9 As 221/2014 — Nejvyšší správní soud

9 A 20/2025- 36 - text  12 9 A 20/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudkyň JUDr. Naděždy Řehákové a Mgr. Ing. Silvie Svobodové v právní věci žalobce: AL INVEST Břidličná, a.s. se sídlem Bruntálská 167, Břidličná zastoupen Mgr. Janem Roznerem, advokátem se sídlem Seifertova 823/9, Praha 3 – Žižkov proti žalovanému: Ministerstvo průmyslu a obchodu se sídlem Na Františku 32, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 12. 2024, č. j. MPO 91041/2024 takto: I. Žaloba se zamítá II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Stručné vymezení věci 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo rozhodnuto o jeho žádosti o kompenzaci nepřímých nákladů ze dne 30. 9. 2024 o poskytnutí kompenzace nepřímých nákladů ve snížené výši (žádost). Výše poskytované kompenzace nepřímých nákladů byla stanovena na částku 9 445 421 Kč. 2. Z odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí vyplynulo, že žalobce odebíral v kalendářním roce 2023 elektřinu za stanovenou cenu, resp. zastropovanou cenu podle §§ 19d a 96e odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), provedeného podle nařízení vlády č. 298/2022 Sb., o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci (Nařízení o stanovení cen energií), a které je současně veřejnou podporou dle rozhodnutí Komise ze dne 23. 8. 2023 - SA.107138 [2023/N] – Czechia TCTF: Temporary scheme to reduce the impact of natural gas and electricity prices/Dočasný cenový program ke snížení dopadu zvýšení cen zemního plynu a elektřiny na podniky (SA.107138), jehož právním rámcem je Sdělení Komise Dočasný krizový a transformační rámec pro opatření státní podpory na podporu hospodářství po agresi Ruska vůči Ukrajině [2023/C 101/03] (Dočasný krizový a transformační rámec). Relevantními způsobilými náklady byly zvýšené náklady na elektřinu v období od 1. 1. 2023 do 31. 12. 2023, přičemž cena i spotřeba elektrické energie vstupuje do vzorce pro výpočet podpory dle bodu 36 rozhodnutí SA.107138, potažmo §8a odst. 5 Nařízení o stanovení cen energií. Žalobce tak vzhledem k zastropované ceně elektřiny získal majetkový prospěch dle § 96e odst. 1 energetického zákona. 3. Dle žalovaného je poskytování kompenzací nepřímých nákladů umožněno na základě Sdělení Komise Pokyny k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2021 [2020/C 317/04] (Pokyny), a Rozhodnutí Evropské komise ze dne 16. března 2022 ve věci SA.100159 Compensation for indirect ETS costs in Czechia for 2021-2030 (SA.100159). K tomu poukázal na pravidla slučitelnosti veřejné podpory na kompenzace nepřímých nákladů dle bodu 3.1, resp. odstavců 19 až 36 Pokynů, včetně pravidel kumulace s jinými druhy veřejných podpor dle odst. 33 písm. b) Pokynů. I pouhá částečnost „překryvu“ způsobilých nákladů má za následek aktivaci kumulačního pravidla, maximální intenzita podpory činí 75 % způsobilých nákladů, a to dle § 4 odst. 4 nařízení vlády č. 565/2020 Sb., o podmínkách poskytnutí kompenzací nepřímých nákladů pro odvětví, u kterých bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi skleníkových plynů do cen elektřiny (Nařízení o kompenzaci nepřímých nákladů), jež vychází z odst. 27 Pokynů. Také z rozhodnutí SA.100159 plyne, že kompenzační mechanismus je založen na maximální možné míře/intenzitě podpory (odst. 52). 4. Žalovaný uzavřel, že způsobilými náklady v případě obou výše uvedených veřejných podpor jsou náklady vynaložené na zvýšené ceny elektřiny, přičemž důvody, kvůli kterým došlo ke zvýšení cen elektřiny, nejsou podstatné. Na žalobcovu kompenzační potřebu se tak vztahují pravidla kumulace dle § 5 odst. 2 Nařízení o kompenzaci nepřímých nákladů. Žalovaný proto požadovanou kompenzaci nepřímých nákladů ve výši 41 062 531 Kč snížil o částku veřejné podpory poskytnuté na základě Nařízení o stanovení cen energií, která byla vyčíslena na částku 31 617 110 Kč, a poskytnul žalobci kompenzaci ve snížené výši 9 445 421 Kč. Žaloba 5. Žalobce předně zrekapituloval skutkový a právní stav. Brojil proti nezákonné aplikaci pravidla kumulace veřejné podpory. Uvedl, že se žalovaný nijak nevyrovnal s argumenty, které žalobce předložil ve Sdělení ze dne 18. 11. 