5 As 75/2009 — Nejvyšší správní soud

8 A 22/2021- 25 - text 6 8 A 22/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Andrey Veselé a Mgr. Jany Jurečkové ve věci žalobce proti žalované Mgr. V. V., nar. X, bytem Y, Česká advokátní komora, se sídlem Národní 118/16, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 12. 2020, č. j. S-510/2020-011, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobce podal u žalované podnět k zahájení kárného řízení s Mgr. L. P. z důvodu, že jako právní zástupkyně obviněného v žalobcem konkretizovaném přestupkovém řízení (vedeném pro podezření ze spáchání přestupku proti občanskému soužití) měla pomluvit žalobce; dále měla znevažovat správní orgán, účelově se dopouštět obstrukcí s cílem dosáhnout prekluze přestupku atd. 2. Podáním ze dne 22. 12. 2020 adresovaným žalované žalobce mimo jiné požádal o nahlížení do spisu vedeného v kárné věci, kterou svým výše uvedeným podnětem inicioval. V žádosti uvedl, že chce zjistit, jaký je aktuální stav věci, zejména by se chtěl seznámit s vyjádřením Mgr. L. P. Současně doplnil, že ve věci vystupuje jako poškozený (osoba postižená spácháním kárného provinění); měla by mu tudíž být zajištěna stejná práva jako poškozenému v trestním či přestupkovém řízení. 3. Žalovaná žalobce vyrozuměla přípisem ze dne 30. 12. 2020 v tom smyslu, že mu nemůže umožnit nahlížení do spisu, protože stížnostní řízení je neveřejné a dopadá na něj povinnost mlčenlivosti (dále jen „napadené rozhodnutí“). 4. Žalobce se s takovým rozhodnutím neztotožnil a dne 26. 2. 2021 ho u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) napadl žalobou podle § 65 s. ř. s. II. Obsah žaloby a vyjádření žalované 5. Žalobce v žalobě proti napadenému rozhodnutí namítá, že podle svého názoru má právo do spisu vedeného v kárně věci nahlížet. Bez toho nemůže řádně přispět k posouzení věci ze strany žalované. Žalobce má za to, že je jakožto poškozený účastníkem řízení do spisu oprávněn nahlížet. Ve spisu se chce rovněž seznámit s tím, jaké jeho osobní údaje žalovaná shromáždila. Podle žalobce není překážkou nahlížení do spisu to, že řízení je neveřejné nebo že se na ní vztahuje povinnost mlčenlivosti. 6. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 20. 4. 2021 k podané žalobě odkázala na dřívější rozsudek městského soudu ze dne 30. 5. 2018, č. j. 9 A 204/2017-27, potvrzený rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 2. 2020, č. j. 9 As 284/2018-89, ze kterých vyplývá, že sdělení tomu, kdo dal podnět ke kárnému řízení, o tom, jak byl tento podnět (či stížnost) vyřízen, není rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. Podle žalované tedy ani jiný akt vydaný v souvislosti s prověřováním podnětu nemůže být soudně přezkoumatelný. Dále žalovaná zdůrazňuje, že žalobce nemohl být poškozeným v případném kárném řízení; z úpravy v zákoně č. 85/1996 Sb., o advokacii vyplývá, že účastníkem kárným řízení nikdo jako poškozený není. Žalovaná dále zdůraznila neveřejnost kárného řízení (resp. i „stížnostního řízení“ či fáze prověřování, které mu předchází) a povinnost mlčenlivosti. Obdobné argumenty potom žalovaná zopakovala i ve svém dalším vyjádření 24. 6. 2021. V něm dále zdůraznila, že v daném případě nemohla postupovat podle správního řádu. III. Posouzení žaloby 7. Městský soud v souladu s § 75 odst. 2 s. ř. s. přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobcem vymezených žalobních námitek, vycházel při tom v souladu s § 75 odst. 1 s. ř. s. ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného. V souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. rozhodl městský soud bez nařízení jednání, neboť žalobce ani žalovaný nijak nereagovali na výzvu podle § 51 s. ř. s., má se tedy za to, že s takovým postupem souhlasí. 8. Žaloba není důvodná. 9. Městský soud předně uvádí, že žalobce se proti napadenému rozhodnutí před městským soudem bránil dvojím způsobem. Jednak ho napadl nyní projednávanou žalobou; dále ho napadl tzv. zásahovou žalobou podle § 82 s. ř. s.; ta byla u městského soudu zapsána pod sp. zn. 9 A 23/2021. Devátý senát městského soudu tuto žalobu usnesením ze dne 30. 3. 