2 Az 19/2025 – Městský soud v Praze

2 Az 19/2025- 40 - text  9 2 Az 19/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Černou v právní věci žalobce X, nar. X státní příslušnost X bytem X zastoupený Mgr. Petrem Václavkem, advokátem sídlem Opletalova 25, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra České republiky sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 poštovní schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 7. 2025, č. j. OAM-404/ZA-ZA15-ZA13-2025, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhá přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 7. 2025, č. j. OAM-404/ZA-ZA15-ZA13-2025 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný podle § 16 odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o azylu“) zamítnul jeho žádost o mezinárodní ochranu jako zjevně nedůvodnou. II. Shrnutí žalobní argumentace 2. Žalobce má za to, že žalovaný učinil předčasné závěry o stavu bezpečnosti v Arménii. Žalovaný si neopatřil dostatek aktuálních podkladů, které pochází z dostatečného množství důvěryhodných zdrojů pro hodnocení bezpečnostní a politické situace v Arménii. Konkrétně žalovaný poukazuje na zastaralost Informace OAMP – Arménie: Hodnocení Arménie jako bezpečné země původu, ze dne 4. 9. 2024. Upozorňuje na nutnost pravidelného hodnocení situace v zemích označených za bezpečné a v případě náhlých změn zvážit přehodnocení bezpečnosti [srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 12. 10. 2022, č. j. 10 Azs 161/2022-56]. Výše uvedený podklad potvrzuje narůstající napětí mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Žalobce upozorňuje, že situace v zemi se neustále vyvíjí. Bezpečnostní rizika na hranici s Ázerbájdžánem se zvyšují. V té souvislosti žalobce upozorňuje, že za situace, kdy střety probíhají na části území země původu žalobce, nelze již z toho důvodu zemi považovat za bezpečnou [srov. § 2 odst. 1 písm. k) zákona o azylu ve spojení s čl. 37 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. 6. 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (dále jen „procedurální směrnice“)]. 3. Žalobce namítá, že není vyloučená jeho účast v arménské armádě při výkonu základní vojenské služby. Žalobce odmítá nucenou účast na zločinech uvedených v čl. 12 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU ze dne 13. prosince 2011 o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany (dále jen „kvalifikační směrnice“). Je obecně známou skutečností, že v průběhu válečného konfliktu mezi Arménií a Ázerbájdžánem byly válečné zločiny páchány. Arménii z důvodu páchání těchto zločinů nelze považovat za bezpečnou zemi původu, a to ani když by žalobce mohl plnit alternativní vojenskou či civilní službu (srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne 26. 2. 2015 ve věci C-472/13 Shepherd). 4. Na závěr žalobce poukazuje na porušování bezpečnostních pravidel ze strany ostatních vojáků či osob plnících povinnou vojenskou službu. Jednání těchto osob mnohdy dosahuje intenzity mučení, krutého, nelidského a ponižujícího zacházení. To ostatně nevyloučil ani NSS v rozsudku ze dne 9. 4. 2020, č. j. 7 Azs 367/2019-33. Úmrtí v armádě pak prokazuje i článek z portálu CivilNet, na nějž žalobce odkazuje. Možnost vzniku újmy nevylučuje ani plnění alternativní vojenské služby či náhradní civilní služby, neboť jsou konstruovány tak, aby odpírače vojenské služby co nejvíce odradily [srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Adyan a ostatní proti Arménii (stížnost č. 75604/11)]. 5. Žalobce navrhnul, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného 6. Žalovaný vyjádřil nesouhlas s žalobou. Poukázal na to, že žalobce pochází z tzv. bezpečné země původu ve smyslu § 16 odst. 2 zákona o azylu a § 2 vyhlášky č. 328/2015 Sb., kterou se provádí zákon o azylu a zákon o dočasné ochraně cizinců (dále jen „vyhláška“). Při rozhodování vzal v úvahu žalobcem uváděné skutečnosti a shromáždil k nim relevantní zprávy o zemi původu, které jsou pro danou věc aktuální, objektivní a z dohledatelných zdrojů. Tyto posuzoval žalovaný jednotlivě i ve vzájemných souvislostech. Vycházel z dostatečně zjištěného stavu věci a má za to, že rozhodnutí odpovídá okolnostem daného případu. Žalobce neprokázal, že v jeho případě nelze považovat Arménii za bezpečnou zemi původu. Z opatřených zpráv vyplývá, že konflikt o Náhorní Karabach ustal a povolání k výkonu základní vojenské služby není samo o sobě relevantním důvodem pro udělení jakékoliv formy mezinárodní ochrany. Napadené rozhodnutí je zákonné, vychází z dostatečně zjištěného skutkového stavu věci a respektuje ustálenou judikaturu. Žalovaný navrhnul žalobu zamítnout. IV. Obsah správního spisu 7. Z obsahu spisového materiálu předloženého žalovaným vyplynuly následující, pro rozhodnutí ve věci samé, podstatné skutečnosti: 8. Dne 4. 