9 As 56/2019 — Nejvyšší správní soud

8 A 139/2019- 109 - text 26 8 A 139/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci žalobce proti žalovanému Alexandre Bezouasvili Michailov, narozený dne X, identifikační číslo osoby: 05795397, místem podnikání Harmonická 1384/13, Praha 5, zastoupen advokátem Mgr. Ing. Janem Boučkem, se sídlem Opatovická 1659/4, Praha 1, Ministerstvo dopravy, se sídlem nábř. Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 9. 2019, č. j. 115/2019-190-TAXI/3, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Rozhodnutím Odboru dopravních agend Magistrátu hlavního města Prahy (dále jen „dopravní úřad“ či „správní orgán prvního stupně“) ze dne 5. 9. 2018, č. j. MHMP 1367945/2018 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), vydaném v řízení o přestupku za porušení zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silniční dopravě“), byl žalobce uznán vinným z přestupku podle § 35 odst. 1 písm. e) zákona o silniční dopravě, kterého se dopustil tím, že v rozporu s § 21 odst. 3 písm. c) bod 1. tohoto zákona nezajistil, aby při poskytování přepravy dne 26. října 2017 od 10:30 hod. do 10:46 hod., na trase ulice Na Florenci 9 na Praze 1 – Loretánské náměstí 5 na Praze 1, vozidlo taxislužby tovární značky Škoda Superb, SPZ: X, bylo viditelně a čitelně označeno střešní svítilnou žluté barvy s nápisem TAXI na její přední a zadní straně, dále z přestupku podle § 35 odst. 1 písm. e) zákona o silniční dopravě, kterého se dopustil tím, že v rozporu s § 21 odst. 3 písm. c) bod 2. zákona o silniční dopravě nezajistil, aby při poskytování přepravy dne 26. října 2017 od 10:30 hod. do 10:46 hod., na trase ulice Na Florenci 9 na Praze 1 – Loretánské náměstí 5 na Praze 1, bylo vozidlo taxislužby tovární značky Škoda Superb, SPZ: X, bylo viditelně a čitelně označeno jménem a příjmením dopravce umístěným na vozidle, a dále z přestupku podle § 35 odst. 2 písm. n) zákona o silniční dopravě, kterého se dopustil tím, že v rozporu s § 21 odst. 3 písm. d) bod 1. zákona o silniční dopravě nezajistil, aby při poskytování přepravy dne 26. října 2017 od 10:30 – 10:46 hod., na trase ulice Na Florenci 9 na Praze 1 – Loretánské náměstí 5 na Praze 1, bylo vozidlo taxislužby tovární značky Škoda Superb, SPZ: X vybaveno měřicí sestavou taxametru splňující požadavky zvláštního právního předpisu, kterým je zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, jejíž součástí je taxametr, měřicí převodník ujeté vzdálenosti, paměťová jednotka a tiskárna (dále jen „taxametr“) [výrok A)]. 2. Za naplnění skutkových podstat shora uvedených přestupků byla žalobci podle § 35 odst. 6 písm. a) a b) zákona o silniční dopravě a § 46 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“ nebo „zákon o přestupcích“) uložena pokuta ve výši 100 000 Kč [výrok B)]. Výrokem C) byla žalobci uložena povinnost nahradit náklady předmětného řízení paušální částkou ve výši 1 000 Kč do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí na tam specifikovaný účet Hl. m. Prahy. 3. Žalovaný přezkoumal na základě odvolání žalobce rozhodnutí správního orgánu prvního stupně. V rozhodnutí ze dne 2. 9. 2019, č. j. 115/2019-190-TAXI/3 (dále jen „napadené rozhodnutí“) uvedl: „Podle ustanovení § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu se rozhodnutí dopravního úřadu č. j. MHMP 1367945/2018 ze dne 5. 9. 2018 mění takto: Ve výroku B) rozhodnutí se slova „ukládá pokuta ve výši 100 000 Kč, slovy: jednostotisíckorunčeských“ nahrazují slovy „ukládá pokuta ve výši 80 000 Kč, slovy: osmdesáttisíckorunčeských“. Ve výroku C) rozhodnutí se slova „Tuto částku je povinen zaplatit do 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí“ nahrazují slovy „Tuto částku je povinen zaplatit do 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí“. Ve zbytku se rozhodnutí dopravního úřadu č. j. MHMP 1367945/2018 ze dne 5. 9. 2018 podle ustanovení § 90 odst. 5 věta druhá správního řádu potvrzuje.“ 4. Rozsudkem ze dne 6. 4. 2022, č. j. 8A 139/2019- Městský soud v Praze zamítl žalobu, kterou žalobce proti shora uvedenému rozhodnutí podal, vyhověl však návrhu na moderaci uložené pokuty, kterou snížil na částku 50 000 Kč. 5. Ke kasační stížnosti žalovaného Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 9. 11. 