4 As 282/2022 — Nejvyšší správní soud

10 A 131/2021- 305 - text 54 10 A 131/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaromíra Klepše a soudců JUDr. Slavomíra Nováka a JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila v právní věci žalobců: a) Městská část Praha 5 sídlem náměstí 14. října 1381/4, 150 00 Praha – Smíchov zastoupená Mgr. Jiřím Nezhybou, advokátem sídlem Údolní 567/33, 602 00 Brno b) Ing. L. F. bytem X proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy sídlem Mariánské nám. 2/2, 110 00 Praha 1 za účasti: 1) Mgr. J. P. bytem X zastoupena Mgr. Janem Baerem, advokátem se sídlem Litoměřická 834/19d, Praha 9 2) CETIN, a.s., IČO 04084063 sídlem Českomoravská 2510/19, Praha 9 - Libeň 3) GRADUATION a.s., IČO 27580903 sídlem Vinohradská 1698/194, Praha 3 zastoupena JUDr. Zbyňkem Zachou, advokátem sídlem Na Příkopě 857/18, Praha 1 4) Ing. M. S. Ing. J. S. oba bytem X 5) M. K. P. K. J. K. Š. K. všichni bytem X v řízení o žalobách žalobců a) a b) proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 10. 2021, č. j. MHMP 1534906/2021 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. IV. Osoby zúčastněné na řízení 1-5) nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět sporu 1. Žalobci a) a b) se domáhají zrušení rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 13. 10. 2021, č. j. MHMP 1534906/2021 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a), právního předchůdce žalobce b), osob zúčastněných na řízení č. 4 a 5 a dalších osob proti rozhodnutí Úřadu městské části Praha 5, odbor stavební úřad (dále jen „správní orgán prvního stupně“ nebo „stavební úřad“), ze dne 11. 3. 2020, č. j. MC05 30098/2020, sp. zn. MC05/OSU/67806/2019/Pak/Sm (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím bylo k žádosti osoby zúčastněné na řízení č. 1 vydáno společné povolení na záměr „X“, k. ú. X, na pozemcích parc. č. XA, XB, XC (dále jen „záměr“). II. Napadené rozhodnutí 3. Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí nejprve zrekapituloval předchozí průběh správního řízení a dále se vyjádřil k námitkám jednotlivých odvolatelů. 4. Soud pro větší přehlednost sloučil námitky jednotlivých odvolatelů a jejich vypořádání do společných dílčích odstavců. 5. Odvolatelé nejdříve namítali rozpor záměru s územním plánem. Žalovaný k tomu uvedl, že příslušný dotčený orgán územního rozvoje k záměru vydal souhlasné závazné stanovisko, které bylo přezkoumáno nadřízeným orgánem. Nadřízený orgán stanovisko změnil tak, že doplnil a opravil některé údaje se stejným závěrem, že záměr je přípustný. Zároveň nebyl zjištěn nesoulad záměru s Politikou územního rozvoje ČR a se Zásadami územního rozvoje hl. m. Prahy, dále bylo zjištěno, že záměr je svou funkcí bydlení v souladu s hlavním využitím dané plochy podle Územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy. K podlažnosti záměru bylo uvedeno, že z regulativů ÚP SÚ nevyplývá, že by se rozsah stavební činnosti či přípustné výškové a hmotové řešení mělo odvozovat od počtu podlaží, nebo že by v daném území byl stanoven maximální počet podlaží. Ani z hlediska zastavěnosti záměr nevybočuje z charakteru zástavby daného území. 6. Ohledně námitky týkající se rozporu s Pražskými stavebními předpisy co do výšky stavby žalovaný konstatoval, že podél stavební čáry orientované do uličního prostranství jsou stávající budovy ve výškové hladině III (0 až 12 m), zahradní části budov západně od ulice X, tj. na straně, kam je umisťován záměr, jsou ve výškové hladině II (0 až 9 m) a zahradní části budov umístěných východně od ulice X jsou ve výškové hladině IV (9 až 12 m). V daném případě bude tyto hodnoty respektovat i posuzovaný záměr, neboť každá hmota zahradní části bude dodržovat regulovanou výšku hladiny II a uliční část bude dodržovat regulovanou výšku hladiny III. Severní stěna má na ose A v bodě 5 podle výkresu D.1.13 regulovanou výšku 13,60 m, přesahuje proto regulovanou výšku 12 m. Podle § 27 odst. 1 písm. b) PSP však může výška dosahovat o 3,5 m výše než regulovaná výška. I přes to, že nebyl doložen rozvinutý pohled, lze výškovou hladinu posoudit, protože se odvozuje z informací o území s podporou Územně analytických podkladů hlavního města Prahy (dále jen „ÚAP“). Rozvinutý pohled by sice podle vyhlášky č. 499/2006 Sb. měl být doložen, jeho nedoložení však dle žalovaného nezpůsobuje nezákonnost rozhodnutí. 