2 Azs 114/2018 — Nejvyšší správní soud

21 Az 29/2024- 65 - text  11 21 Az 29/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Václavem Kočkou-Amortem ve věci žalobce: X., narozený dne X. zastoupený advokátem Mgr. et Mgr. Markem Čechovským, Ph.D. sídlem Opletalova 25, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Odbor azylové a migrační politiky sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 10. 2024, č. j.: OAM-862/LE-LE05-LE05-EX-2024 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobou podanou včas u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 10. 2024, č. j.: OAM-862/LE-LE05-LE05-EX-2024, jímž byla jeho žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle ustanovení § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“). II. Obsah žaloby 2. Žalobce v žalobě namítal, že se žalovaný v napadeném rozhodnutí nezabýval reálným nebezpečím hrozícím mu při vydání k trestnímu stíhání do Koreje a měl rovněž zvážit udělení humanitárního azylu, když žalobci hrozí nejen porušení práva na spravedlivý proces, ale také ponižující a nelidské zacházení. Žalovaný měl zhodnotit veškeré nesrovnalosti v žádosti a postupu korejských justičních orgánů komplexně a posoudit jejich dopad na záruky spravedlivého procesu ve smyslu čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“). Podle vyjádření prokurátora Korejské republiky se neprokázalo zapojení jakékoli osoby identifikované jako X. nebo jeho X. Z prohlášení poškozeného, jeho spolupracovníka a dalších svědků se podle žalobce naopak podává, že X. je strůjcem X. jednání, k němuž byl žalobce zneužit. Informace obsažené v extradiční žádosti jsou v příkrém rozporu se skutkovým stavem zjištěným samotnými korejskými orgány. Žalobce X., k čemuž se korejské orgány nijak nevyjádřily. Žalobcem předkládaná verze, že se sám stal obětí trestné činnosti, je verzí výrazně pravděpodobnější než verze podávaná korejskými orgány, neboť plně koreluje s vyjádřením samotných poškozených i všech dotčených svědků. Varovným se jeví vyjádření korejského prokurátora, podle něhož existují dostatečné důkazy pro obvinění žalobce bez ohledu na jeho tvrzení. Žalobcovu verzi skutkového děje podporují hlavně svědci X. a X., kteří svá prohlášení opatřili ověřenými podpisy a kopiemi svých dokumentů. Žalobce trpí X. a ve vazební věznici X., má opakované pozitivní testy na X. a dlouhodobě se léčí s X., operace přitom přesahuje možnosti lékařské péče ve věznici, zvláště je-li dána jazyková bariéra. Zpráva organizace Katolický výbor pro lidská práva poukázala na nedostatky v korejských věznicích, podle vyjádření Výboru OSN proti mučení neodpovídá minimální příděl prostoru vězně na celách mezinárodním normám a citelné nedostatky vykazuje lékařská péče o vězně s X. Podle rozsudku Nejvyššího soudu Albánské republiky ze dne 25. 7. 2024, č. j. 70003-00273-00-2024, vydání obviněného do Korejské republiky představuje porušení čl. 3, 4, 6 a 14 Úmluvy. Na základě výše uvedeného žalobce navrhl napadené rozhodnutí zrušit a vrátit věc žalovanému k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného 3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil, když po rekapitulaci dosavadního průběhu řízení a žalobních námitek vyslovil s žalobou nesouhlas. Žalobce zopakoval důvody, které již byly vypořádány v napadeném rozhodnutí. Žalobce nepociťuje žádnou obavu z pronásledování v zemi původu, ani v druhé zemi své státní příslušnosti, a veškeré obavy směřoval vůči Korejské republice. Žádost o mezinárodní ochranu, tj. otázka existence důvodného strachu z pronásledování a skutečně hrozící vážné újmy, se posuzuje pouze ve vztahu k zemi původu žadatele. Žalobu navrhl žalovaný zamítnout. IV. Obsah správního spisu 4. Ze správního spisu bylo zjištěno, že žalobce v poskytnutí údajů k žádosti dne 18. 7. 2024 uvedl, že je X., má občanství Státu Izrael a Ruské federace, není členem žádné politické strany ani skupiny, je X. Z Izraele naposledy odcestoval dne X., přičemž od zadržení X. je ve vazbě. Svůj zdravotní stav označil za normální, má X., jinak netrpí žádnými zdravotními omezeními. V roce X. V současnosti je tam trestně stíhaný pro X. Do Korejské republiky nechce jet, neví, za co by byl odsouzen, jsou tam velmi špatné podmínky ve věznici, velmi špatné jídlo a zdravotnické podmínky. 5. V rámci pohovoru k žádosti o udělení mezinárodní ochrany (zachyceného v protokolu) ze dne 18. 