2023, č. j. 3 As 149/2022 – 49, rozsudek městského soudu v Praze zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Nejvyšší správní soud shledal, že „nelze přehlížet rozsáhlé porušování právních předpisů v oblasti provozování taxislužby, které v konečném důsledku naruší trh (individuální) přepravy osob. Prospěchem pro spotřebitele (alespoň krátkodobým) nelze omlouvat nebo snižovat závažnost protiprávního jednání. Shovívavost městského soudu vůči vědomému porušování zákonných povinností, pokud jím nejsou poškozováni spotřebitelé, není podle Nejvyššího správního soudu namístě. Nadto městský soud zcela pominul kontext vývoje taxislužby a její právní úpravy. Udělování nižších pokut za protiprávní jednání dopravců provozujících taxislužbu prostřednictvím aplikace UBER mělo totiž prakticky nulový efekt, pročež správní orgány přistoupily k udělování vyšších pokut (v zákonem stanoveném rozsahu) pro zachování preventivní a represivní funkce správního trestu.“ II. Obsah žaloby, vyjádření žalovaného, vyjádření žalobce, obsah správního spisu 6. Žalobce předně namítá, že protokol o kontrole je pouhým podkladem pro správní orgán k úvaze, aby případně zahájil správní řízení o přestupku či nikoliv. Správní orgán nemůže považovat a priori protokoly o kontrole za pravdivé bez toho, aby provedl ve správním řízení řádně dokazování. Takové dokazování musí provádět i s ohledem na to, že řízení o přestupcích je považováno za širší řízení trestní ve smyslu čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“). Pokud Magistrát hlavního města Prahy (dále jen „MHMP“) rezignoval na výslech kontrolující osoby, zatížil řízení nezákonností. Není možné, aby správní orgán bez řádného dokazování konstatoval, že opak skutečností zaznamenaných v protokolu o kontrole nebyl v rámci řízení prokázán, a tedy skutkový stav považuje za prokázaný bez důvodných pochybností. 7. Dále žalobce namítá, že žalovaný a MHMP nesprávně právně posuzují jednání žalobce ve smyslu zákona o silniční dopravě, a to jako výkon „klasické“ taxislužby, ačkoliv žalobce má vozidlo evidované dopravním úřadem jako vozidlo bez taxametru. Žalobce by se mohl skutkových podstat vytýkaných přestupků dopustit pouze tehdy, pokud by měl vozidlo evidováno jako vozidlo taxislužby s taxametrem. Žalobce nelze postihovat za to, že vozidlo nebylo viditelně a čitelně označeno jménem a příjmením dopravce a za absenci střešní svítilny žluté barvy s nápisem TAXI a absenci měřicí soustavy taxametru, jestliže vozidlo bylo evidováno dopravním úřadem jako vozidlo taxislužby bez taxametru, kdy pro takovou podobu evidence platí zákonné výjimky ohledně vybavení vozidla. 8. Žalobce uvádí, že nevykonával „klasickou“ taxislužbu, ale přepravu na základě předchozí smlouvy, proto nemůže být sankcionován za porušení povinnosti, která se na jednání žalobce nevztahuje. Ze způsobu objednání přepravy a jejího poskytnutí je zjevné, že se jednalo o přepravu na základě předchozí smlouvy, kdy dopravce lze postihovat pouze v rámci porušení zákonných omezení týkajících se přepravy na základě předchozí smlouvy. Žalobce odkazuje na usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 9. 2017, č. j. 7 Cmo 185/2017-507 s tím, že přeprava prostřednictvím aplikace UBER, není „klasickou“ taxislužbou, ale jedná se o jinou službu v oblasti poskytování přepravy. Shodně tak bylo uvedeno i v usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. 10. 2017, č. j. 7 Cmo 180/2017-168. V době vytýkaného jednání nebylo známo ani rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 10. 2017, č. j. 9 As 291/2016-136. 9. Jednání žalobce je třeba posoudit jako přepravu na základě předchozí smlouvy podle § 21 odst. 4 zákona o silniční dopravě, kde se uplatní výjimky pro smluvní přepravce podle tohoto ustanovení. 10. Poskytnutou přepravu lze podle žalobce považovat za jakousi smluvní přepravu poskytovanou na základě aplikace Uber, jejíž výstup lze považovat za elektronickou smlouvu. Samotná softwarová aplikace UBER, na jejímž základě probíhá zrealizování objednávky přepravy cestujícího s dopravcem, splňuje požadavky platného právního rámce režimu podle § 21 odst. 4 zákona o silniční dopravě. V rámci samotné aplikace UBER je zaznamenáno, kdo si přepravu objednal, kdo byl dopravce, odkud a kam přeprava proběhla s vyznačenou trasou na mapě, cenou jízdného (písemnost smlouvy). Ke zneužití cizích údajů může dojít i v případě smlouvy v listinné podobě. Cestující musel předem odsouhlasit odhadovanou cenu, resp. rozpětí maximální ceny jízdného. Žalobce c