17 A 76/2025 – Městský soud v Praze

17 A 76/2025- 27 - text  6 17 A 76/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudkyně Pavly Klusáčkové a soudce Vadima Hlavatého ve věci žalobkyně: proti žalovanému: N. V. bytem X zastoupena advokátem Mgr. Pavlem Čižinským se sídlem Praha 2, Varšavská 714/38 Ministerstvo vnitra se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3 o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného správního orgánu, takto: I. Žalovanému se ukládá povinnost vydat rozhodnutí o žádosti žalobkyně ze dne 10. 3. 2025 vedené žalovaným pod sp. zn. OAM-06058/DP-2025, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení 12 140 Kč, a to do rukou jejího zástupce Mgr. Pavla Čižinského, advokáta. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobkyně se žalobou, která byla soudu doručena dne 1. 7. 2025, domáhala ochrany proti nečinnosti žalovaného správního orgánu a žádala, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat rozhodnutí o její žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu vedené pod sp. zn. OAM-006058/DP-2025 do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozsudku. Eventuelně se žalobkyně domáhala ochrany před nezákonným zásahem. II. Obsah žaloby 2. V podané žalobě žalobkyně uvedla, že dne 10. 3. 2025 požádala o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem sloučení rodiny. O této žádosti byl žalovaný povinen rozhodnout dle § 169t odst. 6 písm. a) bodu 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon č. 326/1999 Sb.“), do 60 dnů ode dne podání žádosti. Žalovaný však o této žádosti doposud nerozhodl. 3. Žalobkyně dne 24. 5. 2025 uplatnila opatření proti nečinnosti, kterému však nebylo usnesením Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců (dále jen „Komise“) ze dne 9. 6. 2025, č. j. MV-86146-3/SO-2025, vyhověno s tím, že dne 8. 4. 2025, tj. v zákonné lhůtě, bylo správním orgánem žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR vyhověno, byť nepravomocně. 4. Žalobkyně s tvrzením Komise nesouhlasila. Uvedla, že podle § 169t odst. 7 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb. se vydáním rozhodnutí rozumí teprve předání průkazu o povolení k pobytu. To, co žalovaný označil slovem rozhodl, je pouze jakýsi interní akt v rámci jednoho z pracovišť správního orgánu, který nevyvolává navenek žádné právní účinky, není nikomu doručován a není nijak nevratný (viz § 169t odst. 10 zákona č. 326/1999 Sb.). K tomu žalobkyně odkázala na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Azs 408/2017, podle kterého nelze vydáním rozhodnutí o žádosti rozumět vydání předkládací zprávy, ani interního pokynu k udělení víza k pobytu nad 90 dnů. 5. Pro případ, že by soud nevyhověl žalobě na ochranu proti nečinnosti, žalobkyně dále uvedla, že je jí známo, že dle § 169t odst. 9 zákona č. 326/1999 Sb. lhůta pro vydání rozhodnutí neběží ode dne, kdy byl do spisu učiněn záznam dle odst. 8 tohoto ustanovení, do doby převzetí průkazu o povolení k pobytu. Domnívala se však, že to, co Komise označila slovem rozhodl, může být záznamem dle § 169t odst. 8 zákona č. 326/1999 Sb. V tomto případě lhůta pro vydání rozhodnutí přestala běžet dnem 8. 4. 2025. Současně však žalobkyně upozornila, že ji žalovaný dosud nevyzval k poskytnutí biometrických údajů dle § 169t odst. 8 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb. a ani k převzetí průkazu dle § 169t odst. 8 písm. b) dle tohoto zákona. Žalobkyně je tak v situaci, kdy na jedné straně lhůta pro vydání rozhodnutí zřejmě již neběží (a ještě neuplynula), ovšem na druhé straně je žalovaný již od 8. 4. 2025 fakticky nečinný. S ohledem na uvedené žalobkyně žádala eventuálně, aby soud určil, že pasívní přístup žalovaného spočívající v tom, že ve správním řízení o její žádosti vedeném pod sp. zn. OAM-06058/DP-2025 v období od 8. 4. 2025 do 1. 7. 2025 nevyzval žalobkyni k poskytnutí údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu ani k převzetí průkazu o povolení k pobytu, byl nezákonným zásahem. III. Vyjádření žalovaného k podané žalobě 6. Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě popíral oprávněnost jejího podání, neboť měl za to, že v daném případě nebyl a není nečinný. Žalovaný ve věci prováděl veškeré nezbytné úkony za účelem vydání rozhodnutí. Pro účely řízení žalovaný zkoumal, zda žalobkyně splňuje podmínky, které zákon stanoví pro udělení tohoto druhu dlouhodobého pobytu. Veškeré jednotlivé provedené úkony žalovaným jsou nedílnou součástí vedeného správního spisu. Žalovaný pak dne 8. 