6 As 68/2012 — Nejvyšší správní soud

3 A 93/2023- 54 - text 11 3 A 93/2023 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň JUDr. Petry Kamínkové a Mgr. Ivety Postulkové ve věci žalobce: X. Y. bytem X zastoupený advokátem JUDr. Ondřejem Moravcem, Ph.D. sídlem Malé náměstí 124, 500 03 Hradec Králové proti žalovanému: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 5, 118 12 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 6. 2023, č. j. MSMT-16295/2023-1 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), se žalobce domáhá zrušení vyrozumění žalovaného ze dne 22. 6. 2023, č. j. MSMT-16295/2023-1 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný rozhodl, že žádost žalobce o přezkoumání výsledku didaktického testu ze zkušebního předmětu Český jazyk a literatura není důvodná. 2. Z obsahu správního spisu soud zjistil tyto podstatné skutečnosti. Z potvrzení klinického psychologa ze dne 16. 6. 2021 vyplývá, že žalobce pozoruje zhoršení výkonu a těžší orientaci v emočně napjatých situacích, zřejmě v souvislosti s traumatickou událostí ve formě autonehody. Klinický psycholog doporučuje, aby byl žalobce v rámci maturit přezkoušen i ústně a s ohledem na jeho situaci a stav. 3. Z doporučení školského poradenského zařízení ze dne 10. 11. 2022 vyplývá, že žalobce splňuje podmínky pro zařazení mezi žáky se specifickými zdravotními potřebami a je zařazen do skupiny SPUO 1 pro žáky se specifickými poruchami učení. Žalobce s tímto zařazením souhlasil. Žalobci bylo přiznáno navýšení časového limitu o 25 %. 4. Z protokolu o výsledcích didaktických výsledků žáka ze dne 15. 5. 2023 vyplývá, že žalobce neuspěl u maturitní zkoušky z českého jazyka. Dosáhl 28% úspěšnosti a umístil se tak v prvním percentilu maturantů. 5. Žalobce žádostí ze dne 30. 5. 2023 požádal o přezkoumání společné části maturitní zkoušky konané formou didaktického testu z českého jazyka a literatury. Namítal nevyhovující prostředí, v němž byla zkouška organizována, a formu didaktických testů nerespektujících podpůrná opatření. 6. Žalovaný žádost žalobce zamítl nyní napadeným rozhodnutím. Žaloba 7. Žalobce byl žákem Soukromé střední školy gastronomie, s. r. o. Žalobou brojí proti zamítnutí své žádosti o přezkoumání výsledku maturitního didaktického testu z Českého jazyka a literatury ze dne 3. 5. 2023, v němž neuspěl. 8. Žalobce namítá, že napadeným rozhodnutím byla porušena jeho ústavně zaručená práva na rovný přístup ke vzdělání a práva nebýt diskriminován. Konkrétně uvádí, že při hodnocení didaktického testu z českého jazyka a literatury nebylo dostatečně zohledněno jeho zdravotní postižení. 9. Žalobce má za to, že požadavek jednotného zadávání a centrálního vyhodnocování společné části maturitní zkoušky ve formě didaktického testu obsažený v § 78 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů je v rozporu s ústavním pořádkem. Brání totiž efektivní individualizaci zkoušky. 10. Žalobce rekapituluje svá práva zaručená Listinou základních práv a svobod a Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením č. 10/2010 Sb. m. s. a odkazuje na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva. 11. Žalobce uvádí, že žádný právní předpis nestanoví znalosti, kompetence či dovednosti, které musí maturant prokázat. Obsahem maturitní zkoušky může být dle žalobce všelicos, co je jednotně zadáno a centrálně hodnoceno, což považuje za samoúčelné omezení svých práv. Zákonodárcem předepsaný způsob testování dle žalobce znemožňuje právo na inkluzivní vzdělávání. 12. Ke své situaci žalobce uvádí, že má zdravotní postižení spočívající v poškození mozku. Toto postižení se projevuje selháváním v zátěžových situacích. Žalobce má za to, že ho zásadním způsobem limituje, má-li své kompetence prokázat zaškrtnutím správného políčka v testu. Stačilo by mu, aby by byla otázka položena trochu jinak, aby se mohl ujistit, že ji správně pochopil, a podobně. 13. Žalobce doplňuje, že napadené rozhodnutí má dopady též do jeho budoucího uplatnění, neboť úspěšně složil přijímací zkoušky na vyšší odbornou školu se ziskem 105 ze 110 bodů, avšak ke studiu z důvodu nesložení maturitní zkoušky nebude moci být přijat. 14. Ustanovení § 78 odst. 3 školského zákona považuje žalobce za rozporné s čl. 24 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením. Zákonodárcem zvolený způsob testování není způsobilý určit, které osoby mají potenciál pokračovat v terciárním vzdělávání. 