2 Ad 21/2024 – Městský soud v Praze

2 Ad 21/2024- 37 - text 9 č. j. 2 Ad 21/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Černou ve věci žalobce: X trvale bytem X proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 6. 2024, č. j. MPSV-2024/131500-911 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 6. 2024, č. j. MPSV-2024/131500-911 (dále též „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky pro hlavní město Prahu (dále též „Úřad práce“ nebo „ÚP“) ze dne 7. 3. 2024, č. j. 25530/2024/AAH, (dále též „prvostupňové rozhodnutí“), jímž byla žalobci podle § 44 odst. 3, odst. 7 písm. b) zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pomoci v hmotné nouzi“) od 1. 11. 2022 snížena dávka pomoci v hmotné nouzi příspěvek na živobytí z částky 4 620 Kč na částku 2 980 Kč. II. Shrnutí žalobní argumentace 2. Žalobce v podané žalobě v rámci rekapitulace průběhu správního řízení uvedl, že až do června roku 2023 neobdržel a nepobíral žádný příspěvek na živobytí na základě své žádosti ze dne 9. 5. 2022, protože mu nebyl přiznán. Zamítavé rozhodnutí Úřadu práce ze dne 11. 8. 2022 bylo zrušeno rozhodnutím žalovaného ze dne 19. 12. 2022, č. j. MPSV-2022/221830-911. V důsledku toho žalobce objektivně nemohl před listopadem roku 2022 aktivně činit nějaké procesní či hmotněprávní úkony nad rámec plnění pokynů Úřadu práce, aby si zachoval příspěvek na živobytí i po 6 měsících jeho pobírání. Bylo by to nesmyslné, když žádný příspěvek prokazatelně nepobíral. Žalobce se řídil zásadou presumpce správnosti správních aktů. Příspěvek na živobytí byl žalobci přiznán až rozhodnutím ÚP ze dne 4. 5. 2023, přičemž následným rozhodnutím ÚP ze dne 14. 6. 2023 byl žalobci ode dne 1. 8. 2022 odejmut. Fakticky byl tedy žalobci příspěvek na živobytí přiznán a vyplacen pouze za měsíce květen až červenec 2022, a to poštovní poukázkou ze dne 26. 6. 2023. Rozhodnutí ÚP ze dne 14. 6. 2023 bylo k žalobcovu odvolání zrušeno rozhodnutím žalovaného ze dne 7. 10. 2023, č. j. MPSV-2023/213109-911. Následovalo další rozhodnutí ÚP ze dne 1. 12. 2023 o opětovném odnětí příspěvku na živobytí od 1. 8. 2022, které bylo k žalobcovu odvolání zrušeno autoremedurou rozhodnutím ÚP ze dne 6. 2. 2024. Poté byly žalobci v plném rozsahu vyplaceny ještě dva příspěvky na živobytí za měsíce září a říjen 2022 poštovní poukázkou ze dne 20. 2. 2024, přičemž příspěvek na živobytí za srpen 2022 žalobce dosud neobdržel. 3. Žalobce namítl, že žalovaný na jeho případ aplikoval „obsoletní“ znění zákona o pomoci v hmotné nouzi, a to konkrétně § 24 odst. 1 písm. f), který od 28. 12. 2023 zahrnuje do okruhu osob, na něž se toto ustanovení nevztahuje, také osoby, kterým výkon veřejné služby, výdělečná činnost nebo účast na projektech organizovaných prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce nebyly nabídnuty (bod 6). Pokud by žalovaný postupoval podle účinného znění zákona o pomoci v hmotné nouzi, bylo by vyloučeno, aby se žalobci příspěvek na živobytí od listopadu 2022 snižoval na částku existenčního minima. Žalovaný hrubě pochybil, když do napadeného rozhodnutí nepromítl čl. VI zákona č. 407/2023 Sb., kterým byla novela § 24 odst. 1 písm. f) zákona o pomoci v hmotné nouzi přijata. Řízení o snížení příspěvku na živobytí podléhá nepochybně procesnímu režimu po novele zákonem č. 407/2023 Sb. Pro aplikaci § 24 odst. 1 písm. f) zákona o pomoci v hmotné nouzi není rozhodná doba, za kterou se dávka pobírá, ale kdy se o ní koná řízení. III. Vyjádření žalovaného k žalobě, replika žalobce 4. Žalovaný ve vyjádření uvedl, že dávka pomoci v hmotné nouzi příspěvek na živobytí byla žalobci snížena podle § 24 odst. 1 písm. f) zákona o pomoci v hmotné nouzi ve znění účinném do 31. 12. 2023, přičemž žalobce byl o důvodech snížení příspěvku na živobytí poučen, což stvrdil vlastnoručním podpisem dne 1. 8. 2022. Žalovaný uvedl, že dávka byla žalobci přiznána od května 2022 rozhodnutím ÚP ze dne 4. 5. 2023, tudíž přede dnem účinnosti zákona č. 407/2023 Sb. Nejednalo se tedy o řízení zahájené a pravomocně neskončené k 1. 1. 2024. Znění zákona o pomoci v hmotné nouzi účinné od 1. 1. 2024 se vztahovalo na nároky za kalendářní měsíc počínaje lednem 2024. Na základě uvedených skutečnosti žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. 5. Žalobce v replice a v jejím doplnění uvedl, že jeho žaloba je založena na nesprávném výkladu § 24 odst. 1 písm. f) zákona o pomoci v hmotné nouzi účinného ode dne 28. 