9 Azs 15/2008 — Nejvyšší správní soud

5 Af 18/2019- 74 - text 7 5 Af 18/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Ondřeje Hrabce a Mgr. Kateřiny Kozákové ve věci žalobkyně: T sat, s.r.o., IČO: 27395600 se sídlem V Hájích 263/38, Praha 4 – Háje zastoupená EKP Advisory, s.r.o., daňovou poradkyní se sídlem Senovážné náměstí 992/8, Praha 1 – Nové Město proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství se sídlem Masarykova 427/31, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 2. 2019, č. j. 6574/19/5300-21443-701922, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Dne 9. 3. 2018 byla s žalobkyní projednána zpráva o daňové kontrole č. j. 1169039/18/2011-60563-100797 (dále jen „Zpráva o daňové kontrole“), jejímž předmětem byla kontrola daňového přiznání k dani z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) za 4. čtvrtletí 2014 a 1. až 4. čtvrtletí 2015. Dne 29. 4. 2018 podala žalobkyně dodatečná daňová přiznání k DPH za 1. až 4. čtvrtletí roku 2016 a dne 30. 4. 2018 za zdaňovací období 1. až 4. čtvrtletí roku 2017. Dne 29. 4. 2018 podala následná kontrolní hlášení za období leden až prosinec roku 2016 a dne 30. 4. 2018 podala následná kontrolní hlášení za období leden až prosinec 2017. Finanční úřad pro hlavní město Prahu (dále jen „správce daně“) následně 23 různými platebními výměry ze dne 14. 6. 2018 uložil žalobkyni pokutu ve výší 1 000 Kč za pozdní podání kontrolních hlášení za období od února 2016 do prosince roku 2017 v celkové výši 23 000 Kč. Žalobkyně podala proti všem platebním výměrům, kromě platebního výměru za měsíc duben 2016, odvolání. Žalovaný tato odvolání v záhlaví uvedeným rozhodnutím zamítl a platební výměry potvrdil. 2. Podstatnou okolností pro rozhodnutí správce daně byla skutečnost, že žalobkyně projednáním Zprávy o daňové kontrole dne 9. 3. 2018 zjistila, že v kontrolních hlášeních za období leden 2016 až prosinec 2017, která již podala, uvedla nesprávné údaje, proto byla povinna v souladu s § 101f odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném do 26. 3. 2019 (dále jen „zákon o DPH“), podat následné kontrolní hlášení ve lhůtě 5 pracovních dní, tedy do 16. 3. 2018. Podala-li je až 29. 4. 2018 a 30. 4. 2018, učinila tak opožděně a vznikla jí proto povinnost uhradit pokutu ve výši 1 000 Kč dle § 101h odst. 1 písm. a) zákona o DPH za každé opožděně podané hlášení. 3. Žalobkyně v podaných odvoláních namítala, že ze Zprávy o daňové kontrole vyplynula pouze nutnost revidovat kontrolní hlášení, avšak k faktickému zjištění nesprávných údajů došlo až dne 26. 4. 2018, proto podání následných kontrolních hlášení dne 29. 4. 2018 a 30. 4. 2018 bylo včasné. Uvedení dne 9. 3. 2018 v kolonce „Důvody pro podání následného kontrolního hlášení zjištěny dne“ následného kontrolního hlášení byl omyl. 4. Žalovaný v žalobou napadeném rozhodnutí označil námitku uvedení data 9. 3. 2018 omylem za účelovou, jelikož sama žalobkyně v podaném odvolání uvedla, že „nutnost revidovat daňová přiznání za roky 2016 a 2017 vyplynula z daňové kontroly“. Dle žalovaného tak dne 9. 3. 2018 zjistila nutnost oprav uvedených nesprávných nebo neúplných údajů. Žalobkyně rovněž dne 7. 5. 2018 zaslala správci daně dokument nazvaný „Sdělení důvodu pro podání dodatečných daňových přiznání“, ve kterém uvedla, že následná kontrolní hlášení podala z důvodu ukončení daňové kontroly a v souladu se Zprávou o daňové kontrole z 9. 3. 2018. Žalovaný neprovedl výslech navrhované svědkyně, účetní žalobkyně, jelikož jej seznal nadbytečným. Podle žalovaného totiž již byl zjištěn stav věci dostatečně. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 5. Žalobkyně v podané žalobě namítá, že z provedené daňové kontroly za období 2014 a 2015 vyplynuly takové nedostatky, že u určitých přijatých daňových dokladů nebyla schopna unést své důkazní břemeno, proto souhlasila s neuplatněním nároku na odpočet, neboť si nedopatřením uplatnila vyšší nárok na odpočet, než na jaký měla právo. Po zjištění nedostatků musela provést revizi daňových přiznání za následná období. Pro účely revize musela vyhodnotit závěry ze Zprávy o daňové kontrole (týkající se let 2014 a 2015), odhadnout jejich dopad do zdaňovacích období let 2016 a 2017, následně musela projít veškeré daňové doklady, kterých se její zjištění týkají a zrevidovat režim vybraných dokladů v již podaných daňových přiznáních a kontrolních hlášení. Tuto část revize dokončila k datu 26. 