8 A 63/2025 – Městský soud v Praze

8 A 63/2025- 44 - text 7 8 A 63/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci žalobce: L. K., narozený X bytem X zastoupený Mgr. Barborou Kubinovou, advokátkou, sídlem Milešovská 6, 130 00 Praha 3 proti žalovanému: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, IČ 00022985, sídlem Karmelitská 529/5, 118 00 Praha 1 – Malá Strana o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 03. 2025, č. j.: MSMT-5260/2025-4 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobce požádal dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) o poskytnutí veškeré korespondence týkající se komunikace mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a ukrajinským národním informačním střediskem, spadajícím do sítě ENIC (tj. sítě ENIC ve smyslu Úmluvy o uznávání kvalifikací týkajících se vysokoškolského vzdělávání v evropském regionu), a to ať už probíhala přímo, nebo prostřednictvím dalších subjektů, a to kdykoli od roku 2005. Korespondencí mám na mysli veškeré písemnosti, zasílanou i prostřednictvím elektronických prostředků (např. e-mail).“ 2. Ministerstvo vyřídilo žádost v části sdělením ze dne 14. 6. 2024, v části, kde žadatel požadoval poskytnutí „veškeré korespondence“, která probíhala „prostřednictvím dalších subjektů, a to kdykoli od roku 2005“, ministerstvo žádost rozhodnutím ze dne 14. 6. 2024, odmítlo. 3. Žalobce podal dne 10. 7. 2024 do tohoto rozhodnutí rozklad, který byl rozhodnutím ministra ze dne 9. 10. 2024, č.j. MSMT-13823/2024-2 zamítnut. 4. Žalobce podal dne 10. 7. 2024 na postup ministerstva stížnost I, ve které navrhl, aby nadřízený orgán přikázal povinnému poskytnout i žádost ze dne 1. 10. 2013, pokud ji sám neposkytne. Žalobce ve stížnosti I. namítl, že ministerstvo neposkytlo veškeré informace, když ve sdělení žadateli neposkytlo e-mailovou komunikaci mezi ministerstvem a ENIC Ukraine, ze dne 1. 10. 2013, na kterou následně reaguje žadateli již poskytnutá e-mailová komunikace mezi těmito subjekty ze dne 25. 11. 2013. Komunikace tak poskytnuta nebyla a současně žádost nebyla v dané části ministerstvem odmítnuta. 5. Ministerstvo na stížnost I. reagovalo sdělením ze dne 2. 8. 2024. 6. Žalobce podal dne 5. 8. 2024 na postup ministerstva opakovanou II. stížnost a z důvodu opatrnosti rovněž podání žadatele označené jako „Rozklad proti rozhodnutí obsaženém v písemnosti č.j. MSMT-9363/2024-7 ze dne 2. 8. 2024". Ministerstvo posoudilo dané podání jako další stížnost na postup při vyřizování žádosti vyřízené v části sdělením II. (dále jen „stížnost III.“). 7. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministr“) spojil řízení o stížnostech I. až III. do společného řízení. 8. Ministr následně vydalo rozhodnutí ze dne 2. 10. 2024, č.j. MSMT-12961/2024-3, kterým ministr přikázal, „aby žádost stěžovatele v části, v níž požaduje poskytnutí „korespondence týkající se komunikace mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a ukrajinským národním informačním střediskem, spadajícím do sítě ENIC (tj. sítě ENIC ve smyslu Úmluvy o uznávání kvalifikací týkajících se vysokoškolského vzdělávání v evropském regionu)" ministerstvo vyřídilo. 9. Ministerstvo následně vydalo dne 10. 2. 2025 rozhodnutí č.j. MSMT-9363/2024-14, kterým rozhodlo, že žádost se v části, jejímž prostřednictvím požaduje žadatel poskytnout „žádost ze dne 1. 10. 2013“, kterou se ministerstvo obrátilo na Ukrajinské národní informační středisko a „kterou jsem v poskytnuté korespondenci nedohledal“ , podle § 11b ve spojení s § 15 odst. 1 InfZ odmítá. 10. Ministerstvo dospělo k závěru, že v případě žádosti o poskytnutí žádosti datované dne 1. 10. 2013 jde o součást korespondence probíhající mezi jinými subjekty než ministerstvem a ENIC Ukraine ve smyslu Lisabonské úmluvy a jedná se o informaci, kterou ministerstvo nevytvořilo a kterou žádný právní předpis neukládá povinnost ministerstvu mít. Současně z výše uvedeného vyplývá, že ministerstvo nemůže požadovanou informaci získat na základě jednoduchých úkonů z jiných zdrojů, které má k dispozici a že ministerstvo požadovanou informací nedisponuje. 11. Žalobou napadeným rozhodnutím pak ministr zamítl rozklad žalobce ze dne 11. 2. 2025 a potvrdil rozhodnutí ministerstva. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 12. Žalobce předně namítá, že rozhodnutím Ministra ze dne 31. 10. 