7. 2024 žalobce dále sdělil, že třikrát neúspěšně žádal o X. Vzhledem k X. Skutečný důvod jeho trestního stíhání spočívá v tom, že si X. Po případném odsouzení by nastoupil výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody a následně by byl doživotně vyhoštěn. Do země původu se chce vrátit, neměl tam žádné problémy, důvody podání žádosti o mezinárodní ochranu souvisí s tím, že je nespravedlivě obviněný v Koreji. Obává se, že jeho životu hrozí v Koreji nebezpečí. Žalobce také sdělil, že mu jeho zdravotní stav neumožňuje cestu do Koreje. Kvůli X. užívá léky a měl by také X. 6. Podle usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 6. 2024, sp. zn.: Nt 427/2023, je žalobcovo vydání do Korejské republiky přípustné, skutek, pro který je žalobce podezřelý, odpovídá závažnějšímu případu X., korejskou stranou, konkrétně ministrem spravedlnosti, bylo poskytnuto ujištění, že budou dodržena žalobcova práva chráněná Úmluvou, ústavou a trestním řádem Korejské republiky, jmenovitě zákaz mučení, právo na spravedlivý proces, zásada žádného trestu bez zákona a právo na obhajobu. Návrh na extradici zahrnoval řadu příloh včetně důkazního materiálu. Jak extradiční soud konstatoval, dle opatřených informací není v Koreji nižší než požadovaný standard dodržování lidských práv, důkazní materiály byly předloženy v dostatečném rozsahu pro závěr o podezření ze spáchání příslušné trestné činnosti, vazební i jiné věznice dodržují korejské právní předpisy i mezinárodní předpisy o lidských právech, zadržení mají zaručenu bezpečnou vazbu, mohou se vidět s rodinou i právníky, nejsou vystaveni nucené práci a jsou jim poskytovány různé služby včetně lékařských služeb, a to i cizím zadrženým osobám, neexistuje zjištění, že by žalobcovo vydání bylo v rozporu se závazky České republiky vyplývajícími ze smluv o lidských právech a základních svobodách, nebyla zjištěna důvodná obava z vystavení žalobce pronásledování v domovském státu, neexistují indicie o hrozícím špatném zacházení s žalobcem, a to ani ve vztahu k jeho osobě, ujištění a informace korejské strany jsou věrohodné, překážka vydání nevyplývá ani z podmínek stanovených Evropskou úmluvou o vydávání, postup obhajoby v této věci se v některých aspektech jeví jako účelový, směřující k průtahům, nejsou pochybnosti o zákonném vedení trestního řízení v Korejské republice, kterou lze považovat za demokratickou zemi s justiční soustavou odpovídající představám Rady Evropy, žalobcova tvrzení o účelovosti trestního řízení jsou v rozporu s předloženými důkazy, provedení dokazování navrženého žalobcem by hraničilo s vměšováním se do trestního řízení dožadujícího státu, pouze jeho orgány jsou příslušné rozhodnout o postupu v trestním řízení a vině či nevině žalobce. 7. Žalobce dne 16. 8. 2024 zaslal žalovanému vyjádření, jehož obsah se shoduje s žalobními námitkami. K vyjádření byly přiloženy žádost korejských orgánů o vydání žalobce, potvrzení skutečností od osob X., X., zpětvzetí trestního oznámení od X., svědectví X., prohlášení X. a lékařská dokumentace Zdravotnických zařízení Ministerstva spravedlnosti. 8. Dále jsou ve spisovém materiálu obsaženy informace ohledně politické a bezpečnostní situace a stavu dodržování lidských práv v Izraeli, jmenovitě jde o zprávu OAMP ze dne 15. 1. 2024. 9. Dne 3. 9. 2024 se žalobce mohl seznámit s podklady rozhodnutí, čehož také využil. V následných písemných vyjádřeních včetně vyjádření ze dne 24. 9. 2024 žalobce podrobně popisoval svůj pohled na trestní řízení vedené v Korejské republice a upozorňoval na důkazy, které mají prokazovat jeho nevinu, rovněž se detailně vyjadřoval ke svému zdravotnímu stavu. 10. Následně žalovaný vydal žalobou napadené rozhodnutí ze dne 2. 10. 2024. V. Hodnocení věci Městským soudem v Praze 11. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů ve smyslu ustanovení § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“), přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu ke dni vydání tohoto rozsudku, a to vzhledem k účinnosti článku 46 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. 6. 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 12. Při jednání konaném dne 20. 12. 2024 žalobce prostřednictvím svého zástupce uvedl, že se žalovaný měl zabývat situací v Korejské republice, nad zákony je ústava i mezinárodní závazky včetně Úmluvy, po extra