— Nejvyšší správní soud

8 Ad 14/2023- 34 - text 9 8 Ad 14/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci žalobce proti žalovanému Mgr. M. S., narozený X bytem X zastoupený advokátem Mgr. Františkem Nesvadbou, se sídlem Dlouhá 3458/2a, 400 01 Ústí nad Labem Ministerstvo vnitra se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí ministra vnitra ve věcech služebního poměru ze dne 28. 7. 2023, č. j. MV-110485-7/SO-2023 takto: I. Rozhodnutí ministra vnitra ve věcech služebního poměru ze dne 28. 7. 2023, č. j. MV-110485-7/SO-2023, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 17 942,69 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce, Mgr. Františka Nesvadby, advokáta. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Ministr vnitra zamítl napadeným rozhodnutím odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ve věcech služebního poměru č.j. OSZ-161985/D-Kn-2023 ze dne 16.6.2023. 2. Tímto rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení (dále jen „ředitel OSZ“) byl žalobci přiznán výsluhový příspěvek ve výměře 15.651,- Kč. Odůvodněno to bylo konstatováním, že žalobcův průměrný hrubý služební příjem za kalendářní rok 2022 činil 44.715,- Kč a průměrný hrubý služební příjem za poslední tři kalendářní roky (2020-2022) činil 43.723,- Kč, přičemž v něm zcela absentuje jakékoli vysvětlení, na základě jakých důkazů ředitel OSZ dospěl k uvedeným početním závěrům. 3. V napadeném rozhodnutí pak ministr vnitra obecně konstatoval, že z dokladů doložených k žádosti o výsluhový příspěvek vyplývá, že průměrný hrubý služební příjem účastníka řízení za kalendářní rok 2022 činí 44.715,- Kč a za předchozí tři kalendářní roky 43.723,- Kč. K námitce žalobce že průměrný hrubý služební příjem za poslední tři kalendářní roky činí 46.885,- Kč, ministr vnitra odkázal na body 4. a 5. žádosti o výsluhový příspěvek. 4. Žalobce s tímto rozhodnutím a jeho odůvodněním nesouhlasí a brojí proti němu správní žalobou. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 5. Žalobce uvádí, že ministr vnitra postupoval nesprávným způsobem. Obecně ve všech procesních úpravách obsažených v českém právním řádu platí zásada, že státní orgán opraví chyby v psaní a počtech i bez návrhu. Zcela nepochybně pak platí, že průměrný hrubý měsíční příjem za tři kalendářní roky se zjistí součtem příjmů za dotčené tři roky vydělením číslem 36, protože jeden rok má 12 měsíců a tři roky tedy činí 36 měsíců. Žalobce obdržel od Policie České republiky, u které byl ve služebním poměru, evidenční listy důchodového pojištění za roky 2020, 2021 a 2022. Z těchto evidenčních listů důchodového pojištění vyplývá pro žalobce, že vyměřovací základ v roce 2020 činil 570.683,- Kč, v roce 2021 činil 580.603,- Kč a v roce 2022 činil 536.584,- Kč. 6. Jádro právního sporu tak tkví dle názoru žalobce v tom, zda žalobce měl povinnost v rámci odvolacího řízení u ministra vnitra navrhnout k provedení jako důkaz evidenční listy důchodového pojištění, nebo zda tuto povinnost neměl. Žalobce má při tom za to, že s ohledem na velmi strohé odůvodnění rozhodnutí ředitele OSZ žalobce tuto povinnost neměl a ani nemohl mít. 7. Při odůvodňování rozhodnutí je obvyklou praxí, že orgán, který rozhodnutí vydává, shrne podklady, ze kterých ve svém rozhodnutí vychází, zejména uvede, co z kterého podkladu (listiny, důkazu) zjistil. Toto ředitel OSZ vůbec neprovedl z čehož vyplývá, že jeho rozhodnutí je nepřezkoumatelné. Čísla, která uvádí ředitel OSZ ve svém rozhodnutí nejsou nijak odůvodněna. 8. Ministr vnitra pak v napadeném rozhodnutí žalobci vytýká, že své odvolací návrhy nijak nezdůvodnil, avšak žalobce neměl proti čemu brojit. Kdyby ředitel OSZ uvedl, že výši příjmů zjistil z údajů na žádosti, které žalobce podpisem potvrdil jako pravdivé, bylo by namístě, aby žalobce zdůvodnil, proč nyní došel k jiným číselným výsledkům. Takové odůvodnění ale v primárním rozhodnutí ředitele OSZ absentuje. I kdyby snad šlo připustit, že žalobce měl v odvolání uvést, proč dospěl k jiným výsledkům než ředitel OSZ, byl by postup ministra vnitra výsledkem pustého formalismu. Dle názoru žalobce je pro výpočet výsluhového příspěvku podstatné, jakého skutečného rozhodného výdělku dosáhl. 9. Z výše uvedených důvodů žalobce navrhl zrušení napadeného rozhodnutí. 10. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že žalobce uvedl v žalobě obdobné argumenty jako v odvolání, pouze s tím rozdílem, že v rámci odvolacího řízení nepředložil evidenční listy důchodového pojištění žalobce za roky 2020 až 2022 coby důkazní prostředek, odkázal proto na odůvodnění napadeného rozhodnutí. 11. Nad rámec toho žalovaný uvedl, že z vyměřovacích základů uvedených na evidenčních listech důchodového pojištění za roky 2020 až 2022 není vypočítáván průměrný hrubý služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároku. Jedná se o podklad pro stanovení výše dávek důchodového pojištění. Podle ustanovení § 113 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (dále též jen „zákon o služebním poměru“), tvoří služební příjem taxativně vyjmenované složky, kterými jsou základní tarif, příplatek za vedení, příplatek za službu v zahraničí, zvláštní příplatek, příplatek za službu ve svátek, osobní příplatek, odměna a služební příjem za službu přesčas. 12. Žalovaný dále uvedl, že těžiště správního rozhodnutí je nutno spatřovat nejen ve výrokové části, ale rovněž v jeho odůvodnění, jež má poskytnout skutkovou a právní oporu výroku rozhodnutí. Z odůvodnění jakéhokoli správního rozhodnutí tak musí být zřejmé, proč správní orgán rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části rozhodnutí. Tyto důvody musí vycházet z provedeného dokazování, musí být jasné a přesvědčivé. 13. S ohledem na skutečnost, že prvostupňové rozhodnutí bylo vydáno na základě „Žádosti o výsluhový příspěvek“ podepsané žalobcem dne 29. 12 2022, služební funkcionář ve svém prvostupňovém rozhodnutí vycházel pouze a jen z údajů v této žádosti uvedených a nemusel je tedy blíže konkretizovat, či jinak obsáhle zdůvodňovat. Při sepisování žádosti byl žalobce seznámen se všemi údaji včetně podrobného rozpisu složek služebního příjmu zahrnutých do průměrného hrubého služebního příjmu jak za poslední rok, tj. 2022, tak i za 3 roky předchozí, tj. 2020 až 2022 včetně. Při rozhodování o výsluhovém příspěvku odvolatele postupoval služební funkcionář v souladu s platnými právními předpisy 14. V návaznosti na shora uvedené lze tedy konstatovat, že prvostupňové rozhodnutí obsahuje předepsané náležitosti jak po stránce formální, tak i obsahové, v rámci správního řízení je přezkoumatelné, a proto žalovaný považuje námitky žalobce v tomto směru za neopodstatněné, pročež navrhl zamítnutí žaloby. 15. Při jednání soudu dne 9. října 2024 setrvali účastníci na svých skutkových i právních stanoviscích. Žalobce uvedl, že se dostavil na krajské ředitelství k podání žádosti o výsluhový příspěvek, tam mu byl předložen formulář žádosti již vyplněný, a podle pokynu jej podepsal. 16. Pověřený zástupce žalovaného k dotazu soudu uvedl, že žalovaný při rozhodování o výsluhovém příspěvku nevychází z evidenčních listů důchodového pojištění, neboť ty obsahují jiné příjmy, které se nezahrnují do hrubého služebního příjmu. Žalovaný se řídí tím, co je uvedeno v žádosti o výsluhový příspěvek, předložené žadatelem, resp. tím, co uvedl kmenový útvar policie, u něhož byl žadatel přidělen – údaje tam uvedené žalovaný ani neověřuje, ani nerozporuje. Pokud by žadatel doložil nesprávnost takových údajů, odbor sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra vy výměru výsluhového příspěvku upravil. 17. To konec konců znamená, že jak žadatel o výsluhový příspěvek, tak odbor sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra vychází z presumpce správnosti údajů uvedených v žádosti. III. Posouzení žaloby 18. Městský soud v Praze ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 1 a 2 soudního řádu správního), přitom vycházel ze skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí. Jiné vady, k nimž by byl povinen přihlédnout z moci úřední, soud neshledal. 19. Žaloba je důvodná. 20. Z obsahu spisu předloženého žalovaným je zřejmé, že žalobce dne 17. 1. 2023 podal žádost o výsluhový příspěvek, v níž bylo uvedeno, že podle rozpisu složek služebního příjmu zahrnutých do průměrného hrubého služebního příjmu za kalendářní rok předcházející dni skončení služebního poměru, tj. za rok 2022, činí tento služební příjem 536 584,- Kč a měsíční služební příjem pak 44 715,- Kč. 21. Podle rozpisu složek služebního příjmu zahrnutých do průměrného hrubého služebního příjm