2015 Sb., o postupu při určování výše náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění vojáků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“)] pro poúrazovou nestabilitu pravého kolenního kloubu. po úrazu ze dne 4. 1. 2009. Tento posudek byl vypracován zdravotnickým zařízením Centrum zdravotních služeb Hradec Králové – Liberec. 9. Ve zprávě VÚSL ÚVN-VFN Praha ze dne 25. 5. 2021 č.p. 6/2021 – dopl. je k pravému kolennímu kloubu uvedeno, že jde o doplnění hodnocení ztížení společenského uplatnění na základě vyšetření ze dne 7. 9. 2020 (magnetická rezonance) a 3. 7. 2020 a 10. 8. 2020 (ortopedická vyšetření) Zjištěný stav byl podřazen pod položku 9.19 – poúrazová nestabilita pravého kolenního kloubu lehkého stupně (200 bodů). Závěr byl odůvodněn tím, že se jednalo o postupně vzniklou lehkou nestabilitu pravého kolenního kloubu, která se rozvinula na základě přítomných poúrazových změn (nedostatečnost postranních vazů při těžké poúrazové gonarthroze, elogance štěpu po provedené plastice zkříženého vazu. 10. Služební orgán požádal primáře VÚSL ÚVN-VFN Praha o vyjádření, zda v doplňujícím stanovisku skutečně šlo o zcela nové trvalé následky, resp. hodnocení nového ztížení společenského uplatnění, nebo došlo pouze ke zopakování již dříve (v revizním hodnocení č. p. 96/2019) konstatovaného hodnocení ztížení společenského uplatnění. 11. Primář VÚSL ÚVN-VFN Praha ve zprávě č. p. 30/2021 ze dne 8. 9. 2021 (dále jen „zpráva“) sdělil, že ztížení společenského uplatnění v důsledku poúrazové nestability pravého kolenního kloubu lehkého stupně dle položky 9.19 vyhlášky lze hodnotit pouze jedenkrát. Hodnocení v obou zprávách, to je z 13. 2. 2020 a 25. 5. 2021 se týkají stejné položky. Uvedl, že lékařský posudek byl vypracován s ohledem na lékařskou zprávu z ortopedické ambulance ÚVN-VFN Praha ze dne 2. 12. 2019, podle které lze toto datum považovat za okamžik ustálení zhoršeného zdravotního stavu pravého kolene žalobkyně. Pokud se jedná o následnou implantaci totální endoprotézy pravého kolenního kloubu (10. 12. 2020) a další operační zákrok (19. 2. 2021) na tomtéž kloubu, případné funkční omezení v rámci ztížení společenského uplatnění bude možno ohodnotit po ustálení zdravotního stavu, to je v únoru 2022. 12. Žalobkyně s tímto závěrem nesouhlasila a požádala primáře o upřesnění revizního hodnocení. Žalobkyně měla za to, že šlo o nové zhoršení zdravotního stavu, k němuž došlo od posledního vyšetření dne 2. 12. 2019, které bylo podkladem pro lékařský posudek č. p. 96/2019. Primář v e-mailu ze dne 21. 11. 2021 bez dalšího odkázal na své původní stanovisko. 13. Služební orgán vydal dne 22. 12. 2021 rozhodnutí č. j. MO 3900540/2021-1304, kterým zamítl žádost žalobkyně o proplacení náhrady za ztížení společenského uplatnění ve výši 50 000 Kč. Po zhodnocení shromážděných podkladů dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na náhradu škody za ztížení společenského uplatnění spočívajícího ve zhoršení zdravotního stavu pravého kolenního kloubu ve smyslu vzniku nestability (viklavosti) při nedostatečnosti postranních vazů (za využití položky 9.19 – poúrazová nestabilita pravého kolenního kloubu lehkého stupně) ohodnocený 200 body jí byl přiznán již rozhodnutím ze dne 29. 5 2020, č. j. MO 156198/2020-1304. Částka 50 000 Kč jí byla vyplacena, odškodnit z téhož důvodu vícekrát nelze. 14. O podaném odvolání žalovaná rozhodla napadeným rozhodnutím tak, že odvolání zamítla a prvostupňové rozhodnutí potvrdila. V odůvodnění napadeného rozhodnutí zrekapitulovala průběh řízení s tím, že služební orgán postupoval v souladu s příslušnými právními předpisy. Dále se zabývala odvolacími námitkami. 15. Nejprve se vyjádřila k vyžádání zprávy od primáře VÚSL ÚVN-VFN Praha k objasnění obsahu hodnocení č. p. 96/2019 a č. p. 6/2021 – dopl. Poukázala na to, že služebnímu orgánu byl znám obsah hodnocení č. p. 96/2019 ze dne 13. 2. 2020 a při jeho porovnání s doplňujícím stanoviskem bylo třeba upřesnit, zda se nejedná o náhradu, která byla již přiznána a vyplacena. Tento postup shledala žalovaná v souladu s § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád), neboť správní orgán je povinen zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Z vysvětlení podaného primářem VÚSL ÚVN-VFN Praha byly vzniklé pochybnosti potvrzeny a bylo zjištěno, že k odškodnění předmětných trvalých následků již došlo. Žalovaná uvedla, že duplicitní hodnocení trvalých následků poranění pravého kolenního kloubu nejprve v hodnocení č. p. 96/2019 a poté v doplňujícím stanovisku je sice pochybením, toto však nezpůsobilo zmatečnost podkladů poskytnutých VÚSL ÚVN-VFN Praha. 16. Žalovaná vysvětlila, že ani jeden z těchto dokumentů nebyl znaleckým posudkem ve smyslu § 27 a násl. zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech. Odborné lékařské stanovisko bylo vyhotoveno na specializovaném pracovišti s vysokou erudicí, které lze považovat za vrcholný o