1 Ads 337/2021 — Nejvyšší správní soud

20 Ad 32/2023- 20 - text 5 20 Ad 32/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Švecem, Ph.D., ve věci žalobce: K. R., narozený dne X trvale bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 18. 10. 2023, č. j. X, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou Městskému soudu v Praze domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí. Tím bylo podle ustanovení § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení“) a ustanovení § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zčásti změněno a ve zbytku potvrzeno rozhodnutí žalované ze dne 23. 8. 2023, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) tak, že výše celého doplatku důchodu činí 39 649 Kč. 2. Prvostupňovým rozhodnutím žalovaná rozhodla tak, že podle § 115a odst. 1 písm. c) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení bude celý doplatek důchodu ve výši 36 649, který vznikl za období od 28. 4. 2023 do 5. 8. 2023, použit na úhradu splatného dluhu na pojistném nebo penále v celkové výši 85 251 Kč osoby samostatně výdělečně činné (dále jen „OSVČ“), které by doplatek náležel. II. Podstatný obsah žaloby 3. Žalobce ve své žalobě namítal hlavně to, že žalovaná celý doplatek důchodu použila na úhradu nedoplatku OSVČ v rozporu se zákonem, neboť se od 28. 4. 2023 jednalo o jediný příjem žalobce a podle novely nařízení vlády č. 466/2022 Sb. činí nezabavitelná částka pro osamoceného důchodce 13 638 Kč. 4. K tomu dále namítal, že žalovaná v rozporu se zákonem nerozhodla v zákonné lhůtě 90 dnů. III. Vyjádření žalované 5. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě shrnula průběh správního řízení a vymezila platnou právní úpravu, ze které při svém rozhodování vycházela. 6. K samotným žalobním námitkám se pak vyjádřila tak, že v případě žalobce, který dlužil pojistné a penále ve výši 85 251 Kč, a přesto požádal o starobní důchod, bylo zcela namístě aplikovat ust. § 115a odst. 1 písm. c) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. 7. Nesouhlasila pak s námitkou žalobce, že měla žalovaná respektovat institut nezabavitelné částky, neboť jí užité ustanovení zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení neobsahuje žádné limity v otázce zabavitelných částek, protože jeho hlavním účelem je provést započtení dlužných částek na pojistném či penále s doplatkem důchodu. Nejedná se tak o výkon rozhodnutí, v rámci něhož by se uplatnil institut nezabavitelné částky, ale o započtení pohledávek. 8. Žalovaná tak setrvala na svém rozhodnutí a navrhl zamítnutí žaloby. IV. Obsah správního spisu 9. Ze správního spisu zjistil zdejší soud tyto skutečnosti podstatné z hlediska předmětu řízení. 10. Žalobce podal dne 22. 3. 2023 žádost o starobní důchod s tím, že do dne 17. 12. 2014 byl osobou samostatně výdělečně činnou. 11. Rozhodnutím žalované ze dne 23. 8. 2023, č. j. X, byl žalobci přiznán starobní důchod. 12. Prvostupňovým rozhodnutím žalovaná rozhodla o použití doplatku důchodu ve výši 36 649, který vznikl za období od 28. 4. 2023 do 5. 8. 2023, na úhradu splatného dluhu na pojistném nebo penále v celkové výši 85 251 Kč osoby samostatně výdělečně činné. 13. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce včasné námitky, o kterých žalovaná rozhodla, jak je uvedeno v bodě 1. V. Hodnocení věci Městským soudem v Praze 14. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu dotčeném žalobou, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobních bodů, kterými je vázán podle ustanovení § 75 odst. 2 věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Rozhodoval po projednání věci, ke kterému nařídil jednání, když žalobce výslovně nesouhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání. Při přezkumu napadeného rozhodnutí vycházel zejména z následujících ustanovení právních předpisů. 15. Podle ust. § 56 odst. 1 písm. b) věty první zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění (dále jen jako „zákon o důchodovém pojištění“), zjistí-li se, že důchod byl přiznán nebo je vyplácen v nižší částce, než v jaké náleží, nebo byl neprávem odepřen, anebo byl přiznán od pozdějšího data, než od jakého náleží, důchod se zvýší nebo přizná, a to ode dne, od něhož důchod nebo jeho zvýšení náleží. Důchod nebo jeho zvýšení se přitom doplatí nejvýše pět let nazpět ode dne zjištění nebo uplatnění nároku na důchod nebo jeho zvýšení. 