4 Ads 55/2012 — Nejvyšší správní soud

16 Ad 19/2025- 19 - text 9 16 Ad 19/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl soudcem Mgr. Kamilem Tojnerem v právní věci žalobkyně: MUDr. M. D., bytem X, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 10. 2024, č. j. MPSV-2024/223495-911, t a k t o: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í: 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného o zamítnutí jejího odvolání proti rozhodnutí Úřadu práce ČR – krajské pobočky pro hl. m. Prahu č. j. 31056/2024/AAE ze dne 2. 7. 2024, kterým bylo rozhodnuto o odnětí příspěvku na živobytí od 1. 12. 2023. Toto rozhodnutí bylo potvrzeno. 2. Žalobkyně v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 16 Ad 14/2024 proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 4. 2024 č. j. MPSV-2024/96101-911 a z téhož dne č. j. MPSV-2024/96120-911, v rámci doplnění žaloby nově namítla nezákonnost dalších dvou souvisejících následně vydaných rozhodnutí žalovaného. Soud posoudil toto sdělení žalobkyně jako žalobu proti dalším dvěma rozhodnutím, proto usnesením ze dne 14. 7. 2025, č. j. 16 Ad 14/2024 – 35, vyloučil obě věci k samostatnému projednání, a to pod sp. zn. 16 Ad 18/2025 (doplatek na bydlení, rozhodnutí ze dne 21. 10. 2024) a 16 Ad 19/2025 (příspěvek na živobytí, rozhodnutí ze dne 14. 10. 2024). 3. Co se týče napadeného rozhodnutí ze dne 14. 10. 2024 týkajícího se příspěvku na živobytí, žalobkyně namítla, že nerozumí tomu, jak jí bylo možné tímto rozhodnutím odejmout dávku, když jí dříve nebyla přiznána. Dále žalobkyně uvedla, že má podezření, že nebyl respektován názor zdejšího soudu uvedené např. v rozsudku ze dne 25. 1. 2024, č. j. 13 Ad 18/2023 – 50. 4. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Soudu sdělil, že žalobkyni byl příspěvek na živobytí přiznán na základě žádosti ze dne 23. 10. 2023 rozhodnutím ze dne 14. 6. 2024. Dále byl příspěvek posouzen a vyplacen v listopadu 2023. V nyní projednávaném případě měsíce prosinec 2023 se tak jednalo o pokračující dávku přiznanou od října 2023. Vzhledem k tomu, že se jednalo o opakující se dávku, bylo rozhodné období pro zjištění příjmu stanoveno podle § 10 odst. 3 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, (dále jen „ZPHN“), tedy jako kalendářní měsíc předcházející měsíci pro zjištění příjmu, tj. listopad 2023. V tomto kalendářním měsíci byla žalobkyně příjemkyní starobního důchodu ve výši 20 736 Kč, pro účely příspěvku započítán ve výši 70 %, tedy 14 515,20 Kč. Dále měla žalobkyně v tomto měsíci příjem z prodeje cenných papírů ve výši 20 000,43 Kč, který byl započten v plném rozsahu dle § 9 odst. 1 písm. c) ZPHN. Společně posuzovaná osoba neměla v rozhodném období žádný příjem. Celkový příjem činil 34 515,63 Kč. Příjem po odečtení přiměřených nákladů na bydlení ve smyslu § 9 odst. 2 ZPHN činil 22 435,16 Kč. Náklady na bydlení byly započteny v maximální výši 35 % z příjmu dle § 9 odst. 2 ZPHN. Částka živobytí byla žalobkyni započtena dle § 24 odst. 1 písm. a) ZPHN ve výši životního minima s připočtením nákladů na dietní stravování, celkem ve výši 5 708 Kč. Společně posuzované osobě byla započtena částka živobytí dle § 24 odst. 1 písm. g) ZPHN, tedy existenční minimum navýšené o částky dle § 25, 26 a 27. Vzhledem k tomu, že příjem společně posuzovaných osob 22 435,16 Kč převyšuje částku živobytí 9 748 Kč, nárok na dávku zanikl. K námitce žalobkyně, že nerozumí, jak mohla být odejmuta dávka, která předchozím rozhodnutím nebyla přiznána (č. j. MPSV-2024/96101-911), žalovaný sdělil, že žalobkyně podává žádost o dávku každý měsíc. Je-li jí dávka přiznána, je nárok automaticky posouzen i v následujících měsících, tzv. pokračující dávka, pokud současně podá novou žádost, posuzuje se nárok v daném kalendářním měsíci podruhé. K této situaci došlo i v prosinci 2023, kdy rozhodnutí č. j. MPSV-2024/96101-911 bylo přezkoumáno zdejším soudem v řízení pod sp. zn. 16 Ad 14/2024. K námitce žalobkyně ohledně nerespektování rozsudku ze dne 25. 1. 2024 žalovaný uvedl, že žalobkyně tuto námitku nespecifikovala. Žalovaný tak dodal, že v tomto rozsudku soud řešil náklady na bydlení v situaci u dávky doplatek na bydlení, nyní však jde o příspěvek na živobytí. 5. Ze spisového materiálu vyplynuly následující pro řízení podstatné skutečnosti. 6. Žalobkyni byl rozhodnutím ze dne 14. 