18 A 58/2025 – Městský soud v Praze

18 A 58/2025- 57 - text  5 pokračování 18 A 58/2025 USNESENÍ Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Martina Lachmanna a soudců Jana Ferfeckého a Jana Schneeweise ve věci žalobců: a) městys Budišov sídlem Budišov 360, 675 03 Budišov b) obec Hodov sídlem Hodov 54, 675 04 Hodov c) obec Nárameč sídlem Nárameč 7, 675 03 Nárameč d) obec Oslavička sídlem Oslavička 39, 675 05 Rudíkov e) obec Osové sídlem Osové 14, 594 01 Velké Meziříčí f) obec Rudíkov sídlem Rudíkov 318, 675 05 Rudíkov všichni zastoupeni advokátem Mgr. Pavlem Douchou sídlem Ovocný trh 1096/8, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí sídlem Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10 za účasti: Správa úložišť radioaktivních odpadů sídlem Dlážděná 6, 110 00 Praha 1 v řízení o žalobě proti rozhodnutí ministra životního prostředí ze dne 20. 5. 2025, č. j. MZP/2025/290/384 o návrhu žalobců na přiznání odkladného účinku žalobě takto: Žalobě se odkladný účinek nepřiznává. Odůvodnění: 1. Žalobci společnou žalobou podanou 22. 7. 2025 napadli rozhodnutí, jímž ministr životního prostředí zamítl rozklad jejich a dalších obcí a potvrdil rozhodnutí žalovaného z 17. 10. 2024, č. j. MZP/2023/560/381. Tím bylo stanoveno průzkumné území Horka pro zvláštní zásahy do zemské kůry pro zajištění vhodných geologických, strukturních, hydrogeologických, geomechanických a geochemických podmínek pro možnost vybudování podzemního úložiště vyhořelého jaderného paliva a ostatních radioaktivních odpadů na dobu do konce roku 2032, a to na základě žádosti osoby zúčastněné na řízení (žadatelka). 2. Zároveň žalobci navrhli přiznání odkladného účinku žalobě. Připustili, že samotné stanovení průzkumného území neznamená, že bude na místě zřízeno hlubinné úložiště, nicméně už na základě napadeného rozhodnutí hrozí vznik závažné újmy. Stanovení průzkumného území je nezbytným předpokladem pro provádění průzkumných prací. Na stanovení průzkumného území sice navazuje vypracování projektu geologických prací, na něm se však žalobci nemohou podílet – z jejich pohledu jsou tak průzkumné práce, jichž se obávají, důsledkem už napadeného rozhodnutí (proto existuje příčinná souvislost mezi účinky napadeného rozhodnutí a vlastními průzkumnými pracemi). Práce přitom budou zahrnovat vrty, které mají dosahovat až 1 200 metrů a které budou zdrojem hluku a světelného smogu. Vrtné práce rovněž povedou k poškození dotčených ploch, jako příjezdových cest. Bez znalosti vlastního projektu geologických prací není nyní jasné, jak se budou moci proti konkrétnímu umístění vrtné soupravy bránit. Geologické práce mohou rovněž poškodit zdroje podzemní vody, na nichž jsou obce v okolí i jejich obyvatelé závislí, stejně jako narušit krajinný ráz. Žalobci se obávají, zda budou veškeré následky prací odstraněny. Doplnili, že se nemohou vždy bránit vstupu na dotčené pozemky, neboť nejsou vlastníky všech pozemků v lokalitě. Hrozící újmu označili za nepoměrně větší, než hrozí jiným osobám, a zvláště u znehodnocení či ztráty podzemní vody jako nevratnou. Z pohledu veřejného zájmu pak poukázali na to, že proces výběru trvalého úložiště probíhá už mnoho let a jeho dokončení se očekává v horizontu desítek let. Pozdržení prací po dobu soudního řízení tak nemůže představovat významný zásah do tohoto procesu. Podle žalobců je proto namístě postupovat v souladu s principem prevence a předběžné opatrnosti. 3. Žalovaný s přiznáním odkladného účinku nesouhlasil. Zdůraznil, že průzkumné území nemůže nijak zasáhnout do žalobci předestřených zájmů, to by mohly až následně vyprojektované práce. Zdůraznil i to, že problematikou ochrany vod se ve správním řízení zabýval a shledal jen minimální riziko jejich ohrožení. Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů (geologický zákon) nadto předpokládá před zahájením geologických prací zjišťování a poměřování střetávajících se zájmů, včetně zájmů na ochraně vody, přírody a krajiny a krajinného rázu; bez vyřešení těchto střetů nelze geologické práce zahájit. K činnostem, jež by mohly ohrozit či změnit krajinný ráz, je pak nutný samostatný souhlas orgánu ochrany přírody. Podle žalovaného žalobci dostatečně neosvědčili hrozící závažnou újmu. 4. Ani žadatelka s návrhem nesouhlasila. Žalobci podle jejího názoru opomíjí, že průzkumnými pracemi bude primárně dotčen vlastník pozemků, který s nimi však musí souhlasit. Bez toho je lze provést jen ve výjimečných případech. Konkrétní průzkumné práce jsou pak realizovány až na základě schváleného projektu geologických prací, jemuž vždy předchází zjišťování a posouzení střetávajících se zájmů. Zákon upravuje postupy orgánů státní správy, které zajištují, aby nebyly porušeny zájmy chráněné zvláštními předpisy (mj. vodní zákon, zákon o ochraně přírody a krajiny). Zákon rovněž požaduje uvedení území do původního stavu. Přiznání odkladného účinku by nadto bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem na zajištění bezpečného nakládání s radioaktivními odpady. 