1 Ad 18/2025 – Městský soud v Praze

1 Ad 18/2025- 88 - text  8 1 Ad 18/2025- [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Darinou Michorovou v právní věci žalobkyně: I. Š, narozené dne X, bytem X, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 4. 4. 2025, č. j. RN-X X X-342R-SR, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně žádala o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršeného zdravotního stavu, Česká správa sociálního zabezpečení její žádosti však nevyhověla, neboť dle posudků o invaliditě lékařů Institutu posuzování zdravotního stavu (IPZS) v I. stupni i v námitkovém řízení poklesla její pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze o 35 %, resp. o 40 %, k dosažení nároku na vyšší (II.) stupeň invalidního důchodu je však potřeba zjištění poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu minimálně o 50 %. V případě žalobkyně tak dle žalované trvá invalidita I. stupně. 2. Žalobkyně se nyní domáhá zrušení napadeného rozhodnutí žalované a nového posouzení její věci. II. Obsah žaloby 3. Žalobkyně ve stručné žalobě uvedla, že její zdravotní stav se výrazně zhoršil a nemoc i její léčba ji omezuje v každodenním životě i pracovní schopnosti podstatně více, než odpovídá I. stupni invalidity. Trpí Takayasuovou arteritidou, což je závažné autoimunitní onemocnění postihující cévy, a podstupuje dlouhodobou imunosupresivní léčbu (methotrexat, prednison), která dosud nezabírá a sama o sobě způsobuje další závažné komplikace, např. vleklé záněty, k čemuž přiložila zprávu z chirurgie, zažívací potíže, hormonální nerovnováhu, poruchy paměti a velkou únavu. Kvůli této terapii se u ní navíc rozvinul cushingoidní habitus s typickou facies lunata (měsíčkovitý obličej), což ovlivňuje i psychickou stránku běžného fungování. Žalobkyně má v každodenním životě velmi omezenou výdrž, bolesti rukou, dušnost, bušení srdce, časté nutnosti odpočinku během dne a další. I běžné domácí činnosti nebo péče o dítě představují často nadměrnou zátěž. Pracovat nemůže. Její angiolog již vyčerpal dostupné možnosti a sám do lékařské zprávy uvedl, že doporučuje přiznání plného invalidního důchodu, což doložila příslušnou lékařskou zprávou. Vzhledem k závažnosti a komplikovanosti nemoci žalobkyni odeslal do specializovaného revmatologického ústavu, kde podstupuje nové posouzení zdravotního stavu s cílem zahájit biologickou léčbu, která by mohla být účinnější. První konzultace měla proběhnout dne 3. 6. 2025. 4. Žalobkyně navrhla, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalované 5. Žalovaná ve vyjádření k žalobě shrnula průběh a závěry správního řízení ve věci žádosti žalobkyně o invalidní důchod, uvedla, že posudek vypracovaný pro účely námitkového řízení splňuje všechny kvalitativní požadavky na něj kladené a vypořádává se se všemi rozhodujícími skutečnostmi. Navrhla důkaz posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Zdůraznila, že zdravotní stav žalobkyně je posuzován ke dni napadeného rozhodnutí, proto nelze přihlédnout ke zdravotní dokumentaci žalobkyně vydané po datu vydání napadeného rozhodnutí. 6. S ohledem na dosud zjištěný skutkový stav žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl jako nedůvodnou. IV. Obsah správního spisu 7. Z předloženého správního spisu soud zjistil, že žalobkyně podala žádost o změnu výše invalidního důchodu. Česká správa sociálního zabezpečení tuto žádost rozhodnutím ze dne 20. 12. 2024, čj. R-20.12.2024 – 426/x x x, na základě posudku posudkového lékaře IPZS ze dne 16. 12. 2024 (dále jen „posudek I. stupně“) zamítla z důvodu, že žalobkyně byla shledána nadále invalidní v I. stupni podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění, neboť v jejím případě se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu § 26 citovaného zákona, jehož rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je Takayasuova arteritida, a tedy zdravotní postižení srovnatelné se zdravotním postižením uvedeným v kapitole XIII, oddílu D, položce 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které stanovil míru poklesu pracovní schopnosti žalobkyně 35 % (horní hranice příslušného rozmezí). Posudkový lékař neshledal posudkově relevantní důvody pro navýšení procentní míry podle § 3 citované vyhlášky. 