Z rozhodnutí: Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže, soudkyně Mgr. Věry Jachurové a soudce Mgr. Bc. Jana Schneeweise v právní věci…
15 Af 2/2023- 72 - text
18 15 Af 2/2023
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže, soudkyně Mgr. Věry Jachurové a soudce Mgr. Bc. Jana Schneeweise v právní věci
žalobce: MB PHARMA s.r.o.
IČO: 25687191
se sídlem Lužická 1893/9, Praha 2
zastoupený advokátem JUDr. Jakubem Hlínou
se sídlem Havlíčkova 1680/13, Praha 1
proti
žalovanému: Odvolací finanční ředitelství
se sídlem Brno, Masarykova 427/31
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 12. 2022 č. j. 46828/22/5200-11433-710862
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí označeného v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný v odvolacím řízení změnil tato dvě rozhodnutí Finančního úřadu pro hlavní město Prahu (dále jen „správce daně“):
- dodatečný platební výměr na daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2015 ze dne 16. 3. 2021, č. j. 1817718/21/2002-52521-108684, kterým správce daně doměřil žalobci daň z příjmů právnických osob ve výši 3.042.470 Kč a současně mu stanovil povinnost uhradit penále ve výši 608.494 Kč;
- dodatečný platební výměr na daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2016 ze dne 16. 3. 2021, č. j. 1819004/21/2002-52521-108684, kterým správce daně doměřil žalobci daň z příjmů právnických osob ve výši 2.433.140 Kč a současně mu stanovil povinnost uhradit penále ve výši 486.628 Kč
(dále společně jen „dodatečné platební výměry“).
2. Změna provedená napadeným rozhodnutím spočívá v tom, že v případě dodatečného platebního výměru vztahujícího se ke zdaňovacímu období od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2015 byla doměřená daň snížena na částku 1.554.010 Kč a stanovené penále bylo sníženo na částku 310.802 Kč; v případě dodatečného platebního výměru vztahujícího se ke zdaňovacímu období od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2016 byla doměřená daň snížena na částku 1.330 Kč a stanovené penále bylo sníženo na částku 266 Kč.
Z odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že správce daně dodatečnými platebními výměry doměřil žalobci daň z příjmů právnických osob za rozhodná zdaňovací období v návaznosti na zjištění učiněná při daňové kontrole ukončené dne 16. 2. 2021, která jsou zachycena ve zprávě o daňové kontrole č. j. 176174/21/2205-60562-304424 (dále jen „Zpráva“). Podle této zprávy správce daně po přezkoumání žalobcem předložených dokladů a účetnictví nabyl pochybnosti o oprávněnosti uplatnění odčitatelné položky od základu daně ve formě výdajů (nákladů) vynaložených při realizaci projektů výzkumu a vývoje (dále též „odpočet na VaV“) dle § 34 odst. 4 a § 34a až § 34e zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) a o oprávněnosti uplatnění odpisů hmotného majetku (lyofilizačního zařízení a analytických přístrojů). Své pochybnosti vyjádřil správce daně ve Výzvě k prokázání skutečností č. j. 2208327/19/2205-60562-304424 ze dne 14. 11. 2019 (dále jen „Výzva 1“) a ve Výzvě k prokázání skutečností č. j. 753235/20/2205-60562-303752 ze dne 6. 4. 2020 (dále jen „Výzva 2“), jimiž žalobce vyzval k odstranění pochybností a k prokázání oprávněnosti a správnosti výše odpočtu na VaV a k prokázání oprávněnosti uplatnění odpisů do základu daně. Žalobce na tyto výzvy reagoval předložením vyjádření a důkazních prostředků, jež správce daně podrobil posouzení a vyhodnocení v návaznosti na všechny shromážděné důkazní prostředky předložené žalobcem či pořízené správcem daně v rámci vlastní vyhledávací činnosti. Podle výsledku kontrolního zjištění byly předmětem sporu v rámci daňové kontroly za zdaňovací období roku 2015 částky v celkové výši 16 013 469 Kč, z toho:
3 229 104 Kč – odpis lyofilizačního zařízení (Zpráva, rok 2015, bod 1),
4 604 600 Kč – odpis přístrojů (Zpráva, rok 2015, bod 2),
8 179 765 Kč – odpočet na VaV (Zpráva, rok 2015, bod 3)
a za zdaňovací období roku 2016 částky v celkové výši 12 806 726 Kč, z toho:
5 278 566 Kč – odpis lyofilizačního zařízení (Zpráva, rok 2016, bod 1),
7 367 360 Kč – odpis přístrojů (Zpráva, rok 2016, bod 2),
160 800 Kč – část odpočtu na VaV (Zpráva, rok 2016, bod 3).
3. Na základě provedeného dokazování správce daně v rámci daňové kontroly dospěl k závěru, že odvolatel neunesl důkazní břemeno a neprokázal oprávněnost zahrnutí odpisů lyofilizačního zařízení a analytických přístrojů do základu daně zdaňovacího období roku 2015 a roku 2016, a dále že v těchto zdaňovacích obdobích neprokázal oprávněnost uplatnění odpočtu na VaV. Správce daně proto dodatečnými platebními výměry zvýšil základ daně za zdaňovací období roku 2015 o 16 013 469 Kč a za zdaňovací období roku 2016 o 12 806 726 Kč, doměřil žalobci daň z příjmů právnických osob vyšší o 3 042 470 Kč (rok 2015) a o 2 433 140 Kč (rok 2016) a současně mu stanovil povinnost uhradit penále ve výši 608 494 Kč (rok 2015) a ve výši 486 628 Kč (rok 2016).
