— Nejvyšší správní soud

15 A 118/2024- 30 - text 5 15 A 118/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže, soudce Mgr. Bc. Jana Schneeweise a soudkyně Mgr. Věry Jachurové v právní věci žalobce: R. P. bytem XXX proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2 o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného správního orgánu spočívající v nevydání rozhodnutí o odvolání žalobce proti oznámení úřadu práce o zániku nároku na dávku ze dne 3. 7. 2024 č. j. X takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou ze dne 22. 10. 2024, kterou na výzvu soudu upravil podáním ze dne 15. 11.2024, se žalobce u Městského soudu v Praze domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného spočívající v tom, že žalovaný nerozhodl o odvolání žalobce proti rozhodnutí úřadu práce ze dne 3. 7. 2024 č. j. X o zániku nároku na dávku. Ze žaloby vyplývá, že správní orgány obou stupňů, tj. jak Úřad práce ČR - Krajská pobočka pro hlavní město Prahu (dále jen „úřad práce“), tak i žalovaný vyhodnotili odvolání podané žalobcem proti oznámení úřadu práce ze dne 3. 7. 2024 č. j. X o zániku nároku na dávku (dále jen „oznámení ze dne 3. 7. 2024 o zániku nároku na dávku“) jako námitku, což žalobce považuje za „nepřípustné hodnocení skutkového stavu.“ Žalobce namítl, že podstatou jeho odvolání ze dne 4. 7. 2024 směřujícího proti oznámení ze dne 3. 7. 2024 o zániku nároku na dávku bylo to, že podklady byly dodány včas, a dávka (příspěvek na bydlení) mu proto měla být přiznána. Jednalo se nepochybně o odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně, nikoliv o nějakou námitku. Rozhodnout o tomto odvolání měl žalovaný, který tak ale neučinil. Bez odezvy zůstal i žalobcův podnět na uplatnění opatření proti nečinnosti žalovaného. 2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že podání žalobce ze dne 4. 7. 2024 bylo dle jeho obsahu úřadem práce vyhodnoceno jako námitka proti oznámení ze dne 3. 7. 2024 o zániku nároku na dávku, jímž bylo žalobci oznámeno, že jeho nárok na příspěvek na bydlení zanikl od dubna 2024. Na základě žalobcem podané námitky úřad práce vydal dne 12. 9. 2024 rozhodnutí č. j. X o odejmutí dávky státní sociální podpory (příspěvku na bydlení) žalobci ode dne 1. 4. 2024. Přestože toto rozhodnutí obsahovalo řádné poučení o možnosti podat proti němu odvolání, žalobce tak neučinil. 3. Žalovaný podotkl, že byl v dané věci vázán ustanovením § 67 odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSSP“). Dále odkázal na ustanovení § 70 odst. 1, 3 a 4 téhož zákona a uzavřel, že mu nepříslušelo rozhodovat o námitkách, a proto se podáním žalobce ze dne 4. 7. 2024 nemohl zabývat. Vzhledem k tomu, že nebyl nečinný, navrhl, aby soud žalobu zamítl. 4. Při rozhodování o žalobě soud vycházel zejména z této právní úpravy: 5. Podle § 51 odst. 5 ZSSP příspěvek na bydlení se vyplácí vždy po období kalendářního čtvrtletí nebo v rámci tohoto kalendářního čtvrtletí po dobu kratší, trval-li nárok na tuto dávku jen po kratší dobu, než je kalendářní čtvrtletí. Je-li příspěvek na bydlení vyplácen k poslednímu dni 1. nebo 3. kalendářního čtvrtletí, náleží jeho výplata v bezprostředně následujícím kalendářním čtvrtletí, jen jestliže nejpozději do konce prvního kalendářního měsíce tohoto následujícího kalendářního čtvrtletí se prokáže výše rozhodných příjmů za kalendářní čtvrtletí, k jehož poslednímu dni byla dávka vyplacena. Neprokáže-li se rozhodný příjem podle věty druhé, zastaví se výplata příspěvku na bydlení od splátky náležející za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat výši příjmů pro výplatu příspěvku na bydlení na následující kalendářní čtvrtletí. Neprokáže-li se rozhodný příjem ani do konce kalendářního čtvrtletí, za které by se měla uvedená dávka vyplácet, nárok na příspěvek na bydlení zaniká. Ustanovení vět druhé až čtvrté se vztahují také na prokazování nákladů na bydlení. Prokáže-li se nárok na výplatu příspěvku na bydlení za dobu, za kterou výplata této dávky podle tohoto odstavce nenáležela, nebo prokáže-li se nárok na příspěvek na bydlení za dobu zániku nároku na tuto dávku podle tohoto odstavce, postupuje se obdobně podle odstavce 4. 