5. Podle § 73 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.), soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. 6. Soud dále podotýká, že se obdobným případem (týkajícím se jiné lokality) a obdobně formulovaným návrhem na přiznání odkladného účinku již zabýval v usnesení z 27. 6. 2025, č. j. 10 A 59/2025 - 50, přičemž z tam uvedených východisek soud logicky zčásti vychází i v této věci. 7. Především je nutné zdůraznit, že přiznání odkladného účinku žalobě se vyznačuje svým mimořádným charakterem, neboť soud ještě před rozhodnutím ve věci samé prolamuje právní účinky pravomocného rozhodnutí správního orgánu. Stále totiž platí zásada presumpce správnosti rozhodnutí správních orgánů, tudíž je na navrhovateli, aby konkrétně vyložil, proč je právě v jeho případě potřeba danou zásadu prolomit. 8. Tvrdit a osvědčit předpoklady pro přiznání odkladného účinku žalobě, tedy že výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by pro žalobce znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká by přiznáním odkladného účinku vznikla jiným osobám, jsou povinni žalobci, protože jsou to oni, kdo se přiznání odkladného účinku domáhají svým návrhem; nestačí tak v návrhu toliko poukázat na možnost vzniku újmy [např. usnesení Nejvyššího správního soudu (NSS) z 6. 1. 2016, č. j. 2 Azs 271/2015 - 32). Vznik újmy poté musí být v příčinné souvislosti s výkonem napadeného rozhodnutí či jiným jeho právním následkem a návrh musí být dostatečně individualizován a osvědčen (rozsudek NSS z 15. 2. 2024, č. j. 8 As 30/2024 - 42). Vylíčení podstatných skutečností o nepoměrně větší újmě (nikoli jen větší újmě) musí svědčit tomu, že negativní následek, jehož se v souvislosti s napadeným rozhodnutím žalovaného obávají, by pro ně (jejich občany) byl podstatným zásahem. Úlohou žalovaného, popř. osoby zúčastněné na řízení, naproti tomu je tvrdit a osvědčit skutečnosti svědčící o charakteru a intenzitě újmy, kterou by přiznáním odkladného účinku utrpěly třetí osoby nebo důležitý veřejný zájem. 9. Žalobci spatřují hrozící újmu v negativních dopadech průzkumných prací, které by měly být v budoucnu provedeny v nyní stanoveném průzkumném území, na podzemní vody v jejich území, jakož i na přírodu a krajinu a krajinný ráz. Předně soud považuje za potřebné zdůraznit to, nač poukazují všichni účastníci řízení i žadatelka: tyto práce nejsou přímým důsledkem napadeného rozhodnutí, ale jejich rozsah a podmínky budou stanoveny až v projektu geologických prací vydaném podle § 6 geologického zákona. Podle tohoto ustanovení geologické práce se provádějí podle schváleného projektu geologických prací, který vyjadřuje zejména sledovaný cíl geologických prací a určuje metodický a technický postup jejich odborného, racionálního a bezpečného provádění [odst. 1]. Při projektování geologických prací se vychází ze zhodnocení výsledků a poznatků získaných dřívějšími geologickými pracemi. Přitom se zjišťuje, zda se geologické práce nedotýkají zájmů chráněných zvláštními předpisy (§ 22) [odst. 2]. 10. Hrozící újma tedy není bezprostředním důsledkem napadeného rozhodnutí, ale teprve projektu geologických prací. Soud ovšem nepřehlíží, že procesu přípravy projektu geologických prací se žalobci nebudou moci účastnit – tato skutečnost by tak sama o sobě neznamenala překážku přiznání odkladného účinku. Pokud by bylo pravděpodobné, že tvrzená (a konkretizovatelná) újma v průběhu soudního řízení nastane a bude vskutku závažná pro žalobci hájené zájmy, přicházelo by přiznání odkladného účinku v úvahu. Žalobci však nic takového náležitě neosvědčili. 11. Argumentace hrozícími imisemi hluku a světelného smogu či poškozením pozemků je značně obecná a spekulativní; žalobci sami uvádí, že přesná podobá geologických prací jim není bez pr