6. 2024, č. j. 27130/2024/AAE, přiznán příspěvek na živobytí od října 2023, a to na základě její žádosti ze dne 23. 10. 2023. Nárok na tuto dávku byl následně správními orgány opětovně zkoumán za další měsíc, tj. i měsíc prosinec 2023. 7. Rozhodnutím č. j. 31056/2024/AAE ze dne 2. 7. 2024 správní orgán I. st. rozhodl o odnětí příspěvku na živobytí od 1. 12. 2023. Toto rozhodnutí bylo napadeným rozhodnutím potvrzeno. 8. Vedle toho podala žalobkyně dne 11. 12. 2023 znovu žádost o příspěvek na živobytí na měsíc prosinec 2023. Tento nárok byl posouzen rozhodnutím správního orgánu I. st. č. j. 1241/2024/AAE ze dne 10. 1. 2024, kterým bylo rozhodnuto o nepřiznání příspěvku na živobytí na základě žádosti ze dne 11. 12. 2023. Toto rozhodnutí bylo potvrzeno rozhodnutím žalovaného ze dne 18. 4. 2024, č. j. MPSV-2024/96101-911. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně žalobu, která byla zdejším soudem zamítnuta – rozsudek ze dne 4. 8. 2025, č. j. 16 Ad 14/2024 – 37. 9. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu podle ustanovení § 75 odst. 1 a 2 s. ř. s. 10. Podle § 2 odst. 2 ZPHN osoba se nachází v hmotné nouzi, není-li dále stanoveno jinak, jestliže její příjem a příjem společně posuzovaných osob a) po odečtení přiměřených nákladů na bydlení (§ 9 odst. 2) nedosahuje částky živobytí (§ 24), nebo b) dosahuje sám nebo spolu s příspěvkem na živobytí podle § 4 odst. 1 písm. a) částek živobytí, ale nepostačuje k zabezpečení odůvodněných nákladů na bydlení (§ 34) a služeb s bydlením bezprostředně spojených (dále jen „odůvodněné náklady na bydlení“), přičemž si nemůže tento příjem zvýšit vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů vlastním přičiněním a zabezpečení jejích základních životních podmínek je tak vážně ohroženo. 11. Podle § 9 odst. 1 písm. a) téhož zákona pro účely tohoto zákona se za příjem, není-li dále stanoveno jinak, považuje 70 % příjmu z důchodů poskytovaných v rámci důchodového pojištění, příjmu ze závislé činnosti podle zákona upravujícího daně z příjmů, a to po odpočtu daně z příjmů fyzických osob a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, a ze mzdových nároků vyplácených krajskou pobočkou Úřadu práce podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů. 12. Podle § 9 odst. 2 téhož zákona příjmem osoby nebo společně posuzovaných osob se pro účely příspěvku na živobytí rozumí příjem podle odstavce 1 snížený o přiměřené náklady na bydlení; za přiměřené náklady na bydlení se pro účely tohoto zákona považují odůvodněné náklady na bydlení (§ 34), nejvýše však do výše 30 %, a v hlavním městě Praze do výše 35 % příjmu osoby nebo společně posuzovaných osob. Do odůvodněných nákladů na bydlení se pro účely příspěvku na živobytí započítávají v případech, kdy nelze zjistit přesnou výši těchto nákladů podle § 34, ale dotyčná osoba takové náklady prokazatelně vynakládá, náklady až do výše, která je v místě obvyklá, avšak maximálně do výše 75 % normativních nákladů na bydlení podle zákona o státní sociální podpoře). 13. Podle § 10 odst. 2 zákona ve znění účinném do 31. 12. 2023 rozhodným obdobím, za které se zjišťuje příjem v případě podání žádosti o dávku, je u opakujících se dávek období 3 kalendářních měsíců předcházejících aktuálnímu kalendářnímu měsíci; pokud však došlo u osoby nebo alespoň u jedné ze společně posuzovaných osob k podstatnému poklesu příjmu, a podstatný pokles příjmu v aktuálním kalendářním měsíci nadále trvá, rozhodné období počíná kalendářním měsícem, ve kterém k podstatnému poklesu příjmu došlo, nejdříve však kalendářním měsícem, který o 2 kalendářní měsíce předchází aktuálnímu kalendářnímu měsíci a končí aktuálním kalendářním měsícem; za podstatný pokles příjmu se považuje zejména ztráta příjmu z výdělečné činnosti, ukončení výplaty podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci a ukončení výplaty rodičovského příspěvku. 14. Podle § 10 odst. 2 zákona rozhodným obdobím, za které se zjišťuje příjem v případě podání žádosti o dávku, je u opakujících se dávek období 3 kalendářních měsíců předcházejících aktuálnímu kalendářnímu měsíci; pokud však došlo u osoby nebo alespoň u jedné ze společně posuzovaných osob k podstatnému poklesu příjmu, a podstatný pokles příjmu v aktuálním kalendářním měsíci nadále trvá, rozhodné období počíná kalendářním m