4. 2025 podal žalobce žádost o udělení mezinárodní ochrany v České republice (dále jen „ČR“). Dne 10. 4. 2025 poskytl žalobce údaje k podané žádosti, v nichž uvedl, že je arménské státní příslušnosti i národnosti, hovoří arménsky a rusky. Bydlel ve X. Vyznává X. Politické přesvědčení nemá. Je svobodný a bezdětný. Vycestoval letecky dne X z X přes X do Prahy na základě řeckého schengenského turistického víza platného od X do X. Dříve ve státech Evropské unie nepobýval. Je zdravý a trestně stíhaný nikdy nebyl. Důvodem žádosti je napjatá válečná situace. Žalobce se nechce účastnit války. Chce žít a studovat v ČR. 9. Téhož dne žalovaný s žalobcem provedl pohovor, v němž nad rámec výše uvedeného sdělil, že se ve vlasti zabýval studiem a profesionálním sportem (X). Maturitu nemá. Získat by ji chtěl v ČR a následně jít na vysokou školu. Z Arménie vycestoval z důvodu napjaté situace a války. V Arménii je branná povinnost. Dřív nebo později by byl odveden do války. S vycestováním problémy neměl. Kromě otce v ČR nemá žádné příbuzné. V Arménii má matku, mladšího bratra, dědu a babičku. S rodinou je v telefonickém kontaktu. Základní vojenskou službu neabsolvoval. Je povinná až od osmnácti let. Před nástupem posílá vojenská správa třikrát výzvu (předvolání). Žalobce se již dvakrát k vojenské správě dostavil. Prošel zdravotní prohlídkou a bylo mu sděleno, že může sloužit. Třetí návštěva přichází až po dosažení osmnácti let věku. Na té ještě nebyl. Žalobce shledává napjatou situaci v Arménii ve skutečnostech, že jsou na ni kladeny požadavky ohledně poskytnutí území. Na jejím území probíhají některé konflikty s Ázerbájdžánem i v současnosti, ačkoliv je podepsáno příměří. Arménie by měla poskytnout území Ázerbájdžánu. Nebýt těchto konfliktů, na základní vojenskou službu by nastoupil. Nikdy ve vlasti neměl konkrétní problémy. Otec žalobce je v ČR na zaměstnaneckou kartu a pracuje ve stavební firmě. Matka pracuje jako administrativní pracovnice na X. 10. V rámci správního řízení bylo objasněno, že tvrzeným důvodem pro udělení mezinárodní ochrany je obava žalobce z nástupu na základní vojenskou službu, protože by mohl být nasazen v rámci konfliktu a musel zabíjet lidi nebo být zabit. 11. Žalovaný při svém rozhodování vycházel z informací, které shromáždil v průběhu správního řízení ohledně politické a bezpečnostní situace a stavu dodržování lidských práv v Arménii. Konkrétně vycházel z Informace OAMP – Arménie: Hodnocení Arménie jako bezpečné země původu, ze dne 4. 9. 2024 (dále jen „Informace OAMP ze dne 4. 9. 2024) a Informace OAMP – Arménie: Základní vojenská služba, Osvobození od základní vojenské služby a alternativní vojenská a civilní služba, ze dne 6. 6. 2025. Žalobce se dne 8. 7. 2025 seznámil s podklady napadeného rozhodnutí a zopakoval, že je situace mezi Arménií a Ázerbájdžánem stále napjatá. Ázerbájdžán vznáší nové požadavky na území a násilnické činy vždy začíná. 12. Dne 8. 7. 2025 vydal žalovaný napadené rozhodnutí, kterým žádost zamítl jako zjevně nedůvodnou ve smyslu § 16 odst. 2 zákona o azylu. V odůvodnění tohoto rozhodnutí nejprve podrobně rekapituloval dosavadní průběh správního řízení. Následně sdělil, že žalobce je státním příslušníkem Arménie, která je ve smyslu tohoto ustanovení zákona o azylu a § 2 odst. 1 písm. k) vyhlášky tzv. bezpečnou zemí původu. To znamená, že žalobce nese břemeno tvrzení a důkazní, že v jeho konkrétním případě tuto zemi za bezpečnou považovat nelze, a že mu hrozí větší riziko než jiným osobám v podobném postavení. Při posouzení žádosti vyšel žalovaný z výpovědi žalobce a z Informace OAMP ze dne 4. 9. 2024. Na základě této zprávy o zemi původu dospěl k závěru, že Arménii lze považovat za bezpečnou zemi původu. Mezi Arménií a Ázerbájdžánem sice existuje neutuchající n