17 A 96/2024 – Městský soud v Praze

17 A 96/2024- 54 - text 6 17 A 96/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudce Vadima Hlavatého a soudkyně Pavly Klusáčkové ve věci žalobce: proti žalovanému: Město Netolice, sídlem Mírové náměstí 208, Netolice zastoupen advokátem Mgr. Šimonem Vochozkou sídlem Hroznová 7, České Budějovice Ministerstvo pro místní rozvoj sídlem Staroměstské nám. 6, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 8. 2024, č. j. MMR-58517/2024-26 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobce podanou žalobou brojí proti shora vymezenému rozhodnutí žalovaného, kterým bylo rozhodnuto o žalobcem podaných námitkách proti nevyplacení části dotace poskytnuté z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) v rámci projektu s reg. č. CZ.06.1.23/0.0/0.0/16_055/0003730 s názvem „Rekonstrukce budovy hasičské zbrojnice JSDHO Netolice“ v celkové výši 7 608 838,05 Kč. Žalovaný shledal nevyplacení dotace, a tedy i postup Centra pro regionální rozvoj jako správního orgánu prvního stupně oprávněným, jelikož některé prostory dotací podpořené novostavby hasičské zbrojnice neměly být uznatelné z důvodu nesouladu s normou ČSN 73 5710. II. Obsah žaloby 2. Žalobce považuje napadené rozhodnutí za nezákonné v důsledku žalovaným nedostatečně zjištěného skutkového stavu a nezohlednění principu legitimního očekávání. Správní orgán prvního stupně rozhodl dle žalobce bez náležitého odůvodnění v rozporu s předchozím rozhodnutím o poskytnutí dotace č. j. 59545/2020-55/2. Vyžádal nové stanovisko Hasičského záchranného sboru (HZS), byť již jedno souhlasné stanovisko HZS vydáno bylo, přičemž se v případě projektu jednalo stále o fakticky totožné funkční a technické řešení. V tomto postupu spatřuje žalobce libovůli a postup v rozporu s principem ochrany legitimního očekávání. Projektová dokumentace byla přitom dle studie proveditelnosti připravena v souladu s předmětnou normou ČSN 73 5710. Žalobce dále považuje napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, protože žalovaný se nijak nevypořádal s žalobcem namítanými vadami řízení před správním orgánem prvního stupně. 3. Na základě výše uvedeného navrhl žalobce soudu zrušit napadené rozhodnutí, vrátit věc žalovanému k dalšímu řízení a přiznat žalobci náhradu nákladů řízení. III. Vyjádření žalovaného k podané žalobě 4. Žalovaný se neztotožnil se žalobcovými závěry. Dle žalovaného je v napadeném rozhodnutí jasně uvedeno, z jakých skutečností vycházel při hodnocení způsobilosti či nezpůsobilosti výdajů, tudíž napadené rozhodnutí nemůže být nepřezkoumatelné. Dále uvedl, že správní orgán prvního stupně požádal o nové stanovisko HZS z toho důvodu, že došlo ke změně projektu z rekonstrukce na novostavbu, přičemž dosavadní závazné stanovisko HZS nehodnotilo projekt z hlediska souladu s normou ČSN 73 5710, která ovšem klade na novostavby přísnější kritéria než na rekonstrukce, jež se posuzují z hlediska souladu s normami platnými v době výstavby. U zde řešeného projektu se jedná o novostavbu, která ovšem nevyhovuje v dílčím rozsahu normě ČSN 73 5710, což zapříčinilo neuznatelnost části uskutečněných výdajů. Jelikož nebylo ze strany správního orgánu prvního stupně žalobci nijak indikováno, že je pozměněný projekt v souladu s normou ČSN 73 5710, nemohlo dle žalovaného žalobci na základě existující judikatury vzniknout legitimní očekávání. 5. Na základě výše uvedeného navrhl žalovaný soudu žalobu jako nedůvodnou zamítnout. IV. Ústní jednání 6. Při jednání, které se ve věci konalo dne 19. 5. 2025, odkázali účastníci na svá dosavadní písemná podání ve věci. Žalobcem byly dále vzneseny následující důkazní návrhy: - rozhodnutí o poskytnutí dotace č. j. 59545/2020-55/2 ze dne 2. 11. 2020, - vyjádření žalobce k depeši ze dne 25. 3. 2024 vč. příloh, - opatření CRR ze dne 27. 3. 2024 o nevyplacení části dotace, - námitky žalobce ze dne 24. 4. 2024, - rozhodnutí žalovaného o námitkách žalobce č. j. MMR-58517/2024-26 ze dne 22. 8. 2024, - správní spis projektu reg. č. CZ.06.1.23/0.0/0.0.16_055/0003730, - správní spis sp. zn. MMR-58517/2024, - dokument Ministerstva vnitra ČR s názvem „Zajištění odolnosti a vybavenosti základních složek integrovaného záchranného systému – Policie ČR a Hasičského záchranného sboru ČR (včetně JSDH obcí) v území, s důrazem na přizpůsobení se změnám klimatu a novým rizikům v období 2014–2020 ze dne 8. 2. 