16. Podle ustanovení § 115a odst. 1 písm. c) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení doplatek důchodu nebo jeho část lze použít na úhradu dluhu na pojistném nebo penále, jde-li o dluh osoby samostatně výdělečně činné, které by doplatek důchodu náležel. 17. Žalobce svoji argumentaci založil na tom, že žalovaná měla při použití doplatku důchodu na úhradu jeho dluhu na pojistném přihlédnout k výši nezabavitelné částky podle nařízení vlády č. 595/2006 S., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení, ve znění novely provedené nařízením vlády č. 466/2022 Sb. Nerozporoval přitom výši dluhu ani doplatku, jak je žalovaná vypočetla. Stejně tak nerozporoval ani, že jde o dluh OSVČ. 18. Této námitce žalobce ohledně nutnosti použití institutu nezabavitelné částky ve smyslu § 278 o. s. ř. při aplikaci § 115a odst. 1 písm. c) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení však přisvědčit nelze. 19. Předně je třeba rozlišovat mezi jednotlivými měsíčními dávkami starobního důchodu a částkou doplatku starobního důchodu, který je sice tvořen souhrnem jednotlivých dávek důchodu, avšak s ohledem na svou agregovanou povahu není pravidelnou měsíční dávkou. V daném případě přitom byla žalobci započtena na úhradu dlužného pojistného nebo penále právě částka doplatku starobního důchodu, a nikoliv jednotlivých průběžně vyplácených dávek. 20. Podle § 278 o. s. ř. platí, že povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy základní částka; způsoby jejího výpočtu stanoví nařízením vláda České republiky. Nezabavitelná částka ve smyslu § 278 o. s. ř. je institutem řízení o výkonu rozhodnutí. Ustanovení § 115a zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení ale upravuje možnost započtení pohledávky veřejného práva proti veřejnoprávnímu závazku, tedy situaci, na niž by bylo možné úpravu nezabavitelné částky aplikovat nanejvýš analogicky. Smyslem nezabavitelné částky totiž je, aby i po provedených srážkách z daného měsíčního příjmu zůstalo povinnému minimální množství finančních prostředků na zabezpečení jeho základních životních potřeb na daný měsíc. Tato zákonná ochrana se ale vztahuje výhradně na měsíčně vyplácené peněžní prostředky (též dávky starobního důchodu), nikoliv na započtení úhrnného doplatku starobního důchodu za předcházející období ve smyslu § 115a odst. 1 písm. c) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, jelikož smysl a účel úhrnného doplatku je (poněkud) odlišný. Je třeba vnímat zásadní rozdíl v tom, že v případě průběžně vyplácených důchodových dávek zákon neumožňuje započtení veřejnoprávní pohledávky vůči veřejnoprávnímu závazku; úhrada dlužného závazku proto musí být realizována cestou výkonu rozhodnutí (exekučního řízení), v němž se pravidlo obsažené v § 278 o. s. ř. aplikuje, a to právě s ohledem na předpoklad, že z průběžně vyplácené důchodové dávky jsou průběžně pokrývány základní životní potřeby příjemce důchodu. V případě souhrnného doplatku důchodu však zákonodárce výslovně v § 115a odst. 1 písm. c) organizačního zákona vzájemné započtení veřejnoprávních pohledávek a závazků umožnil, aniž by bylo nutné přistoupit k nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce). Proto se právní úprava vykonávacího řízení aplikovat nemůže (k tomu srov. též kupř. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2022, č. j. 1 Ads 337/2021 – 31, a ze dne 9. 12. 2022, č.j. 3 Ads 324/2020 – 35). 21. Ze systematiky právního předpisu lze nadto dovodit, že takové řešení bylo cílem zákonodárce, jelikož zákonodárce v § 115a odst. 3 organizačního zákona výslovně počítá pro případ započtení dávek nemocenského na průběžně vyplácené dávky důchodového pojištění s obdobnou aplikací předpisů o výkonu rozhodnutí, a tedy i respektováním pravidla o nezabavitelné částce. Naopak tam, kde dochází podle § 115a organizačního zákona k započtení na doplatek dávek důchodového pojištění, zákonodárce s odečtením nezabavitelných částek nepočítá. I z této rozdílnosti lze usuzovat, že si zákonodárce tohoto odlišného zacházení byl vědom a zamýšlel je takto zakotvit. 22. Pokud jde o žalobcem namítané nedodržení zákonné lhůty 90 dnů k vyd