17 A 47/2025 – Městský soud v Praze

17 A 47/2025- 53 - text [OBRÁZEK] 17 A 47/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudce Vadima Hlavatého a soudkyně Pavly Klusáčkové ve věci žalobce: ŠÉM, a.s., IČO 25634933 se sídlem Riegrovy sady 38, Praha 2 zastoupen advokátkou JUDr. Annou Frantalovou, Ph.D. se sídlem třída Míru 302, Pardubice proti žalovanému: Ministerstvo průmyslu a obchodu se sídlem Na Františku 32, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu ze dne 6. 3. 2025, č. j. MPO 24701/25/21500/01000, takto: I. Rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu ze dne 6. 3. 2025, č. j. MPO 24701/25/21500/01000, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 25 048,40 Kč, a to do rukou jeho zástupkyně JUDr. Anny Frantalové, Ph.D., advokátky. Odůvodnění: Obsah žaloby 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým bylo o jeho námitkách proti opatření (oznámení) žalovaného o krácení dotace ze dne 9. 12. 2024, č. j. MPO 110776/24/61100/61150, rozhodnuto tak, že opatření bylo oprávněné. Žalobci byla žalovaným poskytnuta dotace pro projekt Energeticky úsporná opatření – Resort Svatá Kateřina – Počátky v reakci na výzvu Úspory energie – výzva I. v rámci implementace Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost 2021–2027 rozhodnutím ze dne 27. 12. 2023, č. j. 120800/23/61500. Na žádost žalobce o proplacení dotace reagoval žalovaný prvostupňovým rozhodnutím se sankčním plošným krácením způsobilých výdajů ve 100% výši, a to s odkazem na žalobcovo porušení bodu 6.13.8. rozhodnutí o poskytnutí dotace z důvodu překročení maximální prahové hodnoty chladiva – potenciálu globálního oteplování (dále jen „GWP“). 2. Žalobce v žalobě namítl, že podmínka žalovaného ve výzvě, dle níž maximální hodnota GWP v časovém horizontu 100 let nesmí přesáhnout 675, byla stanovena v rozporu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852, o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088, a s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852, pokud jde o stanovení technických screeningových kritérií pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů. 3. Žalobce citoval čl. 3 a 9 nařízení 2020/852, obsahující kritéria pro určení, zda se hospodářská činnost kvalifikuje jako environmentálně udržitelná, a definici environmentálních cílů, dále citoval oddíl 7.6, Instalace, údržba a opravy technologických zařízení pro obnovitelnou energii, přílohy 1 nařízení 2021/2139, obsahující technická screeningová kritéria, neboť se jedná o projekt technických systémů budov. Žalobce naplňuje environmentální cíle EU a zároveň žádný z nich významně nepoškozuje, je tudíž environmentálně udržitelným a splňuje cíle a účel dotačního programu. 4. Technická screeningová kritéria z oddílu 4.16., Instalace a provoz elektrických tepelných čerpadel, přílohy 1 nařízení 2021/2139 podmínku maximální hodnoty GWP obsahují, avšak pokud je hospodářská činnost nedílnou součástí činnosti Instalace, údržba a opravy technologií pro výrobu obnovitelné energie uvedené v oddíle 7.6. této přílohy, použijí se technická screeningová kritéria uvedená v oddíle 7.6 této přílohy. 5. Žalobce poukázal na zápis z prvního jednání monitorovacího výboru Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK) ze dne 22. 11. 2022, z něhož vyplývá, že žalovaným nastavené parametry pro výzvu nebyly v souladu s unijními předpisy: „Š. Ch. (KOZE) poznamenal, že Komora OZE má problém s hodnotou GWP, tedy že v případě elektrických tepelných čerpadel prahová hodnota chladiva: potenciál globálního oteplování v časovém horizontu 100 let nepřesahuje 675. Tato hranice není platná ani na úrovni EK. Komora OZE podávala společně evropskými partnery členům Evropského parlamentu návrh, ať upraví tento postup.“. 6. Žalovaný v původním textu výzvy chybně definoval kritéria pro hodnocení projektů, neboť do ní neimplementoval dotčenou výjimku. Později žalovaný tento rozpor odstranil, když doplnil, že hodnotící kritérium GWP se nově nevztahuje na dodávku energie, která je určena pouze pro technické systémy budovy [písm. h) přílohy č. 3 Specifické podmínky výzvy]. Rovněž ze samotného faktu, že v souvislosti s touto změnou nedošlo ke změně definic cílů výzvy, monitorovacích indikátorů apod., je zjevné, že uvedené kritérium nemá vliv na dosažení/naplnění cílů projektu. Naopak nově definovaný parametr GWP vhodněji reflektuje účel dotačního programu, a jedná se tak pouze o jednu z dílčích (možných) podmínek, které by neměly vést ke 100% krácení dotace. 