9 As 66/2009 — Nejvyšší správní soud

17 A 42/2025- 74 - text  11 17 A 42/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudce Vadima Hlavatého a soudkyně Pavly Klusáčkové ve věci žalobce: proti žalovanému: Zemědělské družstvo Železný Újezd, IČO 47717360 se sídlem Železný Újezd 103, Čížkov zastoupený advokátem JUDr. Ing. Pavlem Cinkem, LL.M., MBA se sídlem Veleslavínova 363/33, Plzeň Ministerstvo životního prostředí se sídlem Vršovická 1442/65, Praha 10 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 2. 2025, č. j. MZP/2025/220/183, takto: I. Rozhodnutí Ministerstva životního prostředí ze dne 17. 2. 2025, č. j. MZP/2025/220/183, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení 24 350,15 Kč, a to do rukou jeho zástupce JUDr. Ing. Pavla Cinka, LL.M., MBA, advokáta. Odůvodnění: Obsah žaloby 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a bylo potvrzeno rozhodnutí České inspekce životního prostředí (dále jen „ČIŽP“) ze dne 3. 12. 2024, č. j. ČIŽP/43/2024/5721. 2. Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobce ve výroku I. uznán vinným z přestupků podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění do 31. 3. 2025 (dále jen „VZ“): 1. Při zacházení s nebezpečnými závadnými látkami ve větším rozsahu ve smyslu § 39 odst. 3 VZ nesplnil některou z povinností podle § 39 odst. 4 VZ, konkrétně dle § 39 odst. 4 písm. d), když v rozporu s tímto ustanovením používal v kontrolovaném období stanoveném od 8. 3. 2021 do 7. 3. 2024 (včetně) skladovací nádrž o objemu 2 500 litrů, umístěnou v administrativní budově jeho hospodářského areálu v obci Čížkov, část obce Železný Újezd, pro skladování nebezpečných závadných látek ve smyslu § 39 odst. 3 VZ, konkrétně nafty, bez platné zkoušky těsnosti, která musí být dle § 39 odst. 4 písm. d) VZ provedena prostřednictvím odborně způsobilé osoby nejméně jednou za pět let, pokud není technickou normou nebo výrobcem stanovena lhůta kratší, čímž spáchal přestupek podle § 125g odst. 3 VZ. 2. Při nakládání s vodami porušil jiné povinnosti stanovené VZ, konkrétně povinnosti podle § 8 odst. 2 a § 10 odst. 1 písm. a) VZ, když: a) jako oprávněný, který má platné povolení k nakládání s vodami spočívající v jejich odběru podle § 8 odst. 1 písm. b) bod 1 VZ, vydané Městským úřadem Nepomuk, odborem výstavby a životního prostředí, dne 13. 12. 2010, č. j. MÚ/VŽP/1890/10, VŽP/3562/2010-Pe, pod bodem I výroku, nakládal s podzemními vodami v rozporu s tímto platným povolením, a to tím, že v kontrolovaném období stanoveném na období 3 let předcházejících dni, kdy bylo nakládání s podzemními vodami v rozporu s platným povolením zjištěno, konkrétně v období od 8. 3. 2021 do 31. 12. 2023 (včetně), odebíral podzemní vody z vrtané studny umístěné v obci Čížkov, část obce Železný Újezd, na pozemku p. č. 84/9 v k. ú. Železný Újezd, poloha (souřadnice X, Y) 1093752, 804590, pro napájení jím chovaného skotu po dobu více než 6 měsíců za rok, a to v rozhodném období za rok 2021 po dobu 10 měsíců, za rok 2022 po dobu 12 měsíců a za rok 2023 po dobu 12 měsíců. Překročením doby ročního povoleného odběru jednal v rozporu s platným povolením vodoprávního úřadu k nakládání s vodami a porušil tak § 8 odst. 2 VZ, čímž spáchal přestupek podle § 125c odst. 1 písm. a) VZ, b) jako oprávněný, který má platné povolení k nakládání s vodami spočívající v jejich odběru podle § 8 odst. 1 písm. b) bodu 1 VZ, vydané Městským úřadem Nepomuk, odborem výstavby a životního prostředí, dne 13. 12. 2010, č. j. MÚ/VŽP/1890/10, VŽP/3562/2010-Pe, pod bodem I výroku, nakládal s podzemními vodami v rozporu s tímto platným povolením, a to tím, že v kontrolovaném období stanoveném na období 3 let předcházejících dni, kdy bylo nakládání s podzemními vodami v rozporu s platným povolením zjištěno, konkrétně v období od 8. 3. 2021 do 31. 12. 2023 (včetně), odebral podzemní vody z vrtané studny umístěné v obci Čížkov, část obce Železný Újezd, na pozemku p. č. 84/9 v k. ú. Železný Újezd, poloha (souřadnice X, Y) 1093752, 804590, v celkovém množství 6 746 m3, čímž překročil povolené množství podzemních vod 0,81 tis. m3/rok (celkem za uvedené období 2 430 m3) stanovené platným povolením k nakládání s vodami pro roční odběr o 4 316 m3. Toto množství podzemních vod tedy odebral nedovoleně v rozporu s platným povolením k nakládání s vodami a porušil tak § 8 odst. 2 VZ, čímž spáchal přestupek podle § 125c odst. 1 písm. a) VZ, c) jako oprávněný, který má povolení k nakládání s vodami spočívající v jejich odběru podle § 8 odst. 1 písm. b) bodu 1 VZ v celkovém množství alespoň 1000 m3 vody v kalendářním roce nebo 100 m3 vody v kalendářním měsíci, neměřil v rozporu s § 10 odst. 1 písm. a) VZ v období od 1. 1. 2022 do 7. 3. 2024 (včetně) množství vody odebrané z vrtané studny umístěné v obci Čížkov, část obce Železný Újezd, na pozemku p. č. 84/9 v k. ú. Železný Újezd, poloha (souřadnice X, Y) 1093752, 804590, se kterou nakládal, a nepředal výsledky tohoto měření ve stanoveném termínu, tj. za rok 2022 do 31. 1. 2023 a za rok 2023 do 31. 1. 2024, příslušnému správci povodí postupem podle § 22 odst. 2 VZ, čímž spáchal přestupek podle § 125c odst. 1 písm. b) VZ. 3. Za tyto přestupky byla žalobci uložena pokuta ve výši 335 000 Kč a povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou ve výši 2 500 Kč. 4. Ohledně přestupku uvedeného v bodě 1 výroku I prvostupňového rozhodnutí žalobce v žalobě namítal, že nepostupoval v rozporu se zákonem, jelikož skladování nafty bylo řádně a včas kontrolováno externí společností. Žalobce tuto společnost požádal o doložení duplicitních dokladů o provedené zkoušce těsnosti. Byl mu doručen protokol o vyčistění nádrže a protokol o zkoušce těsnosti (oba z května 2021), ze kterých vyplývá, že nádrž vyhověla zkoušce těsnosti a je schopna bezpečného provozu. Tyto protokoly přiložil k žalobě. 5. Jelikož zkoušky nádrže žalobce zajistil, trpí podle něj správní řízení zásadními vadami, neboť rozhodnutí bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu. Správní orgány neprovedly navržené důkazy a nevyzvaly žalobce k doložení protokolů, resp. mu neposkytly lhůtu k doplnění protokolů poté, co uvedl, že jimi v dané době nedisponoval. Nebylo přitom v žalobcových možnostech doložit potřebné doklady okamžitě. Daný přestupek je navíc podle žalobce nejasně vymezen. 6. Ohledně přestupků uvedených v bodě 2 výroku I prvostupňového rozhodnutí žalobce namítal, že ani zde z jeho strany nedošlo k porušení zákona. Správní orgány opomenuly, že v areálu žalobce jsou dva vrty. Také na druhý vrt má žalobce platné povolení k odběru a čerpá z něj vodu. Žalobce odkázal na příslušné povolení vodoprávního úřadu, ze kterého plyne, že maximální roční odběr z druhého vrtu je stanoven na 5 900 m3/rok. Dané rozhodnutí je již z roku 2019, ačkoliv je v něm uvedeno datum 28. 2. 2024, což je datum vystavení duplikátu rozhodnutí. Mimo oba vrty je skot napájen také dešťovou vodou, k čemuž žádného povolení není potřeba. 7. Napadené rozhodnutí je dále podle žalobce v této části nepřezkoumatelné „když obsahuje několik podstatných chyb, kdy rozhodující orgán (ČIŽP) nevzal v potaz veškeré rozhodnuté skutečnosti […] a obsahuje několik faktů, které nejsou podloženy žádnými argumenty či důkazy.“. 8. Ve zbylé části žaloby brojí žalobce proti výši a druhu trestu, správní orgány se podle něj nezabývaly individuálními okolnostmi daného případu, pokuta je nepřiměřeně vysoká a likvidační, odůvodnění její výše je nepřezkoumatelné, přičemž správní orgány postupovaly v rozporu se zásadou legitimního očekávání, jelikož dle žalobce bývá v podobných případech ukládáno napomenutí. 9. Žalobce též podotkl, že postup správních orgánů byl šikanózní a v rozporu s § 21 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, tj. s možností žalobce zprostit se své objektivní odpovědnosti. 10. Závěrem žalobce navrhl případnou moderaci trestu soudem. Vyjádření žalovaného 11. Žalovaný ohledně námitky nesprávného posouzení přestupku pod bodem 1 výroku I prvostupňového rozhodnutí uvedl, že žalobce doložil doklady o provedené zkoušce těsnosti skladovací nádrže až nyní. V průběhu správního řízení žalobce tyto doklady nepředložil a žalovaný je ke dni vydání napadeného rozhodnutí neměl k dispozici. 12. Dle žalovaného byl žalobce povinen mít tyto doklady k dispozici již v okamžiku provádění kontroly ze strany ČIŽP, což alespoň implicitně vyplývá z § 39 odst. 4 VZ, resp. z § 125g odst. 3 VZ. Na porušení svých povinností byl žalobce upozorněn již v protokolu o kontrole ze dne 12. 4. 2024 a kontrolní zjištění nijak nerozporoval. V odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí ze dne 22. 1. 2025 sice žalobce uvedl, že zkoušky těsnosti byly prováděny externí společností, kterou požádal o zaslání duplicitních dokladů, nepožádal však o prodloužení lhůty k jejich dolož