7 As 126/2013 — Nejvyšší správní soud

3 Ad 6/2025- 30 - text 7 3 Ad 6/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň JUDr. Petry Kamínkové a Mgr. Ivety Postulkové ve věci žalobce: J. M., nar. X bytem X adresa pro doručování: X proti žalované: Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, IČ: 411 97 518 sídlem Orlická 2020/4, 130 00 Praha 3 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 13. 2. 2025, č. j. VZP-25-01609537-T8E6, sp. zn. S-KI-VZP-25-00097877-T8E6 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se domáhal žalobou podanou u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) zrušení rozhodnutí žalované ze dne 13. 2. 2025, č. j. VZP-25-01609537-T8E6, sp. zn. S-KI-VZP-25-00097877-T8E6 (dále též „napadené rozhodnutí“), jímž byl potvrzen výkaz nedoplatků č. 8642500021 ze dne 7. 1. 2025 (dále též „výkaz nedoplatků“). Výkazem nedoplatků bylo žalobci předepsáno dlužné pojistné a penále za období od 1. 1. 2015 do 16. 12. 2024. II. Žalobní body 2. Námitky žalobce uplatněné v podané žalobě lze rozdělit do těchto žalobních bodů: 3. V prvním žalobním bodu žalobce namítá nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí spočívající v tom, že žalovaná nevypořádala argumentaci žalobce uplatněnou v podaných námitkách proti výkazu nedoplatků. Podle žalobce byly tyto námitky vypořádány zcela formálně a napadené rozhodnutí neodpovídá požadavkům na řádné odůvodnění rozhodnutí správního orgánu. 4. Pokud jde o nemožnost doložení dokladů k pobytu žalobce v cizině, žalovaná argumentaci žalobce ustanovením § 8 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o veřejném zdravotním pojištění“) zjevně vztahuje k samotné jeho povinnosti hradit pojistné, když on sám ji výslovně vztahoval k otázce stanovení penále. Tato námitka žalobce tedy zůstala žalovanou fakticky nevypořádána. 5. Ve druhém žalobním bodu žalobce namítá nezákonnost napadeného rozhodnutí spočívající v tom, že v rozhodném období od 1. 1. 2015 do 3. 2. 2024 nebyl pojištěncem veřejného zdravotního pojištění, potažmo jeho povinnost k hrazení pojistného zanikla, a vznikla znovu až v návaznosti na pravomocné zrušení prohlášení za mrtvého. 6. S ohledem na skutečnost, že společně s prohlášením žalobce za mrtvého zanikl i jeho trvalý pobyt na území České republiky, tak zanikla i povinnost žalobce hradit zdravotní pojištění, přičemž tuto povinnost mu nelze stanovit zpětně ani v případě, kdy bylo jeho prohlášení za mrtvého v souladu se zákonem zrušeno. 7. Povinnost platit pojistné by vznikla fakticky až v návaznosti na zrušení prohlášení žalobce za mrtvého. Po dobu, kdy byl zčř.a mrtvého prohlášen, vznikat nemohla. 8. Žalobce nesouhlasí s názorem žalované, že zrušení prohlášení za mrtvého má zpětné účinky, tento závěr nebere vůbec ve zřetel ostatní aspekty dané věci, ale ani argumentaci žalobce, kterou žalované přednesl. Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, nadto ani podrobněji neupravuje situaci automatického návratu trvalého pobytu. 9. Zároveň žalovaná pomíjí samotný smysl občanskoprávní úpravy, které se dovolává, když tím je umožnění osobě jistě v její prospěch, která byla prohlášena za mrtvou, vstoupit do svých práv a povinností, která za sebou „zanechala“. Předmětná právní úprava slouží nápravě nespravedlivého stavu. Smyslem dané právní úpravy naopak není předmětnou osobu „potrestat“ za to, že byla prohlášena za mrtvou tím, že jí budou stanoveny rozsáhlé veřejnoprávní povinnosti, které navíc ignorují smysl dané veřejnoprávní úpravy jako takové, a fakticky tak nespravedlivý stav jen zhorší. 10. Požadavek dodatečné úhrady pojistného je nezákonný, neboť žalobce v moment, kdy byl prohlášen za mrtvého, nemohl realizovat žádná svá práva podle § 11 zákona o veřejném zdravotním pojištění, která by pro něho z účasti na tomto pojištění jinak ale vyplývala. Stejně tak mu nemohly být hrazeny služby hrazené z pojistného. Žalobce se těchto svých práv nemůže domáhat zpětně za období od ledna 2005 do února 2024. Upozorňuje, že žalovaná byla po dobu, kdy byl žalobce prohlášen za mrtvého, zbavena své povinnosti podle § 46, potažmo § 13 zákona o veřejném zdravotním pojištění a přitom po žalobci zpětně vymáhá jeho povinnost hradit pojistné za období, kdy VZP vůči němu ze zákona neplynuly žádné povinnosti. 