15. Žalobce závěrem dává soudu podnět k podání návrhu na zrušení § 78 odst. 3 školského zákona Ústavním soudem. Vyjádření žalovaného 16. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl žalobu jako nedůvodnou zamítnout. 17. Žalovaný se předně vyjádřil k námitce, kterou žalobce v podané žalobě vůbec neuplatnil, ohledně vyrušení příchodem zkušebního komisaře. S ohledem na to, že žalobce proti příchodu zkušebního komisaře v podané žalobě ničeho nenamítá, není důvodu se touto argumentací žalovaného blíže zabývat. 18. Žalovaný dále uvedl, že žalobce je na základě doporučení pedagogicko-psychologické poradny jako žák se specifickými vzdělávacími potřebami (dále též „SVP“) pro konání maturitní zkoušky zařazen do skupiny SPUO-1. Na základě předmětného doporučení mu byl pro konání maturitní zkoušky navýšen časový limit o 25 %, a to v souladu s přílohami č. 2 a 3 k vyhlášce č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů (dále též „vyhláška č. 177/2009 Sb.“ či „vyhláška“). 19. Žalovanému nepřísluší zpochybňovat žalobci přiznaná opatření k uzpůsobení podmínek pro konání maturitní zkoušky podle příloh k vyhlášce, neboť uvedená záležitost nepatří do kompetence žalovaného. Není tedy možné, aby žalovaný tato opatření v rámci řízení o přezkumu výsledku maturitní zkoušky hodnotil. Zohlednění zdravotního znevýhodnění žáka a jeho vlivu na vzdělávání a případné stanovení podpůrných opatření mohou provádět pouze školská poradenská zařízení. Žalovaný se v dané souvislosti odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí, kde se explicitně uvádí, že žalobce byl s úpravou podmínek pro zkoušku seznámen při vystavování předmětného doporučení a souhlas s vystaveným doporučením stvrdil svým podpisem. Jde-li tedy o zařazení do kategorie a skupiny SPUO-1 a opatření v podobě prodloužení časového limitu ve věci didaktického testu o 25 %, k tomuto žalobce mj. prohlásil: „Potvrzuji, že souhlasím se zařazením do uvedené kategorie a skupiny a s uvedeným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky. Důsledkům z toho vyplývajícím rozumím.“ Žalovaný je toho názoru, že pokud měl žalobce za to, že uvedené uzpůsobení podmínek pro konání maturitní zkoušky není dostatečné, měl tento nesouhlas v souladu s obecně platnou zásadou vigilantibus iura scripta sunt toto namítat již v rámci samotného vyšetření prováděného pedagogicko-psychologickou poradnou, v krajním případě předmětné doporučení školského poradenského zařízení nepodepsat. 20. K uvedenému žalovaný doplnil, že existuje několik typů přiznaných uzpůsobení podmínek, a to podle různých druhů znevýhodnění, a především rozdílných funkčních důsledků speciálních vzdělávacích potřeb ve vztahu ke konání maturitní zkoušky, přičemž řazení žáků do uvedených kategorií a skupin probíhá individuálně. Není-li žák s případným uzpůsobením podmínek spokojen, je možné na základě § 16b školského zákona požádat o revizi vydaného doporučení, ne však ve fázi žádosti o přezkoumání výsledku didaktického testu. 21. Žalovaný zdůraznil, že principem podpůrných opatření není snižování úrovně požadovaných znalostí a dovedností, nýbrž použití kompenzačních technik, s nimiž žák pracoval i v celém průběhu vzdělávání. Společná část maturitní zkoušky je sice centrálně zadávaná a vyhodnocovaná, ovšem § 20 vyhlášky č. 177/2009 Sb. ve spojení s jejími přílohami stanovuje odlišnosti konání maturitní zkoušky pro žáky s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky. V přílohách jsou jednotlivě upraveny odlišnosti podle jednotlivých typů postižení, tak, aby každé jednotlivé postižení bylo s ohledem na funkční důsledky speciálních vzdělávacích potřeb ve vztahu ke konání maturitní zkoušky adekvátně zohledněno. Tvrzení, že „systém testování založený na principech jednotného zadávání a centrálního vyhodnocování [_] popírá požadavky individuálního přizpůsobení vzdělávacího systému konkrétním potřebám jednotlivých osob,“ nelze dle žalovaného přijmout. 22. Žalovaný nesouhlasí ani s tvrzením, že neexistuje žádný právní předpis stanovující znalosti, kompetence či dovednost, které musí úspěšný maturant složením maturitní zkoušky prokázat, a odkazuje na § 78a odst. 1 školského zákona, dle kterého platí: „[r]ozsah vědomostí a