2024 (Sdělení). V případě zastropování cen elektřiny a kompenzace nepřímých nákladů nejde o stejné způsobilé náklady a nelze tak kumulovat tyto podpory. Jak plyne z Nařízení o stanovení cen energií, a z rozhodnutí SA.10738, zastropování vzniklo jako reakce na energetickou krizi a způsobilým nákladem je mimořádné zvýšení ceny energií oproti referenčnímu období, kterým je kalendářní rok 2021. V případě kompenzace nákladů je pak způsobilým nákladem kompenzační částka pro výrobní zařízení, která je na ceně elektrické energie nezávislá. Kompenzační částka se odvíjí primárně od stanovených hodnot emisního faktoru CO2, ceny forwardu na povolenky a referenční úrovně energetické účinnosti výrobního zařízení. Prospěch získaný odběrem elektrické energie za cenu stanovenou Nařízením o stanovení cen energií neobsahuje kompenzaci nepřímých nákladů, jelikož náklady na emisní povolenky jsou součástí jak zastropované ceny elektřiny v rozhodném období, tak i referenční ceny elektřiny za rok 2021. Ani po zastropování cen nebyly nepřímé náklady na emisní povolenky eliminovány, ale nadále zůstaly součástí konečné ceny elektřiny. Odběratel tedy tyto náklady nese i v případě, že mu byla poskytnuta podpora ve formě rozdílu mezi zastropovanou cenou a původní smluvní cenou elektřiny. Nelze paušálně tvrdit, že jakýkoli faktor ovlivňující cenu elektřiny automaticky představuje shodný náklad. Mimořádné zvýšení ceny elektřiny a nepřímé náklady na emisní povolenky mají rozdílné příčiny vzniku, a proto se v rámci celkové ceny energie projevují nezávisle na sobě. Kompenzace mimořádného zvýšení ceny elektřiny tedy pokrývá zcela jiné způsobilé náklady než kompenzace nepřímých nákladů související s emisními povolenkami. 6. Žalobce považoval za chybný předpoklad žalovaného, že jakékoliv snížení ceny elektřiny automaticky snižuje i nepřímé náklady na emisní povolenky. Náklady na emisní povolenky zůstávají součástí cen elektřiny i v případě zastropovaného režimu. Podíl emisních povolenek na celkové ceně elektřiny nebyl snížen odděleně, ale byl zahrnut v zastropované ceně. Žalovaný nijak neprokázal, jakým způsobem zastropování cen elektřiny snížilo právě tu část ceny, která odpovídá emisním povolenkám, a namísto toho se opíral pouze o obecné tvrzení o propojení obou podpor. Správní orgán musí vždy prokázat příčinnou souvislost mezi jednotlivými opatřeními a nelze je paušálně slučovat. 7. Žalobce dále brojil proti porušení zásady legitimního očekávání a právní jistoty. Uvedl, že splnil všechny podmínky pro přiznání kompenzací nepřímých nákladů, jak jsou stanoveny v Nařízení o kompenzaci nepřímých nákladů a rozhodnutí SA.100159. Na základě platných předpisů realizoval úsporná opatření a přizpůsobil své podnikání podmínkám systému ETS, což jej stálo desítky milionů Kč (a to i přes zvýšené náklady na podnikání díky energetické krizi). Tím, že žalovaný dodatečně změnil výklad pravidel kumulace státní podpory, aniž by o této změně předem informoval příjemce podpory, porušil zásadu právní jistoty a legitimního očekávání. Žalobce odkázal na rozsudek Soudního dvora EU ve věci C-182/03 Belgie v. Komise, z nějž citoval. Uvedl, že orgány nemohou jednostranně měnit podmínky pro čerpání podpory způsobem, který by příjemce podpory nečekaně poškodil. 8. Žalobce tvrdil, že veškerá úsporná opatření realizoval v souladu s právním rámcem, který zaručuje při splnění podmínek nárok na částečnou návratnost těchto opatření ve formě kompenzace nepřímých nákladů. Pokud zákonodárce stanovil obecně platné motivační podmínky pro poskytnutí kompenzace, je nepřípustné zpětně krátit nárok subjektu, který všechny toto podmínky splnil. Dodatečné krácení podpory nelze odůvodnit tím, že příjemce obdržel jinou formu veřejné podpory na základě pozdější právní úpravy, která byla přijata v reakci na zcela odlišnou situaci. 9. Žalobce žádal, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Vyjádření žalovaného 10. V písemném vyjádření k žalobě žalovaný nejprve konstatoval, že se kompenzace nepřímých nákladů, a stejně tak zastropování cen, týkají nákladů na spotřebovanou elektřinu. Jedná se o stejné způsobilé náklady. Kompenzaci nepřímých nákladů lze popsat jako specifickou kompenzaci za náklady spojené s nákupem elektrické energie, do jejíž ceny dodavatelé promítají náklady na emisní povolenky. Ty se přenášejí na koncové uživatele, tedy výrobce emisně náročných výrobků. Jsou nedělitelnou součástí ceny elektřiny. Zastropování cen elektřiny má za cíl snížit cenu ele