5 Afs 16/2003 — Nejvyšší správní soud

17 A 89/2025- 54 - text [OBRÁZEK] 17 A 89/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudce Vadima Hlavatého a soudkyně Pavly Klusáčkové ve věci žalobce: Media Channel outdoor, a.s., IČO 28926595 se sídlem Vodičkova 736/17, Praha 1 zastoupen advokátem JUDr. Vítem Hrnčiříkem, Ph.D., LL.M se sídlem Šrobárova 2002/40, Praha 10 proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy se sídlem Mariánské náměstí 2/2, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 6. 2025, č. j. MHMP 708170/2025, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Obsah žaloby 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a bylo potvrzeno rozhodnutí Úřadu městské části Praha 11 ze dne 23. 10. 2024, č. j. MCP11/24/066121/OV/Nep. Prvostupňovým rozhodnutím byla zamítnuta žádost žalobce o změnu v užívání stavby spočívající v prodloužení doby trvání dočasné stavby nazvané 1 ks stavby pro reklamu na parc. č. 3251/10 v k. ú. Chodov. Důvodem zamítnutí žádosti byla skutečnost, že stavba nevyhovuje pravidlům pro odstup jednotlivých samostatně stojících staveb pro reklamu dle § 78 odst. 2 nařízení č. 10/2016 Sb. hl. m. Prahy, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (dále jen „PSP“). 2. Žalobce v žalobě popsal předmětnou stavbu. Jedná se o billboard, který se nachází u mimoúrovňového křížení komunikací 5. května a Ryšavého. Stavba má tři strany (reklamní plochy). Jedna reklamní plocha je viditelná z komunikace 5. května ve směru jízdy z centra Prahy, druhá je viditelná pouze z ulice Ryšavého, a třetí je viditelná jak z ulice Ryšavého, tak z komunikace 5. května při cestě do centra Prahy. To žalobce dokládal fotodokumentací. 3. V řízení před správními orgány žalobce navrhoval, že z předmětné stavby odstraní reklamní plochu viditelnou ve směru jízdy z centra. Tím by podle něj byl dodržen dostatečný odstup mezi předmětnou stavbou a jinou legální stavbou pro reklamu, která brání vyhovění žalobcově žádosti (dále jen „kolidující stavba“), protože by reklamní plochy z obou staveb směřovaly na jiné strany komunikace. Podle žalobce PSP upravují délku rozestupů mezi stavbami pro reklamu za účelem zvýšení bezpečnosti provozu, což je zapotřebí brát v úvahu při jejich výkladu. Smyslem odstupových vzdáleností je regulace počtu reklamních zařízení po jedné straně komunikace, tedy těch, která jsou viditelná ve stejném směru jízdy. Odvrácená plocha reklamního zařízení by neměla mít na odstupovou vzdálenost vliv. Žalobce proto požadoval, aby změna v užívání stavby byla podmíněna provedením jím navržené úpravy billboardu. Správní orgány však tento postup neumožnily, neboť by podle nich stavba i po této úpravě odporovala PSP. 4. Této úpravy podle správních orgánů navíc nebylo možné docílit procesní cestou změny v užívání stavby [§ 126–127 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“)]. S tím žalobce nesouhlasí. Navrženou změnu považuje za dovolenou a také procesně projednatelnou v režimu změny v užívání stavby. Odkazuje také na odbornou literaturu, podle níž lze změnu v užívání stavby podmínit dodatečnými stavebními úpravami (Černín, K. § 129. In: Vávrová, E. a kol. Stavební zákon: Praktický komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2021). 5. Žalovaný též dle žalobce nedostatečně zjistil skutkový stav, protože se nezabýval otázkou umístění a orientace reklamních ploch ani nehodnotil vliv předmětné stavby na bezpečnost provozu. 6. Žalobce ve správním řízení poukazoval rovněž na § 1 odst. 4 PSP, dle něhož se ustanovení PSP nepoužijí, pokud tomu brání závažné územně-technické nebo stavebně-technické důvody. Těmi jsou dle žalobce velikost pozemku, zvýšená koncentrace staveb pro reklamu v blízkosti předmětné stavby a velké množství zeleně v okolí. To vše dle žalobce brání naplnění požadavků vymezených v § 78 odst. 2 PSP. Žalovaný však k těmto žalobcovým tvrzením nepřihlédl a dostatečně je nevypořádal. Vyjádření žalovaného 7. Žalovaný uvedl, že se žalobními námitkami již zabýval v napadeném rozhodnutí, a odcitoval z něj relevantní pasáž. Na rozhodnutí a jeho odůvodnění setrval, navrhl proto žalobu zamítnout. Jednání před soudem 8. Při jednání dne 12. 1. 2026 žalobce i žalovaný setrvali na svých procesních stanoviscích a odkázali na svá písemná podání. Soud zamítl důkazní návrh žalobce – dvě fotografie a jeden ortofoto snímek, které byly součástí žaloby. Soud má provádění těchto důkazů za nadbytečné, jelikož v nyní projednávané věci jsou sporné otázky právní, skutkový stav je mezi účastníky nesporný a správní spis obsahuje fotodokumentaci, včetně ortofoto snímků. 