12 A 1/2025 – Městský soud v Praze

12 A 1/2025- 58 - text 12 12 A 1/2025 USNESENÍ Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marcely Rouskové a soudců JUDr. Tomáše Švece, Ph.D., a Mgr. Bc. Jana Ferfeckého ve věci navrhovatelky: politická strana Volt Česko, IČO: 17290775 sídlem Na dlouhém lánu 343/34, 160 00 Praha zastoupené advokátkou Mgr. Eleanor Šmejkalovou sídlem Kaprova 42/14, 110 00 Praha a účastníků řízení: 1) Magistrát hlavního města Prahy sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 2) politické hnutí Stačilo!, IČO: 22142631 sídlem Václavov 741/12, 671 72 Miroslav o návrhu na zrušení rozhodnutí o registraci kandidátní listiny politického hnutí Stačilo! podané ve volebním kraji Hlavní město Praha pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 3. a 4. října 2025, takto: I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Návrhem doručeným soudu dne 19. 8. 2025 se navrhovatelka domáhá zrušení registrace kandidátní listiny politického hnutí Stačilo! [účastník řízení 2)] pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 3. a 4. října 2025. Tuto registraci provedl Magistrát hlavního města Prahy [účastník řízení 1)] rozhodnutím ze dne 15. 8. 2025, č. j. MHMP 843617/2025 (dále jen „rozhodnutí o registraci Stačilo!“). II. Podstatný obsah návrhu 2. Navrhovatelka ve svém návrhu nejprve shrnula okolnosti týkající se její aktivní legitimace k podání návrhu a dodržení lhůty pro podání návrhu. Dále shrnula, že účastník řízení 2) podal kandidátní listinu pro volby do Poslanecké sněmovna Parlamentu České republiky v roce 2025 ve volební kraji Hlavní město Praha, která byla účastníkem řízení 1) registrována. Na kandidátní listině však nebyli uvedeni jen kandidáti, kteří jsou členy účastníka řízení 2) či nestraníci za něj kandidující, ale rovněž členové dalších politických stran. Na tomto postupu se dohodl na celostátní úrovni s politickými stranami Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM), Sociální demokracie (SOCDEM), Česká strana národně sociální (ČSNS) a Spojení demokraté – Sdružení nezávislých (SD-NS). Kandidátní listina však byla registrována jako kandidátní listina jediného subjektu [účastníka řízení 2)], nikoliv jako koaliční kandidátní listina ve smyslu zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o volbách do Parlamentu České republiky“). Navrhovatelka tedy namítla, že takové spojení účastníka řízení 2) s dalšími politickými stranami a jejich společná kandidatura na jedné kandidátní listině je koalicí, na kterou se dle ustanovení § 49 odst. 1 zákona o volbách do Parlamentu České republiky vztahují vyšší procentuální nároky v potřebném počtu získaných hlasů k postupu do prvního skrutinia. 3. Následně navrhovatelka poznamenala, že velké množství osob na kandidátní listině účastníka řízení 2) jsou či krátce před registrací byly členy jiných politických stran nebo hnutí, které ve volbách samostatně nekandidují. Na tuto kandidátní listinu byly zapsáni i vedoucí představitelé těchto stran či hnutí. Účastník řízení 2) měl přitom ještě v březnu 2025 podle médií pouze deset členů. Tento postup byl zvolen výhradně proto, aby se strany vyhnuly povinnosti kandidovat jako volební koalice. Účastník řízení 2) kandiduje formálně jako jediné politické hnutí a snaží se tak využít 5% hranici, ačkoliv materiálně jde o koalici podle ustanovení § 31 odst. 1 zákona o volbách do Parlamentu České republiky. 4. Dále navrhovatelka tvrdila, že účastník řízení 2) vznikl v říjnu 2024 jako platforma spolupráce více subjektů a přímo navazuje na stejnojmennou koalici kandidující ve volbách do Evropského parlamentu v červnu 2024. Ve volbách do krajských zastupitelstev v roce 2024 kandidoval vždy jako koalice více stran pod označením Stačilo!. Současný formát nepřiznané koalice tedy byl zvolen účelově až pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. 5. Navrhovatelka zmínila koaliční dohodu z 15. 1. 