2022, č. j. 9 A 23/2021-24, odmítl podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. pro nedostatek v podmínkách řízení spočívajícím v absenci připustitelného tvrzení nezákonného zásahu (dále jen „usnesení devátého senátu“). V současnosti probíhá před Nejvyšším správním soudem řízení o kasační stížnosti proti tomuto usnesení (sp. zn. 7 As 107/2022). Devátý senát ve svém usnesení argumentoval tak, že spis vedený o stížnosti žalobce na jednání advokátky Mgr. L. P. je veden pouze za účelem posouzení, zda jsou u dané advokátky dány důvody pro zahájení kárného řízení; žalobce přitom nemá veřejné subjektivní právo na kladné vyřízení své stížnosti, resp. na to aby kárné řízení s uvedenou advokátkou bylo zahájeno či dokonce na to, aby tato advokátka byla v kárném řízení sankcionována. V této souvislosti devátý senát odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 2. 2009 č. j. 1 Ans 1/2009-299. 10. Podle § 35e zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, (1) Podrobnosti o kárném řízení stanoví kárný řád. (2) Nestanoví-li tento zákon nebo kárný řád něco jiného nebo nevyplývá-li něco jiného z povahy věci, použijí se v kárném řízení přiměřeně ustanovení trestního řádu. 11. Podle § 41 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 244/1996 Sb., advokátní kárný řád, [p]ředseda kárné komise založí poté, co mu došla kárná žaloba, kárný spis. Za vedení kárného spisu odpovídá předseda kárného senátu a v řízení o odvolání předseda odvolacího senátu. Podle odst. 3 uvedeného ustanovení, [d]o kárného spisu jsou oprávněni nahlížet a činit si z něj výpisy účastníci kárného řízení a jejich zástupci; z důležitých důvodů tak mohou činit se souhlasem předsedy kárné komise i jiné osoby. O nahlédnutí do kárného spisu se učiní záznam, který je jeho součástí. 12. Podle § 65 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, [o]bviněný, poškozený a zúčastněná osoba, jejich obhájci a zmocněnci mají právo nahlížet do spisů, s výjimkou protokolu o hlasování a osobních údajů svědka podle § 55 odst. 2, činit si z nich výpisky a poznámky a pořizovat si na své náklady kopie spisů a jejich částí. Totéž právo má zákonný zástupce nebo opatrovník obviněného, poškozeného nebo zúčastněné osoby, jestliže tyto osoby nejsou plně svéprávné nebo je-li jejich svéprávnost omezena. Jiné osoby tak mohou činit se souhlasem předsedy senátu a v přípravném řízení se souhlasem státního zástupce nebo policejního orgánu, jen pokud je toho třeba k uplatnění jejich práv. 13. Městský soud konstatuje, že v daném případě v době, kdy žalobce žádal o nahlížení do spisu vedeného ve věci jeho podnětu k zahájení kárného řízení s advokátkou Mgr. L. P., nebylo v dané věci vedeno kárné řízení, ale věc byla toliko ve fázi prověřování. Z uvedeného důvodu v daném případě nelze vycházet z výše citovaných pravidel nahlížení do spisu dle § 41 advokátního kárného řádu, který upravuje vedení kárného spisu i nahlížení do něj až po podání kárné žaloby. Z uvedeného důvodu je třeba na uvedený případ v souladu s § 35 odst. 2 zákona o advokacii, který stanoví, že v případě kárného řízení se přiměřeně použije trestní řád, aplikovat úpravu nahlížení do spisu obsaženou právě v § 65 trestního řádu. Tomu není na překážku ani to, že ve věci kárné řízení v užším smyslu neprobíhalo; fází prověřování podnětu k podání kárné žaloby lze totiž ztotožnit s přípravnou fází trestního řízení (zde především právě s fází prověřování před zahájením trestního stíhání), lze ji tedy označit za součást kárného řízení v širším smyslu. Městský soud je tudíž toho názoru, že i tato fáze prověřování před potenciálním podáním kárné žaloby se přiměřeně řídí právě trestním řádem. 14. Z výše citovaného ust. § 65 odst. 1 trestního řádu vyplývá, že právo nahlížet do spisu mají obviněný, poškozený a zúčastněná osoba a dále tzv. jiná osoba, pro kterou je to třeba z důvodů uplatnění jejích práv. Žalobce se přitom odvolává především na to, že v daném případě je v postavení poškozeného. S tím se nicméně městský soud ve shodě s žalovanou neztotožňuje. Připomenout je třeba zejména to, že v daném případě se ustanovení trestního řádu aplikují toliko přiměřeně; vycházet je proto třeba ze skutečnosti, že v kárném řízení s advokáty není institut poškozeného, jakožto osoby, která by v řízení mohla hájit svá práva, zaveden (srov. § 33 odst. 1 zákona o advokacii, podle něhož jsou účastníky kárného řízení pouze kárný žalobce kárně obviněný; tomu, kdo byl poškozen jednáním advokáta, není přiznáno žádné procesní postavení). Z uvedeného důvodu není tu část ust. § 65 odst. 1 trestního řádu, která hovoří o právu poškozeného nahlížet do spisu, možné v daném případě aplikovat. 15. V úvahu tak připadá pouze to, že by žalobce mohl být do spisu oprávněn nahlížet jakožto tzv. jiná osoba, pro kterou je to třeba z důvodu ochrany jejích práv (viz § 65 odst. 1 in fine trestního