4. 2018, které lze označit za den zjištění nesprávných či neúplných údajů. Až poté mohla vyhotovit následné kontrolní hlášení. Žalobkyně omylem při vyplňování kontrolních hlášení napsala chybné datum zjištění nesprávných údajů, tj. 9. 3. 2018 (tedy datum ukončení daňové kontroly), namísto data 26. 4. 2018. Žalobkyně přípisem ze dne 7. 5. 2018 nepotvrdila, že by dne 9. 3. 2018 zjistila nesprávné či neúplné údaje. Zpráva o daňové kontrole byla pouze impulsem pro provedení následné kontroly. Žalobkyně vycházela z obdobných, ale nikoliv shodných skutečností, které byly při kontrole zjištěny. Charakter nedostatků zjištěných při daňové kontrole za období 2014 až 2015 byl takový, že nebylo možné do budoucích období ani odhadnout dodatečnou daňovou povinnost. K datu 9. 3. 2018 měla pouze tušení o nesprávnosti údajů v kontrolním hlášení. Žalovaný si zaměnil pojmy „pochybnosti o správnosti“ a „zjistil-li daňový subjekt“. Žalobkyně dodává, že jejím hlavním předmětem činnosti je provoz obchodu s potřebami pro zvířata a prodej krmiv pro zvířata. Pro zachování existence společnosti se musí primárně věnovat svému podnikání a nemůže soustředit veškerý čas na kontroly prováděné správcem daně. 6. Žalobkyně namítá, že neprovedením výslechu navržené svědkyně zatížil žalovaný své rozhodnutí vadou nepřezkoumatelnosti, neboť svoje závěry postavil na neúplném skutkovém zjištění. Svědectví svědkyně bylo pro věc podstatné, jelikož svědkyně měla prokázat datum zjištění nesprávných či neúplných údajů uvedených v kontrolním hlášení. Odmítl-li žalovaný provedení stěžejního důkazu, nemůže být spisový materiál a zjištění komplexní. Hodnotit věrohodnost a pravdivost svědecké výpovědi je možné až po jejím provedení. 7. Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě uvedl, že to byla sama žalobkyně, kdo opakovaně uvedl, že dnem zjištění nesprávných nebo neúplných údajů v kontrolních hlášeních byl den 9. 3. 2018. Žalovaný tak měl za prokázané, že žalobkyně na základě projednání Zprávy o daňové kontrole zjistila, že obdobná pochybení jako ta zjištěná při daňové kontrole obsahují rovněž jednotlivá daňová přiznání k DPH a jednotlivá kontrolní hlášení za období let 2016 a 2017. O tom nesvědčí pouze dodatečné daňové přiznání a následná kontrolní hlášení, ale i obsah jejího podání ze dne 7. 5. 2018. Žalovaný souhlasí, že na základě zjištění nesprávných nebo neúplných údajů uvedených v kontrolních hlášeních nemusí být možné provést okamžitou rekalkulaci údajů uvedených v kontrolních hlášeních a podat kontrolní hlášení následná. Právě z tohoto důvodu poskytuje § 101f odst. 2 zákona o DPH daňovým subjektům dostatečnou lhůtu, a to v délce 5 pracovních dnů ode dne zjištění nesprávně nebo neúplně uvedených údajů, ve které má daňový subjekt povinnost následné kontrolní hlášení podat. Teprve s marným uplynutím této lhůty spojuje zákon sankci ve formě pokuty. 8. K namítanému neprovedení svědecké výpovědi jako důkazu žalovaný uvedl, že toto neprovedení jasně odůvodnil. Spisový materiál obsahuje ucelený soubor důkazů, který ve svém komplexu vytváří hodnověrný obraz reality. Skutkový stav byl zjištěn dostatečně. Žalovaný neodmítl provést navrhovaný důkaz z důvodu pochybnosti o pravdivosti či věrohodnosti takového důkazního prostředku, ale z důvodu nadbytečnosti. III. Posouzení žaloby 9. Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) v souladu s § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobkyní vymezených námitek, vycházel při tom v souladu s § 75 odst. 1 s. ř. s. ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného a shledal, že žaloba není důvodná. O věci rozhodl bez jednání, jelikož s takovým postupem žalobkyně i žalovaný vyjádřili souhlas, resp. nevyjádřili nesouhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). 10. Žaloba není důvodná. III.A Počátek běhu lhůty k podání následného kontrolního hlášení 11. Podle § 101f odst. 2 zákona o DPH platí, že zjistí-li plátce po uplynutí lhůty k podání kontrolního hlášení, že v tomto kontrolním hlášení uvedl nesprávné nebo neúplné údaje, je povinen do 5 pracovních dnů ode dne zjištění nesprávných nebo neúplných údajů podat následné kontrolní hlášení, ve kterém tyto nedostatky napraví. 12. Podle § 101h odst. 1 písm. a) zákona o DPH platí, že pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vzniká mu povinnost uh