6. Podle § 69 odst. 1 ZSSP písemné rozhodnutí se vydává jen v případě, že a) dávka nebyla přiznána vůbec nebo v požadovaném rozsahu, nejde-li o případy uvedené v § 67 odst. 2 větě druhé, b) dávka byla odejmuta, nejde-li o případ uvedený v § 51 odst. 1 až 3 a 5 a v § 67 odst. 2 větě druhé, c) výplata dávky byla zastavena, nejde-li o případ uvedený v § 30 odst. 6, § 30a odst. 1, § 51 odst. 1 až 3 a 5, § 58 odst. 2 a v § 67 odst. 2 větě druhé, d) jde o přeplatek na dávce, s výjimkou případu uvedeného v § 62 odst. 6, e) přichází v úvahu více oprávněných a krajská pobočka Úřadu práce rozhoduje o tom, komu se bude dávka vyplácet, nebo bude-li krajská pobočka Úřadu práce rozhodovat o zvláštním příjemci podle § 59, f) se rozhoduje o prominutí podmínky trvalého pobytu podle § 3 odst. 7, g) jde o zamítnutí volby nároku rodiče na rodičovský příspěvek podle § 30. 7. Podle 70 odst. 1 ZSSP rozhoduje-li krajská pobočka Úřadu práce o dávce v případech, kdy se nevydává rozhodnutí, je povinna žadateli doručit písemné oznámení o dávce a její výši, není-li dále stanoveno jinak. Písemné oznámení se nedoručuje, nenáleží-li výplata dávky podle § 51 odst. 1 věty třetí a v případech zastavení výplaty dávky podle § 51 odst. 2 věty čtvrté, odst. 3 věty druhé a odst. 5 vět třetí a páté. Písemné oznámení o dávce se nedoručuje do vlastních rukou. 8. Podle 70 odst. 2 ZSSP proti postupu uvedenému v odstavci 1 lze uplatnit námitky do 15 dnů ode dne výplaty a) první splátky dávky po jejím přiznání nebo ode dne výplaty dávky, b) první splátky rodičovského příspěvku po změně jeho výše, nebo c) zbývající částky rodičovského příspěvku spolu s částkou náležející za předcházející kalendářní měsíc podle § 30 odst. 6, d) zbývající částky rodičovského příspěvku podle § 30a odst. 1. 9. Podle 70 odst. 3 ZSSP v případech podle § 67 odst. 2 věty druhé lze uplatnit námitky do 15 dnů ode dne první splátky dávky po změně její výše nebo ode dne odnětí nebo zastavení výplaty dávky. 10. Podle § 70 odst. 4 ZSSP námitky se podávají písemně u příslušné krajské pobočky Úřadu práce, která dávku přiznala. Krajská pobočka Úřadu práce vydá do 30 dnů ode dne, kdy jí námitky došly, rozhodnutí o dávce. K námitkám, které byly podány opožděně, se nepřihlíží. 11. Podle § 79 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“) ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek. 12. Podle § 79 odst. 2 s.ř.s. žalovaným je správní orgán, který podle žalobního tvrzení má povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení. 13. Podle § 81 odst. 2 s.ř.s. je-li návrh důvodný, soud uloží rozsudkem správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu, ne však delší, než kterou určuje zvláštní zákon. 14. Podle § 81 odst. 3 s.ř.s. soud zamítne žalobu, není-li důvodná. 15. Po posouzení věci soud dospěl k závěru, že žalovaný se namítané nezákonné nečinnosti nedopustil, a žaloba tedy důvodná není. 16. V projednávané věci úřad práce shledal, že došlo k zániku nároku žalobce na příspěvek na bydlení podle § 51 odst. 5 ZSSP, protože žalobce neprokázal rozhodný příjem ani do konce kalendářního čtvrtletí, za které by se měla uvedená dávka vyplácet. Nutno zdůraznit, že v takovém případě dochází k zániku nároku na dávku ze zákona, nikoliv na základě rozhodnutí úřadu práce. Úřad práce tuto skutečnost dosavadnímu příjemci dávky pouze oznámí, tj. nevydává o tom písemné rozhodnutí. Tato skutečnost jednoznačně plyne z taxativního výčtu případů, kdy se (jedině) vydává písemné rozhodnutí, jenž je zakotven v § 69 odst. 1 ZSSP. Rozhodnutí o zániku nároku na dávku se v tomto výčtu nenachází, což znamená, že takové písemné rozhodnutí se nevydává. V tom případě je ovšem na místě analogický postup podle § 70 odst. 1 ZSSP, tj. doručení písemného oznámení žadateli, jímž bude o zániku nároku na dávku vyrozuměn. Mezi stranami není sporu o tom, že úřad práce v projednávané věci právě takto postupoval a oznámením ze dne 3. 7. 2024 vyrozuměl žalobce o zániku jeho nároku na dávku. Součástí tohoto oznámení bylo též adekvátní poučení o možnosti podat proti němu námitky (nikoliv odvolání). 17. Proti oznámení o zániku nároku na dávku, které z povahy věci a též dle dikce zákona není písemným rozhodnutím, zkrátka odvolání přípustné není. Pokud žalobce přesto proti oznámení ze dne 3. 7.