7. Žalobce namítl, že v době podání žádosti o poskytnutí dotace, rozhodnutí o jejím poskytnutí a v době realizace projektu nebylo technicky možné zvolit jiné řešení, a to vzhledem ke specifickým podmínkám resortu žalobce. Jedná se o resort, jenž svou konkurenční odlišnost od jiných podobných zařízení zakládá na poskytování skutečně tichého a klidného pobytu hostů a tomuto požadavku byla striktně uzpůsobena i podoba realizovaného projektu. Všechny tyto okolnosti byly popsány již při podání žádosti o dotaci. 8. Venkovní jednotky tepelných čerpadel vzduchu/vody proto byly projektovány pro umístění ve vzdálenosti cca 80 m od jednotlivých objektů resortu, rovněž bylo nutné reagovat na limitovaný prostor v tehdejších technických místnostech. Proto bylo navrženo řešení pomocí jednotek tepelných čerpadel typu „split“. Varianta splitového provedení tepelného čerpadla při zachování potřebných parametrů nebyla ještě známa, k čemuž žalobce doložil vyjádření společnosti CSMTRADE, s.r.o. Instalací jednotek přitom bylo dosaženo významné úspory energií, což je klíčovým parametrem a požadavkem dotačního titulu. 9. Žalobce měl za to, že se jednalo marginální porušení jedné z vedlejších podmínek dotačního titulu, nadto stanovené v rozporu s unijními předpisy. Při realizaci projektu došlo k dosažení stanovených úspor i naplnění monitorovacích indikátorů, žalobce splnil i veškeré podmínky. Fakt, že se jedná o méně závažné porušení, vyplývá jednak ze samotné struktury rozhodnutí o poskytnutí dotace, dané porušení je uvedeno až v bodě 6.13.8. v dalších specifických podmínkách, a z toho, že bezprostředně po podání žádosti byla daná podmínka žalovaným výrazně zmírněna. Nově definované podmínky projekt splňuje, což dokládá dodatek k energetickému posudku. 10. Žalobce namítl, že krácení dotace není s ohledem na výše uvedené přiměřené závažnosti vytýkaného porušení. Žalobce k tomu odkázal na nález Ústavního soudu ze dne 18. 10. 2023, sp. zn. III. ÚS 1344/23, dle nějž se dotační právo řídí mj. zásadou přiměřenosti ve vztahu k postihům příjemců dotací, kteří porušili své povinnosti. Totéž vyplývá i z usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 10. 2018, č. j. 1 Afs 291/2017-33, Sb. NSS 3854/2019, a z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 4. 2023, č. j. 10 Afs 319/2022-33. Dle žalobce by ke krácení dotace v plné výši mělo docházet pouze v těch nejzávažnějších případech porušení pravidel či za existence zvláštních okolností. Odhlédnout nelze ani od praxe při přidělování dotací, která ponechává žadatele dlouhou dobu v nejistotě a staví je do nevýhodné pozice, zvláště v době podání žádosti o dotaci, kdy došlo k extrémnímu nárůstu cen energií. 11. Žalobce s ohledem na výše uvedené (marginálnost porušení vedlejší podmínky dotačního titulu a nepřiměřenost krácení dotace) namítl, že je napadané rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Žalovaný měl uvést úvahy o závažnosti pochybení žalobce z hlediska naplnění smyslu a účelu dotace, omezil se však pouze na obecné shrnutí. Vyjádření žalovaného a replika žalobce 12. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Co se týče tvrzeného rozporu s unijními předpisy, skutečnost, že některá národní kritéria stanovená ve výzvě jsou přísnější než minimální požadavky vyplývající z příslušných unijních nařízení, nezakládá její nezákonnost ani rozpor s právními předpisy. Žalovaný je oprávněn stanovit pro přístup k veřejné podpoře přísnější podmínky, než jaké vyžaduje unijní právo, pokud tím nedochází k porušení závazných pravidel. 13. K námitce žalobce, že později došlo ke změně pravidel výzvy, žalovaný podotkl, že pozdější modifikace pravidel nemá zpětný účinek. Žalobce podal žádost o podporu za jejího původního znění, přičemž mu nic nebránilo ji vzít zpět a podat ji znovu za nového znění výzvy. Žalovaný nikdy neučinil žádný krok, kterým by žadatelům dal najevo, že by se nové podmínky výzvy měly vztahovat i na žádosti podané za starých podmínek. 14. Za irelevantní označil žalov