1 Ad 5/2025 – Městský soud v Praze

1 Ad 5/2025- 95 - text  11 1 Ad 5/2025- [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Darinou Michorovou v právní věci žalobkyně: Bc. S. O., narozené dne X, bytem X, zastoupené Mgr. Gabrielou Hanzelkovou, advokátkou, sídlem Masarykovo náměstí 122, 753 01 Hranice, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 4. 11. 2024, čj. RN-X X X-42091-SM, takto: I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 4. 11. 2024, čj. RN-X X X-42091-SM, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 15.210 Kč, k rukám zástupkyně žalobkyně Mgr. Gabriely Hanzelkové, advokátky, a to do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Česká správa sociálního zabezpečení svým rozhodnutím odňala žalobkyni invalidní důchod od 6. 8. 2024 a žalovaná námitky žalobkyně proti uvedenému rozhodnutí zamítla. Podle žalované totiž pracovní schopnost žalobkyně z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pouze o 10 %, k přiznání invalidity alespoň v I. stupni je však potřeba, aby šlo o pokles nejméně o 35 %. 2. Protože žalobkyně s odnětím invalidního důchodu a s posouzením svého zdravotního stavu nesouhlasila, podala u zdejšího soudu včasnou žalobu. II. Obsah žaloby 3. Žalobkyně předně namítla, že žalovaná kvalifikovala zdravotní postižení žalobkyně v rozhodnutí I. stupně a v napadeném rozhodnutí zcela odlišně, ačkoliv vycházela z téměř totožných podkladů, a tento rozpor nijak nevysvětlila. 4. Dále upozornila, že žalovaná ani k námitkám v napadeném rozhodnutí nijak nereflektovala její vzdělání (v roce 2008 ukončeno VŠ vzdělání) a pracovní pozice (manažerka), které vykonávala před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, přestože byly tyto informace žalované známy již ze záznamu o jednání z roku 2009, přičemž od r. 1997 do doby před úrazem v roce 2004, při které vznikl pokles pracovní schopnosti, zastávala vedoucí, resp. manažerské pozice, a to konkrétně referentku oddělení pro styk s veřejností na Kanadském velvyslanectví (01/1997-10/1999), pozici Account Executive resp. Account Director v reklamní agentuře (11/1999-04/2004), a OSVČ vedoucí projektu (06/2004-06/2005). Tyto pozice vyžadují vysoké nároky na psychickou i fyzickou kondici. Přitom lékařská zpráva neuroložky MUDr. Š. M. ze dne 25. 1. 2024 označila pro žalobkyni „zcela nevhodnou práci se zvedáním břemen, statická námaha, dlouhý stoj, sed, rotační pohyby, dále práce při změnách klimatických podmínek, v průvanu či klimatizovaném prostředím“ a lékařská zpráva ortopedičky MUDr. I. J. ze dne 22. 4. 2024, uvedla, že se jedná o „setrvalý stav, nelze očekávat zlepšení“. Obě zprávy žalobkyně přiložila k žalobě. Žalobkyně tak zjevně není od úrazu v roce 2004 z důvodu svého nepříznivého zdravotní stavu schopna vykonávat žádnou práci, která by reflektovala její dosažené vzdělání, pracovní zkušenosti, a která by odpovídala jejím aktuálním tělesným, smyslovým a duševním schopnostem. 5. V další námitce žalobkyně poukázala na rozpor, kdy přestože posudkový lékař v námitkovém řízení připustil předpoklad rozvinutí se stanovené psychiatrické diagnózy do dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu (trvání přesahující jeden rok), míru poklesu pracovní schopnosti však nešlo zhodnotit, protože léčba teprve započala. Žalobkyně považuje toto tvrzení za odporující § 26 zákona o důchodovém pojištění a dále poukázala na svou historii psychických problémů souvisejících s jejím úrazem v roce 2004, kterou doložila lékařskými zprávami psycholožky PhDr. L. R. ze dne 12. 11. 2007, posudky o invaliditě z roku 2011, 2014, 2017, 2021, záznamy o jednání z let 2008 a 2009, a lékařskými zprávami psycholožky PhDr. L. M. ze dne 2. 9. 2024 a psychiatričky MUDr. I. D. ze dnů 26. 6. 2024 a 6. 8. 2024. 6. Závěrem žalobkyně též nesouhlasila s tvrzením žalované, resp. posudkového lékaře o dřívějším nadhodnocení míry poklesu její pracovní schopnosti, kdy je přesvědčena, že z dosud doložené zdravotní dokumentace jednoznačně vyplývají zdravotní problémy, které svědčí o významném poklesu míry její pracovní schopnosti. 7. Žalobkyně navrhla, aby soud rozhodnutí žalované zrušil a věc jí vrátil k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalované 8. Žalovaná připomněla dotčenou právní úpravu, z níž při posuzování věci žalobkyně vycházela, upozornila přitom, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na podkladě lékařského posudku ze dne 24. 9. 2024, vypracovaného pro účely řízení o námitkách. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XV., odd. A, položce 7a přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 10 %, která se ve smyslu ustanovení § 3 a § 4 citované vyhlášky nemění. Vypracován posudek podle jejího názoru splňuje požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti, a vypořádává se se všemi rozhodujícími skutečnostmi, kdy posuzující lékař jednoznačně vymezil rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně. 9. S ohledem na námitky žalobkyně navrhuje žalovaná důkaz posudkem Posudkové komise MPSV ČR, která je ve smyslu ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., povolána k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopností pojištěnce pro účely přezkumného řízení. 10. Žalovaná však na základě dosud zjištěného skutkového stavu navrhla, aby soud žalobu zamítl jako nedůvodnou. IV. Obsah správního spisu 11. Z předloženého správního spisu soud zjistil, že žalobkyně od roku 2005 pobírala invalidní důchod pro invaliditu I. stupně. Česká správa sociálního zabezpečení následně rozhodnutím ze dne 25. 6. 2024, čj. R-25.6.2024 – 42/x x x (dále též jen rozhodnutí I. stupně), žalobkyni invaliditu odňala od 6. 8. 2024. Při kontrolní lékařské prohlídce (KLP) dne 19. 6. 2024 totiž posudkový lékař v posudku čj. LPS/2024/7289-P2_CSSZ (dále jen „posudek I. stupně“) shledal, že žalobkyně již není invalidní. Sice u ní shledal dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a za jeho rozhodující příčinu označil chronický algický vertebrogenní syndrom polytopní s max. v oblasti C páteře, kterou zatřídil dle kapitoly XIII, oddílu E, položky 1a přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě, procentní míru poklesu pracovní schopnosti žalobkyně však stanovil na 5 %. Ve svém posudku konstatoval, že zdravotní stav žalobkyně byl předchozími posudky opakovaně nadhodnocen, což neodpovídalo funkčnímu stavu uvedenému ve zdravotní dokumentaci. Posudkový lékař neshledal posudkově relevantní důvody pro navýšení procentní míry podle § 3 citované vyhlášky. Za den zániku invalidity stanovil den KLP. 12. Dne 18. 7. 2024 podala žalobkyně proti tomuto rozhodnutí námitky. 13. Žalovaná námitky zamítla žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 4. 11. 2024, čj. RN-X X X-42091-SM, podle § 88 odst. 8 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, a § 90 odst. 5 správního řádu. Vycházela přitom z nového posouzení zdravotního stavu žalobkyně v posudku lékaře IPZS v námitkovém řízení ze dne 24. 9. 2024, čj. LPS/2024/1411-NR-MRS_CSSZ (dále jen „posudek II. stupně“). Posudkový lékař IPZS v námitkovém řízení za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně označil stav po polytraumatech (autonehoda 5. 11. 2004, sražení autem 1986) s funkční úpravou na úroveň minimálních až lehkých poruch a ztotožnil se s posudkovým lékařem v I. stupni, avšak za komplexnější považoval zařazení rozhodujícího zdravotního postižení pod kapitolu XV, oddíl A, položku 7a – lehké funkční postižení, procentní míru poklesu pracovní činnosti žalobkyně tím stanovil na 10 % (procentní rozmezí v tomto případě není stanoveno). U doloženého psychiatrického onemocnění v řízení o námitkách lékař konstatoval, že sice lze předpokládat, že bude trvat déle než 1 rok a splní charakter dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, nicméně léčba byla teprve započata, nelze tedy aktuálně zhodnotit míru poklesu pracovní schopnosti a zohlednění bez podložení patřičným odborným nálezem by bylo v rozporu s platnou metodikou posuzování zdravotního stavu, byť v roce 2021 byla žalobkyně shledána invalidní pro anxiózně depresivní syndrom a poruchu přizpůsobení. Lékař nehodnotil pokles pracovní schopnosti žalobkyně dle položky 7b až 7d, neboť nálezy v podkladové dokumentaci nejsou pro tyto položky charakteristické. V. Posouzení věci Městským soudem v Praze 14. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 věta prvá s. ř. s.), a po provedeném ústním jednání dne 5. 1. 2026 dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 15. K jednání se dostavila pouze žalovaná, žalobkyně a