§ 166 zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů – Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků
Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů · 361/2003 Sb. · Správní právo
Stručně: Paragraf 166 zákona č. 361/2003 Sb. určuje, jak se vypočítá měsíční služební příjem pro stanovení výše výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů, a to především na základě průměrného hrubého služebního příjmu za předchozí kalendářní rok. Pro výpočet výsluhových nároků se primárně použije průměrný hrubý služební příjem za poslední kalendářní rok před skončením služebního poměru. (§ 166 zákona č. 361/2003 Sb., zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního…“
- Lhůta nebo doba (odst. 4): „Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo…“
- Judikatura: na § 166 odkazuje 15 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 361/2003 Sb.
(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenského pojištění (pojištění), a doba zařazení v záloze neplacené.
(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.
(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pro výpočet výsluhových nároků se primárně použije průměrný hrubý služební příjem za poslední kalendářní rok před skončením služebního poměru.
- Pokud je to pro příslušníka výhodnější, může se průměrný hrubý služební příjem zjistit za předchozí tři kalendářní roky.
- Doba, po kterou příslušník pobíral dávky nemocenského pojištění nebo byl v neplacené záloze, se do výpočtu průměrného příjmu nezapočítává.
- Snížení služebního příjmu kvůli zproštění výkonu služby nebo kázeňskému trestu snížení základního tarifu se při stanovení výsluhových nároků nebere v úvahu.
Na co si dát pozor
- Příslušníci, kteří byli déle než rok v neplacené záloze kvůli výkonu veřejné nebo odborové funkce, mají průměrný hrubý služební příjem stanoven jako pravděpodobný příjem, který by dosahovali před uvolněním do zálohy.
- Je důležité si ověřit, zda je výhodnější výpočet průměrného příjmu za jeden nebo za tři kalendářní roky.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 166
Jak soudy aplikují § 166
Rozhodnutím ředitele pro řízení lidských zdrojů KŘ PČR ve věcech služebního poměru č. j. ŘLZ-869/2010 ze dne 1. 6. 2010 bylo stěžovateli přiznáno odchodné ve výši 247 872 Kč. Odchodné bylo vypočteno z měsíčního služebního příjmu podle § 166 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., tedy v případě stěžovatele z jeho průměrného měsíčního hrubého služebního příjmu za předchozí kalendářní rok, tj. rok 2009, který činil 41 312 Kč.
Podle ust. § 166 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka.
… žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ve věcech služebního poměru (dále jen „služební orgán“) ze dne 24. 2. 2022 č.j. OSZ-159181/D-Že-2022 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), jímž bylo rozhodnuto, že se žalobci podle § 157, § 158, § 165 a § 166 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (dále jen „zákon o služebním poměru“) od 1. 2. 2022 přiznává výsluhový příspěvek ve výši 28 960,- Kč měsíčně.
Související
§ 76 SPOLEČNÉ USTANOVENÍ K NÁROKŮM SOUVISEJÍCÍM SE (Vyhláška Ministerstva vnitra, kterou se )§ 44 SPOLEČNÁ USTANOVENÍ K ODCHODNÉMU, PLATOVÉMU V (Vyhláška Ministerstva vnitra, kterou se )§ 79 K § 70 odst. 2 zákona (Vyhláška federálního ministerstva vnitra)§ 83 Čistý služební příjem před vznikem škody (Vyhláška federálního ministerstva vnitra)§ 80 SPOLEČNÁ USTANOVENÍ K ODCHODNÉMU, PLATOVÉMU V (Vyhláška Ministerstva financí, kterou se)