8. Dne 17. 1. 2025 podala žalobkyně proti tomuto rozhodnutí námitky. 9. Žalovaná námitky zamítla žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 4. 4. 2025, čj. RN-X X X-342R-SR, podle § 88 odst. 8 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, a § 90 odst. 5 správního řádu. Své rozhodnutí opřela o nové posouzení zdravotního stavu žalobkyně v posudku lékaře IPZS v námitkovém řízení ze dne 13. 3. 2025 (dále jen „posudek II. stupně“), který označil za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně stejné onemocnění (Takayasuova arteritida), zdravotní stav žalobkyně však hodnotil jiným posudkovým kritériem pro dominující postižení, tj. obliterace tepen horních končetin, jako zátěží vyvolané bolesti a omezení funkce končetin s ohledem na pociťované potíže i z postižených krkavic a se zřetelem na profesní anamnézu – dle kapitoly IX., oddílu B, položky 4b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity a procentní mírou poklesu pracovní schopnosti 40 % (horní hranice procentního rozmezí). Ani v tomto případě uvedený lékař neshledal posudkově relevantní důvody pro navýšení této hranice v souladu s § 3 vyhlášky, neboť všechny posudkově rozhodné skutečnosti jsou obsaženy v hodnocení horní hranicí. Zdravotní stav žalobkyně přitom nenaplňuje posudková kritéria položek středně těžkého či těžkého funkčního postižení v kapitole IX, ani v kapitole XIII přílohy k vyhlášce. Lékař IPZS v námitkovém řízení ve svém posudku konstatoval, že invalidita žalobkyně v I. stupni trvá od 28. 6. 2023 a žalobkyně je schopna vykonávat výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na tělesné schopnosti. Dobu platnosti posudku stanovil za tři roky do 31. 12. 2027, neboť zdravotní stav žalobkyně je možné stabilizovat léčebnými opatřeními natolik, že lze očekávat adaptaci postižení při vhodném zaměstnání v horizontu 3 let, v čemž se rovněž odlišil od posudku v I. stupni. V. Posouzení věci Městským soudem v Praze 10. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 věta prvá s. ř. s.). K rozhodnutí ve věci soud nařídil ústní jednání na den 24. 11. 2025, které posléze odročil na 1. 12. 2025. 11. Při jednání setrvali účastníci řízení na svých dosavadních stanoviscích a procesních návrzích a odkázali na obsah svých dosavadních podání. Žalobkyně při jednání blíže popsala své zdravotní potíže, které se odráží v jejím každodenním životě. Nesouhlasila se zařazením jejího onemocnění pod kapitolu IX, naopak, má za to, že její onemocnění má být zařazeno pod kapitolu XIII, oddíl D, jak uvedl posudkový lékař v I. stupni, ovšem pod položku 1c – těžké funkční postižení s procentním rozmezím 40-50 % a tato procentní míra má být navýšena o dalších 10 %. Žalobkyně pečuje o 1,5letou dceru, současně pečuje o domácnost, a tak je její zátěž vyšší. Hodně se zadýchává, chtěla by si víc užít čas s dcerou, ale hrozně rychle je zchvácená, vyčerpaná, již při oblékání (zejména v zimě, kdy je potřeba vrstvit oblečení) si musí dělat pauzy. Ve věšení prádla, nakupování, vaření jí pomáhá manžel, ale ona má pak pocity méněcennosti a nezvládání mateřství. Žalobkyně trpí anémií, chudokrevnost měla již před otěhotněním, nikoliv až poté, jak nesprávně uvádí posudek, který si nechal zpracovat soud. Sonografie prokázala rozšíření stěn, lehce progreduje i stenóza, i přes nasazenou bio léčbu. Tato léčba jí byla zrušena asi 3 měsíce po vydání napadeného rozhodnutí. Žalovaná při jednání uvedla, že se jedná o lékařskou záležitost, proto navrhla, aby soud rozhodl v souladu se zpracovaným odborným posudkem. 12. Žaloba není důvodná. 13. Při posouzení dané věci soud vycházel z následujících ustanovení právních předpisů. 14. Podle § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „ZDP“), ve znění účinném do 29. 6. 2025, má pojištěnec nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se a) invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo b) invalidním následkem pracovního úrazu. 15. Podle § 39 odst. 2 téhož zákona [j]estliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhé