21 A 23/2025 – Městský soud v Praze

ECLI: ECLI:CZ:MSPH:2025:21.A.23.2025.48
Datum: 2025-12-15
Z rozhodnutí: 1. Žalobou podanou včas u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 14. 4. 2025, č. j.: MV-46535-5/SO-2025, jímž bylo podle ust. § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s.ř.“), zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Ministerstva vnitra, Odboru azylové a migrační politiky (dále jen „prvostupňový orgán“), ze dne 10. 1. 2025, č. j.: OAM-…
21 A 23/2025- 48 - text  8 21 A 23/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Václavem Kočkou-Amortem ve věci žalobce: X., narozený dne X. bytem X. proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 14. 4. 2025, č. j.: MV-46535-5/SO-2025, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobou podanou včas u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 14. 4. 2025, č. j.: MV-46535-5/SO-2025, jímž bylo podle ust. § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s.ř.“), zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Ministerstva vnitra, Odboru azylové a migrační politiky (dále jen „prvostupňový orgán“), ze dne 10. 1. 2025, č. j.: OAM-14284-41/DP-2022, kterým mu byla podle ust. § 46 odst. 2 ve spojení s ust. § 56 odst. 1 písm. e), h) a l) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „z.p.c.“), zamítnuta žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území. II. Obsah žaloby 2. Žalobce v žalobě rozporoval závěr žalované, že po skončení platnosti pobytu stanoveného dlouhodobým vízem neopustí území. Žalovaná tím porušila ust. § 2 odst. 3 a § 3 s.ř. Žalobce dále nesouhlasí s žalovanou, že dne 10. 2. 2025 účelově podal žádost o vydání nového cestovního dokladu Konžské republiky prostřednictvím online registračního systému. Rozhodující je skutečnost, že žádost byla skutečně podána, což žalobce doložil v rámci odvolacího řízení. Učinil veškeré kroky k tomu, aby mohl vycestovat z území. 3. Žalovaná nedostatečně posoudila dostupnost zdravotní péče v Konžské republice. Žalobce se dlouhodobě léčí s X., kvůli níž užívá medikaci. Byla mu diagnostikována X. a existuje u něj podezření na X., jak uvedl ve svém vyjádření ze dne 8. 2. 2024. Možnosti léčby X. jsou v Konžské republice velmi omezené. Žalovaná nedostatečně zjistila skutkový stav a navrácením do Konžské republiky by mohlo dojít k porušení čl. 4 Listiny základních práv EU, čl. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a čl. 7 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. 4. Žalovaná se rovněž měla zabývat žalobcovým vyšším věkem a přiměřeností dopadů na jeho soukromý život. Žalobce pobývá v České republice X. let a jeho veškeré vazby na Konžskou republiku zanikly. Nuceným návratem by byly porušeny čl. 8 Úmluvy a čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Žalovaná se rovněž nedostatečně vypořádala s žalobcovým argumentem týkajícím se usazených cizinců. Žalobce bez cestovního dokladu a bez jakéhokoli dokladu totožnosti nemůže vycestovat do své domovské země, kde by si mohl vyřídit povolení podle z.p.c., a zároveň nedisponuje pobytovým oprávněním jiné země. 5. Závěrem žalobce navrhl zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalované k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalované 6. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že trvá na správnosti a zákonnosti napadeného rozhodnutí a nesouhlasí s žalobními námitkami. Odkázala na správní spis a napadené rozhodnutí. Žalobcova žádost byla zamítnuta třemi výroky podle tří zákonných ustanovení, přičemž žalobce napadl v žalobě pouze jeden z nich. Žalovaná je přesvědčena o správnosti závěru, že žalobce po skončení pobytu neopustí území, s ohledem na jeho pobytovou historii a průběh správního řízení. Otázka zdravotního stavu a dostupnosti zdravotní péče byla řádně vypořádána na s. 6 až 7 napadeného rozhodnutí ve spojení s odůvodněním prvostupňového orgánu. Žalobce požádal o vydání cestovního dokladu až v den podání odvolání a nevysvětlil, proč k danému kroku přistoupil až po několika letech. Byl si vědom, že jakmile mu bude vydán cestovní doklad a zároveň nebude držitelem pobytového oprávnění, bude povinen opustit území ČR. Judikatura týkající se usazených cizinců, na kterou žalobce odkázal, se vztahuje k řízením o správním vyhoštění. Žalobci nebyl uložen dlouhodobý zákaz pobytu. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout jako nedůvodnou. IV. Obsah správního spisu 7. Ze správního spisu bylo zjištěno, že prvostupňový orgán vydal informaci ze dne 18. 2. 2021 o neudělení víza k pobytu za účelem strpění pobytu na území podle § 56 odst. 1 písm. l) z.p.c. Následně však žalovaná dne 23. 6. 