11 Af 8/2022 – Městský soud v Praze

11 Af 8/2022- 128 - text 16 11 Af 8/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Marka Bedřicha a soudkyň Jitky Hroudové a Pavly Klusáčkové v právní věci žalobce: DALTEK GROUP a.s., IČ: 258 18 759, se sídlem Sokolská 1792/52, 120 00 Praha 2, zastoupený Tomášem Goláněm, daňová kancelář s.r.o. sídlem Jiráskova 1284, 755 01 Vsetín proti žalovanému: Generální ředitelství cel, sídlem Budějovická 1387/7, 140 96 Praha 4 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 5. 2022, čj. 22378-3/2022-900000-31, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhá přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalovaného označeného v záhlaví tohoto rozsudku, kterým žalovaný zamítl odvolání žalobce proti dodatečnému platebnímu výměru Celního úřadu pro hlavní město Prahu ze dne 12. 10. 2021, č.j. 474324-13/2021-510000-51, jímž bylo na základě výsledků kontroly po propuštění zboží rozhodnuto o doměření cla žalobci ve výši 811 466 Kč, a to ve výši rozdílu mezi částkou cla původně vyměřenou v celním řízení ev. č. 19CZ5100001G6GKZX6 ze dne 26. 3. 2019 ve výši 0 Kč a částkou cla nově stanovenou ve výši 811 466 Kč. Doměřená částka cla zahrnovala antidumpingové clo ve výši 602 109 Kč a dodatečné clo ve výši 209 357 Kč. 2. Žalobci byla uložena celní povinnost vyplývající z nařízení Rady (EU) č. 1331/2011 ze dne 14. 12. 2011, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo z dovozu některých bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „nařízení o antidumpingovém clu"), neboť ve smyslu čl. 60 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (dále jen „celní kodex"), nebyl prokázán deklarovaný původ zboží v Indii. 3. Předmětem sporu je dle žalobce nejen výklad unijních předpisů týkajících se deklarování původu zboží, ale především v odborné skutkové otázce, zda lze polotovary, které dále zpracovávala společnost Maxim Tubes považovat za duté profily, popř. zda tímto zpracováním společností Maxim Tubes získaly hotové výrobky nepreferenční původ ve smyslu čl. 60 odst. 2 celního kodexu. 4. Rozhodující senát předesílá, že na výsledek řízení měl vliv vývoj judikatury Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“), v průběhu řízení před městským soudem, kdy městský soud řízení usnesením ze dne 20. 3. 2024, č. j. 11 Af 8/2022-101, přerušil do skončení řízení o předběžné otázce, o které rozhodl SDEU dne 2. 10. 2025 ve věci C-86/24, CS STEEL. Městský soud proto usnesením ze dne 7. 10. 2025, č. j. 11 Af 8/2022-107, v přerušeném řízení pokračoval. Žalobní body 5. Žalobce nejprve uvedl, že přijal dle celního prohlášení bezešvé trubky z nerezavějící oceli od obchodní společnosti Maxim Tubes Company Pvt. Itd (dále jen „Maxim Tubes“), a namítl, že celní úřad bez provedení dokazování vycházel ze závěrů zprávy Evropského úřadu pro boj proti podvodům (dále jen „OLAF“), a na celní prohlášení uvalil dodatečné clo ve výši 71,9 %. 6. Zpráva OLAF je dle žalobce příliš obecná a neúplná, a v rozporu s rozhodnutími polských, italských a německých orgánů, čehož si byl žalovaný vědom, když se aplikaci této zprávy vyhnul. Žalobce přitom zdůraznil, že poznámku OLAF nelze posuzovat samostatně, jak činí žalovaný, neboť je nedílnou součástí zprávy OLAF, kterou doplňuje, je navázána na předchozí šetření a je nutno ji posuzovat v komplexu zjištění vyplývajících ze zprávy OLAF. 7. V bodu III. žalobce rozvádí problematiku pravidel nepreferenčního původu, odkazuje na výsledky znaleckého zkoumání, zabývá se problematikou trub/trubek a dutých profilů. Poukázal na to, že mezi žalobcem a žalovaným je spor již v otázce identifikace výrobků dodaných z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“), společnosti Maxim Tubes. Dle žalovaného se mělo jednat nikoliv o duté profily, ale o trubky. To dovozuje z formálních dokladů, na nichž jsou označeny konkrétní výrobky. Žalobce také vytýká žalovanému, že neakceptoval závěry znaleckého posudku znalce Doc. Ing. J. J., Csc, (dále jen „znalec J.