2 As 83/2008 — Nejvyšší správní soud

3 A 65/2025- 67 - text  16 3 A 65/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň JUDr. Petry Kamínkové a Mgr. Ivety Postulkové ve věci žalobkyně: M. N. bytem X zastoupená advokátem JUDr. Radkem Ondrušem sídlem Bubeníčkova 42, 615 00 Brno proti žalovanému: Národní bezpečnostní úřad sídlem Na Popelce 2/16, 150 00 Praha o žalobě proti rozhodnutí ředitele Národního bezpečnostního úřadu ze dne 4. 4. 2025, č. j. 489/2025-NBÚ/07-OP/N104171 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Jádrem sporu je otázka, zda žalobkyně splňuje podmínku osobnostní způsobilosti pro vydání osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení důvěrné podle § 13 odst. 1 zákona č. 412/2005 Sb. o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále jen „zákon o ochraně utajovaných informací“). Osvědčení je podmínkou pro přístup k utajovaným informacím podle § 11 odst. 1 zákona o ochraně utajovaných informací. 2. Žalovaný nevydání osvědčení zdůvodnil tím, že ze znaleckého posudku a dalších shromážděných podkladů plyne, že je u žalobkyně dána dispozice k rozvoji akutní psychotické dekompenzace v prožívané zátěži. Tuto dispozici žalovaný považuje za obtíž, která může mít vliv na spolehlivost nebo schopnost žalobkyně utajovat informace. Při rozvoji dekompenzace je totiž narušena spolehlivost v jednání. 3. Žalobkyně s tímto zdůvodněním nesouhlasí. Podle žalobkyně není možné blíže neurčenou dispozici považovat za poruchu či obtíž ve smyslu § 13 odst. 1 zákona o ochraně utajovaných informací. Žalovaný vycházel ze znaleckého posudku, který je podle žalobkyně neaktuální. Žalovaný zároveň ze znaleckého posudku pouze citoval, aniž by se pokusil své závěry blíže vysvětlit. Žalovaný dále podle žalobkyně nepostupoval v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů a opomenul přihlédnout k důkazním návrhům žalobkyně uvedeným v rozkladu. 4. Podanou žalobou se žalobkyně domáhá zrušení výše označeného rozhodnutí o rozkladu. Obsah správního spisu 5. Z obsahu spisu soud zjistil následující pro věc podstatné skutečnosti. 6. Dne 2. 5. 2023 podala žalobkyně žalovanému žádost o vydání osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení důvěrné. Žádost podala proto, že jí bylo nabídnuto pracovní zařazení referentky bezpečnosti státu v X. 7. V prohlášení k osobnostní způsobilosti podle § 13 zákona o ochraně utajovaných informací žalobkyně dne 5. 6. 2023 uvedla, že v roce 2022 měla zhoršený psychický stav z důvodu nepřijímání tuků ve stravě kvůli nařízené dietě a z důvodu nespavosti způsobené tinnitem. Uvedla, že měla úzkostné stavy; byla ji diagnostikována plochost sociálních vazeb a uzavřenost osobnosti. Dlouhodobě nikdy psychickými problémy netrpěla. 8. Dne 28. 6. 2023 vyzval žalovaný žalobkyni k bližšímu popisu obtíží, průběhu léčby, co obnášely konzultace s odborníky a jak často na ně docházela. Zároveň žalovaný vyzval žalobkyni ke zhodnocení aktuálního psychického stavu i s ohledem na soukromý a pracovní život a zda došlo ke změně lékaře nebo jiným změnám. Zároveň vyzval žalobkyni ke zproštění povinnosti mlčenlivosti pro ošetřující lékaře a poučil žalobkyni, že svá tvrzení může doložit lékařskými zprávami. 9. V doplněném prohlášení k osobnostní způsobilosti podle § 13 zákona o ochraně utajovaných informací žalobkyně dne 19. 7. 2023 uvedla data předchozích psychiatrických a psychologických vyšetření, jakož i důvody, které ji k vyhledání těchto odborníků vedly. Žalobkyně uvedla, že poprvé vyhledala psychiatra v roce 2016, jelikož X. V letech 2018 a 2019 vyhledala psychiatra pro děti a dorost, jelikož ji nezaujalo studium a měla špatné zkouškové. V roce 2022 vyhledala psychiatra pro dospělé. Důvodem bylo více věcí, tlaky v X. Zároveň žalobkyně četla horrorové příběhy a jelikož má velkou představivost, tak se začala bát jako malé dítě. Žalobkyně si rovněž v této době myslela, že slyší hlasy – myslela si, že je to psychický problém. Dělo se jí to však pouze při usínání, což psychický problém není a v důsledku toho žalobkyně uvádí, že byla psychiatrem chybně zařazena. K prohlášení žalobkyně přiložila i zhodnocení současného psychického stavu ve kterém uvedla, že v současné době netrpí žádnými psychickými potížemi. Nemá panické stavy, náhlé změny nálad a ani není agresivní. Nemá zároveň potíže vycházet s ostatními. Žalobkyně rovněž zprostila jednotlivé odborníky mlčenlivosti. 10. Žalovaný si následně vyžádal od ošetřujících lékařů lékařské zprávy, které jsou součástí správního spisu. 11. Žalovaný v přípisu doručeném žalobkyni dne 31. 8. 2023 uvedl, že z jedné z lékařských zpráv plyne, že žalobkyni byla stanovena diagnóza paranoidní schizofrenie. U žalobkyně byla nasazena medikace, kterou si však žalobkyně sama vysadila po cca jednom měsíci. Z lékařských zpráv dále vyplývá, že poslední návštěva proběhla v roce 2023. Žalobkyně žádala přešetření a přediagnostikování. Podle psychodiagnostického vyšetření stav žalobkyně odpovídá ozvláštněné osobnosti se schizotypními prvky. Žalovaný v přípisu uvedl, že se rozhodl z těchto důvodů realizovat rozhovor podle § 105 zákona o ochraně utajovaných informací s cílem upřesnit skutečnosti týkající se psychiatrické léčby a psychického stavu. 12. Dne 10. 10. 2023 proběhl s žalobkyni pohovor podle § 105 zákona o ochraně utajovaných informací. Z protokolu o pohovoru vyplývá, že žalobkyně byla během pohovoru dotazována na diagnózy, okolnosti léčby, zhodnocení celkové životní situace, svých povahových vlastností apod. Žalobkyně mimo jiné uvedla, že medikaci vysadila proto, že nejprve zapomněla. Její stav se však nezhoršil, a tak spolu se svým otcem usoudila, že medikaci nepotřebuje. Ve druhém případě, kdy jí byla předepsána medikace, se žalobkyně nedomnívala, že onu diagnózu – schizofrenii – skutečně má. Žalobkyně rovněž připustila, že možná částečně má poruchu osobnosti. Diagnózu schizofrenii si žalobkyně myslí, že nemá. I sama lékařka, která ji původně diagnostikovala, tuto diagnózu změnila; žalobkyně si však nevzpomněla na novou diagnózu. Žalobkyně byla rovněž tázána na rodinnou situaci a na její vztah s matkou. 13. V hodnocení nadřízeného žalobkyně ze dne 13. 10. 2023 je uvedeno, že žalobkyně přistupuje k plnění cílů odborného a osobního rozvoje systematicky a velmi odpovědně. Projevuje o svěřenou problematiku přiměřený zájem, je učenlivá a snaživá. Úkoly plní včas a v požadované kvalitě. Její ústní i písemný projev je srozumitelný, věcný a výstižný. Projevuje se spíše skromně, je zdravě ctižádostivá a pro svůj přístup k okolí oblíbená v kolektivu. 14. Dne 14. 12. 2023 se k pohovoru vyjádřil psycholog žalovaného. Zdůraznil, že v reakci na doplňující dotazy zjišťující X. se u žalobkyně objevily zřetelné vegetativní projevy, emoční rozpoložení se stalo labilnější, byla přítomna lakrimozita, třes a žalobkyně požádala o přestávku z důvodu návštěvy toalety a promyšlení si odpovědi. Dále psycholog zdůraznil, že z odpovědí žalobkyně vyplývá, že má negativní postoj k minulé psychiatrické léčbě, kterou považuje za životní neúspěch. Psycholog žalovaného závěrem konstatoval, že celou kazuistiku žalobkyně nelze jednoznačně uzavřít, a proto doporučil ustanovení znalců. Znalci z odvětví klinická psychologie a psychiatrie byli ustanoveni dne 2. 1. 2024. 15. Dne 13. 2. 2024 provedli znalci (z oboru psychiatrie a klinické psychologie) vyšetření žalobkyně. Na základě vyšetření vypracovali znalecký posudek ze dne 17. 5. 2024. Dalšími podklady znaleckého posudku bylo prohlášení k osobnostní způsobilosti ze dne 19. 7. 2023, protokol o pohovoru ze dne 10. 10. 2023, vyjádření psychologa žalovaného po pohovoru, zhodnocení aktuálního psychického stavu ze dne 19. 7. 2023 a lékařské zprávy od roku 2016. 16. Znalci k aktuálnímu stavu žalobkyně shodně uvedli, že osobnost je akcentována, emočně senzitivní, labilní, nevyzrálá, introvertně orientována, s projevy z okruhu schizoidních příznaků, se zvýšenou senzitivně vztahovačnou složkou Znalec z oboru psychiatrie dále uvedl, že žalobkyně má sníženou frustrační toleranci a sklon k dekompenzaci při větší zátěži, anamnesticky s opakovanou dekompenzací do psychotické hloubky v situaci nadměrné zátěže, s historií psychiatrické léčby. 17. Na dotaz, zda může mít znaleckým zkoumáním zjištěná porucha negativní vliv na schopnost zachovávat mlčenlivost a ochotu dodržovat uložené povinnosti odpověděli oba znalci následující: U posuzované byly znaleckým posudkem zjištěny skutečnosti, které by mohly mít negativní vliv na uvedené skutečnosti. Jedná se o výše popsanou dispozici k rozvoji akutní psychotické dekompenzace v prožívané zátěži, tak jak se anamnesticky opakovaně projevilo. Souhrnem je třeba konstatovat, že výkon profese v zátěžových podmínkách s vysokými nároky na psychickou stabilitu je z psychiatrického hlediska v případě posuzované hraniční, možný jen se zdravotním zajištěním – preven