16 Az 5/2025 – Městský soud v Praze

16 Az 5/2025- 45 - text  13 16 Az 5/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl soudcem Mgr. Kamilem Tojnerem v právní věci žalobce: X. X., narozený dne X. státní příslušnost: X. bytem X. zastoupeného Organizací pro pomoc uprchlíkům, z.s. sídlem Poděbradská 173/5, Praha 9 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, Odbor azylové a migrační politiky sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 1. 2025, č. j. OAM-739/ZA-ZA11-P15-2023, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 1. 2025, č. j. OAM-739/ZA-ZA11-P15-2023, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo rozhodnuto, že se mu mezinárodní ochrana podle § 12 – 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“), neuděluje. 2. Žalobce v žalobě uvedl, že se obává návratu do Ruské federace, protože je liberálem, pacifistou, X. a gayem. Příslušníci LGBT komunity jsou v Rusku pronásledováni za tzv. propagaci homosexuality. Původně se zákaz týkal propagace „netradičních sexuálních vztahů mezi nezletilými“, v loňském roce byl rozšířen na všechny věkové skupiny. Žalovaný vycházel ze zastaralých podkladů o LGBT komunitě v Rusku, protože nereflektoval rozhodnutí ruského Nejvyššího soudu, který v listopadu 2023 označil „mezinárodní hnutí LGBT“ za extremistické, ačkoli jej na to žalobce upozornil. V napadeném rozhodnutí chybí přesvědčivé hodnocení postavení členů LGBT komunity v Rusku. Žalobce je přesvědčen, že byla naplněna podmínka příslušnosti k určité sociální skupině. Nesouhlasí s argumentací žalovaného, že se nezapojil do propagace hnutí LGBT v České republice, že mu v případě návratu nic nehrozí a že byly jeho problémy v zaměstnání a se sousedy marginální. Žalobce svoji orientaci v Rusku nijak netajil. Je nutné se zabývat tím, zda mu v budoucnu hrozí pronásledování ze strany ruských státních orgánů a zda je dostupná vnitřní ochrana. 3. Žalobce vyjádřil nesouhlas s ruským režimem a agresí na Ukrajině. Účastnil se demonstrací v letech X. až X. a byl několikrát zadržen mezi lety X. a X. Na sociálních sítích byl aktivní až do svého odjezdu z Ruska v roce 2022. Ruské státní orgány monitorují a potlačují své kritiky i z řad obyčejných lidí kvůli v minulosti uloženým pokutám nebo kritickým příspěvkům na sociálních sítích. Žalovaný bagatelizoval jeho obavy a nehodnotil jeho situaci retrospektivně. 4. Dále se žalobce podle žaloby obává povolání k výkonu vojenské služby a následného nasazení na Ukrajině, přestože neabsolvoval základní vojenskou službu a překročil stanovený věk. Podle Informace Finské imigrační služby dochází k nucenému předání povolávacího rozkazu a byly mobilizovány osoby, na které se povolávací rozkaz ze zákona nevztahoval. Žalovaný nezodpověděl otázku, jaký postih by žalobci hrozil za odmítnutí vojenské služby. Měl také posoudit, zda zapojení se do války na Ukrajině nepředstavuje podílení se na mezinárodních válečných zločinech. Zpráva o zemi původu ze září 2023 je zastaralá. 5. Podle žaloby žalovaný posoudil jednotlivé důvody izolovaně a nikoli ve vzájemných souvislostech. Pokud by byl žalobce nucen nastoupit do armády, mohl by být diskriminován kvůli odlišné sexuální orientaci, případně by jeho homosexualita mohla být důvodem pro povolání. Mělo by být konstatováno pronásledování na tzv. kumulativním základě. Dále žalobce uvedl, že je X. a X. církev v Rusku může být označována za extremistickou. Žalovaný také neodůvodnil svůj závěr týkající se § 14a odst. 2 písm. d) zákona o azylu. Žalobce z těchto důvodů navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení. 6. V doplnění žaloby žalobce dodal, že v době jeho nepřítomnosti byla jeho rodičům doručena výzva, aby si vyzvedl na poště zásilku, a obává se, že by mohlo jít o povolávací rozkaz do armády. Přiložil kopii poštovní výzvy. 7. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že mu není zřejmé, z jakého důvodu by měl reflektovat závěry Nejvyššího soudu (není jasné kterého), který měl označit hnutí LGBT za extremistické, protože žalobce během správního řízení nesdělil žádnou spojitost své osoby či svých aktivit s LGBT komunitou. Pokud žalobce považoval toto rozhodnutí za důležité, měl jej předložit žalovanému během seznámení se s podklady rozhodnutí. Žalovaný se vypořádal s otázkou žalobcovy sexuální orientace a vzal v úvahu okolnosti, které mohou zvyšovat riziko kriminalizace, a to především propagace homosexuality. Věnoval se i žalobcovým obavám z povolání k výkonu vojenské služby a následnému nasazení ve válce na Ukrajině. Podle Informace Finské imigrační služby se oznámená částečná mobilizace týkala občanů patřících do ruských vojenských záloh. Žalovaný nikdy neabsolvoval základní vojenskou službu, v jejíž návaznosti by byl zařazen do zálohy. Podle Informace OAMP je základní vojenská služba povinná pro osoby od 18 do 30 let, proto je vyloučeno, aby k ní byl žalobce povolán s ohledem na svůj věk (X. let). Žalovaný dále označil žalobcovy obavy týkající se jeho X. náboženského vyznání za spekulaci. 