2021 udělila žalobci vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území s platností na dobu 4 měsíců (č. j.: MV-67575-4/SO-2021). Konstatovala překážku nezávislou na jeho vůli a dospěla k závěru, že bylo možné udělit vízum na dobu nezbytně nutnou k zajištění cestovního dokladu, případně jiného dokladu nezbytného k jeho vycestování z území do domovské země. 8. Prvostupňový orgán vydal informaci ze dne 30. 11. 2021 o neprodloužení doby platnosti a doby pobytu nad 90 dní za účelem strpění, neboť pominuly důvody, pro které bylo vízum uděleno (č. j.: OAM-707-7/ST-2021). Dne 24. 2. 2022 však žalovaná prodloužila dobu platnosti a dobu pobytu na vízum k pobytu nad 90 dní za účelem strpění pobytu na území o 4 měsíce (č. j.: MV-4634-4/SO-2022). Jako jediný důvod označila absenci platného cestovního dokladu. 9. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 16. 2. 2022, č. j.: 14 A 37/2021-44, zamítl žalobcovu žalobu proti rozhodnutí žalované ze dne 5. 1. 2021, č. j.: MV-187840-5/SO-2020, kterým zamítla žalobcovo odvolání a potvrdila rozhodnutí prvostupňového orgánu ze dne 20. 10. 2020, č. j.: OAM-6463-16/TP-2020, jímž byla podle § 75 odst. 1 písm. h) z.p.c. zamítnuta jeho žádost o vydání povolení k trvalému pobytu podaná podle § 67 téhož zákona. Kasační stížnost byla zamítnuta (rozsudek NSS ze dne 17. 1. 2023, č. j.: 10 Azs 103/2022-59). 10. Žalobce se opakovaně snažil získat informaci o možnosti zajištění nového cestovního dokladu. Dne 18. 7. 2021 obdržel e-mail o tom, že stačí podat žádost online na stránkách Konžské ambasády ve Francii, v Berlíně jsou přijímány žádosti od lidí, kteří již měli pas CEMAC, protože jej ale žalobce nikdy neměl, musí se obrátit buď na velvyslanectví ve Francii, nebo přímo v Brazzaville. Dne 16. 10. 2021 mu byl doručen email od Konžské ambasády v Paříži v následujícím znění: „Dobrý den, potvrzujeme přijetí vašeho emailu. V odpovědi klikněte na následující odkaz a postupujte podle uvedeného postupu.“ Email obsahuje odkaz na oficiální webovou stránku týkající se cestovních dokladů. 11. Žalobce dne 1. 6. 2022 podal žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území. V průběhu správního řízení prvostupňovému orgánu předkládal lékařské zprávy týkající se X. Předkládal i emaily, které opakovaně posílal na Konžské velvyslanectví ve Francii s žádostí o pomoc. 12. Prvostupňový orgán výzvou k odstranění vad žádosti ze dne 25. 7. 2023 žalobce požádal o předložení platného cestovního dokladu, pokud je jeho držitelem a neuplynula-li doba jeho platnosti, a doklad potvrzující existenci důvodu podle § 33 odst. 1 písm. a) z.p.c. 13. Dále si prvostupňový orgán na webových stránkách Konžského velvyslanectví ve Francii zjistil podmínky získávání cestovního pasu. Následně zaslal žalobci výzvu k odstranění vad žádosti ze dne 3. 1. 2024, v níž jej požádal o předložení všech relevantních dokladů, které by jednoznačně prokazovaly veškeré jeho kroky a aktivitu nejméně ode dne 15. 7. 2021 směřující k získání cestovního dokladu nebo dokladu umožňujícího vycestování z území ČR ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy. Uvedl, že takovým dokumentem může být doklad o podání žádosti o vydání cestovního dokladu, potvrzení o datu vydání cestovního dokladu či kompletní komunikace se zastupitelským úřadem, ze které by byla patrná složitost a zdlouhavost celého procesu. Upozornil, že zastupitelský úřad Konžské republiky sídlí i v Praze, a požádal o doložení komunikace s uvedeným úřadem nebo o předložení potvrzení, z jakého důvodu nemůže daný úřad vydat cestovní doklad či být nápomocný v jeho vydání. 14. Prvostupňový orgán vydal rozhodnutí ze dne 10. 1. 2025, č. j.: OAM-14284-41/DP-2022, kterým byla podle ust. § 46 odst. 2 ve spojení s ust. § 56 odst. 1 písm. e), h) a l) z.p.c. zamítnuta žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území. Žalobce podal odvolání, ke kterému přiložil potvrzení o online předběžné žádosti o cestovní pas. 15. Následně vydala žalovaná žalobou napadené rozhodnutí ze dne 14. 4. 2025. V. Hodnocení věci Městským soudem v Praze 16. Městský soud v Praze na základě žaloby, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (ust. § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s.ř.s.“), přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo. Při přezkoumávání rozhodnutí vycházel soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (ust. § 75 odst. 1 s.ř.s.). Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. 17. Soud ve věci konal jednání dne 15. 12. 2025. 18. Předvolán

Citovaná ustanovení

§ 103 (150/2002 Sb.)§ 60 (150/2002 Sb.)§ 75 (150/2002 Sb.)§ 78 (150/2002 Sb.)§ 56 (326/1999 Sb.)§ 90 (500/2004 Sb.)