Z rozhodnutí: 1. Žalobkyně žádala o přiznání invalidního důchodu z důvodu zhoršeného zdravotního stavu, Česká správa sociálního zabezpečení její žádosti však nevyhověla, neboť dle posudků o invaliditě lékařů Institutu posuzování zdravotního stavu (IPZS) v I. stupni i v námitkovém řízení poklesla její pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze o 20 %, resp. o 35 %, k dosažení nár…
1 Ad 29/2025- 53 - text
8 1 Ad 29/2025-
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Darinou Michorovou v právní věci
žalobkyně: P. H., narozené dne X,
bytem X,
proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení,
sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5,
o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 24. 7. 2025, č. j. RN-X X X-341-JS,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Žalobkyně žádala o přiznání invalidního důchodu z důvodu zhoršeného zdravotního stavu, Česká správa sociálního zabezpečení její žádosti však nevyhověla, neboť dle posudků o invaliditě lékařů Institutu posuzování zdravotního stavu (IPZS) v I. stupni i v námitkovém řízení poklesla její pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze o 20 %, resp. o 35 %, k dosažení nároku na invalidní důchod je však potřeba zjištění poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu minimálně o 35 %. V případě žalobkyně se tak dle žalované nejednalo o invaliditu.
2. Žalobou, kterou soudu postoupila žalovaná dne 2. 10. 2025, se nyní žalobkyně domáhá zrušení jejího rozhodnutí a nového posouzení své věci.
II. Obsah žaloby
3. Žalobkyně v žalobě namítla, že napadené rozhodnutí žalované je nesprávné a nezákonné, neboť neodpovídá reálné míře její schopnosti výkonu výdělečné činnosti. Žalobkyně dlouhodobě trpí závažným zdravotním stavem, zejména chronickými bolestmi obou kolenních kloubů, artrózou kolenních kloubů, stavem po artroskopických operacích a pokročilými degenerativními změnami, které zásadně omezují její schopnost samostatné chůze a pracovní činnosti. Žalovaná se nedostatečně vypořádala s doloženými lékařskými zprávami z ortopedických a rehabilitačních zařízení, byly zohledněny pouze dílčí diagnózy, nikoliv však komplexní vliv kombinace zdravotních postižení (kolenní klouby, bolestivý syndrom, omezená mobilita, chronické bolesti hlavy a další komplikace). Ve skutečnosti její zdravotní stav odpovídá poklesu pracovní schopnosti o 35 %, nikoliv konstatovaných 25 %.
4. Kromě lékařských zpráv doložených k žádosti o invalidní důchod a v námitkovém řízení žalobkyně k žalobě též přiložila lékařskou zprávu prim. MUDr. M. S. ze dne 11. 9. 2025, podle které ji byla stanovena artróza III. stupně kolenních kloubů, tedy zhoršení zdravotního stavu. Pokud pomine komplexní pohled na své zdravotní potíže a zaměří se pouze na tuto diagnózu, artróza III. stupně ji způsobuje silné bolesti a nutnost trvalého používání ortopedických pomůcek (berlí), bez nichž se nemůže pohybovat ani v domácím prostředí. Závažnost onemocnění je dle žalobkyně potvrzena též plánovanými operacemi – k postupné totální náhradě obou kolenních kloubů.
5. Dále žalobkyně k žalobě přiložila čestné prohlášení ze dne 20. 9. 2025 svého syna, Mgr. R. H., rok narození 1993, bytem X, v němž prohlašuje, že jeho matka má dlouhodobé obtíže s pohybem v důsledku silné bolesti kolenních kloubů, bez berlí se nepohybuje ani v domácnosti, v běžném životě potřebuje pomoc zejména s chůzí po schodech, nošením věcí a dalším. V případě náhlého záchvatu migrény není schopna fungovat vůbec. Tato situace nastává několikrát do měsíce, kdy musí setrvávat v absolutním tichu a tmě, bolesti jsou provázeny silným zvracením, pročež se nemůže napít vody, aby zapila léky. Jde o dlouhodobé a soustavné problémy.
6. Žalobkyně navrhla, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.
III. Vyjádření žalované
7. Žalovaná ve vyjádření k žalobě shrnula průběh a závěry správního řízení ve věci žádosti žalobkyně o invalidní důchod, uvedla, že zdravotní stav posuzované osoby a pokles pracovní schopnosti se stanovuje ke dni vydání rozhodnutí, resp. vypracování posudku. Dále uvedla, že neshledala nesprávnost nebo nezákonnost proběhlého řízení či napadeného rozhodnutí. Závěr posudku vycházel z objektivně zjištěného zdravotního stavu, posouzení proběhlo dle platné vyhlášky o invaliditě a v souladu se zákonem. Navrhla důkaz posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí.
