§ 91 zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních – Nepřípustnost vydání
Zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních · 104/2013 Sb. · Trestní právo
Stručně: Paragraf 91 zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních stanovuje konkrétní důvody, pro které je vydání osoby z České republiky do cizího státu nepřípustné, tedy zakázané. Česká republika nevydá svého občana do cizího státu, pokud s tím sám nesouhlasí. (§ 91 zákona č. 104/2013 Sb., zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Nepřípustnost vydání
- Týká se: soud, státní zástupce, ministerstvo
- Judikatura: na § 91 odkazuje 25 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 104/2013 Sb.
(1) Vydání osoby do cizího státu je nepřípustné, pokud
a) jde o státního občana České republiky, který nevyslovil se svým vydáním souhlas,
b) jde o osobu, které byla v České republice udělena mezinárodní ochrana, a to v rozsahu ochrany poskytnuté této osobě jiným právním předpisem nebo mezinárodní smlouvou,
c) tato osoba by byla vydáním vzhledem ke svému věku, osobním poměrům a závažnosti skutku, pro který se o vydání žádá, zřejmě nepřiměřeně postižena,
d) trestní stíhání pro týž skutek je v České republice nepřípustné v důsledku udělení milosti nebo amnestie, jestliže skutek spadá do působnosti trestněprávních předpisů České republiky,
e) skutek, pro který se o vydání žádá, není trestným činem podléhajícím vydání,
f) trestný čin, pro který se o vydání žádá, má výlučně politický nebo vojenský charakter,
g) skutek, pro který se o vydání žádá, spočívá výlučně v porušení daňových, celních, devizových nebo obdobných předpisů cizího státu, není-li zaručena vzájemnost,
h) za trestný čin, pro který se o vydání žádá, je možné v cizím státu uložit trest smrti a cizí stát neposkytne ujištění, že trest smrti nebude uložen nebo vykonán,
i) cizí stát žádá o vydání za účelem výkonu trestu smrti,
j) trestní odpovědnost nebo výkon trestu nepodmíněného odnětí svobody pro týž skutek by byly podle právního řádu České republiky promlčeny,
k) v České republice se proti téže osobě vede trestní řízení pro skutek, pro který se žádá o vydání, nebo skutek, pro který se žádá o vydání, byl zcela nebo zčásti spáchán na území České republiky, kromě případů, kdy je třeba dát přednost provedení trestního stíhání v cizím státu zejména z důvodu náležitého zjištění skutkového stavu nebo z důvodů týkajících se trestu nebo ochranného opatření anebo jejich výkonu,
l) trestní stíhání pro týž skutek vedené proti této osobě v České republice skončilo pravomocným rozsudkem soudu nebo bylo rozhodnutím soudu nebo státního zástupce pravomocně zastaveno nebo skončilo jiným rozhodnutím se stejným účinkem, jestliže takové rozhodnutí nebylo zrušeno,
m) trestní stíhání pro týž skutek vedené proti této osobě v jiném členském státu nebo v přidruženém státu skončilo rozhodnutím soudu nebo jiného justičního orgánu, které vytváří překážku věci pravomocně rozhodnuté podle § 11 odst. 2 písm. a) nebo b) trestního řádu, anebo trestní stíhání pro týž skutek vedené proti této osobě ve třetím státu skončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem nebo jiným rozhodnutím soudu se stejným účinkem, jestliže takové rozhodnutí nebylo zrušeno a jestliže trest, pokud byl osobě, o jejíž vydání jde, uložen, byl již vykonán, je právě vykonáván anebo jej podle práva odsuzujícího státu již nelze vykonat,
n) stát, z něhož byla osoba, o jejíž vydání jde, předtím do České republiky vydána nebo předána podle ustanovení části páté hlavy II, neudělil souhlas s vydáním do dalšího státu, s výjimkou případů, kdy se zásada speciality neuplatní,
o) by bylo v rozporu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z mezinárodních smluv o lidských právech a základních svobodách, nebo
p) je důvodná obava, že by osoba, o jejíž vydání jde, byla v cizím státu vystavena pronásledování z důvodu svého původu, rasy, náboženství, pohlaví, příslušnosti k určité národnostní nebo jiné skupině, státního občanství nebo pro své politické názory či jiných obdobných důvodů nebo že by se zhoršilo její postavení v trestním řízení nebo při výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody anebo ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody.
(2) Ujištění podle odstavce 1 písm. h) a souhlas podle odstavce 1 písm. n) vyžádá ministerstvo.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Česká republika nevydá svého občana do cizího státu, pokud s tím sám nesouhlasí.
- Osoba, které byla v ČR udělena mezinárodní ochrana (např. azyl), nebude vydána, pokud by to bylo v rozporu s touto ochranou.
- Vydání je nepřípustné, pokud by dotčená osoba byla nepřiměřeně postižena vzhledem k jejímu věku, osobním poměrům a závažnosti skutku.
- Pokud by v cizím státě hrozil trest smrti a cizí stát neposkytne záruku, že trest smrti nebude uložen nebo vykonán, nebo pokud cizí stát žádá o vydání za účelem výkonu trestu smrti, vydání není možné.
Na co si dát pozor
- Vydání je nepřípustné, pokud trestní stíhání pro týž skutek již bylo v ČR pravomocně ukončeno nebo je promlčeno.
- Pokud se v ČR vede trestní řízení pro stejný skutek, vydání je obecně nepřípustné, s výjimkou situací, kdy je vhodnější, aby se řízení vedlo v cizím státě.
- Skutek, pro který se žádá o vydání, musí být trestným činem podléhajícím vydání, a nesmí mít výlučně politický nebo vojenský charakter, ani spočívat jen v porušení daňových, celních či devizových předpisů, pokud není zaručena vzájemnost.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 91
Jak soudy aplikují § 91
Taková úloha jim však nepřísluší, pročež svou činnost omezují toliko na přezkum podmínek uvedených zejména v § 91 zákona č. 104/2013 Sb. Jak správně konstatoval i vrchní soud v odůvodnění napadeného usnesení, tím že vyžadující stát v době, jíž lze považovat ještě za přiměřenou, reagoval na žádost o poskytnutí doplňujících informací, jež se vztahují jednak k popisu skutku, pro který je extradiční řízení ve vztahu k osobě L. Ch.-A. vedeno, jakož i k obsahu ujištění, které ČLR jako …
Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl usnesením ze dne 29. 5. 2015, sp. zn. 1 Nt 4/2012, podle § 95 odst. 1 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů, tak, že vydání obviněného pro uvedený skutek je z důvodu uvedeného v § 91 odst. 1 písm. o) zákona č. 104/2013 Sb. nepřípustné.
Městský soud shledal, že všechny podmínky vydání stěžovatele jsou splněny a naopak nezjistil, že by zde byl nějaký důvod nepřípustnosti vydání vyjmenovaný v § 91 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních.
Související
§ 307 Nepřípustnost (Zákon stavební zákon)§ 278 Podmínky obnovy (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 84a (Zákon o zvláštních řízeních soudních)§ 9 Vrácení poplatku (Zákon České národní rady o soudních popl)§ 9 Vrátenie poplatku (Zákon Slovenskej národnej rady o súdnych)