4. V odvolacím řízení bylo doplněno dokazování. Pokud jde o odpisy lyofilizačního zařízení, žalovaný dospěl po posouzení věci k závěru, že závěry správce daně nelze potvrdit, a proto snížil základ daně o spornou částku odpisu lyofilizačního zařízení ve výši 3 229 104 Kč (zdaňovací období roku 2015) a o spornou částku odpisu ve výši 5 278 566 Kč (zdaňovací období roku 2016), čímž došlo i ke snížení doměřené daně z příjmů právnických osob za předmětná zdaňovací období a vyčísleného penále. Žalovaný nepřisvědčil ani závěrům správce daně, jež se týkaly odpisu přístrojů, a snížil proto základ daně o spornou částku odpisu přístrojů ve výši 4 604 600 Kč (zdaňovací období roku 2015) a o spornou částku odpisu ve výši 7 367 360 Kč (zdaňovací období roku 2016), čímž došlo i ke snížení doměřené daně z příjmů právnických osob za předmětná zdaňovací období a vyčísleného penále.
5. Co se týče odpočtu na VaV (rok 2015), žalovaný konstatoval, že předmětem sporu je otázka, zda žalobce unesl důkazní břemeno a prokázal oprávněnost uplatnění odčitatelné položky na podporu VaV na ř. 242 daňového přiznání za zdaňovací období roku 2015, konkrétně zda splnil náležitosti projektu ve smyslu § 34c odst. 1 písm. e) ZDP a prokázal správnost oddělené evidence (mzdy, materiál, odpis) ve smyslu § 34b odst. 1 písm. c) ZDP. V této souvislosti žalovaný předně uvedl, že položka odčitatelná od základu daně je daňovou kategorií a lze ji odečíst od základu daně pouze za splnění podmínek definovaných pro zdaňovací období 2015 a 2016 v § 34 odst. 4, 5 a § 34a až § 34e ZDP. Daňový subjekt tedy musí prokázat: a) existenci projektu (prospektivního dokumentu) s povinnými náležitostmi dle § 34c ZDP, b) vedení oddělené evidence výdajů (nákladů) vynaložených na realizaci projektů VaV dle § 34b odst. 1 písm. b) a c) ZDP, c) splnění věcných požadavků dle § 34b odst. 1 písm. a) ZDP, tedy že výdaje byly vynaloženy na: 1. experimentální či teoretické práce, 2. projekční a konstrukční práce, 3. výpočty, 4. návrhy technologií, 5. výrobu funkčního vzorku či prototypu produktu nebo jeho části související s realizací projektu VaV, přičemž dle Pokynu D-288 je základním kritériem pro odlišení výzkumu a vývoje od ostatních (příbuzných) činností přítomnost ocenitelného prvku novosti a vyjasňování výzkumné či technické nejistoty. Žalovaný dále poznamenal, že právo uplatnit odpočet je beneficiem, neboť je tímto poplatníkům poskytnuta možnost uplatnit identické náklady vynaložené při realizaci VaV v základu daně podruhé (poprvé dle § 24 ZDP, podruhé dle § 34 ZDP). Je plně v rukou poplatníka a je pouze na něm, zda tohoto práva využije, přičemž pokud tak učiní, musí splnit veškeré podmínky dané zákonem. Důkazní břemeno k prokázání svých tvrzení (v tomto případě k prokázání oprávněnosti uplatnění odčitatelné položky na výzkum a vývoj v deklarované výši) nese poplatník (§ 92 odst. 3 a 4 daňového řádu).
6. Podle žalovaného správce daně neuznal odpočet na VaV uplatněný žalobcem ve výši 8 179 765 Kč na ř. 242 daňového přiznání za rok 2015 z důvodu nesplnění náležitostí projektu ve smyslu § 34c odst. 1 písm. e) ZDP a neprokázání správnosti oddělené evidence (mzdy, materiál, odpis) ve smyslu § 34b odst. 1 písm. c) ZDP. Uvedené výdaje dle žalobce souvisí s realizací projektu s názvem Projekt společnosti MB PHARMA s.r.o. Kvantifikace plasmidové DNA pomocí qPCR v roce 2015 (dále též „Projekt VaV 2015“) zahájeného dne 1. 1. 2015, s plánovanou dobou řešení do 31. 12. 2015, s plánovanou výši nákladů za zdaňovací období roku 2015 v celkové částce 8 608 000 Kč, přičemž dle projektu měl činnost odborně zajišťovat RNDr. M. M. K nesplnění podmínek dle § 34c odst. 1 písm. e) ZDP žalobce v odvolání obdobně jako v průběhu daňové kontroly namítl, že jména všech osob nebylo možné v projektu uvést z objektivních příčin, neboť v průběhu let 2014 a 2015 došlo k podstatným personálním změnám v rámci jeho organizační struktury, přičemž takový případ jako výjimku z pravidla uvádí i GFŘ v dokumentu č.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.