8. S ohledem na dosud zjištěný skutkový stav však žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl jako nedůvodnou.
IV. Obsah správního spisu
9. Z předloženého správního spisu soud zjistil, že žalobkyně podala dne 7. 1. 2025 žádost o přiznání invalidního důchodu. Česká správa sociálního zabezpečení tuto žádost rozhodnutím ze dne 2. 4. 2025, čj. R-2.4.2025 – 425/x x x, na základě posudku posudkové lékařky IPZS ze dne 28. 3. 2025, čj. LPS/2025/315-P2_CSSZ (dále jen „posudek I. stupně“) zamítla z důvodu, že u žalobkyně nebyl zjištěn žádný stupeň invalidity ve smyslu § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění. Posudková lékařka IPZS v posudku konstatovala, že případě žalobkyně se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podle § 26 citovaného zákona, jehož rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je artróza velkých kloubů a kloubní postižení vyžadující operaci se středně těžkým postižením, a tedy zdravotní postižení srovnatelné se zdravotním postižením uvedeným v kapitole XIII, oddílu A, položce 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které stanovila míru poklesu pracovní schopnosti žalobkyně 20 % (dolní hranice příslušného rozmezí). Posudková lékařka neshledala posudkově relevantní důvody pro navýšení procentní míry podle § 3 nebo postup podle § 4 citované vyhlášky.
10. Dne 6. 5. 2025 podala žalobkyně proti tomuto rozhodnutí námitky.
11. Žalovaná námitky zamítla žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 24. 7. 2025, čj. RN-X X X-341-JS, podle § 88 odst. 8 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, a § 90 odst. 5 správního řádu. Své rozhodnutí opřela o nové posouzení zdravotního stavu žalobkyně v posudku lékařky IPZS v námitkovém řízení ze dne 10. 7. 2025 (dále jen „posudek II. stupně“), která označila za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně stejné onemocnění (bolestivost a omezení hybnosti nosných kloubů při artróze, zejména obou kolen), zdravotní stav žalobkyně pak hodnotila stejným posudkovým kritériem pro dominující postižení dle kapitoly XIII, oddílu A, položky 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, neboť tíže postižení neodpovídalo invaliditě žádného stupně, a procentní mírou poklesu pracovní schopnosti 25 % (střed procentního rozmezí), kdy zohlednila a podrobně vypořádala též přidružené a lékařsky doložené komorbidity, ani jedna svou mírou poklesu pracovní schopnosti však neodpovídala invaliditě. Ani v tomto případě nebyly splněny podmínky pro použití § 3 a 4 citované vyhlášky.
V. Posouzení věci Městským soudem v Praze
12. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobních bodů, kterými je vázán. Při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 2 věta prvá s. ř. s.). K rozhodnutí ve věci soud nařídil ústní jednání na den 2. 2. 2026.
13. K jednání se dostavila pouze žalovaná, soud po zahájení jednání ověřil v administrativní kanceláře, zda žalobkyně zaslala soudu omluvu z jednání s negativním výsledkem. Podle § 49 odst. 3 s. ř. s. neúčast řádně předvolaných účastníků nebrání projednání a skončení věci, nejsou-li důvody pro odročení podle § 50. Žalobkyně byla k nařízenému jednání řádně předvolána dne 19. 1. 2025, přičemž byla zachována též minimální lhůta 10 dnů k přípravě na jednání podle § 49 odst. 1 téhož zákona. Soud sám přitom žádné důvody pro odročení jednání neshledal. Proto soud v nařízeném jednání pokračoval bez účasti žalobkyně.
14. Při jednání setrvala žalovaná na svém dosavadním stanovisku a procesních návrzích a odkázala na obsah svých dosavadních písemných podání.
15. Žaloba není důvodná.
16. Při posouzení dané věci soud vycházel z následujících ustanovení právních předpisů.
17. Podle § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „ZDP“), ve znění účinném do 31. 8. 2025, má pojištěnec nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se a) invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo b) invalidním následkem pracovního úrazu.
18. Podle § 39 odst. 2 téhož zákona [j]estliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla
a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,
b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,
c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.
19. Podle § 54 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění [n]árok na důchod vzniká dnem splnění podmínek stanovených tímto zákonem.
20. Podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění