6 As 230/2023 — Nejvyšší správní soud

15 A 10/2023- 43 - text 6 15 A 10/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže a soudců Mgr. Věry Jachurové a Mgr. Bc. Jan Schneeweise v právní věci žalobce: Společenství vlastníků Zvěřinova 3413, IČO: 05938953 bytem Praha 3, Zvěřinova 3413/12 zastoupený Mgr. Janem Varhaníkem, LL.M., advokátem se sídlem Praha 9, Škrábkových 896/1 proti žalovanému: Úřad městské části Praha 3 se sídlem Praha 3, Havlíčkovo nám. 700/9 za účasti: 1) X. Y. 2) Z. Y. oba zastoupeni Mgr. Andrejem Lokajíčkem, advokátem se sídlem Praha 2, Jugoslávská 620/29 o žalobě ze dne 7. 2. 2023 na ochranu proti nečinnosti žalovaného takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou ze dne 7. 2. 2023 podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného v řízení o dodatečném povolení stavby vedeném pod sp. zn. S UMCP3 185588/2022 (dále též „řízení o dodatečném povolení stavby“). V žalobě uvedl, že na základě jeho podnětu zahájil Úřad městské části Praha 3, odbor výstavby (dále jen „stavební úřad“) se stavebníky – manžely Y. (osobami zúčastněními na tomto řízení) podle § 129 a násl. zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) pod sp. zn. S UMCP3 1086962022 řízení o odstranění stavby: „Nástavba za účelem zřízení skladu a sauny a stavební úpravy související s připojením zastřešené části terasy k bytové jednotce č. X, k. ú. X, X, X“ (dále též „řízení o odstranění stavby“). Usnesením ze dne 18. 5. 2022 stavební úřad řízení o odstranění stavby přerušil podle § 64 odst. 1 písm. c) správního řádu do doby ukončení řízení o dodatečném povolení stavby, o které požádali stavebníci. 2. Usnesením ze dne 18. 5. 2022 č.j. UMCP3 194586/2022 (dále též „usnesení o přerušení řízení“) žalovaný přerušil řízení o dodatečném povolení stavby na dobu 90 dnů od právní moci usnesení za účelem doplnění žádosti stavebníků mj. o podklad: „Souhlas Společenství vlastníků Zvěřinova 3413, Praha 3, IČ 05938953, se sídlem Zvěřinova 12, 130 00 Praha 3 s dodatečným povolením předmětné stavby dle úst. § 184a stavebního zákona.“. Žalobce dne 3. 6. 2022 zaslal žalovanému nesouhlas s předmětnou stavbou spolu se žádostí o pokračování v řízení o odstranění stavby. Stavební úřad na tuto žádost nereagoval. 3. Dne 28. 7. 2022 podal žalobce žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti dle § 80 správního řádu u nadřízeného orgánu žalovaného, který usnesením ze dne 5. 9. 2022 č.j. 236 00 4780 MHMP 1610346/2022 tuto žádost zamítl. 4. Dne 10. 10. 2022 vydal žalovaný usnesení č.j. UMCP3 408986/2022, kterým rozhodl o prodloužení lhůty do 15. 1. 2023 (dále též „usnesení o prodloužení lhůty ze dne 10. 10. 2022“). Proti tomuto usnesení podal žalobce odvolání, které nadřízený správní orgán zamítl s tím, že je na stavebníkovi, aby žádost o dodatečné povolení stavby doplnil, a na stavebním úřadu je, aby mu k tomu poskytl přiměřenou lhůtu. Odvolací orgán takto rozhodl, ačkoli si byl vědom toho, že žalobce souhlas s dodatečným povolením stavby neuděluje a neudělí. 5. Žalovaný následně vydal dne 17. 1. 2023 další usnesení pod č.j. UMCP3 014303/2023 (dále též „usnesení o prodloužení lhůty ze dne 17. 1. 2023“), kterým znovu stavebníkům prodloužil lhůtu k doplnění žádosti o vydání dodatečného stavebního povolení. Tuto lhůtu žalovaný prodloužil do 30. 6. 2023, přestože si musel být vědom toho, že souhlas nebude ze strany žalobce udělen. 6. Žalobce má za to, že prodlužováním lhůty dochází k neopodstatněnému nadměrnému oddalování vydání rozhodnutí. Žalovaným vydávaná usnesení o prodloužení lhůty jsou neurčitá a nelogická. Není z nich jasné, jaké konkrétní podklady mají být stavebníky dodány, ani jaký vliv na předmětné řízení takové podklady mohou mít. Prodlužování za účelem doplnění je nelogické i z toho pohledu, že stavba může získat dodatečné povolení jen se souhlasem žalobce, jehož udělení však žalobce setrvale odmítá udělit. Stavebníci proto nikdy nemohou doložit podklad nezbytný k získání předmětného povolení. Tím, že žalovaný zcela nadbytečně a nedůvodně prodlužuje ukončení řízení o dodatečném povolení stavby a tím i pokračování řízení o odstranění stavby, zasahuje do oprávněných práv a zájmů všech spoluvlastníků žalobce, kteří mají právní zájem na odstranění stavby. Žalovaný tedy uměle a neúměrně prodlužuje lhůtu k vydání rozhodnutí zprostředkovaně i v řízení o odstranění stavby. Tím porušuje ústavní garanci práva každého, aby jeho věc byla projednávána bez zbytečných průtahů. 7. Žalovaný ve vyjádření k žalobě předeslal, že skutkový stav popsaný v žalobě vyplývá i z přiložené spisové dokumentace. Uvedl, že souhlas s dodatečným povolením stavby je jedním z dokumentů tvořících přílohy dle stavebního zákona ke stavebnímu řízení, pokud stavebník není majitelem pozemku/stavby, na níž realizuje svůj stavební záměr. S odkazem na znění § 39 odst. 1 správního řádu má žalovaný za to, že opakované prodloužení lhůty bylo provedeno v souladu s právními předpisy. Dodal, že současně platné právní předpisy nestanoví přesnou délku prodloužení lhůty, přičemž není vyloučeno ani opakované prodloužení lhůty. Ze žádosti stavebníků vyplývá, že mezi nimi a členy SVJ jsou vedena jednání a konečné stanovisko SVJ má padnout na schůzi v roce 2023 (předpokládaný termín je květen 2023). Poznamenal, že pokud by v květnu SVJ vydalo souhlas se stavbou a v mezitímní době by stavební úřad rozhodl o odstranění stavby, nastal by nezvratný stav – stavba by mohla být odstraněna. Prodloužení lhůty do 30. 6. 2023 nezpůsobuje žalobci žádné příkoří. Pokud i po tomto datu nebude žádost o dodatečné povolení stavby v souladu s právními předpisy doplněna, může bez dalšího pokračovat řízení o jejím odstranění. Žalovaný má za to, že opakovaným prodloužením lhůty nediskriminuje ani nezvýhodňuje žádného z účastníků řízení. 8. Osoby zúčastněné na řízení navrhly, aby soud žalobu zamítl. Uvedly, že žalovaný postupuje zcela v souladu s právními předpisy. Odkázaly na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 12. 2012 č.j. 2 Ans 14/2012-41 s tím, že nečinnost je objektivně existující stav, kdy v zákonem předepsaných lhůtách nedošlo k provedení příslušných procesních úkonů. Ne každá nečinnost je však přičitatelná správnímu orgánu. Jestliže správní řád v § 39 odst. 2 umožňuje žalovanému lhůtu k provedení úkonu ze strany osob zúčastněných na řízení přiměřeně prodloužit, nelze hovořit o tom, že by nevydání meritorního rozhodnutí bylo nečinností. Získání souhlasu žalobce je vzhledem k nezákonnému postupu členů jeho výboru obtížné, není však nemožné. Touto optikou je lhůta určená osobám zúčastněným na řízení k doplnění jejích žádosti o dodatečné povolení stavby stanovena správně. Žalovaný nadto řízení o dodatečném povolení stavby přerušil. I přes četné a opakované žádosti osob zúčastněných na řízení, aby byla otázka schválení provedených stavebních úprav předložena shromáždění k hlasování, výbor žalobce na shromáždění tuto otázku nepředložil, a to ani na shromáždění konaném dne 23. 5. 2023. V současnosti tedy chybí jasně formulovaná vůle vlastníků ve formě usnesení shromáždění, kterou by měl výbor projevovat navenek v podobě vydání či odepření souhlasu, a výbor takové formulaci vůle úmyslně brání. Osobám zúčastněným na řízení tak nezbylo nic jiného než podat k Městskému soudu v Praze žalobu na nahrazení usnesení shromáždění rozhodnutím soudu. Žalovaný návazně prodloužil lhůtu k předložení souhlasu podle § 184a stavebního zákona do doby pravomocného rozhodnutí soudu o podané žalobě. 9. K výzvě soudu, aby sdělil aktuální stav věci, žalovaný uvedl, že rozhodnutí ve věci dosud vydáno nebylo. Poslední úkon, který stavební úřad učinil, je usnesení o přerušení řízení do doby pravomocného rozhodnutí soudu o žalobě stavebníků, kterou se tito domáhají nahrazení souhlasu žalobce s dodatečným povolením stavby rozhodnutím soudu. 10. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 11. Soud vyšel z následující právní úpravy: 12. Podle § 64 odst. 1 písm. a) správního řádu správní orgán může řízení usnesením přerušit současně s výzvou k odstranění nedostatků žádosti podle § 45 odst. 2. 13. Podle § 65 odst. 1 správního řádu po dobu přerušení řízení činí správní orgán a účastníci úkony, kterých je zapotřebí k odstranění důvodů přerušení. Správní orgán může rovněž činit úkony podle § 137 odst. 1 a § 138. Lhůty týkající se provádění úkonů v řízení neběží. Lhůta pro vydání rozhodnutí ve věci přestává běžet již dnem, kdy nastal některý z důvodů uvedených v § 64 odst. 1, a neskončí dříve než 15 dnů ode dne, kdy přerušení řízení skončilo. 14. Podle § 39 odst. 1 správního řádu správní orgán účastníkovi určí přiměřenou lhůtu k provedení úkonu, pokud ji nestanoví zákon a je-li toho zapotřebí. Určením lhůty nesmí být ohrožen účel řízení ani porušena rovnost účastníků. Usnesení o určení lhůty se oznamuje