5 Azs 39/2023 — Nejvyšší správní soud

35 A 2/2026- 26 - text 635 A 2/2026 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Ing. Vierou Horčicovou ve věci žalobce: M. S., nar. X., státní příslušnost: Ukrajina místo pobytu v ČR: X. proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne ze dne 7. 1. 2026, č.j. MV-200377-4/SO-2025 takto: I. Žaloba se zamítá II. Žalobci se nepřiznává náhrada nákladů řízení. III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Předmět řízení. 1. Žalobce se domáhá zrušení rozhodnutí žalované ze dne 7. 1. 2026, č.j. MV-200377-4/SO-2025, která v řízení o žádosti o nové přezkoumání rozhodnutí o neudělení dočasné ochrany dospěla k závěru, že je dán důvod pro neudělení dočasné ochrany podle § 4 odst. 1 zákona č. 65/2022 Sb. ve spojení s § 56 odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb. 2. Rozhodnutím žalované bylo potvrzeno rozhodnutí OAMP MV ČR ze dne 24.11.2025 o neudělení dočasné ochrany podle § 4 odst. 1 zákona č. 65/2022 Sb. (Lex Ukrajina). Žaloba a vyjádření žalované 3. Žalobce uvádí, že je občanem Ukrajiny a k datu 24. 2. 2022 se nacházel na území Ukrajiny, což je prokázáno bankovními transakcemi, fotografiemi, pracovní knížkou, řidičským průkazem a lékařskými dokumenty z Ukrajiny. Nově dokládá výpis z databáze Státní pohraniční služby Ukrajiny. Jeho manželka X. má udělenou dočasnou ochranu v ČR. Napadené rozhodnutí je dle názoru žalobce v rozporu se směrnicí Rady 2001/55/ES a rozhodnutím Rady (EU) 2022/382. Dočasná ochrana je právem, nikoliv diskrečním rozhodnutím. 4. Žalovaný aplikoval příliš formální přístup k důkazům, přestože nový výpis z databáze Státní pohraniční služby Ukrajiny jednoznačně prokazuje nepřetržitý pobyt na Ukrajině až do 6. 9. 205. Uvedený důkaz nebyl k dispozici v předchozím řízení a je rozhodující pro změnu skutkového stavu (§ 76 odst. 1 písm. b) SŘ). 5. Dále žalobce uvedl, že zamítnutí žádosti vede k neodůvodněnému rozdělení rodiny (čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod). Manželství z roku 2024 je pokračováním vztahu existujícího před válkou, žalovaný toto nezohlednil v rozporu s judikaturou NSS (např. č.j. 8 Azs 93/2023-37) 6. Zadržení v Polsku bylo force majeure a nemělo být použito proti žalobci. 7. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že žalobce byl v rámci řízení o udělení pobytového oprávnění za účelem dočasné ochrany vyzván dne 2. 10. 2025 k poskytnutí součinnosti spočívající v předložení dokladů prokazujících, že na území Ukrajiny pobýval před 24. 2. 2022 a její území opustil až po 24. 2. 2022. 8. Výzvu si žalobce převzal osobně. Pochybnost o pobytu na Ukrajině k rozhodnému datu vznikla na základě chybějícího přechodového razítka v cestovním dokladu žalobce ve spojení s předloženým dokumentem polských orgánů o obvinění žalobce a jeho zatčení v Polsku. Všechny žalobcem předložené doklady byly posouzeny a správní orgány dospěly k závěru, že žalobce ve stanovené lhůtě nepředložil doklady za účelem ověření údajů uvedených v žádosti (pobyt na Ukrajině k rozhodnému datu). 9. Žalobcem předložené doklady byly posouzeny jak Ministerstvem vnitra, tak i žalovanou. V podrobnostech odkazuje žalovaná na str. 5 Informace o důvodech neudělení dočasné ochrany ze dne 19. 11. 2025, č.j. OAM-427000-12/DO-2025 a na str. 3 a 4 Nového posouzení důvodů neudělení dočasné ochrany ze dne 7. 1. 2026, č.j. MV-200377-4/SO-2025. 10. Podmínka pobytu na Ukrajině k rozhodnému datu (24. 2. 2022) plyne přímo z čl. 2 odst. 1 Prováděcího rozhodnutí Rady (EU) 2022/382, postup žalované z tohoto důvodu nelze označit za formalistický. Ověření splnění podmínek pro udělení pobytového oprávnění za účelem dočasné ochrany je standardním postupem. Žalobce měl možnost důvodné pochybnosti rozptýlit, v rámci žádosti o nové posouzení důvodů neudělení dočasné ochrany mohl na podporu svých tvrzení předložit jakékoliv doklady. 11. Pokud jde o výpis z databáze Státní pohraniční služby Ukrajiny, ten v průběhu vedeného řízení předložen nebyl, žalovaná jej tedy nemohla posuzovat. Podle názoru žalované není naplněn důvod pro zrušení napadeného rozhodnutí podle § 76 odst. 1 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, jelikož nedoložení podpůrných dokladů k ověření údajů uvedených v žádosti jde v daném případě k tíži žadatele. V neposlední řadě žalovaná dodává, že žalobci není znemožněno žádat o pobytové oprávnění za účelem dočasné ochrany opakovaně. 