2017, - zpráva o průběhu zásahu JSDHO Netolice při řešení povodňových stavů ve městě Netolice ve dnech 13. až 16. 9. 2024, - studie proveditelnosti k Žádosti o změnu č. 3, - výslech starosty žalobce Mgr. V. P., - výslech J. M., velitele JSDHO Netolice, - výslech Ing. L. T., manažerky projektu – územní odbor IROP pro Jihočeský kraj, - výslech Ing. M. M., v rámci projektového týmu je v pozici manažer projektu, - výslech plk. Ing. M. R., ředitele HZS JčK ÚO Prachatice, - záznam o administrativním ověření ze dne 25. 9. 2024, č. j. CENT 11711/2024. 7. Shora uvedené důkazní návrhy soud usnesením zamítl z důvodu nadbytečnosti. Navržené důkazy jsou dílem součástí správního spisu, jímž není potřeba dokazovat, a ve zbytku považuje soud důkazní návrhy za nadbytečné vzhledem k rozsahu žalobních bodů, protože pro posouzení žaloby postačí obsah samotného správního spisu a podání účastníků v tomto soudním řízení. Jinými slovy, k posouzení žaloby v mezích žalobních bodů, v jejichž rámci byly namítány vady řízení a nezohlednění legitimního očekávání žalobce, nebylo potřeba provádět dokazování, jak ostatně vyplyne i níže z posouzení žalobních bodů soudem. V. Posouzení žaloby Městským soudem v Praze 8. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.), a vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). 9. Žaloba není důvodná. 10. Soud se nejprve zaobíral s námitkou nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí pro nedostatek důvodů. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů musí být vykládána ve svém skutečném smyslu, tedy jako nemožnost přezkoumat určité rozhodnutí pro nemožnost zjistit v něm jeho obsah nebo důvody, pro které bylo vydáno (viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 2. 2008, č. j. 7 Afs 212/2006-74, č. 1566/2008 Sb. NSS). Není přípustné institut nepřezkoumatelnosti libovolně rozšiřovat a vztáhnout jej i na případy, kdy se správní orgán podstatou námitky účastníka řízení řádně zabývá a vysvětlí, proč nepovažuje argumentaci účastníka za správnou, byť výslovně v odůvodnění rozhodnutí nereaguje na všechny myslitelné aspekty vznesené námitky a dopustí se dílčího nedostatku odůvodnění. Na určitou námitku pak může správní orgán reagovat i tak, že v odůvodnění prezentuje odlišný názor, který přesvědčivě zdůvodní, čímž se s námitkami účastníka řízení minimálně implicite vypořádá. Podstatné je, aby se správní orgán vypořádal se všemi základními námitkami účastníka řízení, přičemž o nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů se jedná zejména tehdy, opomene-li správní orgán či soud na námitku účastníka zcela (tedy i implicitně) reagovat (srov. rozsudky NSS ze dne 17. 1. 2013, č. j. 1 Afs 92/2012-45, ze dne 27. 5. 2015, č. j. 6 As 152/2014-78, ze dne 29. 6. 2017, č. j. 2 As 337/2016-64, ze dne 27. 2. 2019, č. j. 8 Afs 267/2017-38, či ze dne 7. 5. 2019, č. j. 7 As 362/2018-23). Soud pro úplnost uvádí, že „zrušení rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost je vyhrazeno nejzávažnějším vadám rozhodnutí, kdy pro absenci důvodů či nesrozumitelnost nelze rozhodnutí meritorně přezkoumat.“ (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 3. 2023, č. j. 2 Afs 60/2022-47). S ohledem na zásadu jednotnosti správního řízení jsou pak všechna rozhodnutí vydaná v jednotlivých fázích řízení vnímána jako jeden celek (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 3. 2017, č. j. 5 Azs 270/2016-39). Konečně, jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 31. 5. 2024, č. j. 7 As 176/2023-33, „nepřezkoumatelnost není projevem nenaplněné subjektivní představy stěžovatele o tom, jak by měl být rozsudek odůvodněn, ale objektivní překážkou, která kasačnímu soudu znemožňuje přezkoumat napadené rozhodnutí (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 2. 2017, č. j. 3 Azs 69/2016 24, ze dne 27. 9. 2017, č. j. 4 As 146/2017 35).“. 11. Žalobce namítá nepřezkoumatelnost rozhodnutí ve vztahu k nevypořádání námitek vad řízení před správním orgánem prvního stupně. Žalovaný v napadeném rozhodnutí shrnuje argumentaci žalobce k vadám řízení před orgánem prvního stupně na str. 3 a 4 napadeného rozhodnutí a tyto námitky následně vypořádává na str. 3 až 7 napadeného rozhodnutí. Soud neshledal, že by žalovaný opomněl vypořádat žalobcem vznesené námitky. Dlužno dodat, že žalobce předmětnou žalobní námitku vznesl obecně bez bližší specifikace, pr