12. 2023 učiněného žalovaným. Z obsahu čl. VI zákona č. 407/2023 Sb. účinného ode dne 28. 12. 2023 vyplývá, že se toto přechodné ustanovení vztahuje na všechna řízení o dávkách pomoci v hmotné nouzi, která byla zahájena a nebyla pravomocně skončena přede dnem 28. 12. 2023. Nikoliv typově pouze na řízení zahájená podáním žádosti žadatele o dávku pomoci v hmotné nouzi, jak se vadně domnívá žalovaný, ale též na řízení zahájená z moci úřední o odnětí či snížení, resp. zvýšení nějaké dávky hmotné nouze. Správní úvaha a výklad platného zákona žalovaným jsou tedy nesprávné a žalobci svědčí právo na neredukovaný příspěvek na živobytí za daná období. IV. Obsah správního spisu 6. Z obsahu spisového materiálu předloženého žalovaným správním orgánem vyplynuly následující, pro rozhodnutí ve věci samé, podstatné skutečnosti: 7. Žalobce podal dne 9. 5. 2022 žádost o dávku pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na živobytí. Úřad práce rozhodnutím ze dne 11. 8. 2022, č. j. 62556/2022/AAH, žalobci dávku nepřiznal. K žalobcovu odvolání žalovaný rozhodnutím ze dne 19. 12. 2022, č. j. MPSV-2022/221830-911, zrušil rozhodnutí ÚP o nepřiznání dávky. A vrátil věc ÚP k novému projednání. Úřad práce poté vydal rozhodnutí ze dne 4. 5. 2023, č. j. 30219/2023/AAH, jímž žalobci přiznal příspěvek na živobytí ve výši 3 797 Kč měsíčně od měsíce května 2022. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 2. 6. 2023. 8. Následně ÚP vydal rozhodnutí o odejmutí příspěvku na živobytí žalobci (č.j. 41145/2023/AAH ze dne 14. 6. 2023 a č.j. 80853/2023/AAH, ze dne 1. 12. 203), která však nikdy nenabyla právní moci, neboť v prvním případě bylo rozhodnutí zrušeno v rámci odvolacího řízení (č.j. MPSV-2023/213109-911 ze dne 7. 10. 2023) a ve druhém případě bylo v rámci autoremedury Úřadem práce rozhodnuto o poskytování příspěvku na živobytí ve výši 4 620 Kč měsíčně od srpna 2022 (č.j. 10951/2024/AAH ze dne 6. 2. 2024). 9. Z formuláře „Základního poučení o právech a povinnostech účastníka řízení k dávkám pomoci v hmotné nouzi“ vyplývá, že žalobce dne 1. 8. 2022 stvrdil svým podpisem na vědomí poučení mj., že nebude-li po šesti měsících pobírání příspěvku na živobytí vykonávat veřejnou službu či se účastnit projektů organizovaných krajskou pobočkou Úřadu práce České republiky, bude částka příspěvku na živobytí snížena na existenční minimum. 10. Dne 16. 2. 2024 zaslal Úřad práce žalobci oznámení o zahájení správního řízení ve věci změny výše příspěvku na živobytí. Žalobce byl příjemcem dávky pomoci v hmotné nouzi příspěvek na živobytí déle než 6 měsíců. Žalobce zároveň neprokázal, že je osobou, u které se nezkoumá snaha zvýšit si příjem vlastní prací, osobou s nárokem na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, osobou prokazatelně se účastnící na projektech organizovaných krajskou pobočkou Úřadu práce, osobou, která je výdělečně činná, osobou, která je invalidní ve druhém stupni, nebo osobou, která vykonává veřejnou službu v rozsahu alespoň 20 hodin v kalendářním měsíci. Proto byl dán důvod ke snížení částky živobytí na existenční minimum v souladu s § 24 odst. 1 písm. f) zákona o pomoci v hmotné nouzi. 11. V reakci na oznámení o zahájení správního řízení zaslal žalobce Úřadu práce vyjádření, v němž uvedl, že se na něj nevztahuje § 24 odst. 1 písm. f) zákona o pomoci v hmotné nouzi, neboť se u žalobce nezkoumá snaha zvýšit si příjem vlastní prací (§ 11 odst. 3), neboť je osobou, která je uvedena v § 3 odst. 1 písm. a) bodech 1 až 10 zákona o pomoci v hmotné nouzi, kam patří i osoby vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání. Spolu s vyjádřením zaslal žalobce potvrzení, že byl veden od 9. 5. 2022 do 27. 10. 2023 v evidenci uchazečů o zaměstnání, a individuální akční plán, který byl vypracován 10. 10. 2022. 12. Dne 7. 3. 2024 vydal ÚP prvostupňové rozhodnutí, jímž žalobci snížil příspěvek na živobytí z 4 620 Kč na 2 980 Kč měsíčně ode dne 1. 11. 2022. ÚP v odůvodnění prvostupňového rozhodnutí uvedl, že žalobce je osobou, která plní podmínky stavu hmotné nouze, neboť není výdělečně činný a je veden v evidenci Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, avšak podmínky pro zvýšení částky živobytí podle § 24 odst. 1 písm. f) zákona o pomoci v hmotné nouzi neplní, neboť se neúčastní na projekte