4. 2025 vydal předkládací zprávu, č. j. 06058-11/DP-2025, kterou byla žádost žalobkyně povolena. IV. Posouzení žaloby Městským soudem v Praze 7. Městský soud v Praze přezkoumal tvrzenou nečinnost na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí podle § 81 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). 8. Soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez jednání, protože účastníci řízení s takovým postupem nevyjádřili nesouhlas. 9. Soud při posouzení věci vyšel z následující právní úpravy: - Podle § 169t odst. 6 písm. a) bod 1 zákona č. 326/1999 Sb. o žádosti ministerstvo rozhodne v případě žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti, je-li žádost podána na území. - Podle § 169t odst. 7 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb. v případě vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo prodloužení jeho platnosti, vydání osvědčení o registraci nebo povolení k přechodnému nebo k trvalému pobytu se vydáním rozhodnutí rozumí převzetí průkazu o povolení k pobytu, jde-li o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo prodloužení jeho platnosti, - Podle § 169t odst. 8 zákona č. 326/1999 Sb. hodlá-li ministerstvo žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo prodloužení jeho platnosti, vydání osvědčení o registraci nebo povolení k přechodnému nebo k trvalému pobytu vyhovět, učiní o tom záznam do spisu a vyzve žadatele a) podle § 44 odst. 1, § 44a odst. 13 nebo § 74 odst. 2 k poskytnutí údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, b) podle § 44 odst. 3, § 44a odst. 14 nebo § 74 odst. 3 k převzetí průkazu o povolení k pobytu, nebo c) k převzetí osvědčení o registraci, pobytové karty, průkazu trvalého pobytu nebo karty trvalého pobytu. - Podle § 169t odst. 9 zákona č. 326/1999 Sb. lhůta pro vydání rozhodnutí neběží ode dne, kdy byl do spisu učiněn záznam podle odstavce 8, do doby převzetí průkazu o povolení k pobytu nebo dokladu uvedeného v odstavci 8 písm. c). 10. Soud o podané žalobě uvážil následovně: 11. Předně soud připomíná, že nečinnost správního orgánu podle § 79 s. ř. s. nastává tehdy, jestliže má správní orgán povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé, avšak ve stanovené lhůtě tuto povinnost nesplní. Nečinnost správního orgánu je tedy objektivně existujícím stavem, kdy v zákonem předepsané lhůtě nedošlo k vydání rozhodnutí. 12. Ke skutkovým okolnostem projednávaného případu soud uvádí, že mezi účastníky řízení je nesporné, že dne 10. 3. 2025 podala žalobkyně žádost o povolení k dlouhodobému pobytu. Dále není mezi účastníky řízení sporu o tom, že dne 8. 4. 2025 vydal žalovaný pod č. j. OAM-06058-11/DP-2025 předkládací zprávu k vydání povolení k dlouhodobému pobytu, kterou bylo navrženo vyhovění žádosti žalobkyně o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného sloučení rodiny s platností ode dne zpracování biometrických údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu do 26. 4. 2027. 13. Ke skutkovým okolnostem soud dále doplňuje, že dne 16. 9. 2025 byla žalovaným po předchozí výzvě soudu předložena výzva žalovaného ze dne 21. 8. 2025, č. j. OAM-06058-13/DP-2025. Touto výzvou byla žalobkyně vyzvána k osobní účasti na úkonu v řízení o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu. Konkrétně byla žalobkyně vyzvána k tomu, aby se dne 10. 10. 2025 v 10.00 hod. osobně dostavila k žalovanému k pořízení biometrických údajů a dalších údajů nezbytných k vydání průkazu o povolení k dlouhodobému pobytu. Uvedená výzva byla žalobkyni prostřednictvím jejího zástupce doručena dne 22. 8. 2025. Obdobná výzva (č. j. OAM-06058-12/DP-2025) byla žalobkyni doručena dne 2. 9. 2025, což žalobkyně stvrdila svým podpisem. 14. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že o žádosti žalobkyně o povolení k dlouhodobému pobytu nebylo dosud žalovaným rozhodnuto. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 2. 2018, č. j. 1 Azs 408/2017-24, se vydáním rozhodnutí o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnání na území (zaměstnanecká karta) rozumí převzetí průkazu o povolení k pobytu. Vydáním rozhodnutí o žádosti o takový dlouhodobý pobyt však nelze rozumět vydání předkládací zprávy ani interního pokynu k udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu. 15. Uvedený rozsudek lze plně vztáhnout rovněž na řízení o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem sloučení rodiny. I zde totiž řízení končí teprve rozhodnutím o