4 Afs 54/2015 — Nejvyšší správní soud

8 Af 12/2023- 49 - text 12 8 Af 12/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci žalobkyně proti žalovanému BÄREN Energie s.r.o., IČ 24261491 sídlem Opletalova 1015/55, 110 00 Praha 1 zastoupený JUDr. Mgr. Filipem Rigelem, Ph.D., advokátem se sídlem Teplého 2786, 530 02 Pardubice Generální ředitelství cel, se sídlem Budějovická 7, 140 96 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 5. 2023, č. j. 22977/2023-900000-314 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobkyně brojí proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 5. 2023, č. j. 22977/2023-900000-314 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto odvolání proti rozhodnutí Celního úřadu pro hlavní město Prahu (dále jen „prvostupňový orgán“) ze dne 10. 10. 2022, 723384/2022-510000-31 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím byla žalobkyni vyměřena daň ze surového tabáku ve smyslu ustanovení § 131a a násl. zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních (dále jen „ZSPD“) ve výši 19 909 792 Kč. 2. Podstatou řešené věci je spor o to, zda je daň prekludována a zda je žalobkyně plátcem daně ze surového tabáku (dále jen „daň“) a to s ohledem na to, že žalobkyně tvrdí, že není osobou, u které byl tabák zjištěn ve smyslu ustanovení § 131a odst. 1 písm. b) ZSPD, neboť část haly, kterou měla žalobkyně pronajatou a v níž byl předmětný tabák zajištěn, žalobkyně dále podnajala panu O. L. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 3. Žalobkyně uvedla, že žalovaný připustil, že podnájemní vztah mohl existovat, nicméně vyšel z toho, že neexistuje relevantní judikatura a že v daném případě nelze oddělit jednotlivé části haly žádným logickým způsobem, halu je třeba vnímat jako celek a případný podnájem části haly není rozhodující, neboť i tak by měla žalobkyně plný přístup k části haly, kde byl surový tabák zjištěn. 4. Podle žalobkyně se nicméně judikatura touto otázkou již zabývala a to v rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 5. 2022, č. j. 31 Af 27/2021–81, dle kterého je osobou, u které je surový tabák zjištěn, osoba, která tabák uskladnila, i když právní vztah k objektu má někdo jiný. Závěry tohoto rozsudku tak dle žalobkyně dopadají i na nyní řešenou věc, neboť žalobkyně s tabákem nikterak nemanipulovala. 5. Rozhodující není dle žalobkyně ani to, že O. L. dne 13. 5. 2019 zemřel, neboť jeho smrtí tabák na žalobkyni nepřešel ani se nestala jeho detentorem. O existenci tabáku navíc státní orgány věděly již nejpozději od 10. 1. 2019, kdy O. L. ještě žil. Původ tabáku tak může žalobkyně prokázat. Tyto skutečnosti měli prokázat žalobkyní navržení svědci a trestní spis. 6. V souvislosti s předmětným tabákem bylo vedeno trestní řízení u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci pod. sp. zn. 53 T 1/2020, které skončilo zprošťujícím rozsudkem ze dne 14. 1. 2022, č. j. 53 T 1/2020-2291 (dále jen „trestní rozsudek“), který byl potvrzen odvolacím Vrchním soudem v Praze. Z několika svědeckých výpovědí provedených v tomto trestním řízení vyplývá, že tabák koupil pan O. L. Zároveň dokazují, že mezi žalobkyní a panem O. L. existoval podnájemní vztah. Z trestního spisu také vyplývá, že policie má zdokumentovaný převoz tabáku. 7. Žalobkyně navrhovala výslech řady svědků, to však prvostupňový orgán a žalovaný odmítli. Dle žalobkyně tak postupovali zcela v rozporu s judikaturou Nejvyššího správního soudu, konkrétně s rozsudkem ze dne 28. 7. 2008, č. j. 5 Afs 5/2008-75, ze kterého plyne, že „svědka je třeba vyslechnout vždy, požaduje-li to daňový subjekt, ledaže se jedná o požadavek vedený toliko snahou mařit či účelově prodlužovat daňové řízení.“ 8. Žalobkyně dále kritizuje postup žalovaného, kdy neprovedl důkaz celým trestním spisem a označil tento návrh za obstrukční jednání. Žalovaný si pouze vyžádal některé části trestního spisu, ze kterých vycházel. Trestní spis je nedílný celek a pokud by se stal přílohou spisu daňového, mohla by do něj žalobkyně nahlížet a bránit svá práva. Žalobkyně dále uvádí, že svědci z trestního řízení měli být znovu vyslechnuti i v řízení daňovém, a odkazuje na rozsudek NSS ze dne 22. 7. 2009, č. j. 1 Afs 19/2009-57. 9. Pro případ, že by soud dospěl k závěru, že je žalobkyně plátcem daně, žalobkyně namítla, že je daň prekludována a nelze ji vyměřit. Již při policejní akci (označené jako záměna zásilky) dne 10. 1. 