11. Pokud žalovaná neakceptovala shora zopakované námitky žalobce, měla postupovat podle § 8 odst. 4 zákona o veřejném zdravotním pojištění a na žalobci nevymáhat penále k dlužnému pojistnému. Skutečnost, že žalobce nedoložil doklady k pobytu žalobce v cizině, které bylo požadováno, nelze klást k tíži žalobce, neboť mu to neumožňuje současná situace na Ukrajině. III. Vyjádření žalované 12. V písemném vyjádření k žalobě setrvala žalovaná na právních názorech uvedených v napadeném rozhodnutí, a v plném rozsahu na ně odkázala. 13. Dodala, že zrušení rozhodnutí o prohlášení za mrtvého má zásadně zpětné účinky (ex tunc), což znamená, že právně se považuje, jako by osoba nikdy nebyla za mrtvou prohlášena, a tedy nikdy nezemřela. Zrušením rozsudku o prohlášení žalobce za mrtvého došlo k obnovení jeho zdravotního pojištění i trvalého pobytu na území České republiky. 14. V důsledku toho nikdy nenastal právní důvod k ukončení jeho účasti ve veřejném zdravotním pojištění. Tento stav je proto třeba opravit zpětně, a osoba je považována za nepřerušeně pojištěnou po celé toto období. Z toho vyplývá, že povinnost platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění existuje i za dobu, kdy byla osoba chybně prohlášena za mrtvou, protože právní stav zůstal kontinuálně platný. 15. Současně žalobce nedoložil požadované doklady prokazující jeho dlouhodobý pobyt v zahraničí od ledna 2015, a to přesto, že byl k tomuto úkonu řádně vyzván prostřednictvím právního zástupce. Jelikož žalobce nesplnil svou povinnost doložit příslušné doklady, nebylo možné přezkoumat a případně uznat jeho nárok na osvobození od placení pojistného z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině. IV. Rozhodné skutečnosti vyplývající ze správního spisu 16. Ze správního spisu vyplývá, že rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku Místku ze dne 10. 1. 2024, č. j. 0 Nc 5502/2023-36, 21 P a Nc 258/2023 (právní moc nabyl dne 3. 2. 2024) byl zrušen rozsudek Okresního soudu ve Frýdku Místku ze dne 22. 10. 2004, č. j. 0 Nc 1802/2003-33 (právní moc nabyl dne 31. 1. 2005), jímž byl žalobce prohlášen za mrtvého. 17. Výkazem nedoplatků bylo žalobci podle § 8 odst. 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění, a podle § 15 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (dále též „zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění“), § 18 odst. 1 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění a § 28c zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, předepsáno a) dlužné pojistné ve výši 213 136 Kč a b) penále ve výši 141 799 Kč za období od 1. 1. 2015 do 16. 12. 2024. Spolu s výkazem nedoplatků bylo pojištěnci doručeno i vyúčtování pojistného na veřejné zdravotní pojištění za období od 1. 1. 2015 do 16. 12. 2024 ze dne 7. 1. 2025. 18. Proti výkazu nedoplatků brojil žalobce řádně a včas podanými námitkami. Zároveň žádal o odstranění tvrdosti předepsaného penále. 19. Dne 13. 2. 2025 vydala žalovaná napadené rozhodnutí, jímž byly tyto námitky zamítnuty a výkaz nedoplatků byl potvrzen. 20. Dne 20. 3. 2025 vydal rozhodčí orgán VZP rozhodnutí o odstranění tvrdosti, jímž žádosti žalobce o prominutí penále předepsaného výkazem nedoplatků VZP nevyhověl. V. Soudní přezkum 21. Městský soud vycházel z této právní úpravy v rozhodném znění: 22. Podle § 76 odst. 1 občanského zákoníku byl-li člověk prohlášen za mrtvého, nevylučuje to důkaz, že zemřel dříve nebo později, anebo že je ještě naživu. Zjistí-li se, že je naživu, k prohlášení za mrtvého se nepřihlíží; manželství nebo registrované partnerství se však neobnovuje. 23. Podle § 18 odst. 1 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění nebylo-li pojistné nebo záloha na pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě anebo bylo-li zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno, je plátce pojistného povinen platit penále. 24. Podle § 8 odst. 4 zákona o veřejném zdravotním pojištění pojištěnec není povinen platit pojistné po dobu, kdy je dlouhodobě v cizině, pokud je v cizině zdravotně pojištěn a učinil o této skutečnosti u příslušné zdravotní pojišťovny písemné prohlášení. Povinnost platit pojistné však zaniká až dnem, který pojištěnec v prohlášení podle věty prvé uvedl, ne však dříve než dnem následujícím po dni, kdy toto prohlášení bylo doručeno příslušné zdravotní pojišťovně. Od stejného dne až do dne, kdy se pojištěnec u příslušné zdravotní pojišťovny opět přihlásil, nemá pojištěnec nárok na poskytování hrazených služeb. Současně s opětovným přihlášením u příslušné zdravotní pojišťovny je pojištěnec povinen této pojišťovně dodatečně předložit doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizi