5 Af 7/2021 – Městský soud v Praze

5 Af 7/2021- 141 - text 16 5 Af 7/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Ondřeje Hrabce a Mgr. Kateřiny Kozákové ve věci žalobkyně: PRIMAPOL-METAL-SPOT s.r.o., IČO: 27187098 se sídlem U Borovin 1042, Kladno zastoupená Mgr. Davidem Urbancem, advokátem se sídlem Na poříčí 1046/24, Praha 1 – Nové Město proti žalovanému: Generální ředitelství cel se sídlem Budějovická 1387/7, Praha 4 – Michle o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 3. 2021, č. j. 2140-4/2021-900000-311, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobkyně v období od září 2016 do října 2017 podala celkem 4 celní prohlášení s návrhy na propuštění bezešvých trubek z nerezavějící oceli s kruhovým průřezem tažené za studena a v jednom případě i za tepla. Při propuštění zboží nebylo vyměřeno ani v jednom případě clo. Dne 12. 9. 2019 zahájil Celní úřad hlavního města Prahy kontrolu po propuštění zboží se zaměřením na ověření správnosti deklarovaného původu zboží a správnosti zaúčtovaného cla. Celní úřad vycházel především z obsahu závěrečné zprávy Evropského úřadu pro boj proti podvodům (dále „OLAF“) ze dne 4. 7. 2019, č. OF/2016/0680/B1 (dále „závěrečná zpráva OLAF“). Celní úřad dospěl k závěru, že dodavatel žalobkyně, spol. Maxim Tubes Company Pvt. Ltd, Indie (dále jen „Maxim Tubes“) dovezla bezešvé trubky z nerezové oceli z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“) do Indie, kde tyto následně byly opracovány, což však nebylo s to založit jejich nepreferenční indický původ a předmětným trubkám tak zůstal původ čínský. V důsledku tohoto závěru seznal, že v celních prohlášeních žalobkyně špatně deklarovala původ a rovněž, že nebylo vyměřeno antidumpingové clo ve výši 71,9 %, kterému čínské bezešvé trubky z nerezové oceli podléhaly. Toto clo pak žalobkyni v odpovídající výši vyměřil 4 dodatečnými platebními výměry (ze dne 21. 2. 2020, č. j. 8182-6/2019-510000-51, č. j. 8182-7/2019-510000-51, č. j. 8182-8/2019-510000-51, č. j. 8182-9/2019-510000-51) v celkové výši 1 369 043 Kč. Proti těmto platebním výměrům brojila žalobkyně odvoláními, která žalovaný zamítl a platební výměry potvrdil v záhlaví tohoto rozsudku uvedeným rozhodnutím. Žalobkyně toto rozhodnutí žalovaného napadá podanou žalobou. II. Obsah žaloby, vyjádření žalovaného, průběh soudního řízení a navazující podání 2. Žalobkyně v podané žalobě namítá, že zjištění, ke kterým dospěly správní orgány a OLAF je v rozporu s prováděcím nařízením Komise (EU) č. 2017/2093, o ukončení šetření možného obcházení antidumpingových opatření uložených prováděcím nařízením Rady (EU) č. 1331/2011 na dovoz některých bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli pocházejících z Číny dovozem zasílaným z Indie bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Indie, a o ukončení celní evidence tohoto dovozu uložené prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/272 (dále jen „nařízení o ukončení šetření“). Toto nařízení bylo vydáno na základě šetření provedeného Evropskou komisí (EK), jehož předmětem bylo zjistit, zda dochází k obcházení nařízení o antidumpingovém clu. Tímto šetřením bylo zjištěno, že u zboží exportovaného Maxim Tubes žalobkyni je zemí původu Indie a že zpracování trubek za studena v Indii podstatně pozměňuje výrobek a nevratně mění jejich základní vlastnosti (rozměry, fyzikální, mechanické i metalurgické vlastnosti). EK zjistila, že do Indie byly dováženy trubky v Číně zpracované za tepla a v Indii docházelo ke zpracování za studena. Také Maxim Tubes dovážela polotovary zpracované za tepla. Tyto závěry byly vyjádřeny v nařízení o ukončení šetření, které je závazné pro všechny členské státy. Šetření provedené EK mělo kvalitativně vyšší úroveň než šetření OLAF. Namísto toho žalovaný vycházel ze závěrečné zprávy OLAF, ve které je prezentován závěr odlišný. 3. Žalobkyně namítala, že došlo k rozporu s nařízením Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (dále jen „původní celní kodex“) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (dále jen „nový celní kodex“). Oba kodexy shodně upravují problematiku získávání původu v případech, kdy se na výrobě zboží podílí více zemí. Nařízení Komise (EU) 2015/2446, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie (dále jen „prováděcí nařízení k novému celnímu kodexu“), v čl. 32 a 33 konkretizuje pravidla určování původu pomocí vyvratitelné právní domněnky. Dle závěrečné zprávy OLAF ale nejsou rozhodující pravidla stanovená přímo v celních kodexech, nýbrž ta uvedená v dohodě mezi EU a WTO schválené rozhodnutím Rady EU č. 94/800/ES (dále jen „dohoda o pravidlech původu“), resp. uvedená v prováděcím nařízení k novému celnímu kodexu. Z judikatury Soudního dvora EU (SDEU) vyplývá, že k podstatnému opracování zboží, a tedy i ke změně původu, může dojít, aniž by došlo současně k tzv. tarifnímu skoku což je dle dohody o pravidlech původu a prováděcího nařízení k novému celnímu kodexu vyžadováno (rozhodnutí SDEU ve věcech C-260/08, C-49/76 a C-162/82). Žalobkyně v průběhu řízení prokázala, že zpracování čínských polotovarů uskutečněné Maxim Tubes v Indii představovalo podstatné a hospodářsky odůvodněné zpracování zboží v podniku k tomu vybavenému a vyústilo v nový výrobek, resp. představovalo důležitý stupeň výroby. Proto předmětné trubky získaly indický původ. 4. Žalovaný sice provedl některé žalobkyní navržené důkazní prostředky, ale vycházel výhradně ze závěrečné zprávy OLAF. Na zjištěný skutkový stav odmítl žalovaný aplikovat přiléhavé právní normy. 5. Obdobná řízení založená na závěrečné zprávě OLAF probíhají po celé EU. Žalobkyně v řízení prokázala, že orgány polské celní správy dospěly u trubek dovezených Maxim Tubes k tomu, že mají indický původ v důsledku podstatného zpracování provedeného v Indii. K tomu dospěla polská celní správa až poté, co polské ministerstvo provedlo rozsáhlé šetření přímo v Indii, nedošlo tedy k posouzení od stolu jako v případě OLAF. Podle polské celní správy OLAF při svém šetření vážně pochybil a posoudil věc nesprávně. Žalovaný závěry orgánů polské celní správy označil za exces. To koresponduje s tím, že vycházel výhradně ze závěrečné zprávy OLAF. Podle žalobkyně se mají celní předpisy aplikovat totožně v celé EU, proto měla legitimní očekávání, že žalovaný bude postupovat obdobně. 6. Podle žalobkyně došlo k nesprávné aplikaci 10leté prekluzivní lhůty. V řízení nevyvstaly žádné pochybnosti o tom, že údajný celní dluh vznikl v důsledku činu, který v době, kdy byl spáchán, mohl být důvodem pro zahájení trestního řízení, jak předpokládají oba celní kodexy. Žalovaný svou úvahu o možné trestnosti jednání, které vedlo ke vzniku celního dluhu, nevymezil přezkoumatelně. Úvaha o možném spáchání podvodu společností Maxim Tubes na žalobkyni, resp. o spáchání trestného činu zkrácení cla žalobkyní či jinou osobou podílející se na dotčených celních řízeních, je nesprávná. Až do vydání závěrečné zprávy OLAF, která byla vydána až po uskutečnění dovozů a je rozporná s nařízením o ukončení šetření, se všechny zainteresované subjekty důvodně domnívaly a byly v dobré víře, že předmětné trubky jsou indického původu. Nikdo proto zjevně nemohl jednat s podvodným úmyslem, resp. s úmyslem zkrátit clo. Clo navíc bylo doměřeno. 7. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že EK postupovala dle jiného právního rámce než OLAF, zkoumala jiné skutečnosti a výsledky jejího šetření měly dopad na odlišné oblasti činnosti EU. EK neprověřovala, zda v Indii zpracovávané zboží získává původ v Indii ve smyslu čl. 60 odst. 2 celního kodexu a na něj navazujícího čl. 32 a přílohy 22-01 prováděcího nařízení k novému celnímu kodexu. EK se vyjadřovala k hospodářské odůvodněnosti výroby, nikoliv k deklarovanému původu. Výsledky obou šetření nejsou ve vzájemném rozporu. Nařízení o ukončení šetření je závazné pouze v části týkající se ukončení celní evidence, nikoliv pro určení původu zboží. Obsah nařízení o ukončení šetření nemohl v žalobkyni vyvolat dobrou víru, jelikož závěry obou šetření jsou neporovnatelné. Žalovaný vycházel z obchodní a výrobní dokumentace předložené žalobkyní a dospěl ke stejnému závěru jako OLAF. Postupem polských orgánů se žalovaný zabýval v žalobou napadeném rozhodnutí. 8. Žalovaný nesporuje, že se výrobou v Indii nenávratně mění vlastnosti čínských trubek, proto také souhlasil s EK, že výroba v Indii je hospodářsky odůvodněná. Žalovaný souhlasil s žalobkyní, že prokázala, jaké konkrétní čínské produkty byly v Indii zpracovány a jakým zpracováním prošly. Jednalo se o tváření (úběr válcováním či tažením) čínských trubek za studena a s ním spojené dokončovací operace, včetně žíhání. Ne každá nevratná změna však zakládá změnu původu takového výrobku. Pro trubky je základním pravi