2019 byl mimo jiné odebrán vzorek materiálu, který byl v laboratoři označen jako surový tabák. Tímto dnem se tedy již surový tabák dostal do dispozice státních orgánů, a nikoliv až dnem 5. 6. 2019, kdy Národní centrála proti organizovanému zločinu provedla prohlídku. 10. Součástí trestního spisu je videozáznam z prohlídky dne 10. 1. 2019 „záměna zásilky“. Během prohlídky byly otevřeny krabice s tabákem a z nich byl získán vzorek. Ke zjištění, že se v hale nachází tabák, tedy došlo nejpozději v lednu 2019. Daň je v prekluzi a nemůže být doměřena. Žalovaný a prvostupňový orgán tvrdili, že zjištění z 10. 1. 2019 nelze přijmout jako důkazní prostředek, neboť tyto důkazní prostředky byly získány v rozporu se zákonem. Z trestního rozsudku totiž vyplývá, že policejní akce ze dne 10. 1. 2019 byla označena jako „sledování zásilky“, ačkoliv fakticky šlo o prohlídku nebytových prostor, k níž nebyl vydán příkaz soudcem. Dle názoru trestního soudu tak nebyly dány zákonné předpoklady k postupu podle § 87a trestního řádu, neboť nešlo o zásilku ve smyslu § 86 trestního řádu, ale o uskladněné zboží. 11. Žalovaný se tak ve svůj prospěch (a tedy ve prospěch státu) domáhá policejní (tj. státní) nezákonnosti. Nezákonnost (a tedy nepřípustnost) důkazu byla soudem konstatována pouze pro účely trestního řízení a pouze ve prospěch obžalovaného. Důkaz ze dne 10. 1. 2019 je pro účely daňového řízení ve prospěch daňového subjektu plně použitelný. 12. Žalobkyně dále nesouhlasí s tím, že lhůta pro stanovení daně neběžela po dobu trestního stíhání v dané věci ve smyslu § 148 odst. 4 písm. c) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“). V daném případě totiž trestní stíhání nikterak nebránilo postupu správce daně. Stíhaná osoba je odlišná od žalobkyně a věc se týkala jiné daňové povinnosti, ne spotřební daně ze surového tabáku. Trestní věc je založena na tom, že obžalovaný nelegálně dovezl tabák pro výrobu cigaret, z jejichž prodeje neměl v úmyslu odvést spotřební daň z tabákových výrobků, konkrétně cigaret. Pokud jde o jinou daň, pak nelze použít § 148 odst. 4 písm. c) daňového řádu, který uvádí, že prekluzivní lhůta neběží po dobu trestního stíhání pro daňový trestný čin související s touto daní. 13. Dále výzva k podání daňového přiznání byla vydána účelově viz rozsudek NSS ze dne 2. 3. 2016, č. j. 6 Afs 79/2015- 39, dle kterého lze výzvu vydat jen tehdy, pokud správce daně disponuje natolik silnými poznatky, z nichž lze vytvořit důvodný předpoklad o doměření daně. Výzva v daném případě tak byla účelová a byla vydána pouze z důvodu zahájení běhu nové lhůty. Z usnesení NSS ze dne 16. 12. 2009, č. j. 7 Afs 36/2008-134, vyplývá, že zastřený úkon nezpůsobuje nový běh lhůty. 14. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 21. 7. 2023 navrhl zamítnutí žaloby. Dále uvedl, že rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 5. 2022, č. j. 31 Af 27/2021–81, není přiléhavý, neboť řešil skutkově odlišnou situaci, kdy bylo prokázáno, že zaměstnankyně bez vědomí nebo součinnosti zaměstnavatele konspirativním způsobem skladovala a dále jinak nakládala v provozovně se surovým tabákem, aniž by se na této činnosti podílely jiné osoby. Tato zaměstnankyně byla přítomna prohlídce, při které byl tabák zajištěn a za své jednání byla odsouzena k trestu odnětí svobody. 15. V nyní projednávané věci dle žalovaného neexistuje osoba, která by přiznala, že s tabákem nakládala v rozporu se zákonem. Žalovaný odkazuje na trestní rozsudek s tím, že sledování a policejní odposlechy spíše naznačují, že pan O. L. tabák nekoupil. Žádný vztah pak nebyl zjištěn také k osobě obžalovaného M. B. Dle žalovaného není relevantní případný podnájemní vztah či skutečnost, zda žalobkyně tabák koupila, objednala či přijala. 16. K návrhu žalobkyně na provedení výslechů svědků a důkazu úplným trestním spisem uvádí žalovaný, že se těmito námitkami zabýval již při vypořádání odvolání. Požadavek žalobkyně na doplnění určité části trestního spisu do spisu daňového nebyl konkrétní, aby z něj bylo zřejmé, jaké skutečnosti by měly ze zbývající části trestního spisu vyplynout, či z nich dovodit liberaci žalobkyně jako osoby, u níž byl surový tabák zjištěn. Žalovaný dále uvádí, že není zřejmé, jak by měl další obsah trestního spisu nebo výslechy dalších svědků změnit výsledek dokazování toho, kdo je plátcem daně, resp. osobou, u níž byl surový tabák zjištěn. Neobstojí ani argument žalobkyně, že trestní spis je nedílný celek a žalobkyně s ním měla být jako s celkem s