12. K otázce rozdělení rodiny žalovaná odkazuje na odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí na str. 4. Podmínky pro udělení dočasné ochrany rodinným příslušníkům držitelů dočasné ochrany jsou jasně vymezeny jak v čl. 2 odst. 4 Prováděcího rozhodnutí Rady (EU) 2022/382, tak i v § 51 a § 52 zákona č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů. Základní podmínku lze shrnout tak, že právní úprava dopadá na rodinné vazby existující již k rozhodnému datu (24. 2. 2022) a nikoliv na později vzniklé rodinné vazby, vč. nově uzavřených sňatků. Žalobce uzavřel sňatek se svojí manželkou v roce 2024, existenci jejich vztahu k rozhodnému datu ani netvrdil ani žádným způsobem nedokládal. Jedná se tedy o novou skutečnost tvrzenou až v rámci podané žaloby, kterou však žalobce ve správním řízení vůbec neuváděl. 13. Pokud jde o odkaz žalobce na judikaturu NSS, č. j. 8 Azs 93/2023-37, jedná se o usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 11. 2023, kterým byla Soudnímu dvoru EU předložena předběžná otázka, zda mohou dotčené osoby postupně žádat o dočasnou ochranu v různých členských státech a zda mají držitelé dočasné ochrany v jiném členském státě usilující o dočasnou ochranu v dalším členském státě právo na účinný prostředek nápravy před soudem. Žalované není zřejmé, jak tento případ souvisí s žalobcem, jehož žádost byla řádně posouzena a bylo o ní rozhodnuto, opakovaně byla posouzena v rámci užitého opravného prostředku. 14. Vzhledem k uvedenému žalovaná navrhuje, aby byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Posouzení věci 15. Žaloba je přípustná. Žádost o nové posouzení důvodů neudělení víza podle § 180e zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, kterou cizinec podal poté, co byl informován o důvodech neudělení dočasné ochrany s odkazem na § 56 odst. 1 písm. j) téhož zákona ve spojení s § 4 odst. 1 zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, je totiž řádným opravným prostředkem ve smyslu § 5 a § 68 písm. a) s. ř. s., který je třeba vyčerpat před podáním žaloby ve správním soudnictví (Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 8. 2023, čj. 5 Azs 39/2023-24) 16. O žalobě rozhodl soud v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez jednání, neboť žalobce se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádřil, proto se jeho souhlas v souladu s tímto ustanovením presumuje a žalovaná s tímto postupem ve vyjádření k žalobě výslovně souhlasila. 17. Nařídit jednání nebylo třeba ani kvůli dokazování. Žalobce avizoval v žalobě předložení nového stěžejního důkazu, a to „Výpis z databáze Státní pohraniční služby“ včetně úředně ověřeného překladu, mající prokázat jeho pobyt na území Ukrajiny ke dni 24.2.2022. Tento důkaz však soudu žalobce nepředložil a ani neuvedl, že by jej hodlal předložit. Takový dokument není obsažen ani ve správním spise předloženém žalovaným. Žalovaný výslovně ve vyjádření uvádí, že tento dokument mu nebyl v řízení o nové žádosti předložen. 18. Rozhodnutí o žádosti o novém posouzení důvodů neudělení víza vycházelo ze shodné skutkové situace, pokud jde o relevantní skutečnosti jako rozhodnutí o neudělení dočasné ochrany, a tím je neprokázání, že k datu 24.2.2024 žalobce pobýval na Ukrajině. 19. Pro kladné rozhodnutí o udělení dočasné ochrany je nezbytné splnění doložení pobytu na Ukrajině k rozhodnému datu (24. 2. 2022) a tato podmínka plyne přímo z čl. 2 odst. 1 Prováděcího rozhodnutí Rady (EU) 2022/382. Skutečnost, že žalovaná doložení naplnění této podmínky vyžadovala proto nelze označit za formalistický. Naopak je povinností správních orgánů rozhodujících o udělení dočasné ochrany ověřit splnění podmínek pro udělení pobytového oprávnění za účelem dočasné ochrany. 20. Ze správního spisu vyplývá, a žalobce to nijak nezpochybnil, že byl v rámci řízení o udělení pobytového oprávnění za účelem dočasné ochrany vyzván dne 2. 10. 2025 k poskytnutí součinnosti spočívající v předložení dokladů prokazujících, že na území Ukrajiny pobýval před 24. 2. 2022 a její území opustil až po 24. 2. 2022. Výzvu si žalobce převzal osobně. 21. V rozhodnutí ministerstva i Komise se uvádí, že pochybnost o pobytu na Ukrajině k rozhodnému datu vznikla na základě chybějícího přechodového razítka v cestovním dokladu žalobce ve spojení s předloženým dokumentem polských orgánů o obvinění žalobce a jeho zatčení v Polsku. 22. Všechny žalobcem předložené doklady, které jsou součástí správního spisu