9. V reakci na konstatování soudu, že správní spis zahrnuje fotodokumentaci, včetně ortofoto snímků, žalobce namítl, že není jasné, od kterého kolidujícího billboardu byla měřena odstupová vzdálenost vůči billboardu žalobce, neboť kolidující billboardy jsou dva, což zakládá nepřezkoumatelnost napadeného a prvostupňového rozhodnutí. Žalovaný oponoval tím, že napadené rozhodnutí obsahuje ortofoto snímek, z něhož je patrné, od kterého kolidujícího billboardu je odkótována vzdálenost žalobcova billboardu. Posouzení žaloby soudem 10. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí, včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo, v mezích žalobních bodů, jimiž je vázán, vycházeje přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodnutí správního orgánu [§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)]. 11. Po posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. 12. Ze správního spisu vyplývá a mezi účastníky je nesporné, že dočasná stavba o třech reklamních plochách, jíž se žádost týkala, je stavbou pro reklamu ve smyslu stavebního zákona, neboť slouží reklamním účelům a každá z reklamních ploch je větší než 8 m2 (§ 2 odst. 3 ve spojení s § 3 odst. 2 stavebního zákona). 13. Žalobce v žalobě nerozporoval závěr správních orgánů, že předmětná stavba stojí ve vzdálenosti cca 42 m od kolidující stavby pro reklamu, což je méně, než kolik činí minimální odstupová vzdálenost 100 m vyžadovaná u tohoto typu staveb dle § 78 odst. 2 PSP. Při jednání však vznesl námitku nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí, jelikož dle žalobce není zřejmé, od kterého kolidujícího billboardu byla měřena odstupová vzdálenost vůči billboardu žalobce, protože kolidující billboardy jsou dva. 14. Soud na tuto námitku nepřezkoumatelnosti nevešel. Jak podotkl žalovaný při jednání, napadené rozhodnutí obsahuje na str. 6 ortofoto snímek, na němž je zobrazena předmětná stavba a kolidující stavba, přičemž mezi těmito stavbami je vedena čára, která značí, že právě tyto dvě stavby byly posuzovány z hlediska vzájemné odstupové vzdálenosti. Dále, prvostupňové (str. 3) i napadené (str. 3) rozhodnutí zahrnuje i textový popis kolidující stavby – nachází se po stejné straně komunikace 5. května jako předmětná stavba, blíže k centru, ve vzdálenosti cca 42 m od předmětné stavby, na parc. č. 3252/1 v k. ú. Chodov, a je povolena souhlasem se změnou v užívání ze dne 15. 3. 2016, č. j. MCP11/16/015783/OV/Koš – z něhož plyne náležitá a jednoznačná identifikace kolidující stavby. Soud dodává, že žalobce ani netvrdil jakékoli parametry (umístění) druhého kolidujícího billboardu, aby bylo možné uvažovat o tom, že textový popis kolidující stavby není dostatečný pro její ztotožnění. Konečně, správní spis obsahuje další podklady, tj. ortofoto snímky s grafickým vyznačením a poznámkami, z nichž je patrné, který billboard je kolidující stavbou. 15. Soud se dále zabýval tím, zdali bylo vůbec možné docílit povolení dané stavební úpravy (odstranění – demontáž plochy) v řízení o žádosti o změnu v užívání stavby. 16. Podle § 126 odst. 3 stavebního zákona změna v užívání stavby musí být v souladu s územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, s obecnými požadavky na výstavbu, s veřejnými zájmy chráněnými tímto zákonem a se zvláštními právními předpisy. 17. Podle § 126 odst. 4 stavebního zákona, pokud je změna v užívání stavby podmíněna změnou dokončené stavby, která vyžaduje ohlášení nebo stavební povolení, stavební úřad projedná změnu dokončené stavby. Podle charakteru změny dokončené stavby se postupuje podle § 78 až 96a a § 104 až 117. V ohlášení nebo v žádosti o stavební povolení nebo v oznámení podle § 117 se současně uvede navrhovaná změna v užívání. Po dokončení změny stavby se podle okolností postupuje podle § 122; v žádosti o kolaudační souhlas se současně uvede nový účel užívání. 18. Podle § 127 odst. 4 stavebního zákona, dojde-li stavební úřad k závěru, že oznámení není úplné nebo změna v užívání stavby nesplňuje podmínky pro vydání souhlasu se změnou v užívání stavby, rozhodne usnesením, že oznámenou změnu v užívání projedná v řízení; toto usnesení se oznamuje pouze oznamovateli a nelze se proti němu odvolat. Podané oznámení se pova