2024 bylo žalovanému přikázáno vyřídit žádost v části, v níž žadatel požaduje poskytnutí „korespondence týkající se komunikace mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a ukrajinským národním informačním střediskem, spadajícím do sítě ENIC (tj. sítě ENIC ve smyslu Úmluvy o uznávání kvalifikací týkajících se vysokoškolského vzdělávání v evropském regionu)““. Rozhodnutím povinného subjektu však byla žádost odmítnuta pouze „v části, jejímž prostřednictvím požaduje žadatel poskytnout „žádost ze dne 1. 10. 2013““. 13. K tomu přináležela rozkladová námitka, podle které pokud se odmítavý výrok týkal pouze žádosti ze dne 1. 10. 2013, nebyl vyčerpán (zbývající) předmět žádosti, a to v závislosti na posouzení subjektu původce žádosti ze dne 1. 10. 2013 buď zcela nebo částečně. Touto rozkladovou námitkou se však ministr nezabýval, proto je rozhodnutí ministra nepřezkoumatelné. 14. Žalobce uvedl, že v rozkladu namítal, že - Žalovaný „měl buď poskytnout další korespondenci, nebo měl Žádost odmítnout nad rámec korespondence“, která byla Žalobci již poskytnuta, přičemž nikdy specificky o poskytnutí žádosti ze dne 1.10.2013 nežádal a ani netvrdil, že právě pouze ta mu nebyla poskytnuta, tedy Žalovaný rozhodl o požadavku, který nebyl v žádosti uveden (srov. odst. II Rozkladu), - pokud by bylo skutkové zjištění, že žádost ze dne 1.10.2013 není komunikací mezi Žalovaným a ukrajinským ENIC, správné, bylo v Rozhodnutí povinného subjektu rozhodnuto mimo předmět Žádosti a naopak nebylo rozhodnuto o skutečném předmětu Žádosti, tj. další korespondenci, jak bylo uloženo v rozhodnutí Ministra č.j. MSMT-12961/2024-3 ze dne 31. 10. - naopak pokud by skutkové zjištění o původci žádosti ze dne 1.10.2013 správné nebylo, nebylo by rozhodnuto o části předmětu řízení (další korespondenci mimo žádosti ze dne 1.10.2013; a nemohla by uspět argumentace založená právě na tom, že Žalovaný není jejím původcem, - závěr o původci žádosti ze dne 1.10.2013 je nedostatečně podložený a - nepodložený je i závěr o nemožnosti žádosti ze dne 1.10.2013 dohledat. 15. Vycházeje ze závěru správních orgánů o původci žádosti ze dne 1. 10. 2013 je navíc zřejmé, že žádost nebyla v daném rozsahu vyřízena byť i z části, neboť podřazení pod komunikaci mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a ukrajinským národním informačním střediskem, jejímž účastníkem oba tyto subjekty nejsou, není extenzivním výkladem, ale vytvářením odlišné vůle. 16. Byl-li by původcem žádosti ze dne 1. 10. 2013 žalovaný, měl by povinnost ji mít, ledaže by zde byla okolnost, pro kterou by ji mít již nemusel, typicky její skartace po uplynutí skartačních lhůt. 17. Ohledně původce této žádosti žalobce v rozkladu argumentoval tím, že z ničeho nevyplývá zaslání e-mailu na předmětnou e-mailovou adresu, která není v žádosti ze dne 25. 11. 2013 uvedena, či jménem jakého subjektu osoba adresáta jednala. Na to ministr zareagoval v odst. 43 rozhodnutí, kde tyto skutečnosti dovozuje z uvedení e-mailové adresy X ve sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy o uznávání kvalifikací týkajících se vysokoškolského vzdělávání v evropském regionu č. 60/2000 Sb. m. s. 18. Z ničeho však nevyplývá, že by komunikace probíhala právě z této e-mailové adresy, ani v jaké pozici osoba jménem Š. S. v době dané komunikace byla, tím spíše pokud se dané komunikace měla udát 13 let po vyhlášení onoho sdělení. 19. K námitce stran prokázání dohledávání dané žádosti ministr uvedl, že „požadavek účastníka řízení uvedený v rozkladu, aby v napadeném rozhodnutí byly uvedeny podklady, ze kterých by plynulo, že byly neúspěšně prohledávány spisy, za zcela excesivní. Jedná se navíc o požadavek na prokázání negativní skutečnosti, což je v principu velmi obtížné.“. 20. Tím ministr jinými slovy uvedl, že žádné podklady, z nichž by plynulo jakékoli prohledávání spisů, neexistují, čímž ztrácí dostatečnou oporu závěr o nedostupnosti informace pro žalovaného. Rozhodnutí povinného subjektu je proto nepřezkoumatelné a jelikož nebyla tato vada v řízení o rozkladu napravena, způsobuje i nezákonnost rozhodnutí ministra. 21. Požadavek na doložení provedení určité činnosti je v mnoha případech zcela běžný a žalobce nerozumí, v čem by měl být excesivní. Požadavek řádného zjištění skutkového stavu, resp. požadavek na existenci podkladů ve spisovém materiálu k prokázání závěrů uváděných v rozhodnutí, není jakkoli dotčen obtížností pořízení podkladů, či jejich rozsahem. 22. Žalovaný ve své