9 As 66/2023 — Nejvyšší správní soud

14 A 64/2022- 157 - text 12 14 A 64/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Jana Kratochvíla, soudce Martina Bobáka a soudkyně Věry Jachurové ve věci žalobkyně: Základní umělecká škola Folklorika Praha, s.r.o., IČ: 09261354 sídlem Holešovice 1638, 170 00 Praha 7 zastoupena Mgr. Petrem Olbortem, advokátem sídlem Nad Vývozem 4828, 760 05 Zlín proti žalovanému: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy sídlem Karmelitská 5, 118 00 Praha 1 v řízení o žalobě proti rozhodnutí ministra školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 29. 6. 2022, č. j. MSMT5252/2022-5, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Jádrem věci je posouzení otázky, zda žalovaný mohl vymazat základní uměleckou školu (dále taktéž jako škola) z rejstříku škol a školských zařízení, pokud žalobkyně k žádosti o její zápis školy doložila nepravdivé podklady (smlouvy k některým místům, kde měla poskytovat vzdělávání). Touto kauzou se soud zabývá podruhé. 2. Rozhodnutím ze dne 14. 12. 2021, č. j. MSMT 27384/2021-9, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dle § 150 odst. 1 písm. f) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) rozhodlo o výmazu základní umělecké školy (výmaz), jejíž činnost vykonává žalobkyně, z rejstříku škol a školských zařízení. Žalobkyně se domáhá zrušení v záhlaví specifikovaného rozhodnutí, kterým ministr školství, mládeže a tělovýchovy zamítl její rozklad proti tomuto rozhodnutí. 3. Z předloženého správního spisu soud zjistil tyto pro věc podstatné skutečnosti. 4. Rozhodnutím ze dne 1. 7. 2021 žalovaný vyhověl žádosti žalobkyně ze dne 18. 11. 2020 (ve znění doplňujících podání) a zapsal školu do rejstříku škol a školských zařízení podle § 147 odst. 2 školského zákona pod podmínkou následného doložení dokladů, jež nepřiložila k žádosti při jejím podání. Jednalo se mimo jiné o doklady podle § 147 odst. 1 písm. g) téhož zákona, kterými měla žalobkyně osvědčit vlastnické nebo užívací právo k prostorám, kde bude škola uskutečňovat svou činnost. Žalobkyně požadované doklady doložila a žalovaný ji tak s účinností od 1. 9. 2021 zapsal do rejstříku bez dalších omezení a podmínek. 5. Žalobkyně předložila žalovanému ke třem z celkového počtu deseti zapisovaných míst vzdělávání mj. dvě nájemní smlouvy ze dne 3. 8. 2021 uzavřené mezi žalobkyní zastoupenou na základě zmocnění statutárním orgánem ředitelem školy, na straně jedné, a na straně druhé, Domem dětí a mládeže Praha 10, za který jednal jeho ředitel, jejichž předmětem byl nájem nebytových prostor na adrese Pod Strašnickou Vinicí 623/23, Praha 10, a V Bytovkách 803/12, Praha 10. Dále předložila nájemní smlouvu k nebytovým prostorám na adrese Chlupova 1800/6, Praha 5, tj. k jednomu ze zapisovaných míst, kterou podepsal ředitel školy žalobkyně a ředitelka Domu dětí mládeže Stodůlky. 6. V souvislosti se zápisem žalobkyně do rejstříku škol a školských zařízení následně ministerstvo požádalo ředitele Domu dětí a mládeže Praha 10 a Domů dětí a mládeže Stodůlky o vyjádření k předloženým nájemním smlouvám, konkrétně zda tyto dokumenty podepsali. Ředitel Domu dětí a mládeže Praha 10 na uvedený dotaz odpověděl, že předložené dokumenty nepodepisoval. K odpovědi přiložil e-mailovou korespondenci s ředitelem žalobkyně, ze které vyplývá, že na žádost o poskytnutí předmětných prostor reagoval negativně z důvodu vyčerpané kapacity domu dětí a mládeže. Ředitelka Domu dětí a mládeže Stodůlky na uvedený dotaz ministerstva reagovala obdobně. Sdělila, že smlouvu o nájmu nebytových prostor nepodepsala. 7. Na základě těchto zjištění žalovaný zahájil řízení o výmazu školy z rejstříku (usnesení ze dne 14. 10. 2021). Prvostupňovým rozhodnutím pak rozhodl o výmazu školy, neboť žalobkyně, která vykonává činnost školy, uvedla v žádosti o zápis nesprávné údaje rozhodné pro povolení zápisu školy do rejstříku [§ 150 odst. 1 písm. f) školského zákona]. Žalobkyně platně neuzavřela sporné nájemní smlouvy. Pokud by žalovaný zjistil, že tyto smlouvy nepodepsaly osoby oprávněné jednat za domy dětí a mládeže již v průběhu řízení o zápis školy do rejstříku, žádost by zamítl podle § 148 odst. 3 písm. c) školského zákona. 8. Ze správního spisu vyplývá, že žalobkyně v září 2021 podala návrh na zúžení žádosti, jímž mimo jiné navrhla výmaz tří míst poskytovaného vzdělávání, kvůli nimž (resp. kvůli sporným smlouvám těchto míst se týkajících) žalovaný zahájil řízení o výmazu školy (dotčená místa vzdělávání). O této žádosti žalovaný vedl řízení pod sp. zn. MSMT-31565/2021, jež přerušil z důvodu podané žaloby proti rozhodnutí o výmazu školy z rejstříku. 