“), který žalobce předložil v řízení žalovanému, a ve kterém znalec uvedl, že deklarované výrobky pocházející z Číny lze plně podřadit pod pojem dutý profil, neboť takto se standardně také výrobek/semiprodukt označuje napříč trhem po celém světě. Žalobce dále namítá, že žalovaný nemá dostatečné odborné znalosti ke komplexnímu posouzení merita věci. Vytýká mu, že v základu nesprávně identifikuje výrobky pocházející z ČLR, neboť vychází z obecné definice, nikoliv definice pro výrobky identifikované v řízení. Takto jej definují všichni znalci, tedy nejen znalec J., ale také indický znalec V. G. V., a nakonec i pan G., o nějž se opírá jak OLAF, tak žalovaný. Shodují se tedy na dané terminologii všichni znalci napříč řízením, pouze žalovaný tuto terminologii opakovaně odmítá. Tvrdí-li žalovaný, že s dutým profilem jako meziproduktem přišli poprvé indičtí výrobci a tuto teorii dále rozvíjeli tuzemští dovozci, pak s ohledem na absenci jakéhokoliv konkrétního podkladu o znalosti tohoto tvrzení znalcem se jeví jako nejpravděpodobnější skutečnost, že žalovaný dutý profil nesprávně identifikuje. V řízení tak nebylo prokázáno, že by znalec používal nesprávnou terminologii (i s ohledem na soulad všech znalců), nadto že by se taková terminologie neshodovala s faktickým posouzením a obsahem kombinované nomenklatury (tedy pravidlu lege artis). Na základě rozsudku německého soudu pak učinil závěr, že dle přílohy 22-01 nařízení v přenesené pravomoci se nejedná o taxativní výčet možností získání nepreferenčního původu, ale jedná o „administrativní ulehčení" vytvořením presumpce získání nepreferenčního původu. Nadále jsou však platná pravidla dle čl. 60 odst. 2 celního kodexu, přičemž žalobce prokázal, že jím přijaté výrobky jsou původem z Indie, a to ať již identifikací semiproduktu jako dutého profilu, tak případně na základě aplikace čl. 60 odst. 2 celního kodexu, jak je doloženo znaleckým posudkem č. 6/21. 8. V bodu IV. se žalobce zabývá relevancí a dopadem prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/2093 o ukončení šetření možného obcházení antidumpingových opatření uložených prováděcím nařízením Rady (EU) č. 1331/2011 na dovoz některých bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli pocházejících z Čínské lidové republiky dovozem zasílaným z Indie bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Indie, a o ukončení celní evidence tohoto dovozu uložené prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/272, (dále „prováděcí nařízení“ nebo „nařízení Komise o ukončení šetření“), přičemž dospěl k závěru, že prováděcí nařízení je důkazem prokazujícím nesprávnost skutkových a právních závěrů žalovaného. 9. V bodu V. žalobce shrnuje další pochybení žalovaného, která svědčí o jeho nezákonném postupu. Závěr žalovaného, že se jednalo obcházení cla nevyplývá ani z důkazních prostředků, ale navíc je v rozporu se spisovým materiálem, když nařízení Komise o ukončení šetření žádné obcházení anitidumpingových nařízení neshledalo. Žalovaný komplexně nehodnotil důkazní prostředky předložené společností Maxim Tubes. Dále pak žalobce namítal použitelnost znaleckého posudku znalce Guiseho, který byl dle žalobce osobou podjatou, neboť je osobou zastupující organizaci ESTA ((European Steel Tube Association). ESTA je organizací sdružující výrobce trubek v EU a působí na konkurenčním trhu ve vztahu k žalobci i jiným výrobcům ze třetích zemí, včetně společnosti Maxim Tubes. Podklady od tohoto znalce proto měly být vyloučeny. Dále pak žalobce zpochybňuje relevanci rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 17. 1. 2022, č. j. 52 Af 28/2021-98, neboť tento není závazný pro další rozhodnutí. 10. V bodu VI. žaloby pak žalobce formuloval předběžné otázky, které by měly být Nejvyšším správním soudem (dále jen „NSS“), položeny SDEU. 11. V bodu VII. žalobce namítá nedostatečně zjištěný stav věci, když u celního prohlášení č. 19CZ5100001G6GKZX6 ze dne 26. 3. 2019 absentuje dostatečné zjištění druhu výrobku pocházejícího z ČLR. Důkazní břemeno v této věci tíží výlučně žalovaného, neboť žalobce prokazatelně vyvrátil závěry OLAF a žalovaného, když předložil znalecký posudek, ve kterém je deklarovaný výrobek z Čínské lidové republiky identifikován jako dutý profil, a to na základě shodných vlastností, které měly výrobky dlouhodobě dodávané výrobci z ČLR. Stran znaleckého posudku pana Guiseho byla prokázána jeho podjatost, nadto i významná pochybení tohoto znaleckého posudku. Chybí prameny, ze kterých znalec čerpal, chybí odkazy na jakékoliv zdroje, a především absentuje také jakýkoliv podklad o jeho dostatečném vzdělání, odbornosti a zkušenostech v oboru. Samotná zpráva OLAF se přitom výrazně opírá o daný znalecký posudek. Zjištění OLAF obsažené v závěrečné zprávě je založeno na nesprávném výkladu celních norem a získ