8. Z obsahu spisového materiálu, vyplynuly následující, pro rozhodnutí podstatné skutečnosti: 9. K žádosti žalobce sdělil, že je státním příslušníkem Ruské federace, X. národnosti. Je X. V Rusku chodil na demonstrace mezi lety X. a X. Nebyl členem žádné politické strany nebo skupiny. Z vlasti vycestoval do Německa dne 26. 9. 2022 na české turistické vízum. Dne 5. 6. 2023 byl v souladu s dublinským nařízením předán do České republiky. Od roku X. pravidelně navštěvoval Českou republiku, pokaždé přibližně na X., měl víza na pět let. Poprvé požádal o mezinárodní ochranu v Německu v říjnu 2022. Je zdravý. K důvodům žádosti uvedl, že je gay, X., liberál a pacifista, což je v Rusku trestné. 10. Žalobce v pohovoru k žádosti o mezinárodní ochranu uvedl, že v září 2022 byla poslední možnost opustit Rusko. Rusko anektovalo Ukrajině čtyři území a stal se z něj nelegitimní stát. V Rusku pro něj nebylo bezpečno, hrozila by mu smrt ve válce nebo vězení. V souvislosti se svojí sexuální orientací neměl problémy ze strany státních orgánů, jen v rámci sousedského soužití, například někteří kolegové s ním nechtěli pracovat během jedné směny a někteří sousedé mu vyhrožovali bitím, ale k ničemu nedošlo. V práci tento problém řešil s vedením a sousedy ignoroval. V Rusku byl v prosinci 2022 přijat zákon, podle kterého člověk v situaci, kdy veřejně prohlásí, že je gay, bude potrestán 15 dny odnětí svobody. Když toto prohlášení učiní třikrát, bude odsouzen ke dvěma letům odnětí svobody. Dříve platilo, že se odlišná sexuální orientace nesmí šířit mezi mladistvými, v roce 2022 se zpřísnila pravidla. Žalobce zjistil, že je gay asi v X. letech a svoji orientaci neskrýval. Věděli to jeho rodiče, kolegové v práci, spolužáci. Přibližně do roku 2010 to v Rusku nebyl problém, následně začali zavádět přísnější pravidla. Mezi lety X. a X. měl partnera, nyní není ve vztahu. Když byl mladší, navštěvoval v Rusku kluby pro gaye. Dále se jako liberál zúčastnil demonstrací v Moskvě a několikrát jej zatkli. Do roku X. mu ukládali pokuty, žádné doklady o tom nemá, nyní hrozí za stejné jednání trest odnětí svobody. Mezi lety X. a X. se zúčastnil 50 až 100 demonstrací. Od roku X. do roku X. se zúčastnil demonstrace každého 31. dne v měsíci, což je den svobody shromažďování. V roce X. rozdával letáky X. Mezi koncem roku X. a X. bylo období protestů na X., demonstrace se konaly každý týden. V X. protestoval proti anexi Krymu. Od roku X. se dvakrát ročně konaly demonstrace na památku Borise Němcova. Mezi červencem a říjnem X. se účastnil demonstrací před parlamentními volbami. Chodil na všechna shromáždění svolaná Navalným. Demonstrace se konaly na podporu právního státu. Byl řadovým účastníkem. Poslední demonstrace se zúčastnil v X., následně byly demonstrace kvůli covidu zakázány. Existuje webová stránka, která obsahuje informace o tom, kdo byl kde a kdy zatčen. Existuje o něm informace, že byl v policejním autobusu. Může doložit fotky i videa z demonstrací. Byl X. zatčen (X., X., X.). Policie jej chytila, umístila do policejního autobusu, X. mu uložila pokutu a X. jej po třech hodinách propustila bez pokuty. Po začátku války se bál účastnit demonstrací, protože jejich účastníci byli potrestáni a uvězněni. Na sociálních sítích má hodně příspěvků, kde nazývá válku válkou, za což hrozí trest odnětí svobody až 5 let. Finančně přispíval organizaci X., která podporuje vězně, nyní je zakázaná. Posílal jí peníze mezi rokem X. nebo X. a X. Dále přispíval do Nadace Navalného, nyní označené za extremistickou, mezi lety X. nebo X. a X. a organizaci X. Byl aktivní na VKontakte, Facebooku a X. pod svým jménem od roku X. do roku X., kdy odešel z Ruska. Nyní již na tyto sociální sítě nepřispívá, aby nepoškodil své kamarády, kteří stále žijí v Rusku. V roce X. ho jednou navštívil okrskový policista a řekl mu, a