9. Žalobkyně v průběhu správního řízení předložila čestné prohlášení datované dnem 15. 11. 2021, ve kterém ředitel školy uvedl, že se s řediteli domů dětí a mládeže domlouval telefonicky a že k podpisu smluv došlo bez současné přítomnosti zúčastněných smluvních stran. Jím podepsaná vyhotovení smluv zanechal v kanceláři domů dětí a mládeže a následně si je poté, co byly podepsány oprávněnými osobami na pracovišti dotčených domů dětí a mládeže, vyzvedl. Nájemní smlouvy se týkaly rámcového souhlasu s umístěním zapisovaného místa vzdělávání, neboť v době uzavření smluv nebyly konkrétní volné prostory na uvedených adresách k dispozici. Ty měly být následně doplněny dodatkem, jakmile se místo uvolní. Ředitel školy odmítl, že by podpisy ředitelů domů dětí a mládeže falšoval. Odkázal na to, že zřizovatelé dotčených subjektů, tzn. Městská část Praha 10 a Městská část Praha 13, daly předběžný souhlas s umístěním zapisovaných míst vzdělávání v uvedených budovách domů dětí a mládeže. 10. Následně žalovaný rozhodl o výmazu základní umělecké školy z rejstříku. Měl za prokázané, že předložené smlouvy o nájmu nepodepsaly obě smluvní strany. 11. Proti prvostupňovému rozhodnutí podala žalobkyně rozklad, který ministr zamítl. Uvedl, že prvostupňové rozhodnutí se dle jeho názoru dostatečně vypořádalo s hodnocením předloženého čestného prohlášení ředitele školy, které konfrontovalo se skutkovými okolnostmi zjištěnými zejména z vyjádření ředitelů domů dětí a mládeže o nepravosti jejich podpisů na předložených smlouvách. 12. Školský zákon neumožňuje zjednat nápravy závadného stavu. Ministr označil za irelevantní, že žalobkyně současně požádala o výmaz dotčených míst vzdělávání z rejstříku. Neshledal důležitý důvod k přerušení řízení o výmazu školy dle § 64 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (správní řád). Pokud jde o povinnost šetřit práva žalobkyně nabytá v dobré víře a její oprávněné zájmy, ministr uvedl, že pro věc je rozhodné, že v řízení o zápisu školy žalobkyně předložila nesprávné údaje. Dobrá víra, jakož i otázka formy a míry zavinění, je v posuzovaném případě nerozhodná, neboť § 150 odst. 1 písm. f) školského zákona pracuje s objektivní odpovědností účastníka řízení za správnost údajů v jím předložené žádosti. 13. K námitce nesplnění podmínek stanovených v § 150 odst. 1 písm. f) školského zákona ministr uvedl, že údaje o místech poskytovaného vzdělávání jsou údaji rozhodnými pro zápis školy do rejstříku, a to z hlediska žádosti jako celku, neboť jednotlivá místa nelze od sebe oddělovat. Pokud žalobkyně poukazovala na to, že v dalších místech výuka bez problému probíhá, ministr uvedl, že tato skutečnost je nevýznamná z hlediska obsahu žádosti a porušení povinnosti uvádět v ní správné údaje. Smyslem zápisu míst poskytovaného vzdělávání je totiž jednak veřejnoprávní kontrola z hlediska vhodnosti prostor a jednak garance kontrolní činnosti ze strany inspekce. Je to ale zároveň i rámec pro posouzení žádosti z hlediska celkové kapacity školy. Žalovaný vždy posuzuje žádost o zápis školy komplexně. Škola je neoddělitelným celkem, i když výuka probíhá na více místech. 14. Ministr vyvrátil i námitku, že správní orgán prvního stupně neměl vymazat školu v celém rozsahu, tedy jako celek, ale pouze částečně, pokud šlo o dotčenou trojici míst poskytovaného vzdělávání. Dikce § 150 odst. 1 písm. f) školského zákona vylučuje, aby správní orgán postupoval jinak a provedl pouze částečný výmaz. Ministr školství odmítl použít analogii legis podle § 148 odst. 3 školského zákona, který umožňuje částečné vyhovění žádosti o zápis školy do rejstříku. 15. Ministr považoval celkový výmaz školy za přiměřený a správný, a to i s odkazem na smysl a účel rejstříku škol jako základního regulatorního nástroje aplikovaného státem na vzdělávací soustavu v ČR. II. Podání účastníků a shrnutí předcházejícího řízení před soudy 16. Žalobkyně se proti napadenému rozhodnutí bránila žalobou. Předně namítla nicotnost napadeného rozhodnutí s odkazem na to, že není opatřeno konkrétním datem vydání, když v záhlaví je uvedeno pouze „červen 2022“. 17. Ve druhém žalobním bodu namítla nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí pro nedostatek důvodů. Ministr prý bezvýhradně přijal skutkové závěry prvostupňového orgánu o tom, že s