2025 mezi KSČM, SD-SN a ČSNS, podle které budou strany kandidovat na společných kandidátkách, čímž mají posílit své volební šance. Zároveň se zavázaly nekandidovat samostatně. Tato dohoda byla přitom uzavřena jako dohoda na úrovni zúčastněných stran a dokazuje, že se jedná o materiální koalici. Odkázala také na tiskovou zprávu KSČM, která se odvolává na celé politické strany a nikoliv jednotlivce. Nejednalo se tak o jednotlivce individuálně vstupující na kandidátku, ale o institucionální spolupráci stran. Poukázala na to, že kandidátní listiny účastníka řízení č. 2 vede 5 prominentních členů z KSČM. Poznamenala, že probíhá koordinace programových stanovisek a příprava společné kampaně. Úzké spojení mezi účastníkem řízení 2) a KSČM pak má i ekonomickou rovinu. Taktéž je hlavní tváří kampaně účastníka řízení 2) předsedkyně KSČM a předsedkyně SD-NS hovořila o sjednocování a společném cizelování programu. S odkazem na článek v Deníku N navrhovatelka dovozovala, že o vstupu do koalice bylo třeba hlasovat a rozhodnout na úrovni samotné politické strany a nikoliv jednotlivých osob. 6. Posléze navrhovatelka popsala okolnosti spojení se SOCDEM. SOCDEM se také zavázala, že nebude ve volbách kandidovat samostatně ani v jiné formě koalice, přičemž čelní představitelé SOCDEM obsadili přední místa na kandidátních listinách účastníka řízení 2). Mělo by na nich být zařazeno více než 30 zástupců SOCDEM, což svědčí o intenzivní a asymetrické spolupráci, která přesahuje pouhé nominace jednotlivých osobností. SOCDEM také přijala závazek prosazovat program účastníka řízení 2) a zcela se tedy přizpůsobila jeho požadavkům. I účastníka řízení 2) však přebírá prvky programu SOCDEM. Taková vzájemná koordinace je přitom typickým znakem koaliční spolupráce. Rovněž se SOCDEM zavázala uhradit finanční prostředky za místa na kandidátních listinách účastníka řízení 2) a spolupráce má proto i finanční rovinu. 7. Navrhovatelka popsala i propagaci a společnou kampaň dotčených stran a hnutí. Zmínila, že používají jednotné marketingové materiály, prezentují se společně na volebních mítincích, předvolebních debatách a plakátech a zdůrazňují, že se jedná o společný projekt, který má společný program, cíl i vedení. SOCDEM také výslovně v tiskové zprávě uvedla, že bude kandidovat za účastníka řízení 2), čímž potvrdila, že se jedná o institucionální rozhodnutí celé strany. Spolupráce je tedy představována veřejnosti jako součást širšího volebního bloku. Navrhovatelka zdůraznila, že účastník řízení 2) nefunguje jako svébytné politické hnutí, ale jako účelově vytvořený zastřešující subjekt a supluje funkci volební koalice, neboť má všechny její znaky, konkrétně společný název, program a faktické sdílení kandidátních míst. 8. Zákonodárce podle navrhovatelky v ustanovení § 31 a 32 zákona o volbách do Parlamentu České republiky jasně vyjádřil, že podstatným znakem koalice je, že jednotliví kandidáti nejsou na kandidátní listiny zapisováni jen rozhodnutím jediné strany, ale nominováni jednotlivými subjekty koalice. Tento mechanismus je přitom patrný i v případě účastníka řízení 2). Doplnila také, že ještě nikdy v historii voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky od roku 1996 se nestalo, aby byl volebním lídrem člen jiné politické strany, než kandidátní listinu oficiálně podala. Formálně se tedy v případě účastníka řízení 2) jedná o jedno hnutí, avšak fakticky jde o koalici. Taková nepřiznaná koalice se snaží získat výhody obou režimů a taktéž se snaží vyhnout nevýhodám. 9. K pojmu koalice odkázala navrhovatelka na nález Ústavního soudu ze dne 28. 5. 1996, sp. zn. I. ÚS 127/96, avšak uzavřela, že není vhodné z něj v této věci vycházet. Podotkla, že v uvedeném nálezu se jednalo o svévolné rozhodnutí Ústřední volební komise a před samotnou registrací došlo ke sloučení dvou politických stran, které zanikly a vznikla strana nová (v posuzované věci se jedná o pět stran a hnutí, které nezanikly). Také zmínila, že od vydání nálezu došlo k zásadním změnám právní úpravy, jakož i k proměně politické reality a rozvoji judikatury. Rovněž navrhovatelka upozornila na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 11. 2017, č. j. Vol 57/2017-24. V něm Nejvyšší správní soud podle ní upozornil, že koaliční kandidátní listiny jsou společným úkonem dvou či více politických stran. Jednají-li tedy politické strany v souladu s dohodou na úrovni stran či hnutí, a ne pouze politická strana s konkrétními jednotlivci, pak lze takovou kandidaturu považovat za koaliční. Dále ohledně významu uzavíracích klauzulí v rámci voleb odkázala na usnesení Ústavního soudu ze dne 19. 8. 2014, sp. zn. Pl. ÚS 2/14. 10. Současný stav však nebyl podle navrhovatelky v judikatuře řešen a představuje kvalitativně novou situaci. Jedná se totiž o sdílenou kandidaturu pěti politických stran a hnutí. Účastník řízení 2) funguje jako prostředník koordinované účasti ve volbách. Jejich postup představuje typický