7. K namítanému rozporu ve věci stavební čáry žalovaný uvedl, že stavby se podle § 22 PSP umisťují v souladu se stavební čárou a typem bloku, přičemž podle odst. 3 platí, že stavební čára se odvozuje z převažujícího charakteru zástavby a jejího vztahu k veřejným prostranstvím. V daném případě lze stavební bloky rozdělit dvěma stavebními čarami, z nichž jedna prochází společně s čarou uliční a vymezuje stavby garáží, a druhá je umístěna ve vzdálenosti 6 m od uliční čáry a vymezuje zástavbu rodinných domů. Záměr má umístěno 1. PP s garážemi na uliční čáře, 1. NP je ustoupeno o 6 m. Lze proto konstatovat soulad s PSP. 8. Dle další námitky stavební úřad nehledal soulad záměru s typickým charakterem lokality. Žalovaný k tomu uvedl, že záměr je v souladu s § 20 PSP umístěn do lokality s typem zástavby zahradního města. Záměr charakteru zahradního města principálně odpovídá, dále je třeba posoudit půdorysné rozměry a výšku záměru ve vazbě na okolní budovy. Výškou se žalovaný již zabýval a dospěl k závěru, že výšku okolních staveb respektuje. K posouzení půdorysných rozměrů žalovaný uvedl, že všechny okolní domy v ulici X mají v průměru půdorys 10 x 12 m, což záměr svým půdorysem 1. NP o rozměrech cca 20 x 20 m výrazně přesahuje. Lze však konstatovat, že v lokalitě lze nalézt stavby s obdobnými půdorysnými rozměry. Kromě toho je třeba zohlednit celkový objem staveb v lokalitě, přičemž lze konstatovat, že záměr se nevymyká parametrům stávající zástavby. 9. Co se týče nevypořádání námitek namítaného žalobkyní a), které v řízení jako účastník uplatnil Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy, uvedl žalovaný, že uvedený účastník jako zástupce hlavního města Prahy podal ve věci odvolání a sám hájil své zájmy a práva. Žalobkyni a) proto nepříslušelo namítat vypořádání námitek uplatněných jiným účastníkem řízení. Žalovaný dále uvedl, že Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy má sice postavení zástupce účastníka řízení, stavebníkovi však ze zákona nevyplývá povinnost plnit jeho požadavky. Konstatování odvolatele, že předmětná dokumentace nebyla upravena dle jeho předložených požadavků, je proto neopodstatněné. 10. Podle další odvolací námitky bylo prvostupňové rozhodnutí nedostatečné a zmatečné a tedy i nepřezkoumatelné. K tomu se žalovaný vyjádřil tak, že námitka je nekonkrétní, neboť je pouze odkazováno na § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném a účinném znění (dále jen „správní řád“). Žalovaný přezkoumáním prvostupňového rozhodnutí ověřil, že stavební úřad přezkoumatelným způsobem uvedl důvody výroku, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se řídil při hodnocení podkladů a argumentaci k vypořádání námitek účastníků. 11. K námitce, že k záměru chybí souhlas vlastníka pozemku parc. č. XC, Hlavního města Prahy, žalovaný uvedl, že souhlas byl stavebníkem doložen, přičemž otázka, kdo je oprávněn takový souhlas za hlavní město Prahu dát, není adekvátní odvolací námitkou. 12. Dle další odvolací námitky vypršela platnost některých vyjádření správců technické infrastruktury, závazná stanoviska proto byla neplatná. K tomu žalovaný sdělil, že pokud by se pokládaly nové sítě, byl by vyžadován alespoň územní souhlas, o čemž by stavební úřad získal informace ze své stavební činnosti. Pokud ke změnám v území nedošlo, bylo by vyžadovat další stanoviska nebo obnovení jejich platnosti v rozporu se zásadou ekonomie řízení. Odvoláním byla napadena další závazná stanoviska, byla proto předložena nadřízeným správním orgánům k jejich potvrzení či změně. Nadřízené správní orgány závazná stanoviska na základě odvolání přezkoumaly, se všemi námitkami se přezkoumatelným způsobem dostatečně vypořádaly a neshledaly rozpor s právními předpisy hájícími veřejné zájmy na jednotlivých úsecích. Pochybení proto shledáno nebylo. 13. Dále bylo namítáno, že dotčeným orgánům při posuzování žádosti chyběly stavebníkem doplněné podklady ze dne 18. 12. 2019. Žalovaný k tomu uvedl, že podklady dotčeným orgánům nechyběly, protože se netýkaly zájmů, které dotčené orgány ze zákona hájí. Bylo by proto zbytečné vyžadovat doplnění jejich vyjádření. 14. K námitce, že stavba nemá žádné podzemní podlaží, žalovaný uvedl, že z řezu a půdorysu 1. PP je zřejmé, že větší část podlaží je zapuštěná do terénu hlouběji než 0,8 m. 15. V odvolání bylo namítáno, že podle dosavadní praxe není v dané lokalitě rozsáhlejší výstavba povolována. Odvolatel se dovolává na studii a zamítavé stanovisko Městské části Praha 5, podle kterých i při